Úspěch napodruhé. Europoslanci se shodli na reformě emisních povolenek

© Pixabay

Evropský parlament dnes na druhý pokus schválil svou pozici k reformě systému emisních povolenek, na níž se nezvykle rozdělení zákonodárci neshodli na předchozí červnové schůzi. Podle odsouhlaseného návrhu má bezplatné přidělování povolenek postupně skončit v letech 2027 až 2032. Poslanci se shodli také na parametrech dvou dalších úzce souvisejících norem, zavedení takzvaného uhlíkového cla a vytvoření sociálně klimatického fondu. O konečném znění reformy budou europoslanci od podzimu vyjednávat s členskými státy, jejichž pozici bude koordinovat české předsednictví.

Poslanci podpořili plánované rozšíření povinnosti platit za emise z dopravy a vytápění budov, do roku 2029 by se však měla týkat pouze budov komerčních. 

„Kompromisní návrh na zahrnutí soukromé dopravy a vytápění budov do systému obchodování s emisními povolenkami až od roku 2029 představuje významně méně ambiciózní cíl zpoplatnění emisí, chrání ale spotřebitele v nelehké době,“ podotkl k dnes schválené pozici analytik EUROPEUM Michal Hrubý. 

Do roku 2030 by měla podle Parlamentu EU odbourat 63 procent emisí, které produkovaly sektory spadající do systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) v roce 2005.

„Reforma EU ETS tak, jak ji dnes schválil Evropský parlament, by vedla ke snížení emisí v těchto sektorech o 63 % do roku 2030, což je o něco více, než kolik vyplývá z návrhu Evropské komise (61 %), ale méně, než kolik navrhoval Výbor pro životní prostředí (67 %),“ doplnila Kateřina Davidová analytička Centra pro dopravu a energetiku. 

Emisní reforma je klíčovou součástí před rokem navrženého klimatického balíčku známého jako Fit for 55, kterým chce Komise nasměrovat EU ke splnění emisních cílů pro rok 2030. 

Evropští zákonodárci se napoprvé neshodli na tempu rušení bezplatných povolenek na vypouštění emisí pro některá odvětví. Pravice včetně nejsilnější lidovecké frakce je chtěla odložit na pozdější dobu, kvůli čemuž pak levicoví europoslanci celý návrh odmítli. Nyní schválili kompromisní návrh většinou 439 hlasů ze 628 hlasujících.

Kdo pomůže rodinám se zdražením energií? Osud speciálního fondu EU je zatím nejistý

Europoslanci ve středu odmítli část unijního klimatického balíčku. Překvapivé „ne“ má ale také za následek odložení hlasování o vzniku speciálního klimatického fondu, který má kompenzovat domácnostem náklady na „ozelenění“.

„Parlament odhlasoval postupný útlum povolenek zdarma mezi lety 2027 a 2032, zatímco návrh Komise počítal s útlumem mezi lety 2026 a 2035. Nejde ovšem jen o konečný rok, kdy EU přestane velkým znečišťovatelům rozdávat povolenky zdarma, ale i o trajektorii. Ta bohužel v pozici Parlamentu není příliš ambiciózní a odsouvá tak největší pokles povolenek zdarma až po rok 2030,“ uvedla Davidová. 

„Konečně se to povedlo. Velkou většinou hlasů jsme schválili historicky největší klimatickou normu,“ řekl německý lidovecký zpravodaj návrhu emisní reformy Peter Liese. Europoslanci se obávali, aby případné další neshody nezdržely zavedení nových klimatických norem, o něž velká většina z nich usiluje v co nejkratším termínu.

Součástí schváleného textu je také možnost, aby Brusel účinněji zasahoval do fungování emisního trhu v případě výrazného růstu cen povolenek. Poslanci navrhli Komisi, aby připravila pravidla omezující přístup spekulantů k nákupu a prodeji povolenek.

S koncem bezplatných povolenek souvisí schválené zavedení poplatku za dovoz neekologicky vyráběných produktů do EU. Takzvané uhlíkové clo má průmyslovým společnostem z Unie kompenzovat dosavadní bezplatné emise a zajistit, aby měly rovné podmínky s firmami mimo EU. 

Poslanci se shodli také na podmínkách vytvoření Sociálního klimatického fondu, který má zvláště ohroženým domácnostem kompenzovat očekávané zdražení tepla.

Členské státy svůj postoj k většině návrhů klimatického balíčku včetně omezení výroby aut se spalovacími motory budou schvalovat příští týden. Začátek jednání mezi zeměmi a Parlamentem pak připadne na české předsednictví.

Uhlíkové clo může spustit domino efekt a snížit emise, hrozí ale zdražování, říká odbornice Solilová

Celá skladba zdrojů rozpočtu EU se musí změnit, a to i v kontextu brexitu, říká Veronika Solilová z Mendelovy Univerzity v Brně. Environmentální daně, jako je například nově připravené uhlíkové clo, se podle ní jeví jako vhodná cesta. 

Kalendář