V ČR se přemýšlí o dopadu digitalizace na společnost, menší firmy přitom ještě zápasí s rychlostí internetu

© Shutterstock/xieyuliang

Velké podniky by s přechodem na Průmysl 4.0 neměly mít velký problém. Otázkou zůstává, co to udělá s pracovními místy a zda menší firmy dokážou držet krok, zaznělo na debatě o digitalizaci průmyslu.

Svět rychle pohlcuje nová digitální doba spojená s rozvojem internetu, robotiky a automatizací výroby, která výrazně zasáhne ekonomiky států. Podle studie společnosti Deloitte se automatizace dotkne především oblastí dopravy a skladování a těžkého, zpracovatelského a automobilového průmyslu.

Podíl průmyslu na celkové podnikové ekonomice státu je přitom v České republice vůbec nejvyšší v EU. Toto odvětví se na ní podílí téměř 50 %. Jen samotná Škoda Auto vytváří přes 4 % českého HDP. Pokud ČR přechod na takzvanou Společnost 4.0 nezvládne včas, důsledky mohou být špatné.

„Digitalizace bude mít na naše hospodářství obrovský vliv. Průmyslová odvětví tvoří velkou část našeho HDP a je proto zásadní, jaké podmínky pro zavádění nových technologií dokážeme vytvořit,“ upozornil Kryštof Kruliš z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) během nedávné debaty, která se soustředila na zavádění konceptu Společnost 4.0 v zemích Visegrádské skupiny.

Charanzová: „Roboti jsou v Evropě politicky výbušné téma. Odbory se obávají ztráty pracovních míst, byznys naopak říká, že se není čeho bát. Toto téma bude zapotřebí dobře uchopit.“

Právě AMO se v rámci zemí V4 snaží diskuze o probíhající digitální revoluci podporovat. Příkladem je nový projekt s názvem Digital New Deal, který má za cíl nastartovat ve Visegrádském regionu hlubší odbornou debatu ohledně technologických změn a jejich dopadů na společnost.

Průkopníkem jsou automobilky

Zástupci zaměstnanců se nástupu digitalizace a automatizace ve výrobě spíše obávají, a to zejména kvůli možnému ohrožení pracovních míst. To potvrzuje i OECD, podle které jsou propouštěním v důsledku přechodu na nové technologie nejvíce ohroženy ČR a Slovensko.

Michal Kadera ze Škody Auto je optimističtější. „Robotů se nemusíme bát. Robotizace a Společnost 4.0 jako taková nastupuje postupně. Víc než o revoluci se jedná o evoluci. Příliš velký vliv to mít nemusí,“ myslí si.

S přechodem na nové technologie podle něj nebudou mít velké podniky problém. „Většina velkých firem se už k zavedení Průmyslu 4.0 blíží, pomoc potřebují spíše malé a střední podniky. Dále je třeba klást důraz na e-government a nové vybavení škol, které často potřebují i obyčejné počítačové učebny,“ dodal.

Visegrádský region a jeho úspěšné vyrovnání s novými výzvami přitom hodně závisí právě na automobilovém průmyslu. „V zemích V4 pracuje v auto průmyslu 500 tisíc lidí. Další dva miliony v něm pracují nepřímo,“ upozornil.

Kruliš: „Digitalizace bude mít na naše hospodářství obrovský vliv.“

Česká republika tyto změny neignoruje, což připomněl i Kruliš. „Česká vláda v roce 2015 pod vedením profesora Maříka z ČVUT vytvořila Národní iniciativu Průmysl 4.0. Stejně tak existuje národní strategie pro kyberbezpečnost. Takové dokumenty jsou přínosné, vytvářejí na vlády určitý tlak,“ připomněl.

Na druhou stranu strategie a iniciativy nejsou všechno. Jde o dlouhodobé plány, které ale musejí být velice flexibilní, protože technologické změny přicházejí každou chvíli. „V současnosti vnímáme jistý posun od těchto obecných iniciativ směrem k řešení konkrétních problémů, což je dobře,“ upozornil Kruliš.

K tomu by mělo pomoci i zrušení postu vládního koordinátora digitální agendy. Místo něj paralelně fungují Rada vlády pro informační společnost, funkce náměstka pro internetizaci na ministerstvu průmyslu a v neposlední řadě také post zmocněnce pro digitální vzdělávání na ministerstvu školství.

Charanzová: Roboti jsou výbušné téma

„Vládní plán pro Společnost 4.0 ze září minulého roku bude pravděpodobně přepracován. Důraz se musí klást hlavně na volný pohyb dat, konektivitu, mobilitu a rozvoj podnikání. Opomenout přitom nemůžeme ani vzdělávání,“ prozradil náměstek pro internetizaci Ondřej Malý, který původně zastával funkci digitálního koordinátora.

Podle něj se vláda v současnosti snaží zaměřit na tři konkrétní problémy. Prvním je vypsání nové výzvy na vysokorychlostní internet, která by měla být pro podnikatele přístupnější než ta minulá. Druhým bodem je snížení byrokratických překážek zejména v oblasti stavebnictví. Třetí prioritou pak mají být levnější mobilní data.

„Nezapomínejme ale na fakt, že o umělé inteligenci a jejím dopadu na pracovní místa víme stále velmi málo,“ dodal.

Malý: „Vládní plán pro Společnost 4.0 ze září minulého roku bude pravděpodobně přepracován. Důraz se musí klást hlavně na volný pohyb dat, konektivitu, mobilitu a rozvoj podnikání.“

S tím souhlasí i europoslankyně Dita Charanzová (ANO, ALDE). „Roboti jsou v Evropě politicky výbušné téma. Odbory se obávají ztráty pracovních míst, byznys naopak říká, že se není čeho bát. Toto téma bude zapotřebí dobře uchopit,“ prohlásila.

Menší podniky mohou ztratit krok

Ve složité pozici jsou však už zmíněné malé a střední podniky, pro které je přechod na koncept Průmysl, potažmo Společnost 4.0 drahý a prakticky nedostupný.

„Prvotní investice počítáme v řádech statisíců, vyšplhat se však můžou i k milionům. Velkým problémem jej ale paradoxně stále přístup k dostatečně rychlému internetu,“ připomněl Evžen Reitschläger z Asociace malých a středních podniků.

„Měl by být vytvořen prostředek pro podporu malých a středních podniků. Musíme v tomto ohledu dohnat sever Evropy. Pro podniky je stále těžší držet krok s velkými firmami v rámci jejich subdodavatelských sítí. Nejmenovaná automobilka musela jednoho takového malého subdodavatele dokonce koupit, protože nezvládal držet krok,“ uzavřel.