Evropská satelitní agentura GSA v Praze vstupuje do nové etapy

© EURACTIV.cz

Z Prahy by se do budoucna mělo stát kosmické centrum celé EU. Nyní se z Česka řídí například globální navigační satelitní systém Galileo. Ten má oproti GPS řadu výhod, vzhledem k principům fungování navigace se ale nedá mluvit o přímé konkurenci.

V letošním roce se překrývají dvě patnáctiletá výročí. V roce 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie a zároveň vznikla Evropská agentura pro globální navigační satelitní systém (GSA). Do Prahy se přesunula v roce 2012 a stala se zatím jedinou unijní agenturou, která sídlí na českém území.

GSA se nesoustředí pouze na evropský prostor, ale poskytuje kosmické služby v globálním měřítku. Zaměstnává téměř 200 lidí z 21 evropských zemí a zodpovídá za provoz evropských programů satelitní navigace Galileo a EGNOS a za poskytování jejich služeb, které oficiálně nabízí tři roky.

V následujících letech by se pražská agentura měla podstatně rozšířit a dostat novou tvář. Evropské instituce letos v únoru rozhodly o tom, že se v Praze sdruží řízení všech kosmických programů EU a z GSA se od roku 2021 stane Agentura EU pro kosmický program (EUSPA). Počet zaměstnanců se má zvýšit až na 700.

Vesmírná agentura GSA sídlící v Praze se rozroste. Česku to přinese peníze i prestiž

Evropská agentura GSA se sídlem v  Praze by po svém rozšíření mohla zaměstnat až 700 lidí. Zvýšit by se také mohly příjmy do státního rozpočtu.

O možném rozšíření agentury dnes hovořil vládní zmocněnec pro spolupráci s GSA Karel Dobeš. V …

Plány vycházejí z ambice Evropské komise dát „vesmíru“ větší prostor v příštím víceletém finančním rámci EU. Ačkoliv se o podobě rozpočtu zatím stále jedná, podle výkonného ředitele GSA Carla des Doridese EU na veškeré kosmické programy včetně aktivit jeho agentury alokuje v budoucím sedmiletém období 16 miliard eur. Unie dle jeho slov z nedávné tiskové konference buduje infrastrukturu, která dopomůže k pozvednutí evropské ekonomiky jako celku.

Galileo, EGNOS, Copernicus

Poznávacím znamením GSA je Galileo, evropský globální navigační satelitní systém (GNSS). Po úplném dokončení bude mít k dispozici 30 satelitů, na oběžné dráze zatím ve vzdálenosti 23 222 km obíhá 26 satelitů, 22 z nich je v provozu. V budoucnu umožní určit polohu s přesností až na jeden metr.

„Galileo je kompatibilní se systémem GPS a rozšíří tak celkový počet navigačních satelitů, dále posune hranice navigačních technologií a zvýší kvalitu i spolehlivost navigačních signálů pro uživatele z celého světa,“ uvádí agentura.

Jak řekl Dorides, v září byl vyroben miliardtý chytrý telefon, který je kompatibilní se systémem Galileo. Satelity podle něj dnes těží z toho, že designéři přemýšleli dopředu, jaké budou v budoucnu nároky. „Ukazuje se, že cesta využití dvou frekvencí byla správná, obzvlášť ve městech, kde se díky tomu můžeme zbavit odrazu od budov,“ vysvětlil ředitel.

Pod správou pražské agentury je také Evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací alias EGNOS. Tento regionální evropský systém má za úkol vylepšit fungování globálních navigačních satelitních systémů. Jeho účelem je zajistit bezpečnost životně důležitých navigačních služeb v letecké, námořní i pozemní dopravě ve většině Evropy. K navádění při přistání EGNOS využívá více než 350 evropských letišť, systém řídí okolo 40 000 letů měsíčně.

Tošenovský: EU je Čechům vzdálená, vidíme jen na ten „náš dvorek“

Splnit nové emisní limity EU bude podle europoslance Evžena Tošenovského pro české automobilky velká výzva. Odchod Británie z EU dnes mohl vypadat jinak, kdyby byla Evropská komise od začátku vstřícnější, říká v rozhovoru.

Evropská unie se však v kosmických otázkách neangažuje pouze skrze GSA. Český europoslanec Evžen Tošenovský (ODS, ECR) vyzdvihl také program Copernicus, který zatím koordinuje Evropská komise společně s Evropskou kosmickou agenturou stojící mimo struktury EU, ale v budoucnu se dostane pod správu pražské unijní agentury.

„Copernicus je program pro monitoring země z vesmíru, pomocí satelitů sbírá data o půdě, vzduchu i vodě nad zeměkoulí,“ vysvětlil Tošenovský s tím, že Galileo i Copernicus mají již dnes nezastupitelnou roli, kromě řízení letového provozu se využívají také v zemědělství a v mnoha dalších odvětvích. V budoucnu budou dle jeho slov sehrávat stále větší roli, a to kvůli enormně se rozvíjejícímu byznysu s přesnou navigací. „Rozvíjí se celosvětový obchod se snímky z Copernica ve velkém rozlišení, počínaje dopravou, přes vodárenské projekty, těch příkladů bych mohl uvést celou řadu,“ doplnil europoslanec pro EURACTIV.cz.

Konkurence je relativní

Vládní zmocněnec pro spolupráci s GSA Karel Dobeš poukázal na to, že konkurence je v oblasti satelitní navigace velmi relativní. Zařízení běžných uživatelů jsou vybavena přijímači, které dokáží využít Galileo, GPS i další systémy, což je podle něj největší výhoda.

Na začátku bylo skrze GPS k dispozici 24 satelitů, s příchodem ruského systému GLONASS jejich počet narostl na 48. Galileo bude do budoucna operovat s další třicítkou.

„Potřebujete čtyři satelity, abyste vypočetli polohu, a je jednodušší vybrat čtyři ze 70 satelitů než z 24. Zde o konkurenci mluvit nejde, přijímač si vybere nejvhodnější satelity,“ popsal fungování navigace Dobeš. Konkurence podle něj ovšem existuje v oblastech, jako je přesnost nebo bezpečnost.

Výhodou Galilea proti GPS je podle Doridese již zmíněná dvojitá frekvence, kterou ale americký systém postupně zavádí také. Skutečný souboj se pak může odehrát například v automobilovém průmyslu. „Designér autonomního vozu chce zajistit, aby se veškeré systémy v autě daly propojit do jednoho celku. Dívá se proto na to, kdo bude nejvhodnějším dodavatelem jednotlivých služeb,“ poznamenal ředitel a dodal, že GNSS bude hlavním nebo minimálně velice důležitým dodavatelem na evropském trhu. GSA podle něj v současnosti spolupracuje se zhruba třicítkou největších mozků automobilového průmyslu, zároveň vede dialog se všemi klíčovými automobilkami.

Díky GSA je Praha centrem evropských vesmírných aktivit. Co bude dál?

Vesmírná agentura GSA již šest let úspěšně působí v Praze. Rozsah jejích zodpovědností se stále rozšiřuje. Existují v ČR domněnky, že se chystá oslabení pražské centrály. Česká vláda se zasazuje o úzkou spolupráci s agenturou a o navýšení jejích aktivit.

Česká výsada

Jak řekl Evžen Tošenovský, mít v Praze největší evropskou technologickou agenturu znamená pro Českou republiku především velkou prestiž. „Tím, že ji tady máme, se našim univerzitám a vědeckým týmům přímo nabízí prostor ke spolupráci na vývoji vesmírných programů. Také zde vidím mimořádnou příležitost k uplatnění pro místní úzce specializované a vysoce odborné firmy,“ pochvaloval si europoslanec.

To samé vyzdvihoval na tiskové konferenci i Dobeš. Sídlo GSA v Praze podle něj umožňuje českým firmám dostávat se v oblasti družicové navigace na technologický vrchol. Výzkumy v rámci Asociace malých a středních podniků a živnostníků prý ukazují, že nejčastěji se v Česku satelitní navigace využívá v oblasti tzv. precizního zemědělství.

GSA každoročně analyzuje finanční přínos pražského sídla agentury pro českou ekonomiku. Jen za poslední rok do ní díky GSA přiteklo 200 milionů korun. „Český průmysl se více a více angažuje, a také zahraniční a nadnárodní firmy, závislé na precizní navigaci, otvírají své pobočky v České republice,“ uvedl Dorides. A trend bude zřejmě pokračovat. Plánované rozšíření agentury bude podle Dobeše znamenat, že se z Prahy bude řídit skutečně široká paleta projektů. „Když budou chtít zahraniční firmy spolupracovat s agenturou, tak sem budou muset přijet,“ podotkl.

Česká vláda podle Dobešových slov chápe význam kosmického průmyslu pro budoucnost České republiky a reflektuje ho ve svých strategiích. „České kosmické aktivity stojí na dvou nohách, první je spolupráce s Evropskou kosmickou agenturou, kde český příspěvek už dnes přesahuje 1,2 miliardy. To znamená, že jsme na úrovni Rakouska a jiných zemí Západu,“ zakončil odborník. Druhou nohou je pak právě GSA.

Agentura GSA v Praze (© EURACTIV.cz)