Europoslanci podpořili označení „Evropské dědictví“ pro vyznamné památky

Poslanci Evropského parlamentu svými hlasy podpořili myšlenku celoevropského označení „Evropské dědictví“. Touto značkou se budou pyšnit historické pamětihodnosti Evropské unie, které v minulosti výrazně přispěly k formování společných dějin a evropské identity.

Nápad zdůraznit historický a především symbolický význam některých klíčových míst a památek v Evropě označením „Evropské dědictví“ není nikterak nový. Již od roku 2006 dobrovolně spolupracovalo na tomto mezivládním projektu sedmnáct zemí Evropské unie společně se Švýcarskem. Za tuto dobu získalo lichotivé označení 67 pamětihodností.

Zákonodárci Evropského parlamentu se však postavili proti tomu, aby již stávající místa „Evropského dědictví“ musela být znovu přehodnocena podle nových, tentokrát celounijních kritérií. Tento postup totiž navrhla Evropská komise.

Na seznamu památek, které se honosí tímto označením, najdeme například gdaňské loděnice v Polsku, kde se zrodilo odborové hnutí Solidarita, jež v této zemi významně přispělo k pádu komunismu. Dále bychom na seznamu našli třeba athénskou Akropoli nebo dům francouzského státníka a jednoho ze zakladatelů EU Roberta Schumana, jež se nachází v lotrinském městě Scy-Chazelles.

Česká republika obohatila list těchto kulturních míst čtyřmi pamětihodnostmi. Patří mezi ně zámek Kynžvart, Baťův Zlín, Vítkovické železárny v Ostravě a Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké.

Již před dvěma lety v Radě EU vyklíčila myšlenka, že tento kulturní projekt by neměl být omezen pouze na mezivládní spolupráci několika států, ale měl by být přenesen na celoevropskou úroveň. Tím by značka „Evropské dědictví“ získala na větší prestiži a důvěryhodnosti, a mimo jiné by mohla přilákat i větší zájem turistů. Poté následoval zmíněný návrh Evropské komise nechat odborně přezkoumat, zda již oceněné památky, odpovídají novým unijním podmínkám.

U poslanců se však tento nápad nesetkal s pochopením z důvodu, že chtějí zachovat prestiž i starého označení.

Androulla Vassiliou, komisařka, jež má na starosti oblast kultury v EU, označila názor Parlamentu za „politicky řečeno, trochu více citlivý“, než jiné návrhy, které od europoslanců vzešly.

Podle komisařky země, které již označení v minulosti obdržely, „nyní do přechodného, hodnotícího, období vkládají velké naděje, což znamená, že se rychle chtějí zapojit do nového systému a přizpůsobit se novým podmínkám, jež zaručují kvalitu“.

Otázkou, jak převést původní mezivládní označení „Evropské dědictví“ na nový systém, se budou zabývat tři hlavní instituce EU na svém nejbližším tripartitním zasedání.

Jednání během maďarského předsednictví

Po prvním čtení v Evropském parlamentu, za něž zodpovídala řecká poslankyně Chrystoula Paliadeli, putuje legislativní návrh do Rady EU.

Prozatím není k věci známo žádné oficiální stanovisko členských zemí. Avšak podle nejmenovaného evropského úředníka by některé státy rády zahrnuly stávající označené památky do nového systému bez toho, aby musely znovu podávat žádost.

Druhé čtení návrhu proběhne již pod taktovkou maďarského předsednictví, a to buď ke konci jara příštího roku, nebo na začátku léta. Očekává se však, že se evropské instituce budou chtít dohodnout ještě před zahájením druhého čtení.