Moravskoslezský kraj se „spravedlivě transformuje“. Nové evropské peníze půjdou i na rekvalifikace

Dolní oblast Vítkovice © EURACTIV.cz

Ambiciózní klimatické a energetické cíle EU představují velkou výzvu především pro regiony závislé na těžkém průmyslu. Moravskoslezský kraj chce v rámci transformace změnit svou nelichotivou image, s čímž mu pomůžou i nové evropské prostředky.

Evropské regiony budou muset v následujících dekádách projít náročnou hospodářskou, zelenou a digitální transformací, pro některé z nich to však bude větší výzva než pro jiné, a to i kvůli charakteru tamního průmyslu a hospodářství. Patří mezi ně i Moravskoslezský kraj, který se dlouhodobě spoléhal na těžký průmysl a těžbu uhlí, postupně však musí „přehodit výhybku“ a zajistit, aby ho nutná transformace nepoškodila.

Uhlí musí z kola ven

Konec uhlí, obnova krajiny, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a přesměrování průmyslu na sektory šetrnější k životnímu prostředí. To vše mají před sebou české uhelné kraje.

Transformační proces zde začal v devadesátých letech minulého století, více strategicky se však ke změnám začalo přistupovat v roce 2016, kdy se region zapojil do vládní strategie hospodářské restrukturalizace označované jako RESTART.

„Moravskoslezský kraj je průmyslovým regionem, který je historicky nadprůměrně závislý na velkých tradičních firmách z oblasti hutnictví, důlního průmyslu a strojírenství. Útlum tradičních odvětví a s tím související odliv talentovaných mladých lidí způsobuje pokles počtu obyvatel v průměru o 5-10 tisíc ročně. Strategie hospodářské restrukturalizace může pomoci vyrovnat se se změnami, kterými region prochází a reagovat s předstihem na hrozby, které mohou nastat v souvislosti s transformací průmyslu,“ nechal se slyšet Jiří Cieńciała, senátor a bývalý vládní zmocněnec pro uhelné regiony.

Od roku 2018 se kraj zapojil také do evropské Platformy uhelných regionů procházejících transformací (Coal Regions in Transition, CRIT), která vychází z iniciativy Evropské komise a jejímž hlavním cílem je pomoci těmto regionům s postupným přechodem od fosilních paliv k uhlíkově neutrální ekonomice.

Komplexně a s evropskou podporou

Přistupovat k transformaci komplexně a s minimálními sociálními dopady kraji nově pomáhá tzv. Transformační plán MSK 2020-2030, který stojí na osmi tematických programech: Nová energie, Nové využití území, Zelený průmysl, Nové podnikání, Kompetentní lidé, Inovační ekosystém, Digitální a kreativní region a Cirkulární ekonomika. Každý z programů má své specifické cíle, například zvýšení podílu nízkoemisních a obnovitelných zdrojů energie nebo zvýšení zaměstnanosti.

„Chceme, aby se náš kraj stal lépe propojeným, zelenějším, čistším, inovativnějším, chytřejším a s lepšími podmínkami pro podnikatele. Chceme nabídnout dobře vzdělané a proškolené lidi, k čemuž potřebujeme společné úsilí všech stakeholderů v regionu,“ nastínil plán kraje na jednom z workshopů pořádaných v rámci letošního Evropského týdne regionů a měst zmocněnec hejtmana Zdeněk Karásek.

„Potřebujeme také změnit naši image – máme image uhelného a ocelového regionu, někdo říká černého, ale to není pravda. Musíme tvrdě pracovat na změně a udržet zde kvalifikované pracovníky. Mladí lidé odchází, chceme je nalákat zpět,“ dodal Karásek.

S ozeleněním českých uhelných krajů pomůže speciální fond. Na fosilní paliva z něj nepůjde ani euro

V souvislosti se zeleným kurzem Evropy se již dlouho mluví o konci uhlí a o speciálním fondu určenému jen pro ty uhlíkově nejzatíženější regiony Evropy. Fond tento týden posvětili europoslanci. Jak regionům pomůže?

Díky zmíněnému Transformačnímu plánu je možné efektivněji využít zdroje z nového evropského Mechanismu pro spravedlivou transformaci, který zahrnuje i Fond pro spravedlivou transformaci. Zároveň se tímto způsobem zajistí, že kraj lépe následuje cíle Evropské zelené dohody a nového klimatického balíčku Fit For 55.

Kvůli novým zdrojům vznikl na období 2021-2027 zcela nový Operační program Spravedlivá transformace. Cílem této (nejen) dotační podpory je především zajistit dostatek pracovních míst pro pracovníky, kteří odcházejí z uhelného průmyslu. Neméně důležité je i zabezpečit obnovu krajiny, jež byla těžbou uhlí zasažena.

„Cílem programu je, aby prostředky z Fondu pro spravedlivou transformaci směřovaly do oblastí, které ostatní operační programy nepokrývají. Pro dotčené kraje to jsou extra prostředky oproti ostatním regionům,“ vysvětlují webové stránky Ministerstva životního prostředí  (MŽP), které tento program spravuje.

Zástupkyně tohoto ministerstva Radana L. Kratochvílová v průběhu workshopu zmínila, že přidanou hodnotou nového operačního programu je, že všechny typy projektů zaměřené na transformaci lze nyní financovat z jednoho zdroje. „Tyto prostředky možná už nikdy znovu nepřijdou. Pro regiony je tedy výzvou je dobře využít,“ dodala.

Konkrétně pro Moravskoslezský kraj je zde na následující roky připraveno 726 milionů eur, což je přibližně 18,5 miliardy korun. Tematické priority, na které lze finance využít, pak téměř kopírují programy ze zmíněného Transformačního plánu MSK. První dotační výzvy by měly být vyhlášeny v prvním čtvrtletí příštího roku.

Karlovarský kraj si stěžuje u Evropské komise na rozdělení peněz z fondu pro uhelné regiony

Karlovarský kraj se obrátil na Evropskou komisi kvůli rozdělení peněz z Fondu spravedlivé transformace (FST) mezi tři uhelné kraje České republiky.

Superpočítání, podpora firem a obnova brownfieldů

Transformace není abstraktní záležitostí, ale proces v plném běhu. Konkrétně Ostrava se může pochlubit například Dolní oblastí Vítkovice, kde se z brownfieldu zanechaného po těžkém průmyslu stalo jedno z turisticky nejatraktivnějších míst v České republice.

Pod názvem POHO2030 se skrývá transformační program pro území mezi Havířovem, Karvinou a Orlovou, které se snaží vyrovnat s následky důlní činnosti. Program se zaměřuje vedle ukončení těžby například na propojení krajiny různými typy ekologické dopravy, inovativní projekty zaměřené na chytrá řešení nebo na volnočasové aktivity.

Pokud jde o otázku moderních technologií spolufinancovaných z fondů EU, v národním superpočítačovém centrum IT4Innovations při Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě od srpna funguje nejrychlejší superpočítač v Česku nazvaný Karolina. Stejná univerzita se pak zaměřuje také na široké využití vodíkových technologií, na které se v kraji do budoucna velmi sází.

Co brání rozvoji vodíku? Překážkou může být jeho (ne)bezpečnost

Vysoká hořlavost vodíku – bezbarvého plynu bez zápachu a chuti – je novým tématem pro evropské zákonodárce. Ti se nyní snaží přijít s pravidly, která by umožnila vodíkovým technologiím rozvoj bez toho, aby tím byla ohrožena bezpečnost.

Jak naznačují výše zmíněné priority Transformačního plánu, nezapomíná se ani na podporu podnikání a inovací. Moravskoslezské inovační centrum (MSIC) od roku 2017 poskytuje začínajícím i „ostříleným“ firmám vouchery nebo potřebný mentoring. Adéla Hradilová z centra například zmínila, že MSIC se v rámci inovačního ekosystému podařilo vybudovat rozsáhlou síť expertů, kteří pomáhají nejen start-upům.

Co se týká budoucích projektů a iniciativ, mezi ty strategicky nejvýznamnější a podpořené z Fondu spravedlivé transformace bude od příštího roku patřit projekt TRAUTOM zaměřený na rekvalifikaci pracovníků, přesněji na tzv. re-skilling a up-skilling. Ambicí je vytvořit jednotný systém, který bude pomáhat pracovníkům v automobilovém nebo těžkém průmyslu s nucenou změnou karierní dráhy.