Rovné příležitosti, trh práce, konkurenceschopnost a vzdělání

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

Nedávné období přineslo při vymezování principů a podmínek ekonomické konkurenceschopnosti nový prvek. Faktory konkurenceschopnosti detailně sledují, do jaké míry jsou respektovány zásady rovných příležitostí při dosahování udržitelného ekonomického výkonu. Ty jsou většinou vnímány jako vyrovnání podmínek pro ženy a muže při respektování pravidel genderové politiky, ale nabývají i mnohem širších podob. Tímto tématem se zabývá analýza uveřejněná v zářijovém Měsíčníku EU aktualit, který vydává EU Office (Kancelář pro EU) České spořitelny.

Rovné příležitosti z pohledu přístupu ke vzdělávání

Vzdělavatelnost obyvatel a jejich schopnost přizpůsobovat se a učit se novým dovednostem souvisí především s kompetencemi a dispozicemi získanými v raném věku, tj. v průběhu základního, ale dle nejnovějších studií také předškolního vzdělávání. Dostupnost a kvalita předškolního vzdělávání je klíčovým základním prvkem všech vzdělávacích systémů. V návaznosti na základní vzdělávání poté spočívá klíčová úloha středního vzdělání jednak v přípravě studentů na vstup na trh práce, a to v situaci značné proměnlivosti struktury poptávky po práci, a také v poskytnutí dostatečné motivace, schopností a znalostí pro pokračování v dalším studiu. V kontextu konkurenceschopnosti je vzdělanost obyvatelstva klíčová, existuje vysoká míra korelace mezi momentálním vývojem vzdělanosti a budoucí ekonomickou vyspělostí. Přitom v mezi jednotlivými kraji České republiky existují ve vzdělanostní struktuře významné rozdíly. Pozitivním příkladem je vývoj vzdělanosti v hlavním městě Praze, kde vysoká míra vzdělanosti obyvatelstva je jasně provázena vysokou ekonomickou prosperitou (6. nejbohatší region celé EU). Naopak potenciálně problematická situace nastává v Karlovarském kraji, kde míra vzdělanosti dlouhodobě klesá a zejména podíl osob se základním vzděláním či zcela bez vzdělání dosahuje téměř čtvrtinu obyvatelstva.

Základní strategická doktrína konkurenceschopnosti EU Strategie Evropa 2020 vymezuje v této souvislosti následující cíle, jež mohou být též interpretovány z pohledu rovných příležitostí:

  • snížit podíl osob odcházejících předčasně ze vzdělání (tj. osob se základní nebo nižším vzděláním, které nepokračují v dalším studiu) na 10 %,
  • zvýšit účast dětí ve věku 4 let a starších na předškolním vzdělávání na 95 %,
  • snížit podíl dětí ve věku 15 let s nedostatečnými schopnostmi v oblasti čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti na 15 %.

V podmínkách České republiky jsou důležité zejména poslední dva jmenované cíle. Míra účasti na předškolním vzdělávání je v České republice tradičně vysoká, avšak s nárůstem počtu dětí v populačních ročnících po roce 2000 chybějí pro maximální účast dětí na předškolním vzdělávání fyzické i lidské kapacity. Jak uvádí Národní program reforem České republiky 2011, je třeba se zaměřit především na zvýšení počtu finančně dostupných a kvalitních institucí předškolní výchovy a na jejich dostupnost pro sociálně či kulturně vyloučené děti. Zřejmě nejurgentnější oblastí k řešení v kontextu plnění cílů strategie Evropa 2020 je pro Českou republiku nedostatečná a navíc klesající úroveň schopností českých žáků. První z uvedených cílů nepředstavuje ve většině krajů České republiky v současné době zásadní problém, to však neplatí pro kraje Karlovarský a Ústecký. Ve věkové skupině 20 – 24 let dosáhl podíl osob se základním nebo nižším vzděláním v roce 2009 v Karlovarském kraji 19,7 % a v Ústeckém kraji 14,7 %. Ve všech ostatních krajích se podíl těchto osob pohyboval pod hranicí 10 % nebo jen těsně nad ní. Přesto je ale na místě realizovat v této oblasti trvalá preventivní opatření, která zamezí nárůstu osob s nedostatečným vzděláním. Vláda České republiky nadto zařadila do Národního programu reforem České republiky 2011 cíl snížit podíl osob předčasně opouštějících vzdělávání do roku 2020 na úroveň 5,5 %, proto bude třeba zvýšit zejména v některých krajích úsilí při zkvalitňování vzdělanostní struktury obyvatelstva.

Jedním s nejviditelnějších problémů, s nimiž se potýká české školství, je klesající kvalita českých žáků a studentů. Tuto skutečnost dokládají především zhoršující se výsledky českých žáků v mezinárodních srovnávacích testech PISA. Zvýšení kvality by se tak mělo stát hlavní prioritou v oblasti školství, která by se měla ve svém konečném důsledku projevit ve schopnosti absolventů profesně uspět v ekonomických odvětvích generujících ekonomickou prosperitu a výrazně zvyšujících konkurenceschopnost.

Toto je pouze část analýzy. Celý text si můžete přečíst v Měsíčníku aktualit EU, čísle 96, září 2011. Lze jej stáhnout zde.