Jak by měl vypadat evropský průmysl budoucnosti? Evropská komise svou vizi načrtla v loňské průmyslové strategii, kterou dotáhla letos v květnu při její postcovidové aktualizaci. Hlavní zpráva? Průmysl má být zelený, digitální a odolnější vůči krizím jako byla ta koronavirová. Jak na změny nahlíží Česko?
Po koronavirové pandemii je jasné, že průmysl v následujících letech čekají i další výzvy než zelená a digitální transformace. Kromě snížení uhlíkové stopy a zařazení digitálních inovací do výroby by se měl průmysl podle strategie z pera Komise stát soběstačnější a odolnější vůči krizím. A to v rámci tzv. strategické autonomie, která je jednou unijních priorit současnosti.
Jinými slovy, EU by po zkušenostech z koronavirové krize, která způsobila narušení dodavatelských řetězců a nedostatek některých strategických produktů a výrobků na evropském trhu, měla být méně závislá na dovozu ze třetích zemí.
Podle analýzy Evropské komise je evropský trh zranitelný zejména v oblasti surovin, baterií, polovodičů, vodíku, účinných složek léčivých přípravků nebo cloudových technologií.
Pozor na protekcionismus
Komise však zároveň klade důraz na to, aby evropský trh zůstal i nadále otevřený. To na nedávné debatě připomněl i český europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO, Renew).
„Ukázalo se, že ten koncept (strategické autonomie) se posunuje k tomu, že přece není možné obětovat jedno ze základních východisek, na kterém funguje EU a její ekonomika. A to je její velká otevřenost k dalším aktérům a mezinárodnímu prostředí,“ uvedl europoslanec.
Koncept otevřené strategické autonomie považuje za velký plus i Svaz průmyslu a dopravy ČR. Podle generální ředitelky Svazu Dagmar Kuchtové by si však EU měla v otázce posílení soběstačnosti dát pozor na protekcionismus.
„Podle nás je klíčová strategická autonomie a odolnost. Soběstačnost, přestože ji částečně chápeme, implikuje protekcionismus. Ten je z našeho pohledu nepřijatelný,“ upozornila Kuchtová.
EU již učinila kroky, které by jí měly pomoci vyrovnat se se závislostí na surovinách. Upozornil na to Petr Havelka z Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, podle kterého EU postupuje správným směrem v rámci strategie oběhového hospodářství.
„To bude velká výzva, abychom se jako EU a jednotlivé členské státy naučili co nejlépe nakládat se surovinami, a nejenom poprvé, když je máme ve výrobě, ale i podruhé, potřetí, počtvrté. Mám na mysli to, čemu se říká cirkulární ekonomika a oběhové hospodářství. To bude jistě také součástí nového pojetí průmyslu v Evropě,“ zdůraznil.
Hledá se kvalifikovaná pracovní síla
Náročnou výzvou bude rovněž ozelenění a digitalizace průmyslu, a to nejen kvůli vysokým nákladům, jež si proměna vyžádá.
„Bylo by velmi špatným závěrem modernizace, pokud bychom v Evropě zcela rezignovali na energeticky náročná odvětví. Bavíme-li se o ocelářství nebo chemickém průmyslu, to jsou odvětví, která jsou v České republice velmi silně zastoupena. Byla by skutečně velká škoda, pokud by převážil jakýsi až extremistický zelený fundamentalismus, který by řekl, že v Evropě tato odvětví do budoucna nemají prostor,“ varovala náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Martina Tauberová.
Modernizace se přirozeně dotkne nejen výrobních procesů a technologií, ale také samotných zaměstnanců. Z pohledu náměstkyně Tauberové i ředitelky Svazu průmyslu a dopravy Kuchtové bude muset Česko hledat cesty, jak si do budoucna udržet kvalifikované pracovníky.
„Úspěch transformace evropské ekonomiky stojí a padá na dostatečné kvalifikované pracovní síle. Můžeme nakrásně investovat obrovské miliardy do nových technologií, ale když nebudeme mít lidi, kteří je budou umět obsluhovat, tak daleko nedojdeme,“ upozornila Tauberová.
Proto je podle náměstkyně klíčové, aby se současně s proměnou průmyslu nastartovala i reforma českého školství, která by nové generace připravila na práci v moderním průmyslu 21. století. „Důraz, který je v našem školství kladen na technické vzdělávání, zatím žalostným způsobem nedostačuje. Bude třeba vystupňovat společné úsilí k tomu, abychom investovali nejen do infrastruktury a vědy a výzkumu, ale zároveň i do lidských zdrojů,“ vyzvala náměstkyně.
Klíčové bude také zaměřit se na oblast celoživotního vzdělávání již pracující populace. „Vývoj technologií je obrovsky rychlý, ani dostudovaní lidé mu nebudou stačit, pokud se nebudou dál vzdělávat. Proto klademe důraz na reskilling a upskilling (rekvalifikace a prohlubování dovedností – pozn. red.),“ dodala ředitelka Svazu průmyslu a dopravy.
Vyrovnat se s byrokracií a konkurencí
Co by český průmysl do budoucna ocenil je zmenšení byrokratické zátěže. Lucia Bonová z kabinetu místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerové potvrdila, že se na to Komise při přípravě strategií a legislativy snaží myslet.
„Jsme si vědomi byrokracie i dopadu na malé a střední podniky a snažíme se všechna nařízení i návrhy kalibrovat tak, aby co nejméně zatěžovaly malé a střední podniky,“ uvedla. Příkladem těchto snah mohou být nová pravidla, která mohou státem podporovaným firmám z mimoevropských zemí ztížit cestu k veřejným zakázkám v EU.
„Zátěž národních autorit, které obstarávají veřejné zakázky byla o mnoho větší. Teď jsme přišli s návrhem, který je vyvážený, protože zatěžuje jedině Komisi,“ dodala Bonová.
Kromě toho by průmysl uvítal také silnější kontrolu nad dodržováním standardů u produktů, které z mimoevropských zemí míří na evropský trh. Unijní společnosti totiž musí plnit přísné standardy pro produkty a služby, zároveň je evropský trh otevřený a založený na importu zboží z mimounijních států, které tomu evropskému konkuruje zejména cenou.
K férové konkurenceschopnosti je tak podle Havelky třeba dbát na kontrolu toho, zda výrobci mimo EU nastavené standardy opravu dodržují, případně na jejich efektivní vynucování.
„Pokud máme pro naše výrobce vysoké standardy na kvalitu a mnoho administrativních požadavků, což také mimo jiné zvyšuje výrobní náklady, tak je logicky potřeba, aby Evropa a členské státy stále vyvíjely a zefektivňovaly systémy kontroly a vynucování kvality i u dovážených výrobků,“ uvedl.
„Zvýšit kontrolu trhů je jednou z priorit Komise a součástí strategií. Velmi důležité je ale také takzvaně nespadnou do pasti, že když třetí země mají menší nároky, tak i my snížíme své nároky. Je důležité, abychom si zachovali evropský model a naše nároky na cirkulární ekonomiku a ekologické požadavky. Z toho není třeba ustoupit, spíše musíme uvážit, jak najít spravedlivou cestu,“ dodala Bonová.
Článek vznikl při příležitosti debaty „Přispěje nová průmyslová politika k technologické soběstačnosti Evropy?“ pořádané 25. května 2021 zastoupením Evropské komise v ČR, Kanceláří Evropského parlamentu, Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU.