Besim Beqaj: Kosovo chce být součástí mozaiky nezávislých a demokratických zemí

Besim Beqaj, ministr pro evropské záležitosti Kosova

„Byl to skutečně významný krok a po samotném vyhlášení nezávislosti a přijetí ústavy se jednalo o třetí nejdůležitější krok v moderní historii Kosova,“ říká o nedávném rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora, který posvětil kosovskou nezávislost, ministr pro evropské záležitosti Kosova Besim Beqaj. EurActiv si s ním povídal při příležitosti jeho oficiální návštěvy České republiky.

  • Kosovo je nejmladším evropským státem. Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu nedávno vynesl právně nezávazné rozhodnutí o tom, že vyhlášení kosovské nezávislosti, které proběhlo v únoru roku 2008, nijak neporušilo mezinárodní právo. To pro obyvatele Kosova nepochybně představovalo velmi důležitý mezník… Počítali jste s tím? 

Ano, očekávali jsme kladnou odpověď, jelikož jsme byli a stále jsme přesvědčeni, že vyhlášení naší nezávislosti proběhlo v souladu s mezinárodním právem. Rozhodnutí soudu je jasné a přispělo k tomu, že se téma začalo diskutovat v zemích, které dosud kosovskou státnost zpochybňovaly. Byl to skutečně významný krok a po samotném vyhlášení nezávislosti a přijetí ústavy se jednalo o třetí nejdůležitější krok v moderní historii Kosova. 

Po rozsudku, jenž vyhlášení nezávislosti legitimizoval, ji z politického hlediska stvrdila i  rezoluce Valného shromáždění OSN, kterou sponzorovalo 27 členských států EU. To je pro nás nesmírně důležitý moment, jímž otevíráme zcela novou kapitolu naší historie. Teď chceme demonstrovat naši zodpovědnost a připravenost k provádění reforem a také ukázat, jak si v tomto procesu vedeme. Chceme být součástí mozaiky nezávislých a demokratických zemí.  

  • Co pro Vaši zemi znamená evropská integrace a členství v Evropské unii?  

Z pohledu historie a kultury se považujeme za zemi, která je součástí Západní Evropy. Jsme stát, kde jsou dvě třetiny obyvatel mladší třiceti let. Jako mladý evropský stát tedy očekáváme, že naše mladá generace přispěje k rozvoji Evropy. Pokud byste zítra uspořádali v Kosovu referendum o členství v EU, 90 % populace by hlasovalo pro. Mladí lidé hýří optimismem a těší se na budoucnost.  

  • Jak k tomu přispívá kosovská vláda?

Jako vláda provádíme celou řadu reforem, které povedou k posílení právního státu a občanské společnosti a které nastartují naše hospodářství, zlepší vztahy s našimi sousedy a usnadní navázání bilaterálních kontaktů s jinými ekonomikami atd. Chceme Evropské unii dokázat, že pro ni v regionu představujeme spolehlivého a odpovědného partnera. 

  • Vraťme se ještě na chvilku k rozsudku ICJ. Některé země vytrvale odmítají uznat nezávislost Vaší země. Obávají se totiž, aby tak nebyl vytvořen precedent pro separatistická hnutí, která žijí na jejich území. Co si o jejich argumentu myslíte? 

Někteří říkají, že Kosovo svou nezávislost vyhlásilo jednostranně. Nemyslím si, že je to přesné, protože jsme tento krok koordinovali s mezinárodním právem. Existuje spoustu zemí, a je jich poměrně hodně, které nás uznávají, a pak tu jsou samozřejmě země, které tak nečiní – mezi nimi i pět členských států EU. Jsme rádi, že důvodem, proč naši nezávislost neuznávají, není to, že by v otázce „Kosova a Srbska“ dávali za pravdu jedné nebo druhé straně, ale fakt, že je to kvůli jejich vnitřním obavám. 

ICJ rozhodl o kosovském vyhlášení nezávislosti sui generis a potvrdil tak, že náš případ nemůže být považován za precedent. Mimo to vytrvale vysvětlujeme, že žádná ze zemí, která nás neuznává, se nemusí nezávislosti Kosova nijak obávat. Kosovo nepřináší problémy, ale hodnoty. Následující větu opakuji při každé možné příležitosti: Evropská unie je přece o lidských hodnotách. Byla na nich postavena a my jako lidé to chceme přijmout a přispět tak k lepší a silnější Evropské unii. 

  • Co by se stalo, kdyby země, které nyní odmítají kosovskou nezávislost uznat, by své stanovisko nikdy nezměnily. Jste na takový scénář připraveni? 

V politice nesmíte nikdy říkat nikdy. Usilovně se snažíme těmto zemím předkládat všechny možné argumenty a přesvědčit je, že právo je na naší straně. Musím připomenout, že konečně vidíme nějaký úspěch. Tím je již zmiňovaná rezoluce OSN, kterou podpořilo všech 27 členských zemí EU včetně Srbska. Když členské státy EU sjednotily svá stanoviska v této záležitosti, čekáme, že tak učiní i v celé otázce. A scénář pro země, které i tak odmítnou? Ne, věřím, že dříve či později se nám je povede přesvědčit o tom, že uznat nás je jediná možná cesta. 

  • Před několika dny srbský prezident Boris Tadić oznámil, že jeho země je připravena zahájit s Prištinou dialog. Stále ale odmítá uznat nezávislost Vaší země. Prozraďte nám proto, o čem ty slibované rozhovory vlastně budou, a jaká je Vaše představa o jejich úspěchu? 

Budu otevřený. Rozhodnutí ICJ a rezoluce OSN představují v srbské politice opravdu velký posun. V textu rezoluce totiž najdeme zvláštní odkaz na rozsudek soudců, ve kterém se praví, že vyhlášení kosovské nezávislosti proběhlo v souladu s mezinárodním právem. Za těchto okolností nechceme nyní našeho souseda uvrhnout do obtížné situace tím, že ho požádáme o okamžité uznání.  

Ale myslím si, že v průběhu jednání můžeme dosáhnout posunu v praktických záležitostech, protože jsme připraveni vést se Srbskem konstruktivní dialog o technických aspektech celé věci. Jsme přeci sousedé, kteří se snaží zlepšit životní podmínky svých občanů. Z toho důvodu se nám nabízí opravdu velké množství témat, o kterých můžeme jednat – např. o ekonomice, dopravě, tedy jednoduše o tématech, o nichž jsme dříve jednali třeba se Slovinskem, Makedonií, Černou Horou, Itálií či Francií. 

  • Hovoříte o nedávných událostech, tak se Vás nemohu nezeptat na rezignaci Vašeho prezidenta Fatmira Sejdiua minulý týden. Může jeho rezignace nějak ovlivnit další jednání se Srbskem?  

To je pro nás velmi důležitá otázka. Vysíláme signál skutečně na úrovni vyspělé demokracie. Náš prezident rezignoval po tom, co ho k tomu vyzval ústavní soud. Musím zde zdůraznit, že to nebylo z důvodu zneužití osobních pravomocí nebo pro konflikt zájmů. Soud řekl, že prezident nemůže zastávat funkci prezidenta a předsedy strany zároveň. Nevzniká tím tedy žádná krize.