Fischler o „nových technologiích“, které pomohou řešit potravinovou krizi

Nové technologie zvyšující úrodnost půdy jsou v době zvyšující se poptávky po potravinách jedním z řešení, jak učinit ornou půdu výnosnější. EurActivu to v rozhovoru sdělil bývalý evropský komisař pro zemědělství Franz Fischler.

Fischler tvrdí, že v důsledku omezené dostupnosti kvalitní orné půdy stojí svět tváří v tvář „zásadní výzvě“ vyprodukovat na hektar více a nepoškodit při tom životní prostředí.

„Zvyšující se poptávka (po potravinách) byla v posledních 20 letech vyrovnávána pouze zvyšováním úrody,“ řekl Fischler a varoval, že jakmile pomine možnost v tomto trendu pokračovat, „budeme mít velký problém“.

K zvýšení produktivity „tu máme technologie, a nové technologie pro zvýšení úrodnosti půdy.“ Dále také „biotechnologie v pravém slova smyslu. A teď nemám na mysli jen geneticky modifikované organismy (GMO),“ řekl Fischler.

Fischler odpovídal na otázky spolu s Johnem Atkinem, vedoucím úředníkem pro ochranu úrody společnosti Syngenta. Bývalý evropský komisař pro zemědělství je také spoluzakladatelem a předsedou RISE Foundation, nadace pro zemědělský rozvoj, která uvádí společnost Syngenta jako svého strategického partnera.

Fischler řekl, že investice do nových odrůd sazenic se netýkají jen soukromého sektoru, ale také „zčásti sektoru veřejného a výzkumu a rozvoje financovaného z veřejných prostředků.“ Dále zdůraznil potřebu nalézt „nové prostředky“ spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem v oblasti výzkumu.

John Atkin souhlasil a dodal, že technologie „jednoznačně hrají podstatnou roli“ ve věci potravinových výnosů.

„Je to o lepších odrůdách, o biotechnologii ve všech jejích formách a také o chemikáliích,“ řekl Atkin. Ačkoliv přiznal, že „pesticidy jsou nepopulárním slovem,“ Atkin podtrhl, že „ochrana sazenic je tím nejzásadnějším opatřením“. Moderní způsoby úpravy osiva pomáhají rostlinám vstřebávat více vody a připravit je tak lépe na období sucha a to například zvětšením velikosti kořenů.

Biotechnické prostředky existují dva. První je genetické inženýrství rostlin, což je vylepšování přírodních vlastností rostlin. Druhý je genetická úprava (GM). I když je genetické inženýrství složitější než technologie GM, Atkin se domnívá, že obě technologie „zažijí v příštích třech až pěti letech průlom“ a pomohou tak rostlinám vydržet sucho a růst v oblastech, kde jsou půdy kyselé nebo s vysokým obsahem soli.

Atkin oznámil, že Syngenta už má „vysoce účinný přípravek chemického postřiku s názvem Invinsa™“. Přípravek bude na trhu do 24 měsíců a pomůže úrodě překonat období vysokých teplot a sucha.

Fischler řekl, že je „naprosto důležité“ prozkoumat, zda je světový přístup k rozvoji spolupráce správný, co se týče pomoci rozvojovým zemím a jejich farmám při zvyšování výnosnosti. „Podle některých analytiků pouze 2% světových finančních prostředků určených rozvojové spolupráci jde do zemědělství. Zde podle mého názoru musíme vyvolat debatu a jasně si stanovit priority,“ řekl.

Atkin vyjádřil politování nad neochotou některých afrických vlád pomoci svým farmářům a přijmout i ty nejzákladnější technologie, které by zvýšily jejich příjmy a přispěly k udržitelnosti zemědělství. „Politické a vládní prostředí musí být pro takový rozvoj vhodné,“ řekl.

Podle Fischlera je vytvoření globálního institucionálního rámce za účelem zajištění potravinové bezpečnosti „otevřeným tématem“ se dvěma východisky. Buď „zřídíme konkrétní organizaci, která se bude těmito problémy zabývat, nebo rozšíříme působnost FAO (Organizace OSN pro výživu a zemědělství),“ řekl a na závěr dodal, že to není otázka principu, ale otázka praktické úpravy.