Evropský kvalifikační rámec a Národní soustava kvalifikací ČR

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: marin

Hlavními cíli Evropského kvalifikačního rámce pro celoživotní vzdělávání je podpořit mobilitu pracovní síly a zpřístupnit celoživotní vzdělávání širší veřejnosti. Členské státy by měly přizpůsobit své národní kvalifikační rámce EQF do roku 2010 a od roku 2012 by měla každá kvalifikace získaná na území EU obsahovat odkaz na EQF. V ČR se již od roku 2005 rozvíjí Národní soustava kvalifikací.

(Zveřejněno 16.6.2008; neaktualizováno)

Nejnovější vývoj a další kroky:

  • 2010-2012: Členské země v tomto období musí přizpůsobit své národní rámce kvalifikací unijnímu EQF

  • únor 2008: Návrh na vytvoření EQF schválen Radou ministrů pro vzdělávání

  • září 2006: Legislativní návrh předložen Evropskou komisí

  • únor 2004: Návrh na vytvoření EQF

Souvislosti:

Evropský kvalifikační rámec pro celoživotní vzdělávání (European Qualification Framework for lifelong learning – EQF) byl poprvé navržen ve společné hodnotící zprávě Rady (pro vzdělávání) a Komise o realizaci pracovního programu Vzdělávání a odborné vzdělávání 2010 z února 2004. EQF lze proto považovat za jeden z konkrétních výsledků tohoto programu.

Oficiálně vznik EQF navrhla Komise v září 2006 a představila ho na konferenci „Ocenění vzdělávání: Evropské zkušenosti s ověřováním neformálního a běžného vzdělávání“ pořádané portugalským předsednictvím v listopadu roku 2007. Ministři vzdělávání jej formálně schválili 14. února 2008 a Evropský parlament o něm hlasoval v říjnu roku 2007.

Dle původního plánu měl EQF vstoupit v platnost již v roce 2009, ale nyní je jisté, že členské státy přizpůsobí své národní kvalifikační rámce unijnímu EQF do roku 2010 a od roku 2012 by měl každý kvalifikační stupěň získaný na území EU obsahovat odkaz na některou z osmi referenčních úrovní EQF.

Témata:

Evropský kvalifikační rámec (EQF)

EQF sleduje dva hlavní cíle: podpořit mobilitu pracovní síly a zpřístupnit celoživotní vzdělávání širší veřejnosti. Lidé se díky EQF nebudou muset bát toho, že by jim získanou kvalifikaci v domovském státě neuznali zaměstnavatelé v jiné členské zemi Unie. EQF pomůže také zamestnavatelům i zaměstnancům lépe se orientovat a porozumět získaným kvalifikacím. Systém EQF se týká vzdělávání všeobecného, odborného, vyššího, vzdělávání dospělých a všech dalších typů vzdělávání.

Jádrem EQF je osm referenčních úrovní, které odpovídají všem stupňům dosaženého vzdělání. Popisují co dotyčný opravdu zná, čemu rozumí a co je schopen dělat bez ohledu na to, v jakém systému kvalifikaci získal. Referenční úrovně rozlišují tři druhy výsledků učení: znalosti, dovednosti a širší kompetence popsané jako osobní a profesní výsledky.

Jelikož nebude kladen takový důraz na délku vzdělávání a typ vzdělávací instituce, ale spíše na výsledky, bude možné lépe propojit potřeby trhu práce s potřebami vzdělávacích a školících zařízení. To také umožní lépe zhodnotit neformální a informální vzdělávání.

Držitelé dokumentů o absolvování studia jako jsou vysokoškolské diplomy, maturitní vysvědčení nebo výuční listy se nemohli spolehnout na to, že jim tato dosažená kvalifikace bude uznána i jinde než v jejich domovském státě. Je nicméně důležité připomenout, že EQF nenahradí existující národní nebo odvětvové kvalifikační soustavy, a také nebude obsahovat podrobné popisy jednotlivých kvalifikací. Jeho součástí jsou ale jasné a přímočaré principy a postupy zajišťování kvality, které mají základ v konzistentním přístupu EU ke společným principům pro kvalitu definovaných v rámci Boloňského a Kodaňského procesu. V rámci EQF také vznikne integrovaný evropský systém přenosu a shromažďování kreditů pro celoživotní vzdělávání, který bude stavět na zkušenostech z vytváření Evropského systému přenosu kreditů (ECTS) pro vysokoškolské vzdělávání.

Národní soustava kvalifikací (NSK)

Ve vztahu k národním kvalifikačním soustavám bude EQF sloužit jako „meta-rámec“, který umožní soustavám kvalifikací na národních úrovních vztahovat se k sobě a komunikovat spolu. Ambicí EQF není je nahrazovat ani harmonizovat. V ČR vzniká Národní soustava kvalifikací (NSK) od dubna roku 2005 v rámci systémového projektu rozvoje NSK s finanční podporou z Evropského sociálního fondu.

Cílem NSK je podpořit propojení počátečního a dalšího vzdělávání a umožnit srovnání výsledků učení dosažených různými formami učení a vzdělávání, a také porovnat kvalifikační úrovně v ČR a v EU. NSK rovněž informuje veřejnost o všech celostátně uznávaných kvalifikacích.

V rámci systémového projektu NSK již vznikl systém umožňující registraci a standardizované popisy všech úplných a dílčích kvalifikací a systém hodnocení odborných způsobilostí. Dále se zformulovaly standardy kvalifikací a hodnotící standardy a informační systém NSK. Zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání č. 179/2006 Sb., který vstoupil v platnost 1. srpna 2007, zajišťuje legislativní podmínky nutné pro to, aby NSK mohla plnit svůj účel.

NSK rozlišuje dva hlavní typy kvalifikací: úplná kvalifikace (způsobilost vykonávat určité povolání, která není ničím novým, co by člověk získal absolvováním určitého vzdělávacího oboru) a dílčí kvalifikace (schopnost vykonávat pouze část určitého povolání, která ve svém celku dává možnost pracovního uplatnění). Obě mají své kvalifikační standardy, které určují, co je třeba pro získání příslušné kvalifikace, a také hodnotící standardy, díky nimž lze zjistit, zda člověk skutečně splňuje požadavky kvalifikačního standardu. Obsah kvalifikačního i hodnotícího standardu vychází z požadavků trhu práce a NSK se tak stane mostem svého druhu mezi světem práce a vzdělávání.

Uznávání kvalifikací na národní úrovni probíhá tak, že občan složí zkoušku dle hodnotícího standardu u tzv. autorizované osoby, která má povolení od autorizujících orgánů. První kvalifikace uznaná systémem NSK byla v ČR udělena 6. prosince 2007. V současné době jsou zpracovány kvalifikační a hodnotící standardy pro 110 úplných a 340 dílčích kvalifikací. Autorizované osoby oprávněné realizovat zkoušky podle jejich hodnotících standardů již působí pro 30 dílčích kvalifikací.

Stanoviska

Europoslanec Mario Mantovani (ELS-ED) o EQF řekl: „Věřím, že Evropský rámec kvalifikací pro celoživotní vzdělávání posílí mobilitu v rámci EU. Myslím tím vědce, studenty, dobrovolníky a všeobecně všechny, kteří potřebují být mobilní v Evropě.“

Komisař pro vzdělávání, odborné vzdělávání, kulturu a mládež Ján Figeľ v souvislosti s EQF prohlásil: „Lidé v Evropě příliš často čelí překážkám, když se chtějí přestěhovat z jednoho státu do druhého za prací nebo vzděláním. Někdy dokonce čelí překážkám, když chtějí přejít z jedné sekce vzdělávacího systému státu do druhé, např. z odborného vzdělávání do vyššího…. Iniciativa EQF již povzbudila ve členských státech rozvoj národních kvalifikačních rámců. Během několika příštích let bude EQF podporovat celoživotní vzdělávání, například zjednodušením získání respektu pro vzdělávání kterého lidé již dosáhli.“


Tento LinksDossier byl připraven v rámci projektu FUTURA, který zprostředkovává informace z oblasti celoživotního vzdělávání. Realizátorem projektu je Respekt institut, o.p.s., partnery jsou Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Cheval s.r.o. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.