Vztahy EU a Chorvatska

zdroj: FreeigitalPhotos.net; autor: cescassawin

Chorvatsko je první zemí, která vstoupila do Evropské unie po Rumunsku a Bulharsku (obě země se staly členy EU v roce 2007). 28. členem a v současnosti posledním přistoupivším se stalo 1. července 2013. Jednalo se již o sedmé rozšíření v historii evropské integrace.

(Aktualizováno: 2.7.2013

Chorvatsko je nástupnickou zemí bývalé Jugoslávie, od které se odštěpilo v červnu roku 1991. Vyhlášení nezávislosti společně se Slovinskem vedlo k válečnému konfliktu, který trval s přestávkami až do druhé poloviny devadesátých let. Prakticky ihned poté začal dialog s Evropskou unií. 

Historie vztahů EU-Chorvatsko:

  • 1992: EU navázala diplomatické vztahy se Záhřebem.
  • 1997: Rada EU stanovila politické a ekonomické podmínky pro rozvoj bilaterálních vazeb s Chorvatskem.
  • 1999: EU navrhla nový Stabilizační a asociační proces (SAP) pro pěticí zemí jihovýchodní Evropy včetně Chorvatska.
  • říjen 2001: Podpis Stabilizační a asociační dohody (SAA;Stabilisation and Association Agreement).
  • konec 2001: Komise přijala strategii pro Chorvatsko v letech 2002-2006. Strategie tvořila rámec pro čerpání finanční pomoci prostřednictvím programu CARDS (Community Assistance to Reconstruction, Development and Stability in the Balkans).
  • 21. února 2003: Chorvatsko podalo žádost o členství v EU.
  • duben 2004: Komise vydala kladné stanovisko k chorvatské žádosti o členství v EU.
  • červen 2004: Rada EU schválila otevření přístupových rozhovorů s Chorvatskem, které získalo status kandidátské země. Přesný datum vstupu ale nebyl určen.
  • prosinec 2004: EU přislíbila zahájení přístupových rozhovorů v březnu 2005, které však podmínila plnou spoluprací Chorvatska s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY; International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia).
  • únor 2005: SAA vstoupila v platnost.
  • duben 2005: EU rozhodla o odložení zahájení přístupových jednání. Důvodem bylo nesplnění podmínek ze strany Záhřebu.
  • říjen 2005: ICTY potvrdil plnou spolupráci Chorvatska a ještě ten den EU zahájila se Záhřebem přístupová jednání. Až do října 2006 probíhal tzv. screening (analytické porovnávání chorvatských právních předpisů s předpisy EU).
  • červen 2006: Formální otevření a prozatímní uzavření první kapitoly přístupových jednání (Věda a výzkum).
  • listopad 2006: Komise představila zprávu o pokroku v přístupových rozhovorech s Chorvatskem.
  • březen 2007: Otevření kapitoly o duševním vlastnictví.
  • červen 2007: Otevření dalších šesti kapitol: Právo usazování a svoboda poskytování služeb, Právo obchodních společností, Finanční služby, Informační společnost a média, Statistika a Finanční kontrola.
  • prosinec 2007: Otevření dalších dvou kapitol: Transevropské sítě a Finanční a rozpočtová ustanovení.
  • únor 2008: Rada EU přijala nové přístupové partnerství s Chorvatskem.
  • červen 2008: Otevření dalších dvou kapitol: Volný pohyb pracovníků a Sociální politika a zaměstnanost.
  • listopad 2008 – září 2009: Pozastavení přístupových jednání s Chorvatskem kvůli sporu se členskou zemí EU Slovinskem, ve kterém jde o vytyčení hranic v Piranském zálivu v Jaderském moři. Lublaň zablokovala otevření devíti nových kapitol.
  • 11. září 2009: Uzavření dohody mezi novou chorvatskou premiérkou Jadrankou Kosor a jejím slovinským protějškem Borutem Pahorem o tom, že vzájemný spor nebude již dále bránit přístupovým rozhovorům EU s Chorvatskem (EurActiv 14.9.2009).
  • 29. září 2009: Výbor slovinského parlamentu schválil odblokování přístupových jednání Chorvatska s EU (EurActiv 30.9.2009).
  • říjen 2009: Otevření dalších šesti kapitol: Volný pohyb kapitálu, Zemědělství a rozvoj venkova, Bezpečnost potravin a veterinární a fytosanitární politika, Daně, Regionální politika a koordinace strukturálních nástrojů a Vnitro, svoboda a bezpečnost. Evropská komise vydala novou strategii pro rozšíření, která počítá s tím, že se bude ke každé kandidátské zemi přistupovat individuálně. Zároveň byla zveřejněna zpráva, která hodnotí pokrok v přístupových jednáních s Chorvatskem (EurActiv 15.10.2009).
  • 4. listopadu 2009: Podepsání chorvatsko-slovinské dohody o postoupení hraničního sporu k mezinárodní arbitráži(EurActiv 5.11.2009).
  • leden 2010: V prezidentských volbách zvítězil sociální demokrat Ivo Josipović (EurActiv 11.1.2010).
  • únor 2010: Evropský parlament vydal rezoluci, ve které je Chorvatsko pochváleno za dosažený pokrok v přistupování k EU. Inaugurace nového chorvatského prezidenta Iva Josipoviće.
  • březen 2010: Rada pro stabilizaci a přidružení Chorvatska k EU ocenila pokrok, kterého Chorvatsko dosáhlo v přístupovém procesu. Zároveň ale poukázala na oblasti, které si i nadále žádají reformy – jedná se o: soudnictví, veřejnou správu, boj s korupcí a práva menšin. Podle závěrů Rady by Chorvatsko mělo přístupová jednání dokončit koncem roku 2010. V tento moment probíhá jednání ve 30 kapitolách z celkových 35. Sedmnáct se již podařilo uzavřít.
    Slovinský ústavní soud schválil dohodu o mezinárodní arbitráži, která by měla rozhodnout v dlouhotrvajícím bilaterálním hraničním sporu.
  • duben 2010: Uzavřením kapitoly o volném pohybu zboží se Chorvatsko ocitlo na půli cesty, která vede k plnému členství v EU. Dosud se Záhřebu podařilo ukončit jednání v 18 kapitolách (EurActiv 20.4.2010).
  • květen 2010: Slovinský parlament rozhodl o vypsání referenda o arbitrážní dohodě (EurActiv 5.5.2010).
  • 6. června: Těsný výsledek referenda ve Slovinsku (51,5 %) rozhodl o tom, že bilaterální spor s Chorvatskem bude rozhodovat mezinárodní arbitráž (EurActiv 7.6.2010).
  • 15. června: Nizozemsko a Slovinsko prohlásily, že nebudou mít námitky proti otevření kapitol Soudnictví a základní práva a Politika hospodářské soutěže. Především Nizozemsko své rozhodnutí podmiňuje plnou spoluprácí Chorvatska s ICTY.
  • 16. června: Chorvatský parlament přijal několik ústavních dodatků, jež mají odstartovat nezbytné reformy, které jsou potřebné pro hladký vstup do EU. Jeden z dodatků má například umožnit vydávání stíhaných chorvatských občanů k soudu v jiných zemí. Vláda také požaduje, aby byla jasně definována struktura a úloha úřadu chorvatského prezidenta (EurActiv 17.6.2010).
  • 18. června: Slovinský ministr zahraničí Samuel Zbogar pohrozil, že pokud Chorvatsko nevpustí na svůj finanční trh největší slovinskou banku Nova Ljubljanska Banka, Lublaň zablokuje jednání v kapitole o volném pohybu kapitálu (EurActiv 21.6.2010).
  • 1. července: Zahájení jednání v dalších třech kapitolách o hospodářské soutěži, soudnictví a základním právům a zahraniční, bezpečnostní a obranné politice. Chorvatsko zároveň uzavřelo kapitoly: zadávání veřejných zakázek, daně a volný pohyb zboží (EurActiv 1.7.2010).
  • červenec 2010: Chorvatská premiérka Jadranka Kosor a její slovinský protějšek Borut Pahor se při příležitosti summitu západobalkánských zemí s představiteli EU a členských států v Dubrovniku dohodli na tom, že se pokusí vyřešit spor, ve kterém jde o neuhrazený dluh slovinské banky Nova Ljubljanska Banka. Možná východiska se budou rozebírat na expertní schůzce, která se uskuteční koncem měsíce (EurActiv 12.7.2010).
  • listopad 2010: Chorvatsko uzavřelo kapitoly o „volném pohybu kapitálu“, „dopravní politice“ a „institucích“. Dosud tak Záhřeb předběžně uzavřel 25 kapitol a musí ještě ukončit devět nebo deset dalších – podle toho, zda oblast „ostatní témata“ počítáme jako zvláštní kapitolu (EurActiv 8.11.2010).
  • listopad 2010: Evropská komise vydala každoroční Zprávu o pokroku zemí, které usilují o členství v Evropské unii. Nejlepší hodnocení získalo Chorvatsko. Komise ale nezmínila přesné datum jeho vstupu do EU. Výtky se týkaly oblastí soudních reforem a základních práv. Podmínkou k odstartování přístupových rozhovorů i nadále zůstává spolupráce s ICTY (EurActiv 10.11.2011).
  • prosinec 2010: Chorvatsko uzavřelo další tři kapitoly – oblast spravedlnosti, životního prostředí a obrany. Celkem tak Záhřeb momentálně dokončil 28 z 35 kapitol a nevzdává se tak svého snu dokončit přístupové rozhovory do poloviny roku 2011 a v následujícím roce pak vstoupit do Evropské unie. Brusel ale zatím ke konkrétnímu datu chorvatského přistoupení mlčí (EurActiv 23.12.2010).
  • březen 2011: 10ti bodová zpráva Evropské komise, v níž dala EU najevo svou nespokojenost se stavem chorvatského soudnictví, s tím, jak se Záhřeb (ne)vypořádal se svou válečnou minulostí (zejména s potrestáním a vydáním válečných zločinců či návratem uprchlíků), korupcí a vysokou nezaměstnaností mezi menšinami (EurActiv 4.3.2011).
  • duben 2011: vynesení rozsudku ICTY v procesu s bývalým generálem chorvatské armády Antem Gotovinou. Gotovina byl uznán vinným v 9 z 10 bodů obžaloby a odsouzen ke 24letému pobytu ve vězení.
  • červen 2011: Chorvatsko uzavřelo další kapitolu – o rybolovu. Jednání poběží v dalších čtyrech (EurActiv 8.6.2011).
  • červen 2011: Evropská komise dala zelenou vstupu Chorvatska do EU (EurActiv 13.6.2011).
  • 24. června 2011: Summit EU schválil, že přístupové rozhovory s Chorvatskem budou ukončeny ještě do konce měsíce (EurActiv 24.6.2011).
  • červenec 2011: Průzkumy veřejného mínění v Chorvatsku ukázaly, že kdyby se nyní konalo referendum o vstupu země do EU, pro by hlasovalo 52 % voličů (EurActiv 27.7.2011).
  • 14. září 2011: Datum podpisu přístupové smlouvy s Chorvatskem byl určeno na začátek prosince (EurActiv 15.9.2011).
  • 1. prosince 2011: Evropský parlament schválil vstup Chorvatska do Evropské unie k 1. červenci 2013 (EurActiv 2.12.2011).
  • 4. prosince 2011: V parlamentních volbách zvítězil opoziční blok Kukuriku, který výrazně porazil vládnoucí HDZ (Chorvatské demokratické společenství) premiérky Jadranky Kosor (EurActiv 6.12.2011).
  • 9. prosince 2011: Chorvatsko podepsalo přístupovou smlouvu a jejím 28. členem se stane 1.července 2013 (EurActiv 9.12.2011).
  • leden 2012: V Chorvatsku proběhlo referendum o přistoupení země k EU. Pro vstup do EU byly dvě třetiny občanů (EurActiv 23.1.2012).
  • červen 2012: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila smlouvu o přistoupení Chorvatska do EU (EurActiv 8.6.2012).
  • duben 2013: V Chorvatsku se uskutečnily první volby do Evropského parlamentu. Zúčastnila se jich jen pětina voličů (EurActiv 15.4.2013).
  • květen 2013: Německo jako poslední členská země EU ratifikovalo přístupovou smlouvu Chorvatska k EU (EurActiv 20.5.2013).
  • 12. červen 2013: Evropský parlament potvrdil nominaci Chorvata Nevena Mimicy do role evropského komisaře pro ochranu spotřebitele (EurActiv 13.6.2013).
  • 1. července 2013: Chorvatsko vstoupilo do EU (EurActiv 1.7.2013).

Témata:

Chorvatsko se stalo 28. členem Evropské unie 1. července 2013 po deseti letech od podání žádosti o členství. Během přístupového procesu Evropské komise zdůrazňovala, že Chorvatsko splňuje politické předpoklady k tomu, aby se v budoucnosti stalo členskou zemí EU. Měla stabilní demokratické instituce a neměla problémy s prosazováním vlády zákona či s nerespektováním základních práv. Na druhou stranu existovala řada oblastí, ve kterých musela chorvatská vláda ve svém reformním úsilí přidat. Jednalo se o oblasti soudní reformy a reformy státní správy, boji proti korupci, práv menšin a návratu uprchlíků z dob válečného konfliktu v první polovině devadesátých let. Chorvatsko také muselo plně spolupracovat se soudním tribunálem OSN ICTY. Evropská komise v této souvislosti poukázala na potíže Chorvatska s vydáváním příslušné dokumentace. 

Z ekonomického hlediska lze Chorvatsko považovat za funkční tržní ekonomiku, která dosahuje takového stupně vývoje, že je srovnatelný s hospodářskou úrovní některých členských států EU. Komise také ocenila snahu země o dosažení „značného stupně makroekonomické stability s nízkou inflací“. 

Chorvatsko jako kandidátská země čerpala finanční prostředky prostřednictvím evropského programu Předvstupní pomoci (IPA). V roce 2009 mělo Chorvatsko k dispozici 151 milionů eur, v roce 2010 může čerpat 154 milionů a v roce 2012 dokonce 160 milionů. 

V roce 2008 Evropská komise předpokládala, že se Chorvatsku podaří dokončit přístupové rozhovory v roce 2009. Avšak kvůli bilaterálnímu hraničnímu sporu se sousedícím Slovinskem se naděje na brzké chorvatské členství rapidně snížily. Hrozilo totiž, že Slovinsko, které je členskou zemí EU, znemožní uzavřít jednání v některých z přístupových kapitol. Slovinskou hrozbu se podařilo odbourat až v září 2009, kdy nová chorvatská premiérka Jadranka Kosor uzavřela dohodu s předsedou slovinské vlády Borutem Pahorem o tom, že vzájemný spor už nebude překážkou na chorvatské cestě ke členství (EurActiv 14.9.2009). Oba politici se domluvili, že spor bude řešen na základě mezinárodní arbitráže. To schválilo v červnu 2010 těsným výsledkem (51,5 % pro) i slovinské referendum (EurActiv 7.6.2010). 

Chorvatsko uzavřelo přístupová jednání na konci června 2011 a jeho vstup do Unie byl schválen Evropským parlamentem. 9. prosince 2011 během summitu EU v Bruselu byla slavnostně podepsána přístupová smlouva (EurActiv 9.12.2011). Vstup následně schválili i občané v referendu (EurActiv 23.1.2012) a smlouvu ratifikovaly i ostatní státy evropské sedmadvacítky (EurActiv 20.5.2013). Nic tak nebránilo tomu, aby se 1. července 2013 stalo Chorvatsko 28. členem Evropské unie.

Stanoviska: 

„Vstup Chorvatska do EU bude dalším mezníkem v dokončování projektu budování EU. Je novým důkazem toho, že politika v oblasti rozšíření je schopná přinášet změny. Opět to potvrzuje, že perspektiva evropské integrace je nadále otevřená pro všechny země ucházející se o členství, které prokážou dostatečnou vůli zavádět politické a hospodářské reformy a dodržovat evropské hodnoty, jako jsou zásady právního státu, demokracie a lidská práva,“ komentoval vstup Chorvatska do EU komisař pro rozšíření Štefan Füle. „Přistoupení Chorvatska k EU přispěje k posílení stability v nestálém regionu, který přímo sousedí s EU. Současně se tak rozšíří vnitřní trh EU a otevřou se nové příležitosti pro podniky a zákazníky,“ dodal.

„Jde o skutečně historický okamžik pro Chorvatsko. Vždy jste byli Evropany, nyní jste plným členem Evropské unie, znamená to nové příležitosti, ale i novou odpovědnost, znamená to společnou budoucnost,“ pronesl během oslav vstupu Chorvatska do EU předseda Evropské rady Herman Van Rompuy.

„Těším se na chorvatský příspěvek do EU, který prospěje Unii, lidem v Chorvatsku i jihovýchodní Evropě jako celku,“ uvedl při stejné příležitosti předseda Evropské komise José Manuel Barroso.

Bývalý eurokomisař pro rozšíření Olli Rehn 14. října 2009 uvedl, že „Chorvatsko se po čtyřech letech intenzivních jednání blíží do cílové rovinky. I tak ale musí dbát zvýšeného reformního úsilí v některých oblastech jako je především soudnictví a boj proti korupci a organizovanému zločinu. Musí také zajistit přístup ICTY k dokumentům.“ 

„Jasně jsme ukázali, že EU o vstup Chorvatska velmi stojí,“ řekl předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek poté, co Evropský parlament jednoznačně schválil vstup Chorvatska do Evropské unie. 

Ian Micallef, výkonný předseda Kongresu místních a regionálních úřadů Rady Evropy, považuje uzavření dohody mezi Chorvatskem a Slovinskem za „krok správným směrem, který by měl otevřít novou kapitolu mezi těmito dvěma členy Rady Evropy. Rozhodnutí bude mít širší pozitivní dopad i na region jako celek.“ (16. září 2009).

V souvislosti s chorvatskou spoluprací s ICTY hlavní žalobce soudu Serge Brammertz prohlásil, že jedinou nedořešenou záležitostí je nevyslyšení soudní žádosti o dodání klíčových vojenských dokumentů ze strany Chorvatska. V červenci 2009 hlavní žalobce informoval Radu bezpečnosti OSN o tom, že „k tomuto datu (4. července 2009) nebyla tribunálu dodána většina vojenských dokumentů.“ 

V dopise adresovaném českému předsednictví (první polovina 2009) hnutí Amnesty International vyjádřilo obavy nad nedostatečným pokrokem ve vyšetřování válečných zločinů, které byly spáchány mezi lety 1991 až 1995, a nad tím, že Chorvatsko plně nespolupracuje s ICTY. 

„Podpis přístupové smlouvy s Chorvatskem, který proběhne na okraj Evropské rady dne 9. prosince, bude úspěšným završením úsilí Chorvatska a významným symbolem pro ostatní státy západního Balkánu,“ řekl na konci roku 2010 český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09), který také zdůraznil, že „rozšiřování EU musí zůstat významnou politikou a nesmí být odsunuto na druhou kolej“.  

Český europoslanec a místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček (S&D) prohlásil, že schválení vstupu do EU „je důležité pro Chorvatsko, a stejně tak pro ostatní země Balkánu. Srbsko, Makedonie, Černá hora, Bosna a Hercegovina i Albánie dostanou jasný příklad, že pokud budou zvládat své domácí úkoly a napnou síly, ani vstup jejich zemí není v příštích letech vyloučen“. 

„Úspěšné završení přístupových jednání Chorvatska mne upřímně těší,“ ocenila rozhodnutí Parlamentu europoslankyně Zuzana Roithová (EPP). „Jeho reformní úsilí jsou příkladem pro další země v regionu. Vstup Chorvatska do EU zaručuje i stabilitu v Západním Balkáně, který donedávna sužovaly válečné konflikty. Těší mne to dvojnásobně díky skvělým vztahům s českými občany a hlubokými bilaterálními vazbami mezi oběma národy v dlouhodobé historii i současnosti.“