Financování vědy: přestřelka mezi Akademií věd a vládní Radou pro výzkum pokračuje

Zmrazení výdajů na vědu a výzkum, k němuž koncem června přistoupila vláda se setkal s bouřlivou reakcí Akademie věd, kterou mají tato úsporná opatření výrazně zasáhnout. Zatímco podle vědců bude vládní rozhodnutí pro Akademii likvidační, Rada argumentuje tím, že díky evropským fondům rozpočet instituce naopak vzroste.

Souvislosti:

Jedním z hlavních bodů, o něž se opírá mandát úřednického kabinetu premiéra Jana Fischera je sestavení rozpočtu České republiky na rok 2010. Již tak obtížný úkol zkomplikovala ještě hospodářská krize, která si podle dosavadních informací vyžádá škrty v drtivé většině rozpočtových kapitol.

Na svém zasedání z 29. června vláda rozhodla, že výdaje pro vědu a výzkum pro příští rok oproti roku 2009 neporostou. Původně se přitom měly zvýšit o 8%, což představuje zhruba 2 miliardy korun. Peněz má být méně i díky zpožděnému čerpání strukturálních fondů. V roce 2010 bude třeba spolufinancovat institucionální výdaje u operačních programů jako jsou Výzkum a vývoj pro inovace, Vzdělávání pro konkurenceschopnost a Podnikání a inovace. Oproti původním očekáváním má být tedy celkový rozpočet na vědu a výzkum nižší o 3,2 miliardy korun.

Problém je ale ještě jinde. Díky novele zákona o podpoře výzkumu a vývoje z první poloviny letošního roku má od roku 2010 docházet k postupnému útlumu tzv. výzkumných záměrů, které mají formu institucionální podpory a výzkumné instituce v jejich rámci dostávají prostředky na dobu pěti až sedmi let.

S úmyslem zefektivnit způsob financování výzkumu předchozí Topolánkova vláda přišla se změnou zákona, díky níž budou mít příjemci tohoto tohoto typu financování jistých pouze 2/3 financí. Další mají dostat v závislosti na dosažených výsledcích. Vzhledem k tomu, že tento typ financování je pro Akademii věd, která provádí hlavně základní výzkum, zcela zásadní, nová pravidla se jí dotknou více, než jiných výzkumných institucí.

Ve vládním návrhu rozpočtu má tak Akademie v roce 2010 dostat 4,61 miliard korun, zatímco letos to bylo 5,88 miliard.

Témata:

Akademii věd se pochopitelně osekaný rozpočet nelíbí a proto krátce po jejich projednání vládou vytáhla do boje proti vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace, jež je za jeho přípravu zodpovědná. Akademický sněm návrh ve svém prohlášení označil za „neodborný, zmatený a nezdůvodněný“ a prohlašuje, že v případě přijetí by znamenal „vážné ohrožení výzkumu v ČR“. Akademie se obává, že v důsledku takto omezeného rozpočtu povede k „propouštění vysoce kvalifikovaných odborníků, k rozbití infrastruktury vědy a výzkumu a k likvidaci současné sítě akademických ústavů“.

„Bez kvalitního a všestranně rozvinutého základního výzkumu nemůže existovat ani úspěšný aplikovaný výzkum a nemohou se rozvinout ani ekonomicky efektivní inovace,“ píše se v prohlášení Akademického sněmu z 30. června.

Za „likvidační“ označili minulý týden návrh také sociální demokraté a komunisté. ČSSD vládu vyzvala, aby situaci napravila. Komunisté požadují, aby o rozpočtu Akademie ještě před podzimními volbami jednaly také výbory Poslanecké sněmovny.

Vláda se ale nařčením z pokusů o likvidaci Akademie věd brání. Financování výzkumu a vývoje podle premiéra Jana Fischera, který je zároveň i předsedou Rady pro výzkum, zůstává prioritou této vlády.

Ministryně školství Miroslava Kopicová k tomu ve svém nedávném vystoupení na zasedání Akademického sněmu dodala, že na rozdíl od jiných rozpočtových kapitol se v této oblasti v roce 2010 rozpočet krátit nebude. Důvodem ke snížení rozpočtu Akademie věd byla podle ministryně její přílišná závislost na institucionálním financování. Upozornila, že Akademie o peníze přijít nemusí, jen o ně na rozdíl od minulosti bude muset soutěžit s dalšími výzkumnými organizacemi. Důraz na větší přerozdělování prostředků ve veřejné soutěži je právě jedním z klíčových prvků novely zákona o veřejné podpoře výzkumu.

Rada pro výzkum v pátek navíc Akademii upozornila, že navzdory poklesu výdajů, které jsou v rozpočtu vyhrazeny přímo pro ní, její příjmy s nejvyšší pravděpodobností vzrostou díky prostředkům ze strukturálních fondů, neboť instituce aspiruje na dvě velká „Centra excelence“ (špičková výzkumná centra), s rozpočtem 10 miliard a měla by navíc získat čtvrtinu ze 17 miliardového rozpočtu na regionální výzkumné infrastruktury.

Akademie věd ovšem ve svém pondělním prohlášení kontruje námitkou, že výsledek soutěže nelze předvídat a k navýšení rozpočtu o jakém hovoří Rada tak nemusí dojít. Prostředky získané z projektu navíc nebude Akademie moci použít k pokrytí jiných výdajů než těch, které s projektem souvisí.

Spor mezi vládou a Akademií věd se navíc vede v rovině, která s návrhem rozpočtu prakticky nesouvisí. Novelou zákona o veřejné podpoře výzkumu se totiž posouvají priority směrem k podpoře aplikovaného výzkumu a inovací, zatímco v minulosti bylo těžiště spíše na straně základního výzkumu, který je převážně doménou Akademie. Návrh rozpočtu, který počítá se snížením rozpočtu pro Akademii a navýšením prostředků Grantové agentury a nové Technologické agentury tuto změnu priorit v podstatě pouze odráží.

Význam aplikovaného výzkumu a převádění výsledků výzkumu do praxe zdůrazňuje řadu již řadu let Evropská komise a shodují se na něm i ministři členských zemí. Komisař pro vědu a výzkum Janez Potočnik v nedávném rozhovoru s EurActivem zdůraznil, že období krize je nejvhodnější dobou na provedení těchto změn a vytvoření politického i ekonomického „inovačního klimatu“ (EurActiv 25.6.2009).

Studenti vyzývají ke klidu zbraní

O víkendu se do sporu vložila také Studentská komora Rady vysokých škol, která zastupuje vysokoškolské studenty z celé České republiky. Studenti ve svém prohlášení litují, že diskuse mezi oběma institucemi je poznamenána „osobními a skupinovými zájmy“ a vyzývá k zahájení „otevřeného dialogu, jehož cílem bude vytvoření dlouhodobě stabilního prostředí pro rozvoj kvalitní vědy a vzdělanosti v ČR“.

Studentská komora uvedla, že veřejnou podporu základního výzkumu považuje za „nezbytnou pro budoucnost společnosti“. Studenti v této souvislosti kritizují metodiku, podle níž se má posuzovat úspěšnost výzkumu a vývoje, ale také navýšení investic do inovací, neboť hodnocení kvality a efektivity je podle jejich názoru v tomto případě „diskutabilní“.