EU přepracuje svoji průmyslovou strategii. Chce zohlednit koronavirovou krizi i klimatické ambice

© Pixabay

Evropská komise na jaře představila průmyslovou strategii vytyčující cíle unijní průmyslové politiky, pak se ale v Evropě rozšířila koronavirová pandemie. Evropský průmysl se tak bude muset kromě tzv. dvojí transformace vypořádat hlavně s dopady krize.

Koronavirová pandemie a s ní spojená restriktivní opatření, která v průběhu roku omezila činnost celých hospodářských sektorů, má výrazný dopad na stav evropské ekonomiky. Evropská komise sice v podzimní prognóze o 0,9 procentního bodu zlepšila odhad letošního hospodářského poklesu oproti létu, přesto se jedná o rekordní pokles dosahující 7,4 procenta.

Podle Komise navíc nebude hospodářské oživení tak rychlé, jak se původně očekávalo. „Hospodářská produkce EU se až do roku 2022 nevrátí na úroveň před pandemií,“ uvedl při představení ekonomické prognózy Komise její místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí Valdis Dombrovskis.

Je čas posunout naši ekonomiku na vyšší úroveň. Zítra může být pozdě

Koronavirová krize je příležitostí dostat českou ekonomiku na vyšší úroveň, píše v komentáři pro EURACTIV.cz Inga Petryčka (KDU-ČSL).

Bezprecedentní pokles

Podle Eurostatu se kvůli útlumu průmyslová produkce v období od února do dubna letošního roku propadla o 27 procent. Po nadějných letních měsících, kdy začala produkce opět růst, však přišla další vlna nákazy a s ní spojená restriktivní opatření, která začínají být v mnohých evropských zemích realitou i nyní, před Vánoci.

Český průmysl se podle Svazu průmyslu a dopravy relativně drží, protože mnohé podniky mohou díky přísným hygienickým opatřením fungovat. „Průmysl drží českou ekonomiku nad vodou i během koronavirové krize. (…) Teď je třeba, aby se rozjely také další sektory, které jsou kvůli vládním epidemiologickým opatřením v útlumu,“ uvedl Svaz.

Svaz zároveň zdůraznil, že i přes určité pozitivní ukazatele se na jaře jednalo o bezprecedentní pokles, a průmysl tak nebude za celý rok schopný dosáhnout kladných hodnot.

Konkurenceschopný, digitální a zelený průmysl

Podle průmyslové strategie se má evropský průmysl stát lídrem na cestě ke klimatické neutralitě a digitální ekonomice. Podniky, které proto budou muset projít tzv. dvojí (zelenou a digitální) transformací však v současné době pálí především dopady pandemie. Proto se Komise chystá průmyslovou strategii přepracovat.

„Už tehdy jsem upozorňovala na to, že se Evropská komise se svým návrhem (průmyslové strategie – pozn. red.) ukvapila, protože dokument nepočítal, a ani nemohl, s tím, jak se situace změnila,“ uvedla pro server EURACTIV.cz česká europoslankyně a členka průmyslového výboru Evropského parlamentu (ITRE) Martina Dlabajová (za ANO, RE).

Komise představila průmyslovou strategii EU. Podniky musí projít zelenou a digitální transformací

Evropský průmysl by se měl podle Komise v budoucnu stát lídrem na cestě ke klimatické neutralitě a digitální ekonomice. Nová průmyslová strategie cílí na posílení evropské konkurenceschopnosti a do centra pozornosti se dostávají i malé a střední podniky.

Nová strategie bude muset najít rovnováhu

Podobně jako v rámci přípravy unijního víceletého rozpočtu a pokrizového fondu obnovy bude muset Komise najít balanc mezi akutními potřebami postižených podniků a zachováním dlouhodobých ambic, jako je již zmiňovaná, a pro mnohá průmyslová odvětví náročná, dvojí transformace. Ta je ve srovnání se zotavením se z krize neméně důležitá, pokud má být průmysl schopen čelit výzvám budoucnosti a fungovat v souladu s unijními klimatickými cíli.

„Dopady hospodářských otřesů se mohou projevovat ještě dlouho poté, co se podaří vyřešit jejich příčiny. Průmyslová strategie s tímto musí počítat a nabízet úspěšná řešení,“ zdůraznila Dlabajová.

Babiš se vrací z Bruselu spokojený. Rozpočtová krize je zažehnána a ČR prosadila své podmínky v ochraně klimatu

Po 22 hodinách intenzivního vyjednávání se premiéři zemí Evropské unie shodli na dalším postupu v otázce rozpočtu a ochrany klimatu. Česká republika je s výsledkem prosincové Evropské rady spokojena.

Pozor na protekcionismus

Kromě vybalancování současných a budoucích výzev má Komise v rámci přípravy revidované strategie příležitost vzít v potaz pozice aktérů, jak k již vydanému dokumentu, tak k současné krizové situaci a obnově.

Například podle Svazu průmyslu a dopravy vytyčila březnová strategie mizivé ambice v mezinárodním obchodu. „To není dobrá zprava pro český průmysl. Úspěch našeho hospodářství je založen na otevřenosti a exportu,“ uvedl Svaz.

Před protekcionistickým přístupem varovala i europoslankyně Dlabajová na pondělním (14. prosince) tiskovém brífinku před startem plenárního zasedání Evropského parlamentu. „Bojujeme proti protekcionismu, to je pro podniky důležité. Některé členské státy podnikly ochranářské kroky, byl to takový trend posledních let“.

„Souhlasím s tím, aby Evropa posilovala strategická odvětví, ale musíme si dát pozor, abychom nesklouzli k protekcionismu. Pro Česko, jako zemi orientovanou na export, by to nebylo dobré,“ dodala Dlabajová pro EURACTIV.cz.

Nový americký prezident a dohoda s Čínou. Obchodní politika EU se nezastavuje

I přes omezení světového obchodu kvůli pandemii se EU i nadále snaží posilovat svou, doposud velmi úspěšnou, obchodní politiku. A to dokonce i s Čínou, se kterou europoslanci ve čtvrtek schválili důležitou obchodní smlouvu.

Obnova a transformace

Podle BusinessEurope, asociace evropských průmyslových a zaměstnavatelských organizací, by měla nová průmyslová politika nadále podporovat jak unijní klimatické ambice, tak digitální transformaci ekonomiky i společnosti a ambiciózní mezinárodní obchod. Strategie by ale současně měla zohlednit ekonomické dopady pandemie, nutné zotavení z krize a možnost, že hospodářská obnova bude komplikovanější, než se původně očekávalo.

Podobně to vidí i Evropský parlament, který Komisi k aktualizaci strategie vyzval v listopadové rezoluci.

Podle europoslanců by měla mít revidovaná strategie dvě fáze – obnovu a rekonstrukci. „Vedle účinné pomoci evropským podnikům v překonání koronavirové krize se všemi jejími důsledky však EU musí myslet také na budoucnost,“ upozornila Dlabajová.

Podniky se budou muset nejprve přizpůsobit nové pocovidové realitě. V rámci fáze obnovy by tak mělo dojít k posílení zaměstnanosti a obnově průmyslové produkce. Na zotavení poskytne nový pokrizový fond obnovy, který mohou členské státy využít ve formě dotací i záruk, 750 miliard eur.

Zástupci Rady EU a Evropského parlamentu se dohodli na víceletém rozpočtu a fondu obnovy

Po jedenácti kolech tzv. trialogů mezi Komisí, Radou a Evropským parlamentem se vyjednavači dohodli na podobě rozpočtu pro roky 2021-2027 a fondu obnovy, který má pomoci zemím s následky koronavirové pandemie.

Následovat by měla fáze rekonstrukce a původně avizovaná dvojí transformace, která má evropský průmysl připravit na zelenou a digitální budoucnost. Tu podpoří řada dotačních či jiných programů víceletého unijního rámce. Na zelenou transformaci hospodářství budou moci členské státy využít především peníze z Fondu spravedlivé transformace či Modernizačního fondu.

Technologie, výzkum, vývoj a inovace, bez kterých se transformace sektoru neobejde, pak podpoří například centrálně řízený program Horizon Europe. Ten by měl mít v následujících sedmi letech rozpočet 95,5 miliardy eur.

„Je to vlastně největší program svého druhu pro vědu a výzkum na celém světě,“ uvedla na k programu Horizon Europe europoslankyně Dlabajová.

Aktualizovanou průmyslovou strategii by měla Komise představit v březnu 2021, tedy zhruba rok po představení prvního dokumentu.

Nové respirátory z 3D tiskárny vznikly v centru financovaném z evropského programu Horizont 2020

Evropské fondy mohou být užitečné. Důkazem je centrum RICAIP, díky kterému se teď v Česku tisknou potřebné respirátory.