Odborník z Harvardu: Maďarsko se z krize dostane díky investicím do vzdělávání, veřejných služeb a digitálu

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

© EPA-EFE/Peter Komka HUNGARY OUT

V roce 2021 bude maďarská vláda muset najít způsob, jak postavit ekonomiku zpět na nohy. Investovat by měla zejména do lidí, veřejných služeb i podnikatelského prostředí včetně digitální infrastruktury, píše Daniel Prinz z Harvard University. 

Koronavirová krize dopadla na maďarskou ekonomiku těžce. Během druhého a třetího čtvrtletí roku 2020 se maďarská ekonomika rozvíjela nejpomaleji ze států zemí Visegrádské čtyřky.

Jedním z hlavních důvodů byla nedostatečná reakce vlády na krizi. Kabinet se zdráhal poskytovat fiskální stimuly, které by vyústily ve vysoký deficit i rostoucí veřejný dluh. Nakonec se tak stejně stalo a Maďarsko se ocitlo v hluboké recesi, která omezuje schopnost vlády v dalších investicích.

Koronavirová krize také odhalila hlubší propasti v maďarské ekonomice, která má k plné digitalizace ještě hodně daleko. Firmy, zaměstnanci i veřejné služby (vč. zdravotnictví a vzdělávání) proto měli velké problémy s převedením svých povinností z pracovního prostředí do svých domovů. Klíčové veřejné služby i podpora vlády během krize pokulhávaly.

Občané nedostávali spolehlivé informace o průběhu pandemie, učitelé i žáci se potýkali s nedostatečným fungováním online výuky, státní úředníci nemohli pracovat z domova, a firmy, které se snažily zachránit svůj byznys prostřednictvím vládního programu částečných úvazků, se potýkaly s masivními administrativními podmínkami.

Zelená obnova po koronavirové krizi: Poslední šance Visegrádu na splnění klimatických cílů?

Obnova evropských ekonomik po pandemii se může díky národním plánům obnovy financovaným z evropských fondů stát předehrou ke splnění klimatických cílů. Jak se  této příležitosti zhostí státy Visegrádské čtyřky?

Obnova ekonomiky po koronavirové pandemii patří mezi hlavní priority všech evropských zemí. …

V roce 2021 proto bude vláda muset najít způsob, jak postavit ekonomiku zpět na nohy. Výzvou bude především zvýšení konkurenceschopnosti, produktivity i růstu. Vláda by měla investovat zejména do lidí, veřejných služeb i podnikatelského prostředí včetně digitální infrastruktury.

Lepší vzdělávání jako základní kámen obnovy

Nejlépe se s koronavirovou krizí dokázali vypořádat vzdělaní. Lépe se totiž adaptují na měnící se podmínky a mají větší šanci na pracovním trhu. Investice do lidského kapitálu proto může přispět k posílení odolnosti Maďarska vůči dalším krizím a vyplatit se i během pokoronavirové obnovy.

Vláda si to už do jisté míry uvědomila. Proto například zjednodušila možnost získat vysokoškolský titul a část peněž investovala do IT odvětví. Jednalo se však jen o jednorázové kroky bez dlouhodobějších účinků.

Potřebné by nyní bylo zvýšit produktivitu práce. Maďarsko má dlouhodobě nejnižší produktivitu mezi zeměmi V4. Ke změně může dopomoci několik kroků ve vzdělávacím systému.

Budoucnost je v digitálním vzdělávání, Evropanům ale chybí dovednosti i vybavení, ukázala pandemie

Covid-19 evropské země přinutil přejít v masovém měřítku na distanční výuku a práci z domova. Jak se ukázalo, mnozí lidé i regiony na to nebyli připraveni. Evropská komise chce zajistit, aby se to už neopakovalo.

Vláda by za prvé měla mladé lidi dlouhodobě podporovat ve vysokoškolském studiu.

Za druhé by se měly zlepšit osnovy odborných škol, které se nemohou zaměřovat pouze na specifické odborné znalosti a zkušenosti, ale měly by svým studentům poskytnout širší pohled na svět. Jen tak se budou mladí lidé schopni přizpůsobovat měnícím se podmínkám na pracovním trhu a zvýší i svou produktivitu.

Třetím krokem má být rozšíření povinné školní docházky z nynějších 16 na 18 let. Nižší hranice totiž vede k vyššímu počtu mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni, nechodí do školy, a ani si nerozšiřují kvalifikace. Vláda by rovněž měla podpořit vzdělání dětí ze znevýhodněného prostředí. To se ukázalo zvláště problematické během koronakrize, kdy znevýhodněné děti neměly potřebné vybavení pro domácí výuku.

Pandemie odkryla digitální propast. Ve vzdělávání nesmíme diskriminovat, říká Šojdrová

Digitální revoluce, ale zejména pak probíhající globální pandemie, jasně ukázaly potřebu změn ve vzdělávacím systému. A to nejen v Česku, ale v celé Evropě.

V neposlední řadě by měl vzdělávací systém klást menší důraz na faktické znalosti a větší na praktické dovednosti, jako jsou znalost informačních technologií nebo cizích jazyků, schopnost kritického myšlení a komunikace či zájem o další vzdělávání a celoživotní učení. Člověk s takovým kapitálem zvyšuje pravděpodobnost, že získá vysoký post.

(Po)koronavirové investice do veřejných služeb

Krize rovněž ukázala, že Maďarsko potřebuje zlepšit své veřejné služby, kromě vzdělávání také zdravotnictví a sociální péči. Vláda do nich dlouhodobě investuje méně než exekutivy v jiných zemích střední Evropy.

Zdravotnický systém se během krize otřásal ve svých základech. Nemocnice nestíhaly přijímat pacienty s příznaky viru SARS-CoV-2, úroveň testování byla nižší než v okolních státech, a počet lidí, kteří nákaze podlehli, rostl.

Co by tedy maďarská vláda měla v této oblasti zlepšit?

Vláda by měla zvýšit počet pracovníků ve zdravotnictví a vzdělávání. Přestože díky fondům EU byla zřízena či rekonstruována řada nemocnic či škol, chybí vystudovaní lékaři, sestřičky i učitelé.

Kromě toho by exekutiva měla zvýšit investice do integrovaných služeb, které pomohou znevýhodněným rodinám či seniorům s jejich každodenními potřebami, jako jsou zdravotní péče, finanční plánování, vzdělání či hledání zaměstnání.

Vláda by též měla navýšit prostředky pro místní samosprávy. Ty jim pomohou investovat do sociálních služeb, primární zdravotní péče nebo škol a školek. Vláda ale během krize udělala přesný opak. Omezila totiž několik zdrojů, které nyní budou v městských rozpočtech chybět.

Obecně je také potřeba zrevidovat celý maďarský daňový systém. V posledních deseti letech se daňová politika posunula regresivním směrem. Byla například zavedena paušální daň z příjmů. Během krize vláda představila nové dotační programy, které zvýhodňovaly vysokopříjmové rodiny. Nyní by však centrální podporu potřebovali spíše znevýhodněné rodiny či nízkopříjmoví pracovníci. Jen tak bude možné vyrovnat čím dál tím více se rozevírající nůžky mezi jednotlivými skupinami obyvatel.

Podcast: Regiony a covid-19: Malé pravomoci, velká zodpovědnost a nejistá ekonomická obnova

Malé pravomoci, ale velká zodpovědnost. I tak by se dala v krátkosti charakterizovat role hejtmanů a starostů během koronavirové krize. Kraje, města a obce jsou pomyslnou spojkou mezi vládou a občany a musí řešit lokální specifika pandemie, která bude mít ekonomické dopady i na jejich rozpočty.

A nakonec celková digitalizace a rozvoj podnikání

Krize ukázala, že maďarská digitální infrastruktura v různých oblastech je nedostatečná. Zvýšení investic v této oblasti přímo povede k posílení konkurenceschopnosti a nepřímo k podpoře firem v digitální oblasti. Kromě toho je potřeba odstranit zbytečné překážky pro rozvoj podnikání.

Vláda by tak zejména měla zapracovat na digitalizaci svých služeb. Orgány na centrální i nižší úrovni pracují neustále s papírovou dokumentací namísto digitálních verzí. Z toho důvodu nebylo možné jejich pracovníky přesunout z kanceláří do domácích pracoven. V kontrastu s tím, soukromý sektor neměl problém přesunout své zaměstnance na home-office.

Investice do lidí i veřejného a soukromého sektoru jsou proto tou správnou volbou k dosažení dlouhodobějšího růstu a větší produktivity maďarské ekonomiky. Zemi zároveň pomohou na cestě z pandemie.

Digitalizace Česka? Shnilý dům s novou fasádou, říká Michal Bláha

Česko je mistrem ve vytváření digitálních strategií, koncepcí a dalších nosných dokumentů, v praxi se je ale nedaří naplňovat. „Je to obrovská změna, která bolí v soukromé sféře a ještě více bude bolet ve státní sféře,“ vysvětluje Michal Bláha.

Komentář vznikl v rámci projektu financovaného z Mezinárodního visegrádského fondu, na kterém se podílí EURACTIV Česká republika, EURACTIV Slovensko, EURACTIV Polsko, Political Capital Institute (Maďarsko) a EURACTIV.com.