Dvacet gigatováren a miliardové investice. Evropa se vydává na cestu bateriového lídra

© Pixabay

Evropské silnice by kolem roku 2030 měly brázdit miliony elektromobilů. Ty se však neobejdou bez baterií. Evropská unie chce proto rozvoj bateriového sektoru podpořit, a to jak legislativně, tak i finančně.

Již v roce 2017 Evropská komise, tehdy ještě pod předsedou Jeanem-Claudem Juckerem, založila Evropskou bateriovou alianci (EBA) sdružující výrobce automobilů, chemický průmysl i inženýrské firmy. Za svůj cíl si stanovila rozvinout inovativní, konkurenceschopný a udržitelný bateriový hodnotový řetězec v EU, který by mohl konkurovat asijskému či americkému.

Snahou je stát se do roku 2030 druhým největším trhem pro bateriové články na světě po vedoucí Číně a dalších asijských tygrech. Dnes EU zaujímá třetí místo po druhé Severní Americe.

Právě v roce 2030 by se po evropských silnicích měly podle Evropské komise prohánět desítky milionů elektromobilů a globální poptávka po bateriích by se měla zvýšit 14krát, přičemž EU si z ní hodlá ukrojit 17 procent. Baterie do elektromobilů mají po roce 2030 zaujímat většinu evropského trhu s průmyslovými bateriemi.

Jen za loňský rok bylo v EU prodáno a registrováno přes milion nových elektrických či plug-in hybridních vozů. Vyplývá to z vyjádření Evropské environmentální agentury, kterou citovala agentura Reuters. Oproti roku 2019 je to nárůst o polovinu. Mezi členskými státy ale panují značné rozdíly. Lídrem jsou skandinávské země, Nizozemí, Německo, Francie či Portugalsko, dohnat je musí naopak země střední a východní Evropy či Řecko, jak ukázala analýza Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) nebo analýza EURACTIV.com.

„Evropskou bateriovou alianci považuji především za logický krok Komise za situace, kdy se v návrzích navazujících na Green Deal rozhodla vše vsadit na jednu kartu a prosadit elektromobilitu ohněm a mečem. V Berlaymontu (sídlo Evropské komise, pozn. red.) si musejí být vědomi, že snahou zakázat v EU spalovací motory dosáhnou jen toho, že jednu závislost (na ropě) vymění za jinou (na surovinách potřebných pro výrobu baterií). Právě v tomto kontextu Evropskou bateriovou alianci chápu,“ uvedl na dotaz redakce český europoslanec Alexandr Vondra (ODS, ECR).

Průběžným předpokladem Komise je také do roku 2025 produkovat v EU dostatek baterií, které by poháněly každoročně alespoň 6 milionů elektromobilů. Pomoci v tom má minimálně 15 až 20 velkovýroben na bateriové články do elektromobilů (tzv. gigafactory) s různým výkonem napříč členskými státy, které má finančně podpořit Evropská investiční banka. První z nich má vzniknout ve Švédsku, další pak v Německu, Francii či Maďarsku.

S továrnou na výrobu baterií pro elektromobily počítá i Česko. Na konci července bylo schváleno memorandum mezi státem a energetickou společností ČEZ, na jehož základě má jít ze státního rozpočtu na tento projekt dvě miliardy eur. Továrna by mohla být hotová do 5 let a stát by měla v areálu bývalé hnědouhelné elektrárny Prunéřov.

Podle studie společnosti Deloitte vypracované pro Svaz moderní energetiky by u nás mohly vzniknout továrny hned dvě, přičemž jedna o produkční kapacitě 40 GWh by mohla vytvořit zhruba 6 tisíc pracovních míst a mohla by zvýšit HDP české ekonomiky o 3,6 %.

Budou Evropu jednou pohánět polské baterie?

Lithium-iontové baterie do elektromobilů se stávají jednou z polských exportních specialit a míří převážně do členských států Evropské unie. Aby se však Polsko na pozici evropského lídra udrželo a zároveň mohlo konkurovat asijskému trhu, musí výrobu navýšit a ozelenit.

Potřebné investice i vzdělání

Součástí EBA je i Evropská technologická a inovační platforma (ETIP) založená v roce 2019, která má povzbudit rozvoj bateriového průmyslu v Evropě prostřednictvím investic z programu Horizont do výzkumu a vývoje baterií nebo výměny zkušeností mezi průmyslem, akademiky a dalšími stakeholdery skrze pracovní skupiny zaměřené na různé oblasti.

V roce 2018 také Evropská komise přijala strategický akční plán pro baterie, který má podpořit všechny aspekty bateriového hodnotového řetězce v Evropě, od těžby surovin přes výrobu až po zpracování baterií a jejich recyklaci. Zaměřuje se především na přístup k surovinám pro baterie, výrobu bateriových článků v Evropě, výzkum a inovace nebo vzdělávání.

Zkušenosti v oblasti bateriového průmyslu jsou podporovány také skrze Evropskou bateriovou akademii, která je další součástí EBA a do níž je zatím zapojeno Španělsko a Francie. Nedávno se přidalo také Maďarsko, díky čemuž zde bude v následujících čtyřech letech podpořen další rozvoj místního bateriového průmyslu i profesionální vzdělávání a rozvoj zkušeností až 40 tisíc pracovníků.

„Maďarsko bylo mezi našimi bateriovými pionýry a v rekordním čase se stalo skutečným šampionem – nyní je mezi desítkou vedoucích světových exportérů baterií a výrobce bateriových článků číslo jedna v Evropě,“ uvedl při té příležitosti evropský komisař Maroš Ševčovič, který je mimo jiné zodpovědný za Evropskou bateriovou alianci.

EU nyní investuje 200 milionů eur do výzkumu baterií a inovací. Od roku 2017 bylo za unijní podpory realizováno asi 70 průmyslových projektů.

Sama Komise coby strážce hospodářské soutěže rovněž postupně schvaluje veřejné podpory v členských státech, které míří na rozvoj bateriového hodnotového řetězce. Učinila tak například loni v červnu v případě 90milionové investice do nové maďarské továrny na bateriové články.

Komise také usilovala o to, aby oblast baterií byla pokryta v národních plánech obnovy. Dotace pro elektromobily, a s nimi související nabíjecí infrastrukturu, obsahují například plány Francie, Německa nebo Rumunska. S investicemi do elektrifikace dopravy počítá i Česko, a to nejen z pokoronavirového fondu EU.

Na českých silnicích by se v roce 2030 mohlo prohánět více než 200 tisíc elektromobilů

Éra spalovacích motorů se blíží ke konci. K jejich zákazu přistupují nejenom progresivní evropská města, ale i celé státy. Na konec dieselových a benzinových aut se připravuje i Česká republika, kterou čekají masivní investice do elektrifikace dopravy.

„Tyto snahy (EU v oblasti rozvoje bateriového průmyslu) hodnotím kladně. Současný nedostatek strategických materiálů nás doufám konečně poučí, že je fatální chybou spoléhat na výrobní kapacity v Asii. To platí úplně stejně pro výrobu bateriových článků, bez kterých se žádný elektromobil nerozjede,“ uvedl pro EURACTIV.cz Petr Kratochvíl, jednatel společnosti ECOBAT, která v České republice již 19 let zajišťuje zpětný odběr a recyklaci všech typů vysloužilých baterií.

Jak upozornil europoslanec Vondra, kvůli nezávaznému charakteru Evropské bateriové aliance, která je pouze podpůrným nástrojem bez vynucovacího mechanismu, „bude klíčové, jak se k celé záležitosti postaví jednotlivé členské státy a stakeholdeři.“

Chystají se nová závazná pravidla

Loni v prosinci předložila Evropská komise ambiciózní návrh nařízení o bateriích a bateriovém odpadu, který má zajistit, že výroba, využívání a recyklace baterií bude ekonomicky, environmentálně i sociálně udržitelná.

To konkrétně znamená, že baterie by měly být vyrobeny za pomoci recyklovaného materiálu, jehož minimální podíl má být stanoven unijním předpisem a bude se postupně navyšovat. Výrobci baterií mají zároveň využívat jen suroviny, jako je lithium, grafit, nikl či kobalt, které byly získány etickým a transparentním způsobem. Důvodem je, že většina materiálů potřebných pro výrobu baterií se těží v rozvojových zemích, a nemusí tak být vždy zajištěny vysoké pracovní a sociální standardy. Například většina lithia pochází z Jižní Ameriky nebo Austrálie, kobalt zase z Demokratické republiky Kongo a nikl z Asie.

„Baterie mají zásadní význam pro klíčová odvětví našeho hospodářství a společnosti, jako je mobilita, energie a komunikace. Tento soubor legislativních nástrojů orientovaný na budoucnost zlepší udržitelnost baterií v každé fázi jejich životního cyklu. Baterie jsou plné cenných materiálů a my chceme zajistit, aby žádná baterie neskončila jako odpad,“ uvedl při představení návrhu Virginius Sinkevičius, eurokomisař pro životní prostředí.

Zlepšit by se díky nové legislativě měla informovanost o uhlíkové stopě celého životního cyklu baterií, jeho udržitelnosti a u některých typů baterií také o obsahu recyklovaných materiálů prostřednictví QR kódu a tzv. bateriového pasu.

Zvýšit by se měl i sběr a recyklace všech druhů baterií. Přenosných baterií, které jsou nejběžnější a nacházejí se ve spotřební elektronice, by se do roku 2030 mělo sesbírat až 70 procent. Pro srovnání, průměr EU je dnes zhruba 50 procent, čehož dosahuje více méně i ČR.

„Ročně se v ČR sesbírá a zrecykluje kolem 30 000 tun, přičemž 90 % z toho tvoří tradiční olověné akumulátory. Nejmodernějších Li-Ion baterií se zatím sesbírá necelých 200 tun, avšak každoročně vidíme jejich významný nárůst,“ upřesnil Kratochvíl.

Ostatní druhy baterií, jako jsou ty průmyslové, z automobilů a elektrických vozidel, mají být podle unijních představ do oběhu navráceny komplet. Již dnes se právě tohoto typu baterií sesbírá a zrecykluje téměř 100 procent.

Specifické recyklační cíle mají být stanoveny také pro jednotlivé materiály obsažené v bateriích, konkrétně 95 procent pro měď, olovo, kobalt a nikl a 70 procent pro lithium do roku 2030.

Od roku 2024 navíc má být možné prodávat jen průmyslové baterie a baterie z elektrických vozidel, které budou moci být opětovně nabity. Snahou je tímto způsobem zajistit, aby baterie po skončení své životnosti mohly být opětovně nějakým způsobem využity. V prodeji již nebudou moci být ani baterie obsahující toxické látky, jako je například kadmium či rtuť. Naopak v regálech obchodů by zatím měly zůstat jednorázové alkalické baterie. Návrh požaduje po Komisi přezkoumat možnosti jejich stažení z trhu do konce roku 2030.

Baterie z elektromobilů jsou na úrovni EU regulovány vůbec poprvé, bateriová legislativa přitom na úrovni EU platí od roku 2006.

„Vedle tří stávajících skupin baterií (přenosné, průmyslové a automobilové) je nově navržena nová skupina trakčních baterií pro elektrická vozidla. Je to logické opatření s ohledem na prudký rozvoj elektromobility, protože velké lithiové baterie se stanou do 10 až 15 let dominujícími bateriemi v rámci zpětného odběru,“ upřesnil Petr Kratochvíl ze společnosti ECOBAT.

Kromě toho mají být podle návrhu stanovena povinná minimální pravidla pro zadávání zelených veřejných zakázek na baterie a akumulátory. Doposud taková pravidla stanovovala Komise na dobrovolném základě pro různé typy výrobků a služeb, v souladu s jejím loňským akčním plánem pro oběhové hospodářství jej však chce zpřísnit a vynucovat.

Příliš ambiciózní a nedodělané

Zatímco Komise vyzdvihuje snahy v oblasti baterií v kontextu své Zelené dohody pro Evropu, členské státy z formujících se unijních pravidel tak nadšené nejsou. Obávají se zejména administrativní zátěže, která může z evropských předpisů plynout pro výrobce i veřejné orgány, a také zvýšení cen elektromobilů.

Nelze ale všechny země házet do jednoho pytle. Například Francie návrh vítá a tlačí na jeho včasné zavedení do praxe. Podobnou pozici mělo na začátku vyjednávání také Německo.

Včasné přijetí je také v zájmu Komise, která by chtěla návrh dojednat během tohoto roku, aby již v roce 2023 mohl platit. Vyplývá to z vyjádření eurokomisaře Šefčoviče.

Reakce z Česka jsou spíše smíšené. Z vyjednávání vyplývá, že Česko považuje za příliš ambiciózní navržené požadavky na udržitelnost, uvádění uhlíkové stopy každé baterie a cíle pro minimální podíl recyklátu v bateriích. Požaduje naopak větší zaměření na bezpečnostní požadavky při výrobě baterií.

Podle českého ministerstva životního prostředí (MŽP) také chybí pro nové recyklační cíle dostatek recyklační infrastruktury.

Vondra považuje návrh nové regulace za „nedodělek“.

„Návrh na výrobce klade na jedné straně velmi přísné požadavky (viz cíle pro sběr a recyklaci baterií) a na straně druhé jim neposkytuje elementární právní jistotu, protože předpokládá vznik řady tzv. delegovaných aktů, které má Komise přijímat až posléze. Výrobci tak netuší, jak regulace jako celek bude vypadat. Proto mám obavu, že pokud se návrh zásadním způsobem nezmění, výrobci baterií z EU raději odejdou. Ke škodě nás všech,“ upozornil český europoslanec, který je stínovým zpravodajem navržené legislativy.

Na stole je další regulace, z baterií má udělat „motor“ budoucnosti

Evropská unie si chce pohlídat ekologickou výrobu, používání i recyklaci či druhotné využití baterií určených pro elektrická vozidla. Má mimo jiné v plánu jim přidělit QR kódy s nezbytnými informacemi a zavést pro ně povinný obsah recyklátu.

Ke sběrným cílům je kritický i Kratochvíl, který spolupracuje s MŽP na připomínkovém řízení k formující se evropské legislativě.

„Tyto návrhy (na povinné sběrové kvóty pro přenosné baterie) považuji za nadměrně ambiciózní. Problémem je i stávající metodika výpočtu, kdy je sběrová kvóta stanovena jako podíl na tříletém průměru přenosných baterií uvedených na trh. Odborná studie agentury Mobius jasně dokázala, že životní cyklus všech typů přenosných baterií je mnohem delší než tři roky a že množství baterií uváděných na trh nekoresponduje s množstvím odpadních baterií,“ komentoval návrh Komise v únorovém čísle časopisu Odpadové fórum odborník z ECOBAT.

Neoslnil ho ani návrh na útlum nenabíjecích baterií.

„Podle mého názoru takové opatření (na útlum výroby a prodeje nenabíjecích baterií) nebylo nikdy přesvědčivě odůvodněno. Zvýšené používání dobíjecích baterií sice prodlužuje jejich životnost, na druhou stranu lithiové akumulátory obsahují nebezpečné látky po stránce jejich snadné hořlavosti,“ dodal.

Na druhou stranu ale ze statistik vyplývá, že prodej nabíjecích baterií ve srovnání s jejich jednorázovými protějšky roste.

Kratochvíl naopak vítá snahu o znovupoužívání elektrických článků a baterií, snazší a bezpečnější vyjmutí baterií z elektrozařízení nebo sdílení informací o bateriích.

V původním návrhu mu naopak chybí „důsledná opatření pro zvýšení požární bezpečnosti bateriových článků.“

„Pokud se nám podařilo zakázat používání rtuti a kadmia v drtivé většině typů baterií, proč podobné zákazy nejsou zavedeny na používání vysoce hořlavých látek, které jsou obsaženy v současných Li-Ion bateriích,“ navrhl na dotaz redakce.

Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) v září předložil návrh své zprávy k návrhu Komise se 232 pozměňujícími návrhy, v nichž mimo jiné tlačí na ještě vyšší cíle v oblasti sběru a recyklace baterií a s nimi souvisejícími materiály a v řadě oblastí text dále rozšiřuje či zpřesňuje. Hlasovat by se o těchto změnách mělo ve výboru ENVI na konci ledna.

Debata bude v následujícím roce pokračovat také v Radě ministrů EU, která se tomuto návrhu krátce věnovala na svém posledním prosincovém zasedání, kdy zástupci členských států zhodnotili dosavadní postup nad tvorbou své pozice k návrhu. Až poté, co obě instituce schválí svá vyjednávací stanoviska, začnou mezi nimi probíhat vzájemné rozhovory o finální podobě nové legislativy.

Baterie jsou mezi prioritními oblastmi nadcházejícího francouzského předsednictví, lze proto očekávat tlak na přijetí nové legislativy. Pokud se tak nepodaří, další vyjednávání bude v rukou následujícího českého předsednictví.

K posílení bateriové regulace došlo i v Česku

V souvislosti s implementací evropské odpadové legislativy do národního právního řádu došlo i v ČR mimo jiné k posílení regulace baterií a akumulátorů, byť jen minimálně oproti dalším novinkách v oblasti elektrozařízení. Nově je v zákonu o výrobcích s ukončenou životností zavedena možnost realizovat přípravu na opětovné použití baterií či akumulátorů.

Jsou také stanoveny minimální požadavky na hustotu sběrné sítě nejen pro elektrozařízení jako taková a přenosné baterie a akumulátory, ale také automobilové baterie a akumulátory. Pro posledně zmíněný typ baterií, a rovněž pro průmyslové baterie, byla zároveň zavedena možnost zřídit kolektivní systém. Dosud byl zpětný odběr těchto typů baterií řešen individuálně. Proto například i ECOBAT rozšířil své řady o průmyslové a automobilové baterie a akumulátory.

Jednotlivé kolektivní systémy v ČR provozují různá sběrná místa, kde lze již dnes nefunkční přenosné baterie odevzdat. Často se nacházejí v obchodech, kde lze rovnou pořídit nové baterky, nebo na úřadech. Staré baterie lze vyhodit i na sběrném dvoře nebo do červených kontejnerů, které zřizuje společnost Asekol.

Přesná umístění těchto sběrných zařízení trasují interaktivní mapy, jako například ta od společnosti ECOBAT.