Komise představila průmyslovou strategii EU. Podniky musí projít zelenou a digitální transformací

© Shutterstock

Evropský průmysl by se měl podle Komise v budoucnu stát lídrem na cestě ke klimatické neutralitě a digitální ekonomice. Nová průmyslová strategie cílí na posílení evropské konkurenceschopnosti a do centra pozornosti se dostávají i malé a střední podniky.

V současné době má evropský průmysl ve světě v mnoha odvětvích vedoucí postavení, představuje 20 procent celkové přidané hodnoty EU a zaměstnává asi 35 milionů lidí. Vzhledem k novému směřování Evropské unie, která se chce stát do roku 2050 klimaticky neutrálním kontinentem a digitálním a inovačním lídrem, představila Evropská komise novou průmyslovou strategii. Ta by měla na tyto cíle evropský průmysl připravit.

Očekávaná Nová strategie pro celosvětově konkurenceschopnou, ekologickou a digitální Evropu obsahuje balíček opatření v rámci unijní průmyslové politiky, díky kterým by se měl evropský průmysl stát konkurenceschopnějším, propojenějším, zelenějším, ale také více digitalizovaným.

Strategie tedy vytyčuje průmyslu cestu k tzv. „dvojí transformaci“ – zelené a digitální.  Jednak, aby byla činnost evropského průmyslu v souladu s cílem unijní klimatické neutrality do roku 2050 a jednak, aby se stal evropský průmysl modernějším a schopným čelit výzvám dnešní doby. Taková transformace předpokládá nové produkty, služby i obchodní modely a podle Komise budou klíčem k úspěchu inovace.

Komise také hodlá analyzovat rizika a potřeby průmyslových ekosystémů. S tím jí od letošního září pomůže průmyslové fórum složené ze zástupců průmyslu, sociálních partnerů, výzkumných pracovníků, ale i členských států a unijních orgánů. Každý rok pak Komise uspořádá pro dotčené aktéry Dny průmyslu.

Jedním z dalších nástrojů, které poslouží k podnícení dalšího pokroku, budou aliance sdružující investory s vládním i nevládním sektorem. Aliance budou vznikat pro specifické oblasti, příkladem je již existující bateriová aliance. Komise včera načrtla obrysy nové vodíkové aliance a očekává se vytvoření podobnému formátu i pro mikroelektroniku, plasty nebo cloudová úložiště.

Co konkrétního nové průmyslová strategie přináší?

Průmysl bude hrát v „zelené transformaci“ evropského kontinentu klíčovou roli a netýká se to pouze energeticky náročných sektorů. Dekarbonizace odvětví závislých na uhlí sice zůstává prioritou, svou roli v transformaci ale sehrají veškeré průmyslové dodavatelské řetězce.

K dosažení vytyčených klimatických cílů je nutné, aby evropský průmysl snížil svou uhlíkovou stopu a vyvinul nové čisté technologie a obchodní modely. Klíčem k úspěchu je pak udržitelná výroba. Příležitost spatřuje Komise například v „čisté“ výrobě oceli nebo ve využití vodíku.

Aby mohl evropský průmysl přicházet s alternativními řešeními, bude mu k dispozici podpora z tzv. Inovačního fondu (EU Emissions Trading System Innovation Fund), který by měl financovat rozsáhlé inovační projekty. Pomoc poputuje také do průmyslových regionů, a to prostřednictvím Mechanismu spravedlivé transformace, který Komise představila letos v lednu. Těmto regionům se také dostane technické a poradenské podpory prostřednictvím Platformy pro spravedlivou transformaci.

Transformace promění také oblast mobility. Cílem by mělo být vytvoření standardů, které takovou mobilitu, jež bude samozřejmě také bezpečná a přístupná, zajistí. 

Ruku v ruce s ozeleňováním průmyslu jde i cirkulární ekonomika. Evropská komise trvá na tom, že „starý model výroby produktů, které použijeme a poté vyhodíme, musíme opustit“. Podle strategie má model cirkulární ekonomiky potenciál přinést do roku 2030 do EU 700 tisíc nových pracovních míst.

Zde je klíčem k úspěchu udržitelnost. V plánu jsou iniciativy týkající se elektroniky či regulace týkající se udržitelnosti baterií. Komise se také zaměří na opačnou stranu stolu, tedy na spotřebitele. Ti by měli mít přístup k důvěryhodným a relevantním informacím ohledně udržitelnosti produktů. Komise chce také předložit návrh posilující jejich práva, například to na opravu zakoupených výrobků.

V rámci průmyslové strategie se do centra pozornosti dostaly malé a střední podniky. Těch je v Evropě 25 milionů, představují 50 procent evropského HDP a tvoří dvě ze tří pracovních míst. Komise má v plánu významně posílit jejich postavení, aby dvojí transformaci zvládly.

Na základě dílčí Strategie pro malé a střední podniky chce Evropská komise podniky podpořit zejména na cestě k udržitelnosti a digitalizaci. Například prostřednictvím poradců pro udržitelnost nebo skrze rozšíření center digitální transformace do každého regionu, která by měla podnikům pomoci se začleněním digitálních inovací. Podniky budou podpořeny i finančně, konkrétně ze strany Evropské rady pro inovace (ERI), která uvolní 300 milionů eur na podporu průlomových zelených inovací.

Kromě toho má v plánu Komise malým a středním podnikům ulevit a snížit regulační a finanční překážky, které jim podnikání nebo rozšiřování činnosti nejen na jednotném trhu komplikují. Téměř 80 procent z nich totiž zápolí s přílišnou administrativou, jen 10 procent vnějšího financování evropských malých a středních podniků pochází z kapitálových trhů a pouze 11 procent podniků v Evropě považuje vlastní kapitál za udržitelnou možnost financování.

V budoucnu by tak tyto podniky neměly na jednotném trhu narážet na administrativní překážky a měly by mít přístup k financování, které by pokrylo potřebné zelené a digitální investice.

Mezi navrhovanými opatřeními je pak například rozšíření programu Erasmus pro mladé podnikatele, snadnější přístup podniků na burzovní trh skrze fond pro primární veřejnou nabídku akcií malých a středních podniků v rámci programu InvestEU či vytvoření mechanismu na podporu posílení fondů rizikového kapitálu a navýšení soukromých investic, který by pomáhal podnikům s vysokým růstovým potenciálem. Podpory se dočkají i podnikatelky, Komise totiž chce podnítit investice do společností a fondů vedených ženami.

Osvědčené postupy pro urychlení růstu malých a středních podniků, i těch začínajících, budou sdíleny v podobě zvláštního evropského standardu (Komise jej v návrzích označuje jako „standard EU pro startupové národy“), který bude definovat, jaké podmínky by měl stát vytvořit, aby se na jeho území dařilo startupům a mohl se počítat mezi tzv. startupové národy. Na vytvoření standardu bude Komise spolupracovat s členskými státy. Koordinaci mezi unijními zeměmi, ale i mezi regionálními orgány, bude v Unii zajišťovat vysoký zmocněnec pro malé a střední podniky. Mimo to by se měl zasadit o to, aby byla pozice těchto podniků dostatečně reflektována v právních předpisech EU.

Přístup k jednotnému vnitřnímu trhu patří mezi největší výhody pramenící z členství v EU. Většina podniků ve členských státech totiž vyváží své výrobky či služby právě do zemí EU. Díky propojení evropských trhů navíc vzniklo 56 milionů pracovních míst.

Vnitřní trh však stále nebyl dokončen. Stěžuje si na to až 70 procent evropských firem, které při svém obchodování čelí překážkám. Pokud by se odstranily, podle Evropské komise by objem trhu se zbožím v EU vzrostl ze 183 miliard eur na 269 miliard eur ročně. K tomu by se připojilo dalších 338 miliard eur z oblasti služeb.

Komise ve snaze odbourat zbývající překážky představila akční plán. Zaměřuje se v něm na zvýšení povědomí o pravidlech vnitřního trhu a na zlepšení jejich transpozice a implementace v členských státech. Právě chybný nebo rozdílný způsob přijetí evropských pravidel vytváří podle Komise na trhu rozpory.

Vnitřní trh by měl v budoucnu také lépe řešit neshody obchodujících subjektů napříč hranicemi, a to i díky novým informačním systémům a dalším technologiím. Postupem času by se měl opírat o digitální technologie, k čemuž by mu měla pomoci i digitalizace státní správy. Vnitřní trh by se měl navíc rozšířit o tzv. pátou svobodu a umožnit volný pohyb neosobních dat napříč členskými státy.

Komise dokonce navrhuje založit speciální tým, který by na vnitřní trh dohlížel a pomáhal firmám bourat stávající překážky. Pokud tedy některé členské státy neplní pravidla vnitřního trhu, je zřejmé, že Evropská komise si na ně brzy posvítí.

Nová průmyslová strategie je jedním z bodů pracovního programu Evropské komise pod vedením předsedkyně Ursuly von der Leyenové. „Evropský průmysl je v Evropě motorem prosperity a růstu. (…) Má všechny předpoklady pro to, aby stál v čele, a učiníme vše, co je v našich silách, abychom jej podpořili,“ uvedla předsedkyně ke zveřejněné strategii.

„Zvládnutí ekologické a digitální transformace, aniž bychom se v novém geopolitickém kontextu stali závislí na zahraničí, vyžaduje radikální změnu – a s tou se musí začít nyní,“ zdůraznil eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton.

S novou strategií přichází Evropská komise v době nestability na světových trzích způsobených mimo jiné obchodními spory mezi Spojenými státy a Čínou.

„Dnešní Evropská unie se v tak obrovské globální konkurenci neobejde bez ambiciózní dlouhodobé strategie, která by podpořila naše průmyslové podniky. Naprosto klíčový je v tomto ohledu vnitřní trh, kde musíme pracovat na odstraňování zbývajících překážek a nevytvářet umělé nové, což bohužel některé státy dělají,“ uvedla po zveřejnění strategie europoslankyně Martina Dlabajová (za ANO, Renew Europe)

Zásadní je podle ní podpora malých a středních podniků. „Dnešní návrhy ze strany Evropské komise vnímám v tomto ohledu jako první výkop, ale máme před sebou ještě dlouhou cestu,“ dodala europoslankyně.

Strategii Evropské komise přivítala i frakce lidovců v Evropském parlamentu, která zdůraznila zejména její transformační charakter. „Touto strategií chceme změnit celý průmysl a celé sektory. Je to dobrý přístup, odlišný od toho regulatorního, který jsme měli dosud,“ prohlásil německý europoslanec Christian Ehler (EPP).

„Pokud chceme být na globální úrovni skutečně konkurenceschopní, reforma pravidel státní pomoci a veřejných zakázek bude klíčová stejně jako zaměření se na prioritní sektory evropského průmyslu,“ uvedl Ehler s tím že mezi priority by zařadil třeba bezemisní výrobu oceli nebo klimaticky neutrální letecký sektor.

Eurochambers, Evropská asociace obchodních a průmyslových komor, sice uvítala snahu Komise podpořit inovace a digitalizace v podnicích, k dopadům navržených opatření s ohledem na posilování konkurenceschopnosti evropských firem je ale skeptická. Výtky má i k akčnímu plánu pro rozvoj středních a malých podniků.

„Největší brzdou pro rozvoj kapacit malých a středních podniků je nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Na unijní i národní úrovni se v této oblasti musí udělat více,“ uvedla asociace.

Česká podnikatelská reprezentace při EU (CEBRE) hodnotí pozitivně právě podporu malých a středních podniků, ale také plánované kroky v oblasti pravidel vnitřního trhu. Ty sice nepovažuje za revoluční, nicméně kvituje jejich zaměření na lepší implementaci a vymáhání stávajících opatření. „Firmy nepotřebují přijímat nová pravidla, důležitá je z jejich pohledu účinná implementace přijatých pravidel a odstraňování překážek na vnitřním trhu,“ uvedla ředitelka CEBRE Alena Mastantuono.

Podle CEBRE je také důležitá záruka ze strany Komise, že firmám zajistí konkurenční výhodu v globálním měřítku. A to vzhledem k tomu, že se má evropský průmysl podle strategie stát zeleným a digitálním lídrem. Dvojí transformace bude podle Mastantuono dlouhý a náročný proces, proto považuje za klíčové, aby nebyli evropští výrobci, ale i obchodníci, znevýhodněni oproti podnikům ze třetích zemí.