Transformace je rychlá, ale nesmí rozvrátit společnost, říká ředitel Dröll z Evropské komise

© Archiv PD

Tento článek je součástí Special reportu: Ochrana klimatu: Nová byznysová příležitost?

Nemáme na výběr, musíme transformovat ekonomiku a směřovat k udržitelnosti. Nesmíme přitom nenechat nikoho na holičkách, je to naše zodpovědnost, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Peter Dröll.

Peter Dröll působí jako ředitel pro prosperitu na Generálním ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace. Rozhovor vznikl při příležitosti brněnské konference Velvet Innovation

Pracujete jako ředitel pro prosperitu. Pojďme se tedy bavit o termínu „prosperita“. Myslíte si, že v současné době žijeme v prosperující době?

Ano i ne. Prosperita je o udržitelnosti a o tom, jak se udržitelnost promítá do blahobytu jednotlivců. A když se podíváte na Evropu, když se podíváte mír, který tu máme, na sociální a zdravotní zabezpečení, na celkově dobrý stav zaměstnanosti či na náš vzdělávací systém, můžete říct, že žijeme v prosperující době. Ale zároveň vidíme, že kolem nás je svět zranitelnější, nepředvídatelnější, násilnější a s přibývajícími ekologickými katastrofami, které již zasahují i Evropu. A to nás všechny tlačí k tomu, abychom sebe i svou politiku směřovali právě k udržitelnosti.

Když se podíváte na výzkumné oddělení Evropské unie, kde pracuji, máme ředitelství pro lidi, planetu a prosperitu. Z této perspektivy je patrné, že se velmi jasně orientujeme právě na udržitelnost, která zahrnuje blahobyt i prosperitu. Je důležité, aby měly investice do výzkumu vždy několikaletý náskok před trhy.

Mluvíte o udržitelnosti a transformaci. Myslíte, že můžeme dosáhnout udržitelnosti po všech těch desetiletích těžby uhlí, intenzivního zemědělství a drancování přírodních zdrojů? Je možné najednou najet na udržitelný způsob hospodaření?

Nemáme na výběr. Nyní vidíme, že se děje to, co vědci předpovídali. Nastala skutečná nouzová situace, která má obrovské následky. Migrace způsobená tím, že lidé přicházejí o své domovy, je jen jednou z nich. Takže nemáme na výběr. Ohlédněte se za tím, co se stalo se Zelenou dohodou pro Evropu, politickým slibem předsedkyně Ursuly von der Leyenové, že budeme prvním klimaticky neutrálním kontinentem, který podpořili všichni vedoucí představitelé EU. Stalo se to v posledních dvou letech a nyní máme nový cíl snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 %. Je to obrovský posun a my jsme se ujali vedení. Navýšili jsme ambice a vidím, že se tímto směrem ubírá stále více hráčů, jako je průmysl, univerzity, organizace občanské společnosti, spotřebitelé, investoři. To mě docela těší. Doufám, že transformace přijde dostatečně brzy, abychom se vyhnuli horším scénářům. Ale uvědomění tu je, činy tu jsou, regulatorní rámec tu je. Kvalitu vody jsme již zlepšili. Zlepšujeme kvalitu ovzduší. Nyní procházíme složitější, naléhavější transformací. Z našich předchozích úspěchů však můžeme čerpat odvahu.

Důraz na ochranu klimatu je pandemii navzdory větší, v byznysu roste poptávka po udržitelnosti

Byznys začíná brát ochranu klimatu vážně. Zatímco firmy začínají analyzovat své ekologické stopy, investoři pokukují po ekologicky odpovědných příležitostech. Upozornili na to řečníci brněnské konference Velvet Innovation. 

Mnoho lidí v České republice a dalších průmyslových zemích má však obavy z klimatických ambicí Evropské unie, protože na ně budou mít velké dopady…

Je to velmi důležitý bod, který je třeba brát opravdu vážně. Existují důvody k obavám, protože změna je rychlá. Je však víc než jasné, že transformace nemůže být uskutečněna a nemůže být úspěšná, pokud nebude inkluzivní, a to vyžaduje naši zvláštní pozornost. Náš politický cíl je jasný, nesmíme nenechat nikoho na holičkách. Opírá se o zvláštní podpůrný mechanismus pro reskilling a upskilling (zlepšování dovedností – pozn. red.) nejvíce zasažených lidí, protože v některých odvětvích dojde ke ztrátě pracovních míst. Máme zodpovědnost za to, aby byla transformace inkluzivní, a ne aby rozvracela společnost. Musíme neustále sledovat a kontrolovat, kde se nacházíme – jestli je vývoj inkluzivní, jak chceme, a pak podle toho jednat. Myslím, že víme, jak by měla a může vypadat budoucnost. A už teď vidíme, že v některých regionech, které touto změnou prošly, to může být pozitivní.

Musíme zlepšit aplikaci technologií v praxi

Inovace jsou klíčovou součástí úspěšné transformace. Mohl byste uvést příklady nějakých konkrétních inovativních projektů, které vám utkvěly v paměti?

Je jich hodně. První, co mě napadá, je nová vakcína proti COVID-19. Je to obrovská inovace. Pokud se však zamyslíme nad obnovitelnou energií, tak to, co se děje s bateriovými technologiemi, je významný posun, který se ještě urychlí. Stále pracujeme s lithiovými bateriemi, ale již nyní jsou v laboratořích nové typy výkonnějších baterií, které by měly již brzy vstoupit na trh. Takže v tomto sektoru máme dobré výsledky. Dalším příkladem je recyklace. Používáme molekuly k přeměně plastů nebo ekologicky znehodnocených věcí na materiály, které lze znovu použít. Mohl bych pokračovat se zachycováním uhlíku. Je to obrovský pokrok.

Cirkulární ekonomika dostane finanční injekci, počítá s tím národní plán obnovy

Přechod od lineární k cirkulární ekonomice nebude jednoduchý ani levný. Vyžaduje totiž investice do nových technologií a změny v chování celé společnosti. České republice s tím může pomoci národní plán obnovy financovaný z pokoronavirového fondu EU.

Co nám však chybí, je aplikace technologií. Technologie máme, ale trvá je dostat na trh. Tady v EU s tím máme ve srovnání s USA, kde jsou v tom rychlejší, trochu problém. Řešíme to zvláštními podpůrnými programy a zapojením členských států, abychom mohli výsledky výzkumu rychleji předávat společnosti, ku prospěchu všech.

Zmínil jste podpůrné programy, které by mohly pomoci technologiím rychleji vstupovat na trh. Myslíte si, že tyto programy skutečně fungují? Máte už nějaké hmatatelné výsledky?

Ano, funguje to, máme obrovskou poptávku a zpětná vazba, kterou získáváme od všech zúčastněných, je velmi pozitivní. Mohli bychom financovat mnohem více projektů, ale – to je možná jedna z nevýhod – nemáme dost peněz. Vidíme však také více finančních toků soukromého kapitálu, který se nyní zaměřuje na investice do transformace.

Není to ale ani tak otázka nových programů financování, jako spíše propojování různých technologií, jejich integrace a šíření do různých sektorů a do celé Evropy. A v tom je opravdu silný průmysl, který je tradičním integrátorem technologií. Takže si nemyslím, že nám chybí programy. Mohl bych zmínit, že náš nejnovější program, Evropská rada pro inovace, se zaměřuje na startupy a nové malé a střední podniky, které mají vizionářskou myšlenku, sen. A my jim pomáháme získat finance, aby získaly profesionální vazby a následné finance, aby rostly a staly se tím, čemu trhy říkají jednorožci. A máme již velmi působivé úspěšné příběhy, například v oblasti zdravotnictví. Zmínil jsem energetiku a životní prostředí, ale zdraví je také velmi důležité.

Nová „agentura“ EU má zabránit další pandemii. Deset let bude k ničemu, varuje europoslankyně

Předejít dalším pandemiím nebo bioterorismu má nová evropská agentura-neagentura, která spojí dohromady peníze a mozky z celé EU. Přesvědčit všechny členské státy o její smysluplnosti ale může být oříšek.

Mluvil jste o bateriích nebo jiných technologiích, ale možná jsou inovace více o lidské mysli, o našem myšlení. Máme dostatek inovativních mozků, zejména ve střední a východní Evropě, kde by měly proběhnout největší změny a masivní transformace?

Rozhodně ano. A možná ještě více než v jiných regionech Evropy. Nemusíte se bát nedostatku talentu, dovednosti nebo inovací. Ale máte naprostou pravdu. Transformace směrem k udržitelnosti není jen o technologiích. Je to také o způsob myšlení, který musí technologie popohánět. Mimochodem, naše ředitelství má motto „high-tech s velkým srdcem“, protože tohle všechno musí sloužit blahobytu a prosperitě zdejších jednotlivců. A to vyžaduje, abychom se podívali za hranice technologií, protože ty mohou mít i negativní vedlejší účinky. Díváme se tedy i na tyto aspekty.

Digitalizace v Evropě musí zrychlit, plánujeme masivní investice, říká Jourová

Evropská komise má plány na urychlení digitalizace společnosti a současně s tím chce posilovat kybernetickou bezpečnost, uvedla dnes její česká místopředsedkyně Věra Jourová.

Koronavirová krize měla vážný dopad na celou společnost a ekonomiku. Zároveň však urychlila změny, například v oblasti digitalizace. Myslíte si, že jsme připraveni využít toto období jako příležitost ke změně? Nebo snad jen čekáme, až se vrátí staré dobré před-covidové časy?

Rozhodně jsme připraveni využít tuto krizi jako příležitost. Z evropské perspektivy mohu říci, že jsme nikdy nebyli tak jasní a rychlí. Jen si vzpomeňte na fond obnovy, Next Generation EU. Je revoluční, že si EU bere půjčku ve výši 750 miliard eur a transformuje ji do tohoto programu pro příští generaci, oživení a zvýšení odolnosti EU. Mohli jste si loni v zápalu pandemie myslet, že upustíme od našich ambicí v rámci Zelené dohody. Opak je pravdou. Nástroj pro obnovu a odolnost jsme zaměřili přesně na transformaci. Tato krize tedy transformaci urychluje. Mladší generace tlačí na ještě rapidnější změnu, ale myslím, že jsme této příležitosti již velmi dobře využili.