Evropské univerzity chtějí rozšířit nabídku

Ve snaze reagovat na rostoucí poptávku po vyšší flexibilitě pracovní síly evropské univerzity chtějí zlepšit přístup k vysokoškolskému vzdělávání. Zdůraznily také, že je zapotřebí nalézt optimální způsob financování celoživotního vzdělávání.

Souvislosti:

Pro EU je celoživotní vzdělávání „vůdčím principem rozvoje politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy“. Celoživotní vzdělávání na jedné straně podporuje sociální začleňování a poskytuje lidem osobní uspokojení, na druhé straně zvyšuje uplatnitelnost absolventů na trhu práce. Z tohoto důvodu jej Unie považuje také za klíčový prvek obnovené Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost.

Evropská komise zdůraznila, že vytvoření flexibilních pracovních poměrů (tzv. flexikurita) v kombinaci s celoživotním vzdělávání představují nutnou podmínku pro modernizaci evropských trhů práce. Tato kombinace má lidem navíc zajistit přístup ke vzdělávání po celou dobu jejich života. Oblast vzdělávání zůstává ale v pravomoci národních států a Evropská unie zde nemá žádné reálné pravomoci.

V prosinci 2007 francouzský premiér François Fillon požádal Asociaci evropských univerzit (EUA), aby posoudila, jako roli mohou vysoké školy hrát při podpoře celoživotního vzdělávání a připravila na toto téma studii.

Témata:

„Rozšiřování přístupu k vyššímu vzdělávání neznamená snižovat kvalifikaci studentů, ale spíše podporovat všechny studenty tak, aby vyšší vzdělávání bylo prospěšné jak pro ně tak pro společnost,“ uvádí Asociace evropských univerzit ve své Chartě celoživotního vzdělávání, kterou zveřejnila 25. října 2008.

Vysoké školy se chtějí přiblížit širokému spektru studentů s rozdílnými motivacemi a zájmy a prostřednictvím studijních programů, které budou šité na míru rychle se měnícím podmínkám na trhu práce, píše se dále v dokumentu. Charta ale vysoké školy a vlády také vyzývá k intenzivnější podpoře vzdělávání v průběhu celého životního cyklu.

Vysoké školy dokument nabádá, aby na rozmanitost populace studentů reagovaly rozšířením nabídky. Školy by dále měly ve větší míře uznávat předchozí vzdělání a přizpůsobit studijní programy tak, aby přilákaly zpět také dospělé studenty. Univerzity mají ale také rozvíjet partnerství na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni tak, aby byly schopné poskytovat atraktivní a relevantní studijní programy a podporovaly tak flexibilní a kreativní učení.

Vlády a regionální partnery dokument vyzývá, aby společně vytvořily takový právní a finanční rámec, který by podpořil rozvoj celoživotního vzdělávání. Vlády by navíc měly více podporovat sociální rovnost a ve větší míře uznávat předchozí vzdělávání, ale také odstraňovat právní překážky jako je například pozastavení plateb na důchodové pojištění po dobu studia, což potenciální studenty odrazuje od dalšího vzdělávání.

Charta vyzývá také k debatě nad nejefektivnějším způsobem financování celoživotního vzdělávání.

Další kroky:

  • Členové Asociace evropských univerzit se zavázali usnesení obsažená v chartě naplňovat na národní úrovni.

  • Tyto aktivity napomohou také rozvoji „Evropské oblasti vysokoškolského vzdělávání“ v rámci Boloňského procesu.

  • Ve dnech 25.-26. listopadu se budou na svém neformálním setkání chartou zabývat ministři EU pro oblast vzdělávání.

  • Ve dnech 28.-29. dubna 2009 v belgické Lovani a Louvain-la-Neuve se uskuteční další ministerská konference v rámci Boloňského procesu.