Evropa nebude nadále naivní a bude usilovat o místo u kormidla, říká o nové průmyslové strategii EU evropský komisař Thierry Breton.
Thierry Breton je evropským komisařem pro vnitřní trh. Do pozice v kabinetu předsedkyně Ursuly von der Leyenové jej v roce 2019 nominovala Francie.
Co přináší aktualizovaná průmyslová strategie?
Slyšel jsem spoustu věcí – obavy z protekcionismu, návrat plánované ekonomiky nebo podněcování obchodního napětí. Naše vize světa čelí výzvě, protože svět se drasticky mění. Evropská rada nás požádala, abychom tyto změny předvídali a vyvodili z toho doporučení. Otázkou je, zda chceme být vůdci, následovníky nebo přihlížejícími. Já chci vrátit Evropu zpět ke kormidlu.
Jak?
Celý život jsem uzavíral partnerství jako generální ředitel mnoha společností. Partnerství však znamená rovnováhu sil. Musíme být silní, jinak nelze partnerství budovat. Nacházíme se v období, kdy existuje více státních podpor než kdy jindy. Z mého předchozího profesního života vím, že stát musí zasahovat jen tak, jak je to nutné, a ne více. Byl bych v tomto velmi opatrný.
Co strategie obsahuje?
Představujeme aktualizaci průmyslové strategie a také regulaci zahraničních subvencí. Pro účely strategie jsme podrobně prozkoumali dopady koronaviru na všechny (průmyslové) ekosystémy, abychom přišli s nástroji na jejich podporu. Máme tedy dobrý přehled. Dopad pandemie samozřejmě nebyl u všech ekosystémů stejný. Nejvíce byl zasažen cestovní ruch a kultura, s poklesem obratu až o 75 procent. Tento ekosystém vyžaduje velkou pozornost.
Věnujete také zvláštní pozornost tomu, jak řešit ekonomickou závislost Evropy na ostatních…
Poučili jsme se ze zkušeností pracovní skupiny pro očkování. Musíme v Evropě vyrábět některé důležité produkty, u kterých nemůžeme být závislí na ostatních. Sledujeme všechny dovážené produkty, což je celkem 5 000 produktů všeho druhu, jako jsou magnety nebo účinné látky. Z nich jsme vysoce závislý na 137 produktech, ale ne všechny jsou strategického významu. Identifikovali jsme 34 produktů s nejnižším potenciálem diverzifikace, kde jsme extrémně závislí na jedné nebo dvou zemích. Udělali jsme šest hloubkových posudků u vodíku, surovin, baterií, polovodičů, což je nesmírně důležitý materiál, cloudových uložišť a dat, a aktivních farmaceutických přísad.
Jak bychom měli závislost na těchto produktech řešit? Měli bychom vrátit jejich výrobu do Evropy?
Pro každý z těchto materiálů navrhujeme diverzifikaci, recyklaci a alternativní inovace. Musíme být pragmatičtí. Ještě před rokem bych vám nemohl tvrdit, že do konce toho roku bude Evropa prvním světovým producentem vakcín. Tak či onak můžeme říci, že jsme nakonec tuto výrobní linii zajistili. Musíme být soběstačnější z mnoha důvodů, včetně schopnosti rychle reagovat.
Jak byste diverzifikoval náš dodavatelský řetězec?
Nechci vzbudit dojem, že si vše vyrobíme sami. Naopak. Jsme v lecčem závislí kvůli našim dodavatelským řetězcům. Jak jsme viděli během této krize, tak je důležité mít v některých oblastech vyvážené síly. Abych řekl pravdu, tohle je pro Evropu nové. Tato krize nás naučila, co to znamená být otevřeným kontinentem se sousedy, kteří nemají stejná pravidla jako my. Na straně USA je nyní vše uzavřeno. Rozhodnutí přijatá Bidenovou administrativou pomáhají pouze americkým společnostem. Chápu to. O Číně nechci mluvit, ale jde o stejný příběh. Musíme si najít cestu, abychom byli i nadále otevřeni, ale také abychom dosáhli rovnováhy sil. Mohu vám říci, že jsem byl schopen diskutovat a vyjednávat s USA, Čínou a Indií o oblastech, kde je důležité mít určité nástroje, i kdyby se třeba nepoužívaly.
Například?
U mechanismu pro povolování vývozu vakcín jsme si řekli, že budeme vyvážet pouze za dodržování principu reciprocity. Nikdy jsme ho nepoužili. Nicméně to významně pomohlo k tomu, aby dodávky do našich továren dorazily, když bylo potřeba. Věřte mi. Před tímto nástrojem mi dělalo starosti, že mnoho našich továren upozorňuje na nedostatek zásob. Nebýt naivní, znamená postavit se do pozice, kdy jsme schopni být i nadále otevřeni, ale za našich podmínek. Pro mě je nesmírně důležité používat slovo „otevřeni“, ale zároveň být u kormidla.
Diskutovali jste o strategii s evropskými společnostmi?
Snažil jsem se být co nejvíce inkluzivní. Ptal jsem se na zpětnou vazbu generálních ředitelů, úřadů, odborů a také některých důležitých partnerů z USA. Jsme otevřeni, ale také jsme nyní na naše partnery náročnější. Je důležité, aby věděli, jaká jsou naše pravidla. Myslím, že Evropa byla předtím příliš naivní a neměla jasná pravidla. Jen jsme řekli, že jsme otevření. Nadále jsme otevřeni, ale nyní máme svoji vizi a povzbuzujeme naše partnery, aby nám s ní pomohli.
Jaké nástroje navrhujete na podporu cestovního ruchu, který je tím nejzasaženějším sektorem?
Provedli jsme hloubkovou analýzu a tuto analýzu ještě vylepšíme tím, že o ní budeme diskutovat se samotným ekosystémem. Zaměřujeme se na vše, co můžeme udělat pro znovuotevření letní sezóny. Kromě toho máme v rámci cestovního ruchu také některé zelené cíle pro rok 2030.
Co byste chtěl udělat pro záchranu této sezóny?
Usiluji o to, aby všechny členské státy byly schopny do poloviny července naočkovat alespoň 70 procent dospělé populace. Kromě toho velmi tvrdě pracujeme s členskými státy na zavedení očkovacích certifikátů. Hodně také spolupracujeme s provozovateli v sektoru cestovního ruchu. Budeme financovat malé a střední podniky. Stručně řečeno máme mnoho iniciativ a ještě jsme s cestovním ruchem neskončili.