EU pomalu prošlapává cestičku k patentu EU

Evropský patentový úřad v Haagu; zdroj: Evropská komise.

Evropská komise plánuje snížit náklady na patentování nových vynálezů a zjednodušit překlad technické dokumentace. Pokud Barrosova exekutiva se svým úmyslem zaboduje u členských států, možná se dočkáme jednotného patentu EU.

Evropská unie usiluje o zavedení tzv. patentu Společenství, který Lisabonská smlouva přejmenovala na patent EU, již od roku 2003. Její snahy však dosud brzdily nejrůznější překážky byrokratického i jazykového charakteru.

V Evropské unii se totiž hovoří celkem 23 jazyky a podle stávajících pravidel je nutné veškerou technickou dokumentaci k novému vynálezu překládat (více EurActiv 5.8.2009). Není snad nutné vysvětlovat, že překlad mnohdy složitého technického jazyka je nejen časově, ale především finančně náročný (navíc náklady hradí přihlašovatel patentu).

A to se právě snaží změnit Evropská komise, jež včera (1. července) navrhla, aby byrokracie spojená s přihlašováním a uznáváním patentů probíhala pouze ve třech pracovních jazycích EU, tedy v angličtině, francouzštině a němčině. Jistou naději na úspěch má tato myšlenka i proto, že trojice jazyků patří k oficiálním jazykům Evropského patentového úřadu (EPO). Komisaři slibují, že pokud se jejich plán realizuje, náklady na překladatelské služby budou až 20krát nižší.

Na druhou stranu velké země jako Španělsko a Itálie již daly najevo, že se cítí v tomto ohledu diskriminovány. To byl také důvod, proč eurokomisař pro vnitřní trh Michel Barnier přišel s návrhem, aby „papírování“ kolem průmyslové ochrany vynálezů probíhalo v pěti jazycích (vedle trojice pracovních jazyků EU i ve španělštině a italštině). Nápad však nepadl na úrodnou půdu a byl prozatím uložen k ledu.

Nejnovější návrh má podle komisaře Barniera mnohem větší šanci na úspěch i proto, že v jeho prospěch hovoří fakta: až 48 % příslušné byrokracie probíhá v současnosti ve francouzštině a němčině a zbytek pak v anglickém jazyce.

„Nevymyslel jsem, že pracovními jazyky Evropského společenství a EPO, které se používají již třicet let, budou právě tyto tři,“ hájil myšlenku komisař.

Komise ale nechce ponechat nic náhodě a snaží se mírnit rozepře mezi některými členskými státy tím, že zároveň navrhla zvláštní postup pro země, kde se mluví jinými jazyky než zmíněnou trojicí.

Vynálezci z těchto států budou mít možnost vyplnit patentovou přihlášku v mateřském jazyce, která bude následně přeložená – avšak s tím rozdílem, že překladatelské služby zajistí a uhradí EPO.

Podle komisaře Barniera návrh představuje „tu správnou vyváženost“ mezi pragmatismem a multilingvistickým prostředím.

I tak budou USA levnější

V současnosti zaregistrování vynálezu vyjde přihlašovatele ze zemí, ve kterých se nehovoří anglicky, francouzsky či německy, na přibližně 20.000 eur, z čehož přibližně 14.000 eur spolkne překlad potřebných dokumentů.

Barnierův plán by náklad na ochranu duševního vlastnictví v celé sedmadvacítce snížil na 6.200 euro a z toho by na překladatelské služby odešlo pouze 10 %.

Ať tak či onak, registrace patentu za oceánem (USA) vyjde v přepočtu přibližně na 1.850 euro.

Zraky se upínají na Evropskou radu

Jak již bylo v článku naznačeno, neexistence jednotného patentu EU je zapříčiněna především neschopností a neochotou členských států se na nových pravidlech dohodnout.

Komisař Barnier slíbil, že bude vůči požadavkům jednotlivých členských zemí otevřený a ochotně si vyslechne jejich námitky. Kladení zbytečných překážek bude podle jeho slov tentokrát nepřípustné.

Barnier je totiž přesvědčen, že národní vlády by si měly uvědomit, že silný a efektivní systém ochrany duševního vlastnictví se podílí na vzniku znalostní ekonomiky, podporuje inovace a spotřebu a zároveň brání padělkům.

Problematika patentu EU bude tématem neformálního zasedání Evropské rady, které se uskuteční v září, a o měsíc později se jím bude zabývat Rada pro konkurenceschopnost.