EP: Evropa by měla omezit plýtvání potravin

zdroj: FreeDigitalPhotos.net.

Podle statistiky Evropské komise přijde v zemích EU nazmar až 89 milionů tun nezávadných a stále jedlých potravin ročně. Pokud s tím Evropané nezačnou něco dělat, hrozí jim, že do roku 2020 toto číslo stoupne o 40 %. Europoslanci proto vyzývají k tomu, aby se občané nad svým chováním zamysleli a do roku 2025 snížili plýtvání o polovinu.

I přesto, že v zemích Evropské unie najdeme 79 milionů občanů, kteří žijí pod hranicí chudoby, a 14 milionů lidí je závislých na dobročinné pomoci v podobě pravidelných přídělů jídla, Evropané obecně potravinami vesele plýtvají.  

Statistiky jsou v tomto ohledu neúprosné. V popelnicích a na smetištích ročně končí až 89 milionů nezkažených (a tudíž stále jedlých) potravin – v přepočtu to činí 179 kilogramů na osobu. A pokud se v brzké době návyky občanů EU radikálně nezmění, hrozí, že do roku 2020 tento údaj vzroste ještě o 40 % (tj. na 126 milionů tun). 

Jedinou šancí na změnu chování evropských domácností, restaurací a supermarketů je podle europoslanců, kteří tento týden zasedali ve Štrasburku, přijetí nadnárodní koordinační strategie, s níž by v blízké době přišla Evropská komise a ke které by se přihlásilo všech sedmadvacet členských států. 

„Největším problémem v budoucnu bude uspokojit rostoucí poptávku po potravinách, která předčí dodávky. Nemůžeme si již dovolit nečinně přihlížet tomu, jak je plýtváno jednoznačně jedlými potravinami. Je to otázka etiky, ale také ekonomický a sociální problém s obrovskými důsledky pro životní prostředí,“ nechal se před hlasováním o usnesení poslanců slyšet zpravodaj Salvatore Caronna (S&D). 

„Rozumné chování prospěje našemu zdraví i peněžence,“ poukázal na další aspekt český zástupce v europarlamentu Pavel Poc (ČSSD; S&D). 

Co s tím? 

A jak chtějí europoslanci občany přesvědčit, aby se začali chovat zodpovědně a potravinami zbytečně neplýtvali? 

Podle dokumentu, který podpořila většina legislativců, k tomu mají přispět cíleně vedené informační kampaně na celoevropské i národní úrovni a také vzdělávací a osvětné programy na školách. Žáci tak budou už od školních lavic vedeni ke správným stravovacím návykům a budou vědět, jak mají s potravinami zacházet, aby je zbytečně nevyhazovali. 

Europoslanci jsou také přesvědčeni o tom, že o výrazné zlepšení se postará i dvojí uváděná doba trvanlivosti na výrobcích, které jsou k dostání v supermarketech. Jedna lhůta trvanlivosti by uváděla dobu, do kdy se může výrobek prodávat, a druhá by informovala o tom, do kdy je nutné jej zkonzumovat.  

Ty výrobky, kterým by hrozilo, že jim brzy vyprší doba trvanlivosti (nebo jsou poškozené), by měly být automaticky prodávány s výraznou slevou, aby se zajistilo, že z pultů zmizí dříve, než se zkazí.  

Poslanci také nabádají k tomu, aby se nezapomínalo ani na kvalitnější obalové materiály, které mají potraviny uchovávat co nejdéle čerstvé, a různé velikosti balení výrobku. Spotřebitel tak nebude zbytečně nakupovat větší množství zboží, než sám zvládne spotřebovat.