Svoboda a přímá demokracie (SPD)

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

Tomio Okamura na tiskové konferenci frakce Identita a Demokracie v Evropském parlamentu, 2019 © EPA-EFE/STEPHANIE LECOCQ

Tento článek je součástí Special reportu: Volby 2021: Zaměřeno na Evropu

Svoboda a přímá demokracie (SPD) má nyní v Poslanecké sněmovně 19 reprezentantů. Předsedou strany je Tomio Okamura. V Evropském parlamentu se SPD řadí k frakci Identity a demokracie (ID). Jak se strana staví ke klíčovým evropským otázkám? Server EURACTIV.cz přináší analýzu volebního programu.

Programy politických stran naleznete přehledně na stránkách Programy do voleb. Celý program hnutí SPD se nachází ZDE.

Budoucnost EU a české vize

Volební program Svobody a přímé demokracie (SPD) se věnuje unijní agendě hned ve své preambuli, ve které hnutí zdůrazňuje, že je jedinou parlamentní stranou prosazující odchod Česka z Evropské unie. Rozhodnutí o vystoupení by přitom mělo být učiněno v referendu, o jehož zavedení strana dlouhodobě usiluje. SPD namísto EU upřednostňuje „spolupráci svobodných států v Evropě“.

„Jsme jediná parlamentní strana, která prosazuje obnovení svrchovanosti a suverenity naší republiky vystoupením z Evropské unie. Proto za zásadní považujeme přijetí funkčního zákona o referendu.“

Ve svém programu se SPD vymezuje také proti vstupu Česka do eurozóny.

Hnutí ve svém programu na rozdíl od ostatních kandidujících stran opakovaně zdůrazňuje své členství v europarlamentní frakci Identita a demokracie (ID), která sdružuje euroskeptické strany z různých států EU.

Čeští europoslanci a europoslankyně 2019-2024: Na čem pracují a kde „jsou vidět“?

V roce 2019 usedla na pět let do Evropského parlamentu nově složená jednadvacítka českých europoslanců a europoslankyň. Přinášíme stručné shrnutí jejich dosavadní práce a témat, kterým se věnují.

Zahraniční politika, bezpečnost a migrace

K zahraniční politice se hnutí SPD ve svém programu příliš nevyjadřuje. Uvádí však, že podporuje spolupráci se sousedními zeměmi.

„V rámci vymezení naší zahraniční strategie podporujeme vzájemnou kooperaci se svými sousedními státy, kde upřednostňujeme spolupráci formátu V4+, a to prioritně v oblasti bezpečnosti naší republiky a její obrany proti vnějšímu nepříteli.“

Co se týče evropské obranné a bezpečnostní spolupráce, SPD se zasazuje o snížení úkolů a ambic české armády směrem k NATO a EU.

„Je potřeba posilovat vlastní obranné schopnosti a zároveň adekvátně snížit a optimalizovat úkoly a ambice armády směrem k NATO a EU. Odmítáme projekt společné armády EU.“

Vnitřní a vnější bezpečnost Evropské unie: Spolupráce a plány do budoucna

Jedním z hlavních úkolů států je chránit své občany. Aby to ale mohly dělat co nejefektivněji, musejí spolupracovat, protože mnoho hrozeb nezná hranice. Evropská unie je platformou, která jim spolupráci usnadňuje, a to v otázkách vnitřní i vnější bezpečnosti.

Zatímco bezpečnosti, obraně a zahraničí věnuje hnutí jen pár řádků, otázku migrace otvírá hned v preambuli, kde uvádí, že odmítá imigrační politiku a cíle EU. Otázku migrace pak rozebírá v jedné z kapitol programu a vymezuje se proti uprchlickým kvótám.

„Kategoricky odmítáme existující úpravy uprchlických kvót ze strany EU.“

V současné době však na evropské úrovni není žádné platné nařízení týkající se povinných relokací žadatelů o azyl. Naopak, v EU se nyní diskutuje o návrhu nové migrační politiky, tzv. Novém paktu u migraci a azylu, který však uprchlické kvóty ani jinou formu povinného přijímání žadatelů o azyl neobsahuje. Návrh migračního paktu z pera Evropské komise je experty na azylovou politiku vnímán právě jako ústupek zemím Visegrádské skupiny, dlouhodobým kritikům tzv. uprchlických kvót.

Nový pakt o migraci a azylu: Tři možné scénáře

Současné zaujetí pandemií COVID-19 přispívá k odpolitizování tématu migrace a azylu, a to je situace, která nahrává vyjednáváním mezi státy. Dělící čáry nicméně stále existují, píše ve své analýze odborník na migrační politiku Vít Novotný z bruselského Martensova centra.

Hnutí SPD chce prosazovat zabezpečení „našich vlastních hranic“ a apeluje také na nutnost posílení kontroly vnějších hranic EU a zabránění vstupu nelegálních migrantů na území EU.

„Propustnost vnější hranice EU musí být zabezpečena tak, aby zajistila maximální kontrolu nelegální imigrace a zamezila vstupu nelegálních imigrantů na území EU.“ (…) „Prosadíme účinnou a rychlou návratovou politiku.“

SPD ve svém programů zdůrazňuje jako svou prioritu boj proti nelegální migraci. Stejnou prioritu však stanovila i Evropská komise v navrženém migračním paktu. Totéž platí i pro účinnou a rychlou návratovou politiku, na kterou je podle Evropské komise potřeba klást důraz.

K samotnému migračnímu paktu EU a konkrétním návrhům řešení se SPD ve svém programu nevyjadřuje. Místo toho strana pouze zdůrazňuje, že migrační politika EU je proti zájmům Česka.

Podcast: Ztotožňování migrace a terorismu je nešťastné, může vést k radikalizaci, říká expertka Vegrichtová

„Migrační toky mohou být hypoteticky zneužitelné některými teroristickými organizacemi, nelze ale používat nexus, že co migrant, to muslim a co muslim, to terorista,“ říká odbornice na terorismus a radikalizaci Barbora Vegrichtová.

Klimatická a energetická politika

Energetická politika EU má své místo hned v preambuli programu.

„Jsme proti bláznivým projektům EU v oblasti energetiky, které ohrožují dostatek cenově dostupné energie pro občany.“

Z programové preambule však není jasné, jaké konkrétní projekty má hnutí SPD na mysli.

SPD se však v dalších řádcích svého programu vymezuje proti Zelené dohodě pro Evropu, jejíž dílčí části jsou postupně diskutovány a schvalovány zástupci členských států, jako například hlavní cíl pro dosažení uhlíkově neutrální ekonomiky do poloviny století či zvýšené emisní cíle do roku 2030. SPD ale zároveň podporuje postupné snižování emisí, a to uvážlivým uzavíráním elektráren, tepláren a podniků spalujících uhlí.

„Další snížení emisí vidíme v omezení zbytečného převážení potravin a dalšího zboží po Evropě z místa na místo.“

Zkrácení dodavatelských řetězců v potravinovém průmyslu je přitom součástí nové evropské strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, která je součástí Zelené dohody pro Evropu.

Ekofarmy by do roku 2030 měly zabírat čtvrtinu evropské zemědělské půdy, navrhuje Komise

Méně nebezpečných pesticidů, méně chemických hnojiv a méně antibiotik v těle hospodářských zvířat. Právě s tímto návrhem dnes přišla Evropská komise v rámci Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal).

V dalších kapitolách programu se SPD věnuje například elektromobilitě. Kriticky se staví k opatřením Evropské unie, které v nedávné době přijalo Ministerstvo dopravy ČR. Nespecifikuje, o jaká opatření se jedná, mají se však týkat elektromobility.

„Tato opatření budou mít zároveň negativní dopady i do dalších odvětví našeho národního hospodářství. Týká se to např. podpory oblasti elektromobility, která ale ve skutečnosti nemůže být postavena na zdrojích energie z baterií, a to především z důvodu nedostatku zdrojů pro jejich výrobu, a také pro komplikovanou a nákladnou výstavbu infrastruktury pro dobíjení vozidel vybavených bateriemi, zejména v městských aglomeracích a na sídlištích.“

SPD se pak chce postavit energetické chudobě, a to postupnou soběstačností země ve výrobě elektrické energie a tepla.

„Současná nezodpovědná energetická politika prosazovaná Evropskou komisí v oblasti výroby energie směřuje ke katastrofě a k budoucí energetické chudobě celé Evropské unie.“

Ochrana klimatu se může odrazit na účtech za energie. Hrozí návrat žlutých vest?

Snižování emisí skleníkových plynů může pomoci odvrátit klimatickou katastrofu, ale také zasáhnout do rozpočtu domácností. V Evropě rostou obavy, že ambice Bruselu by mohly vést ke zdražování energií a rozsáhlým protestům napříč sedmadvacítkou.

Zatímco Evropská komise prosazuje především výrobu energie z obnovitelných zdrojů energie, jako jsou sluneční či větrné elektrárny, a také zvyšování energetické účinnosti, SPD vidí budoucí energetický mix ČR v jádru.

„Objem výroby elektrické energie vyrobené v jaderných elektrárnách by se proto měl do roku 2038 minimálně zdvojnásobit ze současných 32 %, abychom zajistili energetickou soběstačnost České republiky.“

SPD zdůrazňuje nejen význam jaderných bloků, ale také potřebu otevřené soutěže na výstavbu nových bloků v Dukovanech.

„Navzdory všem politickým tlakům chceme, aby o vítězi soutěže na dostavbu JE Dukovany se rozhodovalo nikoliv podle politických tlaků, ale podle toho, kdo nabídne nejlepší podmínky.“

Případné vypsání tendru na dostavbu Dukovan bude úkolem nové vlády. Vláda by měla schválit seznam účastníků dle předběžného harmonogramu v prosinci 2021.

Česká budoucnost jaderné energetiky by se mohla nést ve znamení malých reaktorů

Česká republika má vhodné podmínky pro výstavbu malých modulárních reaktorů, jestli na nich však založí budoucnost své jaderné energetiky zatím není jasné. Jisté nicméně je, že se Česko bez dalšího rozvoje jádra a nových projektů neobejde.

Evropské finance

Hnutí SPD se ve svém programu nevěnuje evropským dotacím ani prohlubující se integraci EU spojené s pandemií covid-19 a novým nástrojem NextGeneration EU, který je financovaný ze společného unijního dluhu. Pouze se vymezuje vůči přijetí eura s tím, že odmítá platit řecké dluhy. Nutno podotknout, že za ekonomicky potápějící se Řecko se nyní postavila Evropská centrální banka, která začala kupovat jeho dluhopisy, čímž je dostala do záporných hodnot.

SPD ve svém programu pak zmiňuje sociální politiku, konkrétně se vymezuje proti zásahům EU do jejího nastavení.

„Odmítneme jakékoli zásahy orgánů Evropské unie do podoby české sociální politiky, zejména do podoby nastavení mateřské péče a rodičovské dovolené v České republice.

Hnutí tím reaguje na nedávnou fámu „povinné otcovské dovolené“, kterou měla údajně Evropská unie zavést. Jak ale dříve vysvětlil server EURACTIV.cz, žádná povinná otcovská dovolená není Unií nařizována. Naopak, opatření zajišťuje otcům možnost vzít si dovolenou, aby se mohli starat o potomka, dovolená však není nijak povinná a ani neohrožuje délku trvání mateřské dovolené.

EU nepřikazuje otcům brát si rodičovskou dovolenou, ani jim nekrátí příspěvky

Radiožurnál v pondělí 10. srpna informoval o směrnici EU, která by měla přinutit otce strávit alespoň dva měsíce na rodičovské dovolené, jinak by mohli přijít o rodičovský příspěvek. Server EURACTIV.cz uvádí věc na pravou míru.

Zemědělství, potraviny a venkov

SPD je proti omezení dotací pro velké agrární podniky, které se v posledních měsících diskutovalo na evropské úrovni. Tzv. povinné zastropování navrhla již v roce 2018 Evropská komise, prosazoval jej i Evropský parlament, členské státy však byly proti.

„Rozhodně odmítáme zastropování zemědělských dotací a další znevýhodňování oproti západoevropské konkurenci podle návrhu Evropského parlamentu, které vedou k dalšímu snižování domácí produkce, soběstačnosti a zvyšování závislosti na dovozu.“

Evropská legislativa již počítá s tím, že omezování plateb z evropského rozpočtu pro agropodniky bude dobrovolné – každý členský stát se tedy bude moci rozhodnout, zda k zastropování sáhne, či nikoliv. Současná vláda je rovněž proti zastropování, stejně jako SPD.

„Budeme rozhodně podporovat přirozenou rovnováhu mezi rostlinnou a živočišnou výrobou, spolupráci zemědělských podniků s vědeckými institucemi, moderní techniku a organizaci práce, ‚precizní zemědělství‘, digitalizaci a postupy šetrné k přírodě a zvyšující biodiverzitu, šetrné formy chovu zvířat, šetření vodou, technologické postupy zlepšující kvalitu půdy a její schopnost zadržet vodu a snižující potřebu chemického ošetřování a užívání průmyslových hnojiv.“

Povinné zastropování zemědělských dotací neprošlo, pro českou vládu je to úspěch

České zemědělské velkopodniky si mohou oddechnout. Evropskému parlamentu se nepodařilo prosadit povinné zastropování dotací, kterého se obávaly. Na stranu agrárních holdingů se postavili ministři členských států, včetně Česka.

Hnutí SPD se chce zasadit o precizní zemědělství a šetrné zemědělské postupy. Shodují se tak s vizemi stanovenými v unijních strategiích pro zemědělství a zvyšování biodiverzity, které jsou součástí Zelené dohody pro Evropu. Precizní zemědělství – tedy zemědělství využívající inovací a moderních technologií ke snižování vstupních surovin a zajištění vysoké, kvalitní a zdravé produkce – je jednou z priorit Evropské unie. Jakými prostředky chce SPD těchto vizí dosáhnout, však neupřesňuje, stejně tak se nevyjadřuje již k navrženým opatřením Evropské komise.

Půda čelí degradaci. Pomoci může precizní zemědělství

Stav půdy v EU ohrožuje vodní a větrná eroze, zhutnění, kontaminace, úbytek organické hmoty, desertifikace a další půdní procesy, které vedou k její degradaci. Proto ochrana půdy a životního prostředí je jedním z cílů SZP po roce 2020.

S politikami EU se SPD shoduje také v dalším bodě – a to v postupném omezování pěstování plodin pro energetické využití. Evropská unie totiž od tzv. biopaliv první generace upustila a nyní prosazuje zejména biopaliva třetí generace, tedy odpad.

SPD se pak vymezuje proti opatřením EU, které mají údajně zakazovat domácí porážku.

„Rozhodně odmítáme Evropskou unií diktované omezování drobného pěstitelství a chovů a zákaz domácí porážky.“

Jak již ale vysvětlila Státní veterinární správa, Evropská unie žádné ukončení drobných chovů či porážení přímo v hospodářství neprosazuje. Státní veterinární správa doslova uvedla, že se jedná „bohužel o zásadní nepochopení složité bruselské legislativy. V České republice k žádné změně nedochází a v nejbližší době nedojde.“ Reakci na zavádějící informace šířené právě hnutím SPD zveřejnila Státní veterinární správa v prosinci 2020.