Inovační strategie má zabránit „odlivu mozků“ z Evropy

inovace, výzkum a vývoj, verheugen

Komise přichází s dalším návrhem na podporu inovací, avšak jako obvykle budou mít zodpovědnost za implementaci členské státy.

Souvislosti:

Komise přijala desetibodový program na podporu inovací jako reakci na výzvu vedoucích představitelů členských států, kteří se sešli na jarním zasedáním Evropské rady letos v březnu. Plán je definován jako „rozsáhlá inovační strategie pro Evropu, která převede investice do vzdělání do výrobků a služeb“.

Tento plán není prvním plánem který má za cíl stimulovat inovace. Již koncem 90. let si Evropa začala uvědomovat, že v novém globálním ekonomickém prostředí nebude schopna konkurovat, pokud nepřistoupí k modernizaci své ekonomiky, nebude tvořivá, nebude lépe reagovat na potřeby a preference spotřebitelů a nebude inovovat.

V roce 2000 přijala Komise Lisabonskou strategii, která byla v roce 2005 přehodnocena a obnovena jako „Partnerství pro růst a zaměstnanost“. Lisabonská strategie usiluje o větší konkurenceschopnost evropské ekonomiky přizpůsobením regulačního a hospodářského rámce tak, aby byl vstřícnější vůči inovacím. Jejím cílem je dále zvýšit investice do vzdělávání, výzkumu a rozvoje.

V říjnu roku 2005 Komise zveřejnila Sdělení nazvané „Více výzkumu a inovací“, které se skládá z 19 kroků, které mají za cíl učinit z výzkumu a inovací ústřední bod evropských politik a jejich financování a mají se dostat i do popředí zájmu podniků.

Komise věří, že Evropa potřebuje více aktivit pro to, aby se stala společností, která je skutečně nakloněná inovacím.

Témata:

Sdělení Komise nazvané „Inovace: uplatňování znalostí v praxi“ má za cíl uskutečnit kulturní změnu Evropy směrem ke společnosti, v níž jsou inovace podporovány jak na straně poptávky, tak na straně nabídky. Sdělení za tím účelem nastiňuje 10 aktivit s vysokou prioritou, včetně:

Zavedení inovačně vstřícného vzdělávání: Evropa potřebuje více a lépe vzdělaných lidí, jinak celé sektory ekonomiky, jako informační a komunikační technologie, budou shánět kvalifikovanou práci mimo EU, aby uspokojily své potřeby. „Proto vyzýváme naléhavě členské státy, aby podstoupily reformu svých vzdělávacích systémů, které lépe připraví lidi na budoucnost,“ uvedl komisař Verheugen. Řešením by měla být zvyšující se orientace na technologická a vědecká témata, zavádění základních obchodních kurzů do studijních plánů škol a usnadnění mobility a výměny myšlenek mezi členskými státy.

Přilákání vědců prostřednictvím nově ustanoveného Evropského technologického institutu: Komisař Verheugen uvedl, že vytvoření takového centra schopného přilákat studenty a výzkumníky velkého formátu, je nezbytné pro snížení „hrozivých“ čísel o odlivu mozků. „Nutně potřebujeme program pro návrat evropských vědců a výzkumníků zpět do Evropy, ovšem k tomu, abychom je přilákali potřebujeme příslušné instituty,“ říká Verheugen. Cílem je otevřít Institut v roce 2009, ačkoliv ne všechny členské státy jsou přesvědčeny o užitečnosti takového návrhu a mnoho vědců je dokonce proti jeho vzniku.

Rozvinout strategii pro inovačně vstřícné „vůdčí trhy“: Komise se chce zaměřit na vytvoření „vůdčích trhů“, které by byly zaměřené na usnadňování tvorby a marketingu inovovaných výrobků a služeb. Myšlenkou je identifikovat slibně vyhlížející oblasti, v nichž mohou veřejné orgány povzbudit inovační aktivitu vedenou odvětvím za pomoci odstraňování překážek, vytváření standardů, zlepšování pravidel pro veřejné zakázky nebo poskytování podpory pro výzkumné aktivity. Primárním cílem by měly být oblasti, které odpovídají společenským prioritám, jakými jsou doprava, zdravotnictví, vnitřní bezpečnost, nebo ekologické inovace.

Stimulovat inovace prostřednictvím veřejných zakázek: Smluvní orgány mohou hrát důležitou roli při podpoře inovací za pomoci „chytrých“ inovačně orientovaných a výkonově založených systémů veřejných zakázek.

Strukturální změny: Komisař Verheugen zdůraznil, že k tomu aby bylo možné převést tyto myšlenky do reality je zapotřebí, aby členské státy prošly bolestivými strukturálními reformami. Penzijní systém, zdravotnictví, ale i obchod budou muset být „více inovační a více udržitelné“, řekl.

Stanoviska:

Günter Verheugen, místopředseda Komise který je zodpovědný za obchod a průmysl, uvedl: „Netvrdíme, že pouze s tímto balíčkem opatření můžeme tento problém vyřešit, to vůbec ne. Chceme mít v Evropě skutečnou kulturu inovací. Chceme, aby bylo všude, ve všech ekonomikách uznávané, že inovace jsou pro budoucnost rozhodující. Nové Sdělení popisuje, co je nezbytné, aby k této kulturní změně v Evropě došlo.“

K investicím do výzkumu v členských státech komisař uvedl: „Politická elita musí přinejmenším přestat vytvářet dojem, že můžeme všechno nechat tak, jak to je.“ S odkazem na svou nedávnou účast na summitu EU a Číny v úterý 12. září prohlásil: „Je to docela jasné: konkurence, které budeme čelit v nadcházejících pěti až deseti letech v odvětvích, o nichž jsme si mysleli, že v nich máme silnou pozici, … téměř vyráží dech a proto si skutečně musíme pospíšit a pohnout se kupředu.“

Arnaldo Abruzzini, generální tajemník EUROCHAMBERS, sdružení evropských obchodních komor, souhlasí, že pouhé investice do výzkumu nepovedou automaticky k inovacím. „Musíme vždy věnovat stejnou nebo větší pozornost využití výsledků výzkumu. V tomto ohledu by měla být poptávka po inovovaných výrobcích a službách nadále podporována. Spojené státy ve své politice veřejných zakázek dobře porozuměly významu podpory poptávky po inovacích. To jim umožňuje mít velice produktivní a inovativní průmysl. Evropa také musí přesunout svou pozornost od nabídkové strany k poptávkové straně inovačního procesu.“

EUROCHAMBERS dále zdůrazňují potřebu vypořádat se s problémem Komunitního patentu: „Evropa potřebuje nákladově efektivní rámec, aby ochránila a využila všechny myšlenky. Německé předsednictví by mělo hrát v tomto ohledu klíčovou roli.“

Další kroky:

  • 25. září 2006: Evropská rada ve složení ministrů zodpovědných za konkurenceschopnost projedná Sdělení Komise.

  • 20. října 2006: Vrcholní evropští představitelé se budou návrhu věnovat na neformálním evropském summitu ve finském Lahti.