Evropské vzdělávací systémy dusí schopnost přemýšlet tvůrčím způsobem

Německý designér, typograf a vysokoškolský učitel Erik Spiekermann je jedním ze 27 vyslanců Evropského roku kreativity a inovací. V rozhovoru pro EurActiv si postěžoval, že díky reformám evropských vzdělávacích systémů studenti přicházejí o schopnost myslet tvůrčím způsobem.

Evropská unie zahájila v roce 1999 tzv. Boloňský proces, jehož cílem je harmonizace akademických standardů a odstranění překážek, které studenty a pedagogy odrazují od využívání vzdělávacích systémů v jiných zemích EU. Podle Spiekermanna se tento proces ale příliš zaměřuje na výsledky a nepodněcuje k hlubšímu studiu ani kritickému myšlení.

„Vzdělávat se už neznamená to samé co naučit se. Jde spíš o získání potřebného počtu bodů. Všechno se dnes odkazuje na výsledky a za to, že k tomu dochází, částečně může i Boloňský proces,“ říká.

Spiekermann je přesvědčen, že vysoké školy studenty kteří chtějí získat titul nutí k tomu, aby se každý semestr soustředili hlavně na to, aby získali určitý počet bodů.

„Je to šílené. Učím na dvou vysokých školách a jsem toho svědkem. Studenti nestíhají studovat, protože mají příliš mnoho zkoušek. Nemají čas na to, aby mohli myšlenky vstřebat a nemají čas soustředit se na něco co by je zajímalo. Chybí tam prostor pro tvořivost. Ta se totiž nezakládá na dosažených výsledcích.“

Jeho kritika bude nepříjemná zejména pro generální ředitelství Evropské komise, které je zodpovědné za naplňování Boloňského procesu a aktivit v rámci letošního Evropského roku kreativity a inovací.

Vyslanec roku kreativity Evropu popisuje jako „velkou, tlustou, unavenou a neohrabanou“ a dodává, že je třeba, aby se znovu postavila na nohy. Poválečná Evropa padesátých let měla podle něj obrovskou energii, která se ale časem vytratila. Za příklad nově vznikající velmoci označuje Indii, v níž se podle něj mladí lidé chtějí učit a mají ambice měnit svět kolem sebe.

Skupina neplacených vyslanců Evropského roku kreativity a inovací, jejímiž členy jsou umělci, vědci, vynálezci nebo učitelé, v současné době pracuje na přípravě manifestu kreativity a inovací. Podle dostupných informací by právě vzdělávání mělo hrát v tomto manifestu klíčovou roli. Spiekermann doufá, že manifest úředníky v Evropské komisi probudí.

„Tvrdíme, že v době krize musíme být do vzdělávání stejně nadšení jako jsou lidé v Indii. Musíme tu ztracenou energii znovu objevit a najít opět chuť se vzdělávat. Písemné zkoušky nejsou studium, písemné zkoušky jsou trénink. Je to koncept ze 70. let,“ říká. Podle jeho slov přitom existuje řada cest jak studenty k tvůrčímu myšlení vést.

Má-li manifest rozpoutat diskusi o tom, jak osvěžit přístup Evropy k tvořivosti, musí být co nejprovokativnější, dodává Spiekermann.

(Celý rozhovor si můžete přečíst v angličtině pod tímto odkazem.)