Česko je v inovacích pod průměrem EU. Nejhůře jsou na tom malé a střední podniky

© Shutterstock

Tento článek je součástí Special reportu: ČR a Evropský semestr

Ekonomické faktory, politická situace, legislativa, veřejné a vědecké instituce, firmy. To všechno tvoří tzv. inovační ekosystém státu. Ten český má podle zprávy Evropské komise ještě co zlepšovat. Jak jsou na tom české firmy s inovacemi, co je pro ně největší překážkou a co by měla ČR vlastně zlepšit?

Podle Evropské komise Česko zatím nedisponuje plně funkčním inovačním ekosystémem, který by byl založený na domácím výzkumu a vývoji. Ačkoliv zde intenzita vývoje a výzkumu stoupá, Česká republika se mezi inovátory neřadí.

„Podíl inovativních českých podniků nedosahuje průměru Evropské unie,“ píše se ve zprávě, ve které Komise posuzuje pokroky státu v rámci strukturálních reforem. „Nárůst produktivity táhnou převážně velké zahraniční společnosti, zatímco domácí podniky v oblasti vytváření přidané hodnoty zaostávají,“ uvádí Komise.

Česká ekonomika je v zahraničním vlastnictví. Musíme podpořit pozici našich firem, varuje odborník

Česko by podle Komise mělo investovat 45 % prostředků z fondů EU do vědy, výzkumu a inovací, které by pomohly Česku k větší konkurenceschopnosti na mezinárodním trhu. Českou ekonomiku však trápí závažné strukturální problémy.

K posílení inovací jsou podle Komise zapotřebí investice, které by českému průmyslu přinesly přidanou hodnotu. Domácí inovace by měly nahradit dovoz technologií, v opačném případě Komise upozorňuje na to, že by Česko mohlo uvíznout v pasti středního příjmu (stav, kdy stát na jednu stranu do jisté míry zbohatnul, na druhou stranu však přišel o své dosavadní konkurenční výhody).

Jsou to právě investice, které otevírají firmám cestu k inovacím. Podle analytičky Hospodářské komory ČR Kariny Kubelkové však investicím do rozvoje podniků brání několik faktorů. „V současnosti jsou hlavními překážkami rostoucí mzdové náklady a nedostatek zaměstnanců s odpovídající kvalifikací,“ popsala pro EURACTIV.cz analytička a dodala, že zatímco situace se mzdovými náklady je dočasná, řešení nedostatku zaměstnanců s poptávanou kvalifikací je spíše běh na dlouhou trať.

Malé a střední podniky zaostávají, roli hrají i regiony

Nejhůře na tom jsou s inovacemi malé a střední podniky. Těm sice finančně pomáhají unijní fondy, v investicích do činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací ale zaostávají.

„V rámci specializovaného nástroje EFSI (Evropského fondu pro strategické investice) pro malé a střední podniky bylo schváleno 17 dohod se zprostředkovatelskými bankami s financováním v celkové výši 555 milionů eur,“ uvádí zpráva, podle které by taková částka měla mobilizovat investice ve výši přibližně 3,4 miliardy eur.

Kubelková zdůvodňuje situaci malých a středních podniků nedostatkem finančních i personálních zdrojů a know-how, ale také výskytem určitých administrativních bariér.

Kromě velikosti podniku pak také záleží na regionu. Chudší regiony se totiž podle zprávy Komise na inovace zaměřují málo a vykazují nižší produktivitu, zatímco „bohatší regiony mají větší inovační kapacitu, což zvyšuje jejich aktivitu pro investice“.

Za umírněné inovátory Komise označuje například regiony Severozápad, Jihovýchod a Střední Čechy, jejichž produktivita je relativně vysoká. Méně rozvinuté regiony, kterým je například Moravskoslezsko, pak „mají výrazně nižší inovační intenzitu a vykazují také velké rozdíly v produktivitě,“ hodnotí zpráva.

Liberecký kraj se připravuje na nové nastavení fondů EU. Podporovat chce vědu, výzkum i dopravu

Kohezní politiku čekají změny a zástupci Libereckého kraje volají po zjednodušení administrativy a nižším počtu kontrol. Podpora by podle nich měla směřovat především na vývoj, výzkum či infrastrukturu. Ne všechny problémy kraje lze však zalepit evropskými fondy.

Kamenů úrazu je více

Zpráva Komise uvádí, že celková intenzita výzkumu a vývoje v ČR za rok 2017 dosáhla na 1,7 % HDP, nicméně dvě třetiny z těchto výdajů vynakládají zahraniční firmy. Dále se v Česku inovační činnost zaměřuje především na experimentální vývoj, a ne na průmyslový výzkum. Komise proto za účelem zvýšení inovačního potenciálu domácích firem a zejména malých a středních podniků České republice doporučuje další investice v oblasti výzkumu a inovací.

Podle Davida Uhlíře, ředitele pro strategii Jihomoravského inovačního centra (JIC), existuje na cestě za inovacemi hned několik překážek. Jedná se o národní regulační rámec, potažmo distribuci financí pro firmy a administrativní zátěž.

„Inovační politika na národní úrovni dosud nadměrně spoléhá na přímé nástroje podpory, tedy zejména dotace a granty,“ popsal pro EURACTIV.cz Uhlíř a upozornil, že větší objem prostředků lze vyčerpat pouze sníží-li se nároky na kvalitu předkládaných projektů.

Z nepřímých nástrojů se v ČR uplatňují zejména daňové odpočty na výzkum a vývoj, v této souvislosti strategický ředitel JIC ale zdůraznil, že odpočty jsou v české úřední praxi spíše kontroverzním a kontraproduktivním nástrojem. Navíc, nastavení dotačních programů s sebou nese velkou administrativní zátěž a „nevhodně nastavenými podmínkami a pravidly nutí firmy k nesmyslnému chování,“ dodal.

Přílišná regulatorní zátěž představuje hlavní překážku také podle Hospodářské komory. Podle její analytičky je problémem také malá provázanost akademické sféry a byznysu, akademická pracoviště a vysoké školy by měly s byznysem více spolupracovat.

Na tento problém ostatně upozornil i Uhlíř. Podle něj výzkumné organizace a vědecké výsledky nedostatečně využívají svého komerčního potenciálu, protože „organizace nejsou za takové aktivity náležitě zvýhodněny, a tudíž se jim nevěnují,“ vysvětlil Uhlíř. Od větší komercializace výsledků odrazuje výzkumné organizace také nejasný výklad odpovídající legislativy.

Podle hodnocení Komise pak Česká republika v odstraňování překážek, které brzdí zdejší výzkum a inovace dosáhla pouze „omezeného pokroku“. Zpráva Česku doporučuje především snížení administrativní zátěže zrychlením povolovacích postupů a odstranění dalších překážek zvýšením inovační kapacity domácích podniků.

Investice do „zelené“ dopravy nebo reforma důchodů. Komise radí ČR jak zlepšit svou ekonomiku

„Černým puntíkem“ české ekonomiky zůstává udržitelnost veřejných financí, ale také vysoký počet nezaměstnaných matek s dětmi. Výzvou je také udržitelná doprava a digitální infrastruktura, které by si podle Evropské komise zasloužily více investic.

Existují i pozitiva

V oblasti inovací lze však sledovat i pozitivní vývoj.

„V Česku například roste počet technologických firem, které se úspěšně prosazují na mezinárodních trzích. V průběhu posledních cca 7 let se také výrazně zlepšila nabídka volných investičních prostředků dostupných pro firmy v rané fázi rozvoje a zejména pro fázi pozdější expanze,“ popsal ředitel pro strategii JIC.

Kromě toho je podle Uhlíře velmi pozitivní, že se podpoře inovací začala systematicky věnovat tzv. inovační centra (např. JIC v Brně, MSIC v Ostravě a další) působící na úrovni regionů, která navzájem spolupracují a vytvářejí tak „páteřní infrastruktury na podporu firemních inovací“ a pomáhají propojovat jednotlivé malé podniky, velké korporace i investory.

„Národní ekosystém tak postupně nabírá konkrétní obrysy, a navíc zhruba poslední rok a půl se do této diskuse s regionálními inovačními centry zapojila i národní úroveň prostřednictvím CzechInvestu (státní příspěvkové organizace podřízené ministerstvu průmyslu a obchodu),“ dodal Uhlíř.

Česko je na cestě k nízkouhlíkové ekonomice, kráčí ale pozvolným tempem

Čistší doprava, úspornější budovy, ale také větší podíl obnovitelných zdrojů energie. Právě tak by mohla vypadat cesta České republiky směrem k nízkouhlíkovému hospodářství. 

České iniciativy vs. doporučení „z praxe“

Čtvrtletní Analýza vývoje ekonomiky ČR ministerstva průmyslu a obchodu se inovacím věnuje pouze stručně, stejně jako zpráva Komise však uvádí, že se české podniky za účelem udržení konkurenceschopnosti „budou muset soustředit na růst inovačních schopností a zvýšení přidané hodnoty“.

Evropská unie Česku v programovém období 2014-2020 uvolní na podporu investic celkem 653 miliard korun. Pro Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK), který je především určen pro podporu investičních projektů českých firem a podnikatelů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací bylo vyčleněno 116 miliard korun.

Česko letos přišlo s Inovační strategií pro roky 2019-2030, ve které se vláda zavázala, že v příštích deseti letech navýší veřejné výdaje v oblasti inovací na 65 až 70 miliard korun. „Důsledné naplnění strategie není jen o tom, že se posuneme v žebříčku inovativních společností do první evropské ligy. (…) To bude znamenat i vyšší mzdy, vyšší ziskovost a logicky i vyšší příjem státu,“ okomentoval strategii premiér Andrej Babiš.

Nástrojem strategie je program ministerstva průmyslu a obchodu „The Country for Future“, který bude cílit na nové inovativní podnikatelské aktivity s přidanou hodnotou založené na principech iniciativy Průmysl 4.0. Kromě toho vláda schválila program TREND, který bude financován ze státního rozpočtu a stane se hlavním nástrojem na podporu projektů výzkumu a vývoje pro následující roky.

Uhlíř však vysvětlil, že „pro zlepšení podmínek pro hospodářský růst tažený inovacemi nepotřebujeme více dotačních prostředků. Je to jako lít více benzínu do zadřeného motoru“. Podle Uhlíře je řešením spíše rozšíření nepřímé podpory nastavené podle konkrétních potřeb firem a zjednodušení pravidel stávajících dotačních programů.

„Potřebujeme především více terénní práce, více kvalifikovaných a neutrálních odborníků schopných analyzovat potřeby firem a propojovat je s know-how. (…) Vnímám, že se metodou bottom-up, zespodu, z regionální úrovně sdružují síly a podporují kapacity. Pokud by se toto podařilo i z národní úrovně, mohlo by se to za pár let projevit na inovační výkonnosti celého Česka,“ shrnul vývoj inovačního ekosystému Uhlíř.

Česko na cestě k elektromobilitě: Chybí nezbytná infrastruktura i zájem občanů

Přestože se počet vozidel na alternativní pohon rok od roku zvyšuje, a ačkoliv má Česko podle odborníků dobré podmínky pro rozvoj elektromobility, je stále co dohánět.