Další Babišův střet zájmů leží v chemickém průmyslu, tvrdí analýza

© Shutterstock

Analýza organizace Corporate Europe Observatory poukazuje na to, jak se vlády některých zemí staví na stranu chemických firem v jejich snaze zabránit zařazení oxidu titaničitého mezi karcinogenní látky. Na mušku si bere především českého premiéra Babiše a jeho byznys.

Kauzy a vliv českého premiéra Andreje Babiše na rozdělování veřejných financí se na evropské úrovni řeší čím dál častěji. Nejsledovanější jsou patrně auditní zprávy Evropské komise, z nichž alespoň jedna potvrzuje jeho střet zájmů při spravování evropských dotací.

Komise Česku prodloužila lhůtu na odpověď k auditu o střetu zájmů premiéra Babiše

Vzhledem ke koronavirové krizi a na žádost ministerstva pro místní rozvoj Komise o dva měsíce prodloužila lhůtu, do které musí Česko odpovědět na audit týkající se střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše.

Nyní se zdá, že se na světlo světa dostává další úroveň potenciálního střetu zájmů českého premiéra. Organizace zabývající se vlivem lobbingu na agendu Evropské unie nazvaná Corporate Europe Observatory (CEO) prozkoumala snahy některých evropských států nepřipustit, aby se v chemickém průmyslu hojně využívaný oxid titaničitý (jinak též titanová běloba) dostal na seznam nebezpečných látek.

„Lobbistický souboj o oxid titaničitý skončil mírnou klasifikací této látky jako ,potenciální karcinogen‘ [zařazením do kategorie nebezpečných látek s možnými karcinogenními účinky]. Členské státy aktivně bránily zájmy svého průmyslu, a to na úkor vědy a veřejného zdraví, a dosáhly určitých úspěchů. Odhalujeme tyto ,chemické národy‘, z nichž některé vedou autoritářské strany či lídři. Zvláštní pozornost si zasluhuje střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše, o kterém se má hlasovat v Evropském parlamentu. Podnikatelské impérium patřící de facto Babišovi zahrnuje také výrobu oxidu titaničitého,“ popisují autoři analýzy její náplň. Věnují se také Polsku, Německu, Slovinsku a Velké Británii. Celá studie je k dispozici zde.

Tématu v českém kontextu se v lednu věnoval server Seznam Zprávy, situace se od té doby ještě posunula vpřed.

Průmyslová lobby převážila neziskovky, tvrdí analýza

Oxid titaničitý se často nachází v běžně doma používaných výrobcích, jako je barva, opalovací krém nebo zubní pasta. Po sérii doporučení se však k Evropské komisi dostal návrh, aby byla látka ve všech formách zařazena mezi „potenciální karcinogeny“. Nebezpečná má být při vdechnutí.

Rakovině podlehne více než milion Evropanů ročně. Unie chce v boji proti ní spojit síly

Jedním z největších „zabijáků“ v EU je rakovina, která je ročně zodpovědná za jedno ze čtyř úmrtí. Rakovině se přitom dá předcházet, a to až ve 40 procentech případů. 

Komise se následně snažila přizváním představitelů všech členských států k diskusi najít kompromis, jestli a jak tuto kontroverzní chemikálii klasifikovat. Některé členské státy, včetně těch s rozsáhlým chemickým průmyslem, se postavily do jasné opozice jak vůči původnímu návrhu Evropské agentury pro chemické látky (ECHA), tak vůči snaze Komise najít kompromisní řešení.

Jak píší autoři analýzy, „průmyslová lobby navíc mnohonásobně převážila hlasy neziskových organizací a odborových svazů bojujících za lidské zdraví a bezpečné prostředí. Masivní zdroje umožnily průmyslové lobby opakovaně a koordinovaně dosáhnout svých požadavků.“

Evropská komise nakonec po více než dvou letech patu rozhodla v říjnu loňského roku o tom, že chce návrh prosadit skrze tzv. delegovaný akt. Ten dával Radě EU a Evropskému parlamentu jen krátký prostor (dva, později čtyři měsíce) na vznesení námitek a případnou blokaci návrhu. Delegovaný akt nakonec i přes odpor některých států prošel a zařazení oxidu titaničitého mezi potenciálně karcinogenní látky bude platit od října 2021. Analýza se zabývá tím, jak se některé státy, jejich lobby či europoslanci snažili ještě na poslední chvíli proces zablokovat.

EU reguluje lobbing a tlačí na etické chování úředníků. Česko má co dohánět

Instituce Evropské unie pracují na zvyšování své transparentnosti, a to včetně rozšiřování etických rámců pro úředníky a zákonodárce. Český návrh zákona o lobbingu dává příležitost porovnat, jak jsou na tom v tomto ohledu Češi.

Český boj za chemický průmysl

V případě České republiky, která dlouhodobě odmítala zmíněnou klasifikaci, autoři upozorňují především na propojení českého premiéra Andreje Babiše a jediného výrobce titanové běloby v Česku – přerovské chemičky Precheza. Ta je nejziskovější společností holdingu Agrofert, za jediný rok vydělala okolo miliardy korun. 90 procent její produkce se věnuje právě oxidu titaničitému.

„Není možné kategoricky říct, jestli je odmítání klasifikace oxidu titaničitého ze strany české vlády přímo spojené s premiérovým vlastnictvím jediného výrobce této látky v zemi, je ale jasné, že Babiš má v tomto ohledu střet zájmů. Je to totiž právě jeho vláda pod vedením hnutí ANO, která rozhoduje o národních pozicích na evropské úrovni,“ píší autoři. V analýze zároveň předkládají důkazy o tom, jak soukromé zájmy Andreje Babiše okolo chemičky ovlivňují rozhodování vlády.

I při odhlédnutí od potenciálního politického vlivu byla sama Precheza ve věci klasifikace titanové běloby aktivní v různých fázích procesu a na více úrovních, kde lobbovala proti návrhu.

Analýza dále zkoumá, co českého premiéra s Prechezou, kterou založil, spojuje. Poukazuje například na to, že europoslanci zvolení za Babišovo hnutí ANO se v procesu schvalování delegovaného aktu připojili k připomínce proti návrhu využívající obvyklé argumenty chemického průmyslu, ačkoliv jejich vlastní liberální frakce Renew Europe byla proti.

Martina Dlabajová a Ondřej Knotek své počínání odůvodnili například tím, že Komise pravděpodobně zneužila své pravomoci a nenásledovala tzv. dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů. ECHA navíc podle nich posoudila oxid titaničitý na základě jeho částečné toxicity, což ale není jeho exkluzivní vlastností, jak vyžaduje nařízení EU o klasifikaci látek a směsí.

Vyjmenovali také řadu možných negativních dopadů klasifikace. Jedním z nich je možný nárůst cen produktů, což by se dotklo zejména spotřebitelů.

„Ať už jde o Radu, Parlament nebo výbor pro chemickou legislativu REACH, čeští zástupci a europoslanci ANO plně podporovali pozici Prechezy, kterou vlastní premiér Babiš. To mělo za následek hanebný střet zájmů, který je o to horší, protože má ve svém jádru snahu zabránit klasifikaci potenciálního karcinogenu,“ neberou si analytici na závěr kapitoly o ČR servítky.

Liberální frakce je rozdělenější než kdy dříve. ANO má podle hlasování blíže k lidovcům

Server VoteWatch zanalyzoval současné rozložení sil uvnitř europarlamentních frakcí a narýsoval i pravděpodobný budoucí vývoj. Konkrétně liberální politická skupina Renew Europe, kde je i české hnutí ANO, sice posílila, zároveň se však i více fragmentovala.