MŠMT: Změny na ministerstvu by přijetí Strategie vzdělávání neměly ovlivnit

premiér Jiří Rusnok, ministr školství Dalibor Štys a bývalý ministr Petr Fiala; zdroj: vláda

Změny na ministerstvech, které jsou zapříčiněny červnovou demisí bývalého premiéra Petra Nečase a jmenováním jeho nástupce Jiřího Rusnoka, se dotkly i ministerstva školství (MŠMT). To opustil jak jeho šéf Petr Fiala, který byl nahrazen Daliborem Štysem, tak i Fialův první náměstek Jiří Nantl. Podle MŠMT by se však tyto změny neměly výrazně projevit na přípravě a přijetí Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020, na které ministerstvo od ledna tohoto roku pracuje.

Jenou z klíčových aktivit Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v posledním roce byla příprava Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020. Jejím cílem bylo vytvořit jednotný dokument, který by nahradil více než 20 rezortních a nadrezortních koncepcí týkajících se této oblasti, a zajistit tak kontinuitu ve vzdělávací politice.

V lednu tohoto roku se proto ministerstvo rozhodlo zahájit veřejnou konzultaci, jejíž výsledky plánovalo v připravovaném dokumentu následně zohlednit (EurActiv 28.1.2013). Debata byla ukončena v polovině června, pouhé tři dny před tím, než podal demisi tehdejší premiér Petr Nečas.

MŠMT poté opustil jak ministr Petr Fiala, kterého nahradil profesor Jihočeské univerzity Dalibor Štys, tak i Fialův první náměstek a zároveň náměstek pro legislativu a strategie Jiří Nantl. Podle informací EurActivu by se však tyto personální změny neměly na budoucnosti Strategie výrazně projevit.

„Vedení MŠMT deklaruje zájem v přípravě Strategie pokračovat a plynule navázat na dosavadní aktivity ministerstva v této oblasti,“ sdělila redakci Bohumila Potočná z Odboru vnějších vztahů a komunikace MŠMT a dodala, že tým, který má na ministerstvu přípravu Strategie na starosti, pracuje nadále ve stejném složení.

Při přípravě tohoto dokumentu by se tedy mělo postupovat podle původního harmonogramu. Ministerstvo se v současné době věnuje přípravě prvního návrhu vlastního strategického textu, do kterého by se podle Potočné měly promítnout také podněty shromážděné v průběhu veřejné konzultace.

V červenci byla ustavena meziresortní pracovní skupina k přípravě Strategie, která by se nad textem měla poprvé sejít v září a dovést jej v průběhu podzimu tohoto roku k finální verzi. Po standardním připomínkovém řízení by Strategie měla být předložena vládě k projednání v listopadu.

Pomohla veřejná konzultace?

Pořádání veřejné konzultace k připravované legislativě není v České republice zcela obvyklým postupem. MŠMT však její průběh a výsledky hodnotí pozitivně. „V první řadě jsme velmi rádi, že námi iniciovaná diskuze vzbudila zájem ze strany odborné, a do jisté míry i široké veřejnosti, a že se navržené směry připravované Strategie setkaly vesměs s kladnými ohlasy od poměrně různorodých aktérů,“ řekla EurActivu Potočná.

MŠMT podle ní také oceňuje, že v České republice po delší době vznikla platforma pro otevřenou debatu o samotném smyslu vzdělávání a hlavních principech vzdělávací politiky. „Až v průběhu veřejné konzultace jsme si plně uvědomili, jak moc tady prostor pro takovou diskuzi v minulých letech scházel,“ dodala.

Jak se ale můžeme dočíst ve vyhodnocení veřejné konzultace, jednou z největších obav doprovázejících celou debatu, je riziko, že se nepodaří udržet kontinuitu vzdělávací politiky mezi volebními obdobími, a že bude uvedený dokument naplňován pouze formálně a nesplní tak funkci potřebného zastřešujícího rámce vzdělávací politiky. Tyto cíle byly přitom jedněmi z hlavních důvodů přípravy celé Strategie.