Unie se chce poučit z krize. Evropský průmysl má být soběstačnější a odolnější

© Pixabay

Když Evropská komise loni v březnu představovala průmyslovou strategii, zřejmě málokdo tušil, že celý kontinent na více než rok ochromí pandemie koronaviru. Ta mimo jiné zásadně dopadla na průmysl. Komise proto strategii aktualizovala a pandemickou situaci v ní zohlednila. Co přináší dokument nového?

Loňská strategie se soustředila zejména na to, jak podpořit evropský průmysl v jeho dvojí transformaci – zelené a digitální. Ačkoliv značná část plánů pro evropský průmysl budoucnosti zůstává i po roce stejná, pandemie leccos změnila.

„Spíš než o updatované průmyslové strategii bych mluvila o upgradovaném dokumentu, protože řada dlouhodobých potřeb se za posledních 12 měsíců nezměnila. K nim řadím především rozhodnutí EU přejít k zelené a digitální ekonomice, ale i další strategické kroky,“ sdělila redakci EURACTIV.cz europoslankyně Martina Dlabajová (za ANO, Renew).

Komise se v rámci aktualizace soustředila zejména na vnitřní trh. Ten čelil během pandemie velké výzvě, když se státy v rámci snahy o zastavení šíření nového typu koronaviru uchýlily k přísnějšímu režimu na hranicích, který komplikoval převoz zboží. Kvůli globálnímu charakteru krize navíc evropský trh čelil omezení dodávek z důvodu narušení dodavatelských řetězců.

https://twitter.com/vonderleyen/status/1389885426513633285

Podle dat Komise obchod v rámci Unie ve druhém a třetím čtvrtletí loňského roku poklesl o 24 procent. Skoro polovina (45 procent) firem očekává v letošním roce pokles investic. Právě ty chce pomocí nové strategie Komise udržet.

„Loňský rok nám ukázal jak omezení volného pohybu osob, zboží a služeb může poškodit naše ekonomiky. Narušení dodavatelských řetězců, které vede k nedostatku základních produktů, a slabá koordinace pro nás byly velkou výzvou,“ připomněla místopředsedkyně Komise Margrethe Vestagerová.

Příprava na budoucnost

Komise vidí odpověď na nové výzvy v posílení odolnosti evropského vnitřního trhu. Přispět by k tomu mělo i jeho prohloubení. Proto bude unijní exekutiva hledat možnosti, jak dále harmonizovat pravidla pro klíčové podnikatelské služby či opatření pro malé a střední podniky. Aby měla přehled, každý rok bude zkoumat, jak si na jednotném trhu vede 14 hospodářských odvětví, konkrétně třeba stavebnictví, zdravotnictví, zemědělství a potravinářství nebo průmysl. První analýzu představila Komise spolu s aktualizací průmyslové strategie.

„Aktualizovaná průmyslová strategie obsahuje vizi, jakou chceme v Evropě vybudovat strukturu průmyslu. Zároveň poodhaluje plány Komise v oblasti sledování a měření výkonnosti průmyslových ekosystémů a případného provádění korekcí,“ sdělila redakci ředitelka České podnikatelská reprezentace při EU (CEBRE) Alena Mastantuono.

Komise představila průmyslovou strategii EU. Podniky musí projít zelenou a digitální transformací

Evropský průmysl by se měl podle Komise v budoucnu stát lídrem na cestě ke klimatické neutralitě a digitální ekonomice. Nová průmyslová strategie cílí na posílení evropské konkurenceschopnosti a do centra pozornosti se dostávají i malé a střední podniky.

Komise navíc navrhne nový nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu. Ten by měl EU umožnit lépe reagovat na krize a zmírnit jejich dopady na trh, aby v budoucnu například nedošlo ke kritickému nedostatku některých produktů, jako tomu bylo v uplynulém roce kvůli narušení dodavatelských řetězců a opatřením omezujícím pohyb osob a zboží na vnitřním trhu.

Nástroj by měl například zajistit lepší sdílení informací a koordinaci v případě, že členské státy přistoupí ke krizovým opatřením na hranicích. Konkrétní obrysy ale nástroj teprve dostane. Návrh by měla Komise představit v prvním kvartálu příštího roku.

Soběstačná, ale otevřená EU

Evropský trh je například příliš závislý na dovozu strategických produktů ze třetích zemí. V reakci na krizi spojenou s pandemií proto členské státy vyzvaly Komisi, aby konkrétní slabiny na trhu našla a navrhla, jak je řešit. Podle států by tak EU mohla posílit svou tzv. strategickou autonomii.

Podle analýzy Komise je Unie příliš závislá zejména na produktech, které do EU míří z Číny (52 procent), Vietnamu (11 procent) nebo Brazílie (5 procent). Unijní exekutiva se zaměřila celkem na 5 200 produktů dovážených do EU. Podle výsledků analýzy je Unie příliš závislá na zahraničních dodavatelích u 137 položek. Mezi oblasti, ve kterých je sedmadvacetičlenný blok v závislé pozici, patří zejména suroviny, baterie, polovodiče, vodík, účinné složky léčivých přípravků nebo cloudové technologie.

Podcast: EU a „strategická autonomie“ ve zdravotnictví. Co může přinést Česku?

Koronavirová krize odhalila, že je Evropa nesoběstačná co do léčiv nebo ochranných zdravotnických pomůcek. Problém je ale širší, EU chce proto posílit tzv. „strategickou autonomii“. O co jde? Jak chce Evropská unie nesoběstačnost řešit? A co to znamená pro Česko?

Největší unijní slabinu pak představuje 34 produktů z řad surovin či chemických látek užívaných v energeticky náročných odvětvích nebo ve zdravotnictví. V jejich případě je totiž pro EU složité diverzifikovat dodavatele či přesunout výrobu do Evropy.

Právě diverzifikace a posílení výroby v EU jsou mezi řešeními, kterými chce Komise na problém reagovat. „V tomto je klíčová rovnováha a tou je, že můžeme najít cesty, jak závislost řešit. Například diverzifikací dodavatelských řetězců, vytvořením zásob, inovacemi, anebo zajištěním toho, abychom měli klíčové zásoby tady (v EU),“ přiblížila Vestagerová.

Unie chce tedy motivovat evropské výrobce k rozšíření výroby strategických produktů v EU, například skrze podporu spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Navýšení produkce v Evropě podle Komise navíc přispěje ke vzniku nových pracovních míst. Jak však upozornila ČTK, někteří kritici varují, že vyšší výroba některých látek může způsobit novou ekologickou zátěž a omezování levného dovozu pak podle nich může vést ke zdražení výrobků.

Farmaceutická strategie je jen začátek, nesoběstačnou Evropu čeká kus práce

Evropská komise zveřejní ve středu 25. listopadu Farmaceutickou strategii EU, kterou chce mimo jiné snížit závislost Evropy na klíčových materiálech z jiných kontinentů. Práce na reformě ale teprve začíná.

Unie je významným dovozcem i vývozcem, těží z otevřenosti ekonomiky a bez zahraničí se neobejde. Zaměří se tedy také na diverzifikaci mezinárodních obchodních partnerství.

„Cestou není stažení výroby do Evropy, ale větší snaha o diverzifikaci mezinárodních dodavatelských řetězců, navazování mezinárodních partnerství a připravenost evropských firem a jejich byznysových strategií včas a správně reagovat, pokud by v budoucnu došlo k výpadku nebo jiným komplikacím,“ upozornila Dlabajová.

Malé a střední podniky páteří průmyslu

Krize má výrazný dopad na malé a střední podniky, které tvoří 99 procent všech firem v Unii. Propadu obratu čelilo 60 procent z nich.

V rámci loňské průmyslové strategie se Komise zaměřila na malé a střední podniky v dílčí strategii věnované přímo jim. V ní nastínila například finanční podporu podnikům či plány na snižování byrokratické zátěže, s níž se musí firmy v současné době potýkat. Tuto dílčí strategii však unijní exekutiva letos neaktualizovala.

„Malé podniky potřebují více podpůrných opatření s ohledem na nedostatek likvidních prostředků, narůstající riziko insolvencí či rozsáhlého propouštění ve všech ekosystémech. Absence aktualizované strategie pro malé a střední podniky znamená, že opomíjíme nesnadnou finanční situaci a nedostatečnou kapacitu pro zelenou a digitální tranzici 99,8 procenta všech společností v EU,“ upozornila ředitelka CEBRE Mastantuono.

https://twitter.com/AlMastantuono/status/1389902479324819457

Z aktualizované verze však Komise malé firmy úplně nevynechala a nabízí v ní opatření, která by jim měla pomoci se zvýšením jejich odolnosti či bojem proti opožděným platbám.

Podpora bude směřovat například z programu InvestEU, který by podle odhadů Komise mohl do roku 2023 přinést investice ve výši 45 miliard eur. Odolnost malých firem by měla pomoci posílit i Enterprise Europe Network, která malým a středním podnikům pomáhá se vstupem na zahraniční trhy, a platforma European Cluster Collaboration Platform, která usnadňuje interakci průmyslových klastrů. S rozpočtem 61 milionů eur z Programu pro jednotný trh mají posílit své aktivity a pomoci podnikům snížit jejich závislost na zahraničí. Například tím, že je propojí s lokálními partnery.

Na cestě z krize pomohou i soukromé investice. Europoslanci schválili program InvestEU

Evropský parlament v úterý schválil vytvoření dlouho připravovaného programu InvestEU, který má přilákat soukromé investice. Jeho předchůdce, Evropský fond pro strategické investice, pomohl rozjet například společnost BioNTech.

Pomocnou rukou pro malé a střední podniky mají být také vznikající průmyslové aliance sdružující investory. Jedním z existujících příkladů je bateriová aliance, připravuje se ale zahájení Aliance pro procesory a polovodičové technologie, Aliance pro průmyslová data a uvažuje se také o zřízení Aliance pro nosné rakety či Aliance pro letectví s nulovými emisemi.

„Po prvním prostudování nové strategie mám dojem, že by se malé a střední podniky mohly konečně dočkat adekvátního zacházení. Evropská komise ve strategii počítá nejen s cílenou finanční pomocí, ale také s lepšími možnostmi investic,“ uvedla Dlabajová.

„Za naprosto klíčové v tomto ohledu považuji příslib snižování regulatorní a byrokratické zátěže a posuzování dopadů nově přijímaných legislativ na malé a střední podnikání v Evropě. Evropská komise si může být jistá, že to bereme vážně a jako Evropský parlament na to budeme dohlížet,“ dodala europoslankyně k plánované podpoře malých a středních podniků.

Malé a střední farmy mají být v centru evropského zemědělství. V ČR se na ně zatím tolik nehledělo

Malé, střední a rodinné farmy produkují mnohdy jedinečné lokální potraviny a udržují venkov při životě. Zatímco v některých zemích se dočkávají adekvátní podpory, v ČR si drobní farmáři stěžují na velmi náročné podmínky.

Převést strategii do praxe

Vydáním průmyslové strategie však práce nekončí, podle Dlabajové bude klíčové zejména to, zda se plán podaří zohlednit v navazující legislativě.

„Jedna věc je strategie napsaná na papíře, druhá pak to, jak se ji podaří realizovat v praxi. I v případě průmyslové strategie EU platí, že čas nejlépe ukáže, zda je nastavená správně. Unijní ekonomika je robustní, a to odráží i tento dokument, v němž se strategie propisuje do celé řady různých oblastí. Otázkou proto zůstává, zda se strategii podaří promítnout do každé nově přijímané legislativy v těchto oblastech a zda to bude dávat smysl i jako celek,“ dodala k plánům na proměnu evropského průmyslu.

Podobně to vidí i ředitelka CEBRE. „Samotná aktualizace průmyslové strategie nestačí k zajištění konkurenceschopnosti evropského průmyslu a jeho oživení. K tomuto cíli musí zaprvé směřovat všechny politiky EU a zadruhé musí se s nimi ztotožnit všechny evropské instituce,“ uvedla.

Video: Liberecký kraj likviduje staré průmyslové areály. S čištěním pomáhají fondy EU

Liberecký kraj trápí stará ekologická zátěž, kterou zde zanechal zejména minulý politický režim. Kontaminace nyní ohrožuje vodní zdroje, kraj se ji proto snaží postupně likvidovat. Jak se mu to daří? Sledujte debatu uspořádanou serverem EURACTIV.cz.