V Lucemburku se kvůli střevní bakterii scházejí ministři

zdroj: CreativeCommons.org.

Ministři zemědělství se dnes (7. června) sjíždějí na mimořádnou schůzku, kterou svolalo maďarské předsednictví do Lucemburku. Hlavním tématem jednání budou kompenzace pěstitelům zeleniny, které poškodila aféra kolem střevní epidemie.

Hlavním bodem agendy ministrů zemědělství, kteří se dnes sejdou na mimořádném zasedání v Lucemburku, budou možné kompenzace farmářům, které poškodila aféra kolem střevní epidemie. Tou se od poloviny května nakazilo na dva tisíce lidí ve 14 zemích – včetně České republiky a podlehlo jí již 23 osob – převážně v Německu, kde choroba vypukla.

Poté, co němečtí hygienici označili za původce nákazy salátové okurky ze Španělska, spustil se mediální poprask, který zapříčinil, že lidé hromadně přestali jíst zeleninu dovezenou z této země. Podrobnější testy ale jejich tvrzení vyvrátily. Stejně tomu bylo u dalšího možného zdroje nákazy – zeleninových klíčků z farmy v Dolním Sasku.

Španělští zemědělci se proti postupu německých úřadů ohradily a žádají po nich náhrady za ušlý zisk (EurActiv 31.5.2011). Své ztráty odhadují na 225 milionů eur za týden. 

Kompenzace požadují i pěstitelé z dalších členských zemí EU – například z Francie či Maďarska. Důvodem je zákaz dovozu zeleniny z Evropy, který na konci minulého týdne oznámilo Rusko (EurActiv 2.6.2011).  

Evropská zelenina se navíc ke všemu neprodává ani v Libanonu nebo Kataru. 

Evropská komise chce proto přijít s opatřeními, která evropským pěstitelům pomohou. „Zaznamenali jsme pokles ve spotřebě ovoce a zeleniny a krize zasáhla celou Evropu, proto potřebujeme celoevropské řešení,“ prohlásil na pravidelném setkání s tiskem mluvčí Komise Roger Waite

Je jednoduché se ohlédnout… 

Ministři budou na svém lucemburském jednání diskutovat i možné změny v tzv. Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF, z angl. Rapid Alert System for Food and Feed), který představuje vzájemně propojenou síť spojující členské země EU s Evropskou komisí a Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA). Jeho hlavním cílem je zabránit ohrožení spotřebitele nebezpečnými potravinami nebo (zprostředkovaně) krmivy. 

Členská země je jeho prostřednictvím permanentně informována o pohybu nebezpečných výrobků, které se mohou objevit i na jejím trhu, a v rámci svých pravomoci je podrobuje kontrole. Evropskou komisi pak zpětně informuje o zjištěných skutečnostech. To samé platí i naopak. 

O nutnosti provedení některých úprav ve varovacím systému volala po jeho aktivaci Německem zejména ministryně zdravotnictví Španělska.

„Neustále naše systémy vylepšujeme a nemyslím si, že reforma RASFF je nutná. Lepší by byla drobná úprava, která by zabránila budoucímu opakování celé situace,“ reagoval evropský komisař pro zdraví a spotřebitelskou politiku John Dalli.

„Musíme se řídit vědeckými důkazy. Potřebujeme jistotu před tím, než učiníme nějaké závěry, protože nové informace se šíří velmi rychle a téměř okamžitě se stávají součástí lidského vědomí,“ dodal.

Německo si podle něj kritiku za aktivaci varovacího systému nezaslouží. „Je jednoduché se ohlédnout a ptát se, proč takové rozhodnutí padlo, ale tlak na jednotlivce v konkrétním momentě je něco jiného než sedět a komentovat celou situaci, až když je po ní,“ řekl komisař.