Evropský průmysl čeká revoluce. Nesmíme rezignovat na energeticky náročná odvětví, zní z Česka

© Pixabay

Jak by měl vypadat evropský průmysl budoucnosti? Evropská komise svou vizi načrtla v loňské průmyslové strategii, kterou dotáhla letos v květnu při její postcovidové aktualizaci. Hlavní zpráva? Průmysl má být zelený, digitální a odolnější vůči krizím jako byla ta koronavirová. Jak na změny nahlíží Česko?

Po koronavirové pandemii je jasné, že průmysl v následujících letech čekají i další výzvy než zelená a digitální transformace. Kromě snížení uhlíkové stopy a zařazení digitálních inovací do výroby by se měl průmysl podle strategie z pera Komise stát soběstačnější a odolnější vůči krizím. A to v rámci tzv. strategické autonomie, která je jednou unijních priorit současnosti.

Jinými slovy, EU by po zkušenostech z koronavirové krize, která způsobila narušení dodavatelských řetězců a nedostatek některých strategických produktů a výrobků na evropském trhu, měla být méně závislá na dovozu ze třetích zemí.

Podle analýzy Evropské komise je evropský trh zranitelný zejména v oblasti surovin, baterií, polovodičů, vodíku, účinných složek léčivých přípravků nebo cloudových technologií.

Komise představila průmyslovou strategii EU. Podniky musí projít zelenou a digitální transformací

Evropský průmysl by se měl podle Komise v budoucnu stát lídrem na cestě ke klimatické neutralitě a digitální ekonomice. Nová průmyslová strategie cílí na posílení evropské konkurenceschopnosti a do centra pozornosti se dostávají i malé a střední podniky.

Pozor na protekcionismus

Komise však zároveň klade důraz na to, aby evropský trh zůstal i nadále otevřený. To na nedávné debatě připomněl i český europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO, Renew).

„Ukázalo se, že ten koncept (strategické autonomie) se posunuje k tomu, že přece není možné obětovat jedno ze základních východisek, na kterém funguje EU a její ekonomika. A to je její velká otevřenost k dalším aktérům a mezinárodnímu prostředí,“ uvedl europoslanec.

Koncept otevřené strategické autonomie považuje za velký plus i Svaz průmyslu a dopravy ČR. Podle generální ředitelky Svazu Dagmar Kuchtové by si však EU měla v otázce posílení soběstačnosti dát pozor na protekcionismus.

EU přepracuje svoji průmyslovou strategii. Chce zohlednit koronavirovou krizi i klimatické ambice

Evropská komise na jaře představila průmyslovou strategii vytyčující cíle unijní průmyslové politiky, pak se ale v Evropě rozšířila koronavirová pandemie. Evropský průmysl se tak bude muset kromě tzv. dvojí transformace vypořádat hlavně s dopady krize.

„Podle nás je klíčová strategická autonomie a odolnost. Soběstačnost, přestože ji částečně chápeme, implikuje protekcionismus. Ten je z našeho pohledu nepřijatelný,“ upozornila Kuchtová.

EU již učinila kroky, které by jí měly pomoci vyrovnat se se závislostí na surovinách. Upozornil na to Petr Havelka z Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, podle kterého EU postupuje správným směrem v rámci strategie oběhového hospodářství.

„To bude velká výzva, abychom se jako EU a jednotlivé členské státy naučili co nejlépe nakládat se surovinami, a nejenom poprvé, když je máme ve výrobě, ale i podruhé, potřetí, počtvrté. Mám na mysli to, čemu se říká cirkulární ekonomika a oběhové hospodářství. To bude jistě také součástí nového pojetí průmyslu v Evropě,“ zdůraznil.

Unie se chce poučit z krize. Evropský průmysl má být soběstačnější a odolnější

Když Evropská komise loni v březnu představovala průmyslovou strategii, zřejmě málokdo tušil, že celý kontinent na více než rok ochromí pandemie koronaviru. Komise proto strategii aktualizovala a pandemickou situaci v ní zohlednila. Co přináší dokument nového?

Hledá se kvalifikovaná pracovní síla

Náročnou výzvou bude rovněž ozelenění a digitalizace průmyslu, a to nejen kvůli vysokým nákladům, jež si proměna vyžádá.

„Bylo by velmi špatným závěrem modernizace, pokud bychom v Evropě zcela rezignovali na energeticky náročná odvětví. Bavíme-li se o ocelářství nebo chemickém průmyslu, to jsou odvětví, která jsou v České republice velmi silně zastoupena. Byla by skutečně velká škoda, pokud by převážil jakýsi až extremistický zelený fundamentalismus, který by řekl, že v Evropě tato odvětví do budoucna nemají prostor,“ varovala náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Martina Tauberová.

Modernizace se přirozeně dotkne nejen výrobních procesů a technologií, ale také samotných zaměstnanců. Z pohledu náměstkyně Tauberové i ředitelky Svazu průmyslu a dopravy Kuchtové bude muset Česko hledat cesty, jak si do budoucna udržet kvalifikované pracovníky.

Video: Průmysl se klimatické neutralitě nebrání. Potřebuje ale jasné vyčíslení dopadů

Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality a vypouštět jen tolik emisí, kolik je schopna absorbovat. Rok 2050 však není jediným milníkem, ke kterému evropské klimatické ambice směřují. Komise chce upravit také stávající emisní cíle pro rok 2030. Klimatičtí experti to vítají, co ale říká průmysl?

„Úspěch transformace evropské ekonomiky stojí a padá na dostatečné kvalifikované pracovní síle. Můžeme nakrásně investovat obrovské miliardy do nových technologií, ale když nebudeme mít lidi, kteří je budou umět obsluhovat, tak daleko nedojdeme,“ upozornila Tauberová.

Proto je podle náměstkyně klíčové, aby se současně s proměnou průmyslu nastartovala i reforma českého školství, která by nové generace připravila na práci v moderním průmyslu 21. století. „Důraz, který je v našem školství kladen na technické vzdělávání, zatím žalostným způsobem nedostačuje. Bude třeba vystupňovat společné úsilí k tomu, abychom investovali nejen do infrastruktury a vědy a výzkumu, ale zároveň i do lidských zdrojů,“ vyzvala náměstkyně.

Klíčové bude také zaměřit se na oblast celoživotního vzdělávání již pracující populace. „Vývoj technologií je obrovsky rychlý, ani dostudovaní lidé mu nebudou stačit, pokud se nebudou dál vzdělávat. Proto klademe důraz na reskilling a upskilling (rekvalifikace a prohlubování dovedností – pozn. red.),“ dodala ředitelka Svazu průmyslu a dopravy.

I učňové a studenti odborných škol by měli mít IT znalosti. Lepší výuku má zajistit podpora z EU

Na středních odborných školách nebo učilištích v Evropské unii studuje více než 10 milionů žáků, což je téměř polovina všech středoškoláků. Vyplývá to z údajů unijního statistického úřadu Eurostat z roku 2017. Nejvíce z nich − necelých 300 tisíc − …

Vyrovnat se s byrokracií a konkurencí

Co by český průmysl do budoucna ocenil je zmenšení byrokratické zátěže. Lucia Bonová z kabinetu místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerové potvrdila, že se na to Komise při přípravě strategií a legislativy snaží myslet.

„Jsme si vědomi byrokracie i dopadu na malé a střední podniky a snažíme se všechna nařízení i návrhy kalibrovat tak, aby co nejméně zatěžovaly malé a střední podniky,“ uvedla. Příkladem těchto snah mohou být nová pravidla, která mohou státem podporovaným firmám z mimoevropských zemí ztížit cestu k veřejným zakázkám v EU.

„Zátěž národních autorit, které obstarávají veřejné zakázky byla o mnoho větší. Teď jsme přišli s návrhem, který je vyvážený, protože zatěžuje jedině Komisi,“ dodala Bonová.

EK se zaměřila na firmy třetích zemí, ty se státní podporou mohou mít těžší přístup na trh EU

Státem podporované mimoevropské firmy budou mít zřejmě složitější cestu k veřejným zakázkám v zemích EU či k ovládnutí evropské konkurence. Evropská komise dnes představila návrh pravidel, která jí umožní prověřovat a omezovat velké akvizice či účast ve veřejných tendrech.

Kromě toho by průmysl uvítal také silnější kontrolu nad dodržováním standardů u produktů, které z mimoevropských zemí míří na evropský trh. Unijní společnosti totiž musí plnit přísné standardy pro produkty a služby, zároveň je evropský trh otevřený a založený na importu zboží z mimounijních států, které tomu evropskému konkuruje zejména cenou.

K férové konkurenceschopnosti je tak podle Havelky třeba dbát na kontrolu toho, zda výrobci mimo EU nastavené standardy opravu dodržují, případně na jejich efektivní vynucování.

„Pokud máme pro naše výrobce vysoké standardy na kvalitu a mnoho administrativních požadavků, což také mimo jiné zvyšuje výrobní náklady, tak je logicky potřeba, aby Evropa a členské státy stále vyvíjely a zefektivňovaly systémy kontroly a vynucování kvality i u dovážených výrobků,“ uvedl.

„Zvýšit kontrolu trhů je jednou z priorit Komise a součástí strategií. Velmi důležité je ale také takzvaně nespadnou do pasti, že když třetí země mají menší nároky, tak i my snížíme své nároky. Je důležité, abychom si zachovali evropský model a naše nároky na cirkulární ekonomiku a ekologické požadavky. Z toho není třeba ustoupit, spíše musíme uvážit, jak najít spravedlivou cestu,“ dodala Bonová.

Přesunem do Asie firmy tlaku na snižování emisí neutečou, EU chystá uhlíkové clo

Evropské firmy musí plnit čím dál přísnější požadavky týkající se ochrany klimatu. Tlak na snižování emisí by je tak mohl přinutit k přesunu výroby např. do Asie, kde si s limity nemusí lámat hlavu. EU tomu chce zabránit uhlíkovým clem.

Článek vznikl při příležitosti debaty „Přispěje nová průmyslová politika k technologické soběstačnosti Evropy? pořádané 25. května 2021 zastoupením Evropské komise v ČR, Kanceláří Evropského parlamentu, Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU.