Unie chce dát evropským vědcům více peněz. Zájem Čechů je ale zatím nízký

© Shutterstock

Na výzkum a inovace půjde v příštím programovém období více finančních prostředků. Česká republika však v participaci na programu Horizon 2020 zaostává. Může za to složitost podávání žádosti i nedostatečná informovanost.

Investice do výzkumu a inovací jsou nezbytné pro budoucnost Evropy. Přispívají k tomu, aby byla EU lepším místem pro život a práci. Přinášejí nové výrobky a služby, zkvalitňují zdravotní péči nebo bezpečnost. Výzkum a inovace také poskytují poznatky k odstranění naléhavých problémů jako je např. změna klimatu, výskyt eboly nebo uprchlická krize.

„Jestliže chce Evropská unie být konkurenceschopnou a držet se na špici celosvětového výzkumu a vývoje, musí do této oblasti i nadále směřovat finanční prostředky,“ zdůraznila Tereza Hrtúsová z EU Office České spořitelny. Pro příští programové období 2021-2027 navrhla Evropská komise vyčlenit 100 miliard eur na výzkum a inovace.

Česká věda a výzkum příliš závisí na penězích zvenčí. Zlepšit by se měla i spolupráce firem a vědců

ČR se bude muset vyrovnat s několika výzvami v oblasti vědy a výzkumu. Patří mezi ně závislost na evropských dotacích a potřeba udržet provoz center, která vznikla za peníze z EU. Posílit by se měly vazby podniků a vědecké sféry.

Vznikne nový program „Horizon Europe,“ který naváže na úspěch stávajícího programu „Horizon 2020,“ jehož cílem je nadále rozvíjet evropský výzkumný prostor.

„Investovat do výzkumu a inovací znamená investovat do budoucnosti Evropy. Finanční prostředky Evropské unie umožnily týmům z mnoha zemí a vědeckých disciplín spolupracovat a činit objevy, o kterých se nám ani nezdálo, čímž se Evropa stala v celosvětovém měřítku špičkou ve výzkumu a inovacích,“ uvedl Jyrki Katainen, místopředseda Komise odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost. „Program Horizon Europe má na tento úspěch navázat a nadále zlepšovat život občanů i celé společnosti,“ dodal.

Investice do budoucnosti

Komise chce navýšit financování do výzkumu a inovací a stanovit nové cíle, které zajistí EU vedoucí postavení. „Program Horizon 2020 je jedním z největších úspěchů Evropy, ale nový program Horizon Europe míří ještě výše,“ sdělil Carlos Moedas, komisař pro výzkum, vědu a inovace. „Abychom posílili celosvětové vedoucí postavení EU v oblasti vědy, chceme v rámci tohoto programu navýšit financování Evropské rady pro výzkum a stanovením nových ambiciózních cílů pro unijní výzkum opětovně zapojit občany. V zájmu modernizace financování průlomových inovací v Evropě také navrhujeme vytvoření nové Evropské rady pro inovace,“ dodal.

Přechod na obnovitelné energie se musí řídit podle občanů, ne energetických firem, říkají autorky Atlasu energie

Energetický systém založený na OZE může existovat už v polovině století a náklady by měly být o něco málo dražší než současné technologie, tvrdí Radostina Primovová a Rebecca Bertramová.

Novinkami v programu Horizon Europe jsou:

  1. Evropská rada pro inovace, která by měla sloužit jako kontaktní místo, které přenese nejslibnější technologie s velkým potenciálem do praxe a napomůže začínajícím podnikům rozšiřovat jejich nápady. Nová Evropská rada pro inovace určí inovace, která mají velký potenciál vytvářet nové tržní příležitosti, a poskytne jim podporu skrze financování.
  2. Nové celounijní výzkumné a inovační cíle s vysokou mírou ambicí a evropskou přidanou hodnotou. Nové cíle budou napomáhat řešit otázky týkající se každodenního života a jeho problémů, např. boj proti rakovině, oceány bez plastů apod.
  3. Maximalizace inovačního potenciálů napříč EU bude zaměřena na členské státy, které ve snaze využít co nejlépe svůj výzkumný a inovační potenciál zaostávají. Kombinování finančních prostředků bude umožněno skrze nové synergie se strukturálními fondy a Kohezním fondem.
  4. Větší otevřenost. Nová zásada „otevřené vědy“ umožní přístup k publikacím a údajům, což pomůže vytvořeným výsledkům proniknout na trh a zvýšit jejich inovační potenciál.
  5. Nová generace evropských partnerství a širší spolupráce s ostatními programy EU. Dojde k zefektivnění počtu partnerství, která EU společně programuje nebo spolufinancuje, aby se zvýšila efektivnost a dopad při dosahování politických priorit EU. Podpořeno bude i propojení s dalšími programy v rámci kohezní politiky, Evropského obranného fondu nebo programu Digitální Evropa.

Novinkou je i zjednodušení pravidel a snaha o snížení administrativní zátěže pro příjemce prostředků i správce programů.

Nový program bude prováděn skrze tři pilíře.

Pilíře programu Horizon Europe. Zdroj: Evropská komise.

 

Bude program Horizon Europe úspěšný jako jeho předchůdce?

Schválení víceletého finančního rámce do jara 2019 je klíčové pro hladký přechod z programu Horizon 2020 na program Horizon Europe. Průběžné hodnocení programu Horizon 2020 ukazuje, že splňuje to, co se od něj očekávalo – vytváření pracovních míst, řešení společenských výzev a zlepšování kvality života lidí.

„Již v prvních letech svého fungování dosáhl či překročil vytyčené cíle v několika oblastech,“ uvedla pro EURACTIV.cz Tereza Hrtúsová. „Jedná se například o příspěvek programu k rozvoji udržitelnosti či podpoře malých a středních podniků, které jsou inovativní,“ dodala.

Horizon 2020 je atraktivní a relevantní program pro účastníky z různých institucí v Evropě i mimo ni. Právě možnost spolupráce výzkumných týmů napříč EU, výměny a srovnávání výsledků jejich projektů považuje ekonomka České spořitelny za největší přínos programu Horizon 2020. „Navíc na přípravu žádosti o získání prostředků v rámci Horizonu 2020 můžeme nahlížet jako na „trénink“ pro budoucí získávání dotačních prostředků, kdy se bude daleko více brát zřetel na projekty s evropskou přidanou hodnotou,“ zdůraznila.

Zúčastněné strany vyjadřují velkou spokojenost se současným programem, což dokazuje i trvalý zájem o vysoce konkurenční výzvy. Do května 2018 podpořil program více než 18 000 projektů za více než 31 miliard eur. Program Horizont 2020 ukázal pružnost v reakci na vyvíjející se politické priority, jako je migrace a mimořádné události jako jsou např. epidemie eboly nebo viru zika.

Výzkum a inovace představují hnací sílu pro dvě třetiny hospodářského růstu Evropy. Dokonce i v případě, že program Horizon 2020 představuje méně než 10 % celkových veřejných výdajů na výzkum a vývoj v EU, makroekonomické modely předpokládají, že do roku 2030 bude mít socioekonomický dopad řádově 600 miliard eur a 179 000 pracovních míst.

Železná opona rozděluje EU na poli vědy

Vzhledem k nedávnému hodnocení programu Horizon 2020 se stále více stává zřetelným rozdíl na poli výzkumu a inovací mezi tzv. novějšími a staršími státy Evropské unie. Nové státy EU-13 (vstup do EU po roce 2004) využívají mnohem méně prostředků z programu Horizon 2020 a obecně mají problém s dosahováním excelentních výsledků. Jedním z důvodů je i složitost projektové žádosti. Proto mnoho z nových členských států raději volí jako způsob financování právě dotace.

Míra excelence zemí EU-13 je nízká. Dá se měřit několika způsoby. Hlavním je počet získaných grantů Evropské výzkumné rady (ERC). Dalším indikátorem je podíl publikací, které jsou zařazeny do žebříčku top 10 % nejcitovanějších publikací na světě. Problémem je odliv výzkumníků do zahraničí.

Vědecké publikace mezi top 10 procenty nejvíce citovaných publikací po celém světě jako procento z celkových vědeckých publikací v regionu. Zdroj: Evropská komise.

 

I když získaly státy EU-13 v rámci programu Horizont 2020 o 30 % prostředků více než z předchozího programu, více než polovina peněz nadále směřuje do skupiny 5 států – Německo, Španělsko, Velká Británie, Francie a Itálie.

Nejaktivnějším státem EU pak byla Velká Británie, která získala 12,4 % z celkového počtu projektů. S podílem vyšším než 10 % následovala Itálie společně s Německem a Španělskem. Česká republika si ve srovnání s ostatními státy EU vede v oblasti participace na programu Horizont 2020 špatně. Podíl ČR na celkovém počtu návrhů jen těsně přesahuje 1 % a i úspěšnost je podprůměrná a pohybuje se okolo 14 %.

„Naše nízká účast není dána tím, že bychom neměli kvalitní vědecká pracoviště, ale nízkým zájmem o celoevropský výzkum. Rovněž nemáme tak rozsáhlé zkušenosti s psaním návrhů projektů v rámci rámcových programů, jako Velká Británie, Francie či především Německo,“ vysvětlila Hrtúsová.

Prostor pro zlepšení programu Horizon Europe existuje. „Měla by být posílena provázanost s ostatními programy a fondy EU. Stejně jako doposud by se také i nadále mělo pracovat na zjednodušení celého procesu financování projektů ze strany EU a zlepšení zprostředkovávání informací veřejnosti,“ uvedla ekonomka České spořitelny.

S návrhem, jak rozdíl mezi východní a západní části EU na poli vědy vyřešit přišel rumunský europoslanec Dan Nica, který navrhl do programu zakomponovat regionální kvóty. Navrhuje např. přísnější pravidla pro přístup k finančním prostředkům pro vědce ze zemí mimo EU, především těch neevropských. Problém vidí zejména v podpoře čínských vědců.

S návrhem rumunského europoslance nesouhlasí rektoři středoevropských univerzit (Univerzita Karlova, Eötvös Loránd University v Budapešti, University of Ljubljana, University of Tartu, University of Belgrade, University of Zagreb a University of Warsaw.), kteří chtějí, aby hlavním kritériem pro rozdělování prostředků byla nadále excelence.

Bohužel zde stále platí, že pomyslná hranice železné opony existuje a východní státy ve výzkumu a vývoji oproti západním zemím zaostávají. „Zcela zřetelné to je například při pohledu na žebříček European Innovation Scoreboard, který každým rokem hodnotí státy EU dle jejich inovační výkonnosti. Západní a severské státy se řadí mezi vynikající a silné inovátory, zatímco státy východní a jižní Evropy mezi umírněné či slabé inovátory,“ potvrzuje Hrtúsová.

Hodnocení států EU dle jejich inovační výkonosti za rok 2018. Zdroj: Evropská komise.