Piráti a Starostové

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

Ivan Bartoš a Vít Rakušan © FB Česká pirátská strana

Tento článek je součástí Special reportu: Volby 2021: Zaměřeno na Evropu

Česká pirátská strana a hnutí Starostové a nezávislí (STAN) kandidují do parlamentních voleb 2021 společně v koalici. Strany v předchozích parlamentních volbách kandidovaly zvlášť, Piráti mají nyní v Poslanecké sněmovně 22 reprezentantů, hnutí STAN šest. V Evropském parlamentu se Piráti se třemi europoslanci řadí do frakce Zelení/Evropská svobodná aliance (Zelení/ESA). Starostové a nezávislí mají v Evropském parlamentu jednoho zástupce, a to ve frakci Evropské lidové strany (EPP).

Programy politických stran naleznete přehledně na stránkách Programy do voleb. Celý program koalice Pirátů a STAN se nachází ZDE.

Budoucnost EU a české vize

Evropské unii a jejím politikám se koalice věnuje hojně napříč celým programem, který se v celé jedné kapitole zaměřuje na nadcházející české předsednictví. To by mělo klást důraz zejména na dokončení obnovy po pandemii, digitalizaci, životní prostředí a další palčivé otázky.

„Prohloubíme vztahy se státy EU a obnovíme vnímání Česka jako spolehlivého a zodpovědného partnera.“

Koalice hodlá „připravit různé scénáře a jasnou strategii pro to, aby Česká republika předsednictví zastala důstojně a získala z něj co nejvíce“. Jaké scénáře a strategii má na mysli však ve svém programu dále nepřibližuje.

Topolánek: Na české předsednictví nemůžeme rezignovat, chceme pomoci s formulací národních priorit

České předsednictví se blíží a expremiér Mirek Topolánek chce spolu s dalšími osobnostmi pomoci s formulací národních priorit. „Je to takové trochu polotajemství,“ říká v rozhovoru pro server EURACTIV.cz.

Posílíme participativní rozměr předsednictví zapojením významných aktérů z neziskového sektoru, zájmových sdružení i občanské společnosti. Podpoříme zapojení veřejnosti do Konference o budoucnosti Evropy.“

Program v této části zmiňuje také probíhající Konferenci o budoucnosti Evropy. Ta by však měla být v době českého předsednictví ve druhé polovině roku 2022 již u konce. Česku tak připadá role země, která se bude v době svého předsedání zabývat výstupy z konference a případně jejich přetavením do praxe.

Nutno dodat, že vláda vzešlá z říjnových voleb bude muset v přípravách českého předsednictví navázat na přípravy vlády současné. Navíc bude do předsednictví zbývat už jen několik měsíců, a prostor na výraznější změny plánů tedy nebude nijak velký.

Konference o budoucnosti Evropy budí velká očekávání, zapojení občanů však pokulhává

Konference o budoucnosti Evropy trvá již dva měsíce a pomalu se přesouvá z internetového prostředí k opravdovému setkávání. V červnu proběhlo první plenární zasedání, několik debat má za sebou i Česko. K dosavadnímu průběhu se však objevují kritické komentáře. 

Kromě předsednictví se program vyjadřuje také k celkové pozici ČR v EU. Koalice Pirátů a STAN se chce na základě odborné přípravy kvalitněji a častěji zapojovat do rozhodovacího procesu na úrovni EU, lépe implementovat unijní legislativu a také více informovat občany o evropských záležitostech.

„Ministři si v rámci své práce udělají dost času na vyjednávání a jednání v Radě EU (…) Zavedeme systematickou přípravu české pozice k jednotlivým návrhům. Budeme mít kvalitní analýzy očekávaných dopadů na ČR, aby naše argumenty brala EU vážně.“

Koalice také podporuje, aby EU přešla k hlasování kvalifikovanou většinou v Radě ministrů v oblastech, jako jsou zahraniční politika, schvalování rozpočtu nebo harmonizace daní. Kromě toho by uvítala rozšíření pravomocí pro Evropský parlament.

 „Usilujeme, aby Evropský parlament získal právo navrhovat legislativu a aby se rozšířily oblasti, kde Parlament a Rada rozhodují společně.“

Koalice nepodporuje tzv. vícerychlostní model evropské integrace, Unie by se podle ní měla stát „silným globálním ekonomickým i politickým aktérem“, a tak by měla integrace postupovat vyváženě s minimálním množstvím výjimek. Pokud by však na více rychlostí došlo, koalice chce usilovat o to, aby bylo Česko v jádru EU.

Budoucnost Evropy po pandemii covid-19 a její diferencovaná integrace

Zatímco některé členské státy chtějí postupovat v evropské integraci rychleji, mnohé zůstávají v dalším pokroku spíše opatrnější. Může být řešením tzv. diferencovaná integrace? Jaké jsou její výhody a nevýhody? 

Zahraniční politika, bezpečnost a migrace

Piráti a STAN zdůrazňují ukotvení ČR v EU a NATO.

„Naše zahraničněpolitická orientace vychází ze zakotvení České republiky v euroatlantickém prostoru, v Evropské unii a NATO. Musíme zaujmout sebevědomý a proaktivní přístup k výhodám i závazkům členství a být zodpovědným partnerem.“

Kromě zahraničně-politické orientace na země EU koalice podporuje spolupráci s nejbližšími unijními sousedy.

„Považujeme za důležité rozvíjení vztahů s nejbližšími sousedy EU, tedy státy západního Balkánu a Východního partnerství. Podporujeme perspektivu jejich členství v EU, demokratické reformy a vzájemnou obchodní spolupráci“.

V podpoře spolupráce se zeměmi západního Balkánu a Východního partnerství se koalice shoduje se současnou vládou i s dřívějšími kabinety. Jedná se o dlouhodobou českou prioritu, a to i ve spolupráci se sousedními zeměmi v rámci Visegrádské čtyřky.

Relativní shodu lze sledovat i v tématu migrace. Koalice se staví proti zavedení povinných migračních kvót a prosazuje předcházení migrace v zemích původu nebo tranzitních zemích.

EU preferuje dobrovolné návraty migrantů. Jsou levnější a snižují riziko, že lidé zamíří do Evropy znovu

Zemím EU se nedaří vracet neoprávněné migranty zpět do zemí původu. Zlepšit to má nová strategie, která se zaměřuje konkrétně na dobrovolné návraty. Veřejnou konzultaci ke strategii doprovázel „český nálet“ kritických komentářů.

Program zmiňuje také Nový pakt o migraci a azylu, který Evropská komise představila v loňském roce. Koalice podporuje princip sponzorovaných návratů, který je součástí reformních plánů politiky. EU také plánuje reformovat Frontex, pro což se koalice rovněž vyslovuje. Neuvádí však jakými konkrétními změnami by měla tato agentura projít.

Frontex nezvládá svou roli, rozpočet pohraniční stráže EU má přitom výrazně nabobtnat

Evropský účetní dvůr zjistil, že agentura Frontex nefunguje efektivně a pravděpodobně nezvládne ani své budoucí úkoly. Pokračuje navíc vyšetřování okolo jejího nevhodného zacházení s migranty.

V otázkách obrany a bezpečnosti se koalice hlásí k českému členství v NATO a podporuje navýšení výdajů na obranu. Kýžených 2 % HDP by chtěla dosáhnout do konce volebního období.

„Bez peněz to nejde. Budeme proto pokračovat v postupném navyšování výdajů na obranu s cílem dosáhnout 2 procenta HDP do konce volebního období. Zavedeme v souladu s naším obecným přístupem k veřejným financím víceletý rozpočtový rámec, který armádní rozpočet stabilizuje a zefektivní.“

Směrem k Evropské unii pak koalice podporuje prohloubení obranné spolupráce v rámci tohoto bloku.

„Podpoříme prohloubení obranné spolupráce v EU, včetně vytváření společných jednotek a efektivnějšího propojení obranného průmyslu, výzkumu a vývoje“.

Konkrétní odpověď na otázku, zda jsou Piráti a STAN pro společnou evropskou armádu, však program nepřináší. Koaliční dvojice se hlásí k prohloubení evropské spolupráce v oblasti obrany, jako je např. strukturovaná spolupráce na obranných projektech označována jako PESCO.

Reforma zahraniční politiky EU je v nedohlednu. Váhavou pozici Česka nejspíš nezmění ani Piráti

Zahraniční politika Evropské unie je podle některých kritiků příliš svázaná jednomyslným hlasováním, změnit to se ale v dohledné době asi nepodaří. Otázkou také je, jestli by většinové hlasování nezažehlo mezi státy ještě větší spory.

Klimatická a energetická politika

Vizí koalice v rámci energetiky je vytvořit z Česka „baterii Evropy“. Tuzemské domácnosti by měly mít v budoucnu čistou a dostupnou energii.

Energie z čistých zdrojů je v souladu s vizemi a cíli Evropské unie, která se zavázala stát se do roku 2050 klimaticky neutrální. K ozelenění české energetiky chtějí Piráti se STAN využít prostředky z EU, která k dosažení svých klimatických cílů přišla s několika fondy či nástroji, jež ozelenění EU pomohou zafinancovat. Jednou z možností, jak pokročit v zelené politice a zároveň získat další prostředky, je zavedení uhlíkového cla v EU, což bude mít podle programu od koalice zelenou. Návrh na zavedení uhlíkového cla je součástí legislativního balíčku „Fit for 55“, který Evropská komise představila letos v červenci.

Ochrana klimatu se může odrazit na účtech za energie. Hrozí návrat žlutých vest?

Snižování emisí skleníkových plynů může pomoci odvrátit klimatickou katastrofu, ale také zasáhnout do rozpočtu domácností. V Evropě rostou obavy, že ambice Bruselu by mohly vést ke zdražování energií a rozsáhlým protestům napříč sedmadvacítkou.

Vzhledem k nastaveným cílům na snížení emisí a ozelenění ekonomiky Evropu čeká odklon od uhlí. Piráti a STAN chtějí, aby se tak v Česku stalo v roce 2033.

„Legislativně umožníme využití nejnovějších trendů a inovací (akumulace, flexibilita, vodík).“

Koalice pak zmiňuje i potřebu decentralizace energetiky a vytváření tzv. energetických komunit. Nebrání se ani jaderné energetice, její další rozvoj však chtějí podložit analýzou. Piráti a STAN pak slibují vybudování dalších kapacit přečerpávacích elektráren.

„Zpracujeme analýzu využití současných lokalit jaderných elektráren k dalšímu rozvoji při splnění jasných technických, ekonomických a bezpečnostních podmínek. Na základě zevrubné analýzy zvážíme ekonomickou a bezpečnostní výhodnost rozvoje jaderných elektráren. V každém případě se na tomto procesu nebudou podílet autoritářské režimy, jako je Rusko nebo Čína.“

Program dále řeší body jako čistší ovzduší, ochrana krajiny včetně lesů, ochrana vody a půdy, nízkoemisní doprava, ozelenění měst či podpora oběhového hospodářství. Ačkoliv jsou právě životní prostředí a boj s klimatickou krizí hlavní prioritou současné EU v rámci tzv. Zelené dohody pro Evropu a plány koalice se s unijními strategiemi do velké míry shodují, program příliš na unijní klimatickou politiku nebo cíle neodkazuje.

„Stále užší EU“ se mění ve „stále zelenější EU“. Co na to říká střední Evropa?

Nový legislativní balíček Fit for 55 je dalším pokračováním trendu započatého již v roce 2018, kdy se EU a její členské státy, včetně Visegrádu, zavázaly k uhlíkové neutralitě a dalším klimatickým cílům. Jakým příležitostem a výzvám bude nyní čelit středoevropský region?

Evropské finance

Koalice podporuje přijetí eura v ČR a tomuto tématu se v programu věnuje poměrně obsáhle.

Cílem koalice je, aby Česko do roku 2025 vstoupilo do tzv. Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II), kterému se přezdívá čekárna eurozóny. Proto, aby Česko do mechanismu mohlo vstoupit, má koalice v plánu „upravit zákony především z formálního pohledu v Česku tak, aby byla splněna kritéria pro vstup do ERM II“. Návrhy konkrétních úprav zákonů však nezmiňuje.

Česká koruna již není stabilní, přijetí eura v ČR přesto není na pořadu dne

Koronavirová krize opět otevřela diskusi o stabilitě české koruny. Tuzemská měna se na jaře dramaticky propadla, což vedlo k nárůstu cen dováženého zboží, včetně potravin. Na její stabilitě se nyní negativně odráží i druhá vlna pandemie a s ní spojený útlum ekonomiky.

Minimálně dvouleté působení země v tomto mechanismu je jednou z podmínek pro přijetí společné evropské měny. K tomu musí členská země také plnit další tři tzv. Maastrichtská kritéria. Ta chce koalice naplnit rovněž do roku 2025.

„Deficit státního rozpočtu snížíme do roku 2025 pod 3 procenta HDP, aby ČR plnila Maastrichtská kritéria“.

Česko však z celkem čtyř kritérií vzhledem k nárůstu inflace neplní ani kritérium cenové stability. Samotné přijetí eura by podle koalice mělo následovat až to bude „výhodné pro Česko a české občany i EU a občany eurozóny“. To by podle odhadů koalice mohlo přijít na program dne až v dalším volebním období.

Mimo jiné mají Piráti se STAN v plánu znovu obsadit pozici Národního koordinátora pro zavedení eura a ke vstupu Česka do eurozóny vypracovat studii.

Napříč programem pak koalice pracuje s tématem evropského rozpočtu a dotací. V řadě sektorových agend uvádí, že k jejich financování hodlá využít evropské dotace, případně plánuje jejich využívání změnit, například skrze přepracování dotačních metodik.

Příkladem mohou být plány na čistší životní prostředí a tzv. kotlíkové dotace. Právě na ty by koalice využila evropské finance v rámci současného programového období 2021-2027. S touto podporou se však již počítá, nastavila ji současná vláda.

Češi se učí topit modernějšími technologiemi, chtějí dýchat lepší vzduch

Z tuzemských komínů uniká do ovzduší čím dál méně škodlivin. Uhelné kotle postupně nahrazují například tepelná čerpadla, na která mohou české domácnosti čerpat dotace. Za úbytkem emisí stojí také mírné zimy a lepší rozptylové podmínky.

Do budoucna by pak měl být podle vize koalice na finanční nástroje kladen větší důraz než na dotace.

„Usilujeme o zjednodušení systému všech dotací sloužících k naplňování politik EU. Podporujeme postupný přechod z přímých dotací na finanční nástroje, např. zvýhodněné úvěry“.

Dále Piráti a STAN podporují zavedení některých nových daní.

„Dále je nutné zahrnout i nové instituty daňového práva, a to jak na evropské, tak národní úrovni. Jedná se například o poplatek z netříditelných plastů, jehož zavedení zvažuje Evropská unie, nebo například vyrovnávací uhlíkovou daň na obory doposud nezahrnuté v systému evropských povolenek.“

Daň z nerecyklovatelných plastů by však měla v EU již od ledna 2021 platit. Mimo to koalice podporuje také zavedení digitální daně pro internetové giganty. O jejím zavedení na úrovni EU se v poslední době hojně diskutovalo. Aktuálně však dostalo přednost řešení na úrovni G20 a debata o unijní digitální dani byla odložena.

EU chce regulovat digitální giganty. Co očekávat od nového aktu o digitálních trzích?

Digitalizace a volný pohyb dat v rámci férového trhu, který dobře chrání data uživatelů je prioritou nejen pro evropské instituce a členské státy, ale i pro společnosti samotné. Digitální agenda se totiž postupem času stává i diplomatickým tématem. Na které firmy cílí nový akt o digitálních trzích a co bude jeho klíčovým tématem? Co na to říkají české společnosti?

Zemědělství, potraviny a venkov

Téma zemědělství i budoucnosti venkova má v programu také své místo, mimo to se rovněž prolíná i některými dalšími programovými prioritami.

Zemědělství má být podle Pirátů a Starostů ekologické a podpora by měla směřovat zejména mladým a malým a středním farmářům. Vize koalice se do značné míry shodují s cíli nově reformované společné zemědělské politiky EU.

Koalice například chce, aby „do roku 2030 hospodařili ekologičtí zemědělci alespoň na čtvrtině zemědělské půdy s důrazem na ornou půdu“. To je právě jedním z cílů EU, stejně jako koalicí proklamované snížení byrokratické zátěže pro zemědělce a podpora mladých farmářů.

Komise představila plán, jak v EU rozšířit ekologické zemědělství

Evropská komise dnes zveřejnila plán, jak podpořit ekologické zemědělství v Evropské unii a dosáhnout tak cíle strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, podle nějž má čtvrtina zemědělské půdy v EU do roku 2030 sloužit pro ekologické zemědělství.

Dále chtějí například podmínit základní zemědělské dotace „setím meziplodin pro krmné účely i zelené hnojení, které omezí erozi půdy a zvýší zádrž vody v krajiněnebo odejmout přímé platby na „energetické plodiny pro bioplynové stanice“.

Čerpání zemědělských dotací z EU však podléhá vytvoření národní strategie, na které již pracuje současná vláda a která má být do konce roku předložena Evropské komisi. Je tedy otázkou, do jaké míry by koalice po říjnových volbách do v té době hotových plánů na čerpání evropských financí zasáhla.

České farmáře čekají po volbách změny. Kandidáti na ministra zemědělství se na většině priorit shodují

Nová SZP je již dojednána, její implementace nyní bude záviset na členských státech. Jak budoucnost českého zemědělství vidí kandidáti hlavních politických stran před říjnovým volebním kláním?