Syrovátka by mohla způsobit revoluci v balení potravin

zdroj: FreeDigitalPhotos.net.

Podle mezinárodního týmu vědců nemusí budoucnost ekologického balení potravin spočívat ve fóliích, které jsou vyrobeny ze složitých petrochemických polymerů, ale v přírodním odpadovém materiálu, jež vzniká při výrobě mléčných produktů – syrovátce.

Kromě informačního a marketingového účelu slouží obal potravin k uchování jejich kvality a čerstvosti. Než se totiž dostane k nám na stůl, musí mnohdy přečkat dlouhou dobu. Vědci se proto již několik let snaží objevit takový materiál, z něhož by bylo možné vyrobit obal, který by výrobek jednak ochránil před kyslíkem, vlhkem a chemickou a biologickou kontaminací, ale zároveň by jej uchoval co nejdéle čerstvý.

Zatím vše nasvědčuje tomu, že běžně používané drahé obaloviny se složitou chemickou strukturou by tak v budoucnosti mohl nahradit materiál vyrobený z proteinů syrovátky, tekutiny, která zbude po sražení mléka.

Vědec Klaus Noller z Fraunhoferova ústavu pro výrobní techniku a balení (IVV) v německém Freisingu je přesvědčen o tom, že závěr, k němuž on a jeho kolegové v nedávné době došli, se postará „o konec fólií“, které sice čerstvost potravin udrží, ale jsou velmi těžko recyklovatelné a biologicky rozložitelné.

Tenké a průsvitné biologické obaly ze syrovátky, které bude prý možno prodávat za přibližně stejně vysokou cenu jako obaly vyrobené z polymerů, jsou na tom totiž podstatně lépe. Nejen že čerstvost potravin spolehlivě udrží, ale jejich recyklace je jednoduchá.

Nollerův tým na výzkumu syrovátky pracuje již tři roky v rámci projektu Wheylayer (Syrovátková vrstva) a doufá, že syrovátkový obal bude již za dva roky běžně dostupným artiklem. Pilotní projekt v současné době probíhá ve Slovinsku a pokud se ambice vědců naplní, nový produkt by tak přispěl k ekologicky šetrnějšímu nakládání s odpady a zároveň by snížil množství již nepotřebných obalů, které končí na skládkách. Například v České republice najdeme na skládkách 80 % komunálního odpadu.

Avšak vědci si jsou úspěchem svého objevu natolik jisti, že už požádali o jeho patentování. Stačí už jen doufat, že evropští zemědělci vyprodukují dostatek syrovátky, ze které by se obaly vyráběly. Na druhou stranu  alevýroba obalů nesmí ohrozit využívání syrovátky v potravinářském průmyslu – syrovátka totiž obsahují velké množství vitamínů (hlavně B, C a E), minerálních látek a bílkovin. Při vnějším použití mají protizánětlivé účinky – užívají se například při léčbě akné.

Projekt obalů ze syrovátky pracuje s rozpočtem 3,3 milionů eur, který čerpá ze 7. rámcového programu. Spolupracuje na něm šest evropských zemí – Itálie, Irsko, Maďarsko, Německo, Slovinsko a Španělsko.

Do 12. prosince příštího roku mají členské státy EU na základě směrnice o odpadu vypracovat vlastní plány na to, jak předcházet vzniku odpadů. O něco starší směrnice o obalech a odpadech z obalů zase stanovuje standardy a cíle pro recyklaci.