Evropský technologický institut podpořil první tři klastry

Evropský inovační a technologický institut (EIT) představil tři nové hlavní inovační klastry. První se bude zabývat klimatem, druhý energetikou a třetí informačními technologiemi. Všech tří iniciativ se budou účastnit jak výzkumné instituce tak průmyslové podniky z různých částí Evropy.

Klastry, neboli „Znalostní a inovační komunity“ (KIC), které vzniknou s podporou EIT, dostanou z evropského rozpočtu do vínku 3 miliony eur. O své činnosti budou muset informovat budoucího komisaře pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež.

Sídlo Evropského inovačního a technologického institutu, které se nachází v Budapešti, by mělo být plně v provozu od dubna 2010. Předseda Institutu Martin Schuurmans ale vysvětluje, že KIC budou fungovat nezávisle na EIT a budou řízeny stejným způsobem jako podniky.

S nápadem vytvořit něco na způsob známého amerického MIT (Massachusetts Institute of Technology) přišel poprvé předseda Evropské komise José Manuel Barroso v roce 2005. Evropský technologický institut (EIT) měl být ústředním bodem veškerých pokusů Evropské komise o posílení spolupráce mezi výzkumnými ústavy a průmyslem napříč Evropou. Původně velkorysý Barrosův plán se však postupně poněkud rozpustil ve vnitřních hádkách.

V současné době je vedení EIT pověřeno výběrem šesti tématicky zaměřených klastrů, které mají vzniknout do roku 2013. Každý z nich má v sobě integrovat veřejné výzkumné instituce, vysoké školy a inovující podniky a spojit tak jejich aktivity, které jsou jinak v rámci Evropy zbytečně roztříštěné. Témata jednotlivých klastrů jsou vybírána na základě dlouhodobých strategických priorit EU.

Podle Schuurmanse se tři nové klastry mají orientovat na dosažené výsledky a dopady jejich činnosti se budou hodnotit na základě konkrétních výstupů. EIT je vybral z šesti návrhů, které postoupily do užšího výběru z původní dvacítky. O konečné trojici rozhodla kvalita navržených projektů a příslib silného a nezávislého vedení.

„Podnikatelský duch bude pro jejich úspěch zcela zásadní,“ dodal. „KIC budou fungovat jako malé firmy, budou samostatné. My jim budeme poskytovat pomoc a rady, ale jinak budou stát na vlastních nohách,“ sdělil Schuurmans médiím v Budapešti.

Odile Quintin z ředitelství Komise pro vzdělávání uvedla, že by KIC by měly přinášet – na rozdíl od projektů z minulosti – konkrétnější výsledky. „KIC budou něčím více než jen diskusním fórem a místem k výměně informací,“ myslí si Quintin. „KIC budou mít konkrétní výsledky.“

Čtvrtinu svých financí získají KIC od Evropského inovačního a technologického institutu. Ve střednědobém časovém horizontu by ale měly být zcela soběstačné. Klastry budou moci přijímat dotace ze soukromých zdrojů, národních grantových agentur a z výzkumných programů EU.

Inovace mají řešit společenské výzvy

Vedení vítězných KIC prohlašují, že jejich činnost bude zaměřena na hlavní společenské problémy současnosti, včetně těch, které se tento týden ve vypjaté atmosféře řeší v Kodani.

První KIC se bude věnovat klimatu, konkrétněji využívání půdy a vodních zdrojů, ekologičtějším městům a zlepšování systémů klimatických prognóz. Jejím cílem je stát se přirozeným partnerem pro výzkumně-vývojová centra a přilákat špičkové studenty se zájmem o klima. Centrály budou v Londýně, Curychu, Paříži, Berlíně a Randstadu.

Druhé konsorcium, „InnoEnergy“, se zaměří především na trvale udržitelné zdroje energie a bude sídlit v Karlsruhe, Grenoblu, Eindhovenu, Barceloně, Stockholmu a Krakově (jediné centrum, které leží v některé z nových členských zemí).

Poslední vybraná KIC se bude zabývat informačními a komunikačními technologiemi a propojí již existující klastry v Berlíně, Eindhovenu, Helsinkách, Paříži a Stockholmu.

Komise uvedla, že Evropský inovační a technologický institut je navržen tak, aby se v budoucnu stal modelovým příkladem podpory inovací v Evropě a přispíval k cílům nové strategie, která po roce 2010 nahradí Lisabonskou agendu.