Jaké jsou náklady rozvoje informačních technologií

V pátek 7. září se v Praze konala konference „Evropa bez bariér – Informační společnost“, kterou uspořádalo sdružení ANO pro Evropu. Konference se zúčastnil i komisař pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti Vladimír Špidla.

Konferenci uspořádalo sdružení ANO pro Evropu ve spolupráci se společností Microsoft ČR a Zastoupením Evropské komise v ČR. Účastníci konference se za přítomnosti komisaře Vladimíra Špidly zabývali vlivem rychlého rozvoje informačních technologií na zaměstnanost, ale diskuse se stočila i na další témata, zejména využití komunikačních technologií ve veřejném sektoru.

Informační technologie a politika zaměstnanosti

Velmi rychlý rozvoj informačních technologií s sebou přináší vedle nesporných přínosů i určité problémy. Přestože využití počítačů a Internetu vytváří nová propojení mezi lidmi, může podle komisaře pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti Vladimíra Špidly také znamenat nové bariéry, zejména v podobě hrozby vyloučení skupin osob, které nemají k novým informačním technologiím přístup nebo jim schází příslušná „počítačová gramotnost“. Vzniká tak tzv. „digitální propast“.

Špidla připomněl, že zatímco donedávna byla nezaměstnaností ohrožena pouze nekvalifikovaná a nízce kvalifikovaná pracovní síla, v době informačních technologií, které jsou schopné nahradit i středně náročné procesy, se stává ohroženou i středně kvalifikovaná práce. Nejvíce postižené budou rutinní a polorutinní procesy, říká komisař. Jediným východiskem z této situace je proto změna struktury trhu práce prostřednictvím změny struktury vzdělávání.

Díky informačním technologiím je ale ohrožená také skupina mnohem kvalifikovanějších pracovníků. Rychle se rozvíjející ekonomiky Číny nebo Indie neznamenají zvýšený konkurenční tlak ani tak pro nekvalifikovaná pracovní místa, ale naopak pro vysoce kvalifikovaná.

Podle Špidly je třeba mít na paměti, že ne každá změna automaticky znamená pokrok a připomíná, že jakýkoliv pokrok musí mít také svou etickou stránku. Právě v oblasti informačních technologií to ještě není zcela samozřejmé, říká komisař. Musíme proto vytvářet takové příležitosti, které budou „humánní“.

Václav Havlíček, rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT), upozornil, že informační a komunikační technologie nevedou ke ztrátě pracovních míst ani práci nešetří – nová pracovní místa jsou na kvalitativně odlišné (vyšší) úrovni.

Zda je člověk zaměstnaný či nezaměstnaný souvisí především s kvalitou, dostupností a flexibilitou vzdělávání, uvedl Havlíček. Šance získat zaměstnání je však s využitím informačních a komunikačních technologií podstatně jednodušší, neboť zvyšuje flexibilitu, dodal.

Petr Koubský, šéfredaktor časopisu Inside a zakladatel Softwarových novin, přivítal postoj evropského komisaře a zdůraznil, že po počátečním okouzlení informačními technologiemi je nyní na místě zabývat se jejich společenskými náklady.

Státní správa a informační technologie

Pokud jde o situaci ve veřejné správě, Jan Rychlík, prorektor pro informatiku ze Západočeské univerzity v Plzni vidí důvod nedostatečné implementace informačních technologií ve státní správě v samotné povaze tohoto sektoru, kdy jsou volení zástupci motivováni především politickým cyklem a cesta k realizaci zde trvá daleko déle než v soukromém sektoru. Na rozdíl od něj navíc není ve státní správě možné dopředu vyhodnotit očekávané přínosy.

Edvard Kožušník, projektový manažer eStat.cz, neziskové společnosti, která usiluje o zeštíhlení a zefektivnění veřejné správy, si povzdechl, že elektronizaci veřejných služeb v České republice chybí v současné době vize. Veřejné služby přitom potřebují změnu přístupu, jehož základním principem bude flexibilita.

Mediálním partnerem konference byl EurActiv.cz.


Tento článek byl připraven v rámci projektu FUTURA, který zprostředkovává informace z oblasti celoživotního vzdělávání. Realizátorem projektu je Respekt institut, o.p.s., partnery jsou Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Cheval s.r.o. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.