Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM)

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

@ FB KSČM

Tento článek je součástí Special reportu: Volby 2021: Zaměřeno na Evropu

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) má nyní v Poslanecké sněmovně 15 reprezentantů. Předsedou strany je Vojtěch Filip. V Evropském parlamentu se KSČM řadí k frakci Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice (GUE/NGL), kde má jednu zástupkyni.

Programy politických stran naleznete přehledně na stránkách Programy do voleb. Celý program KSČM se nachází ZDE.

Budoucnost EU a české vize

KSČM se ve svém volebním programu vyjadřuje jak k samotným institucím Evropské unie, tak i ke členství ČR v těchto strukturách. Konkrétně volá po reformě ve prospěch posílení rovnoprávnosti členských států.

„Zásadní institucionální proměnu EU ve směru větší rovnoprávnosti členských států. Posílení volených orgánů, zejména Evropského parlamentu, omezení pravomoci úředníků.“

Pokud jde o institucionální proměnu EU a větší rovnoprávnost členů, KSČM ve svém programu nijak nevysvětluje, co konkrétního by se mělo změnit. Občané členských států jsou na evropské úrovni reprezentováni v Evropském parlamentu dle počtu obyvatel, samotné vlády se pak střetávají ve formátech Rady EU. Tam se v některých otázkách rozhoduje kvalifikovanou většinou, která mj. reflektuje počet občanů. V zásadních strategických, zahraničněpolitických či daňových otázkách má každý stát právo veta, bez ohledu na jeho velikost. Úspěšnost státu prosazovat své zájmy na evropské úrovni tak závisí především na jeho vlastních schopnostech.

To samé platí pro Evropskou radu, která rozhoduje o obecném směřování EU, a kde jsou si všechny státy rovny. K přijetí závěrů na této úrovni je přitom nutný jednomyslný souhlas všech zemí.

V zahraniční politice využívá veto více států, Maďarsko se ale dohodnout ani nesnaží, říká Kočí

V4 má svou roli, Česko by se k ní ale nemělo tak silně upínat, a raději hledat další koalice, říká Kateřina Kočí z VŠE.

Co se týče posílení role Evropského parlamentu, nabízí se především institucionální reforma, která by tomuto orgánu svěřila zákonodárnou pravomoc. Tou dnes disponuje Evropská komise opírající se o svůj úřednický aparát. Není jasné, jakým úředníkům by měla být omezena pravomoc, úředníci obecně jen plní politické zadání.

„STOP automatické implementaci směrnic a nařízení EU do českého právního řádu.“

KSČM se v programu vymezuje proti automatické implementaci evropské legislativy. K tomu se však zavázala svým vstupem do Evropské unie. Není možné, aby stát byl členem unijního trhu a požíval jeho výhod bez toho, aby se na něj vztahovala společná pravidla.  Je sice pravda, že nařízení ze své definice v podstatě nevyžaduje implementaci do národního právního řádu, protože platí plošně a okamžitě, někdy je však přeci jen národní právo nutné adaptovat tomu evropskému. V případě směrnic, které stanovují cíl, ale volba prostředků pro jejich dosažení je v rukou národních států, je jejich provedení v členských státech nezbytné a prochází pravidelně českým Parlamentem.

Podcast: Češi mají nízkou sebedůvěru, hlásí se málo na stáže, říká asistent europoslankyně

Asistenti europoslanců nepracují jen na administrativě, často se podílí i na evropské legislativě, vysvětluje host posledního dílu letní minisérie podcastu Evropa zblízka Tomáš Opat. Jaká je práce v Evropském parlamentu? A zrušil by přesuny do Štrasburku?

„Podporujeme referendum především v otázkách vystoupení ČR z NATO a EU.“

Komunisté dále podporují myšlenku referenda o vystoupení z Evropské unie. Odmítají přijetí eura a trvají na zachování koruny jako oficiální české měny.

Zahraniční politika, bezpečnost a migrace

Zahraniční a bezpečnostní politice zasvětila KSČM jednu z kapitol svého programu. Vymezuje se přitom proti členství v operacích a misích mezinárodních partnerů ČR, vyjma humanitárních misí Organizace spojených národů (OSN).

„Agresivní vojenské operace NATO neslouží zájmům České republiky. Proto požadujeme zastavení misí Armády ČR s výjimkou těch, které jsou součástí humanitárních misí OSN. Armáda musí přednostně sloužit obraně bezpečnosti občanů ČR.“

KSČM zároveň požaduje vystoupení z NATO, ČR by se naopak měla snažit o rozvoj vztahů se všemi zeměmi a oprostit se od předsudků, které má EU a pravice.

„Jsme pro obnovení vysoké úrovně všestranných vztahů i s Ruskem a Čínou.“

The Capitals: Rusko se snaží zdiskreditovat misi EU v Mali

Co zajímavého se odehrává v Evropě? Přečtěte si dnešní The Capitals!

Podle KSČM by měla česká vláda vždy jednat v zájmu zachování míru a upustit od uvalování ekonomických sankcí vůči jiným zemím. V současné době se na evropské úrovni řešily především sankce právě vůči Rusku či Bělorusku, kvůli jejich chování na mezinárodní úrovni – například kvůli manévrům ruského vojska na ukrajinských hranicích nebo v souvislosti s únosem letadla společnosti Ryanair, které mířilo z Atén do Vilniusu, avšak bylo uzemněno právě běloruským režimem v Minsku.

„Odmítáme nelegální ekonomickou migraci.“

KSČM se pak vymezuje proti nelegální ekonomické migraci, tedy pohybu přes státní hranice z ekonomických důvodů, ale bez potřebných dokumentů a povolení ke vstupu do země či pobytu. Komunisté pak odmítají „kvóty při přijetí nelegálních migrantů“. V této souvislosti je nutné uvést, že kvóty na rozmístění migrantů mezi členské země navržené Evropskou komisí v roce 2015 se netýkaly doslovného přijetí nelegálních migrantů, ale zpracování žádostí potenciálních azylantů.

EU se nedaří navracet nelegální migranty, ukazuje auditní zpráva

Evropská unie má značné rezervy ve spolupráci s dalšími zeměmi na návratech migrantů, kteří pobývají na jejím území nelegálně. Uvádí to dnes zveřejněná auditní zpráva Evropského účetního dvora.

Evropské finance

Co se týče evropských financí, KSČM ve svém programu zdůrazňuje efektivní využívání evropských fondů. Ty by měly být využívány pro rovnoměrný rozvoj regionů, výstavbu infrastruktury a bytů.

„Požadavek výjimky z Maastrichtských kritérií na veřejné investice do dostupného bydlení a jednoduššího čerpání financí z EU pro veřejné i neziskové organizace zajišťující dostupné bydlení.“

Maastrichtská kritéria označují soubor podmínek, které musí členské země splnit, aby mohla vstoupit do eurozóny. Patří mezi ně například kritérium cenové stability či udržitelnosti veřejných financí. Jejich hodnocení pravidelně provádí Evropská komise a Evropská centrální banka.

Do Česka míří miliardy z evropského fondu obnovy. Podpoří digitalizaci, čistou energetiku i boj s rakovinou

Ministři financí zemí EU posvětili český plán obnovy. Do tuzemska tak v následujících měsících může přitéct 7 miliard eur (zhruba 180 miliard korun). Peníze poputují do digitalizace státní správy i firem, do obnovitelných zdrojů energie nebo třeba do výstavby onkologického centra.

KSČM se ve svém programu dále zasazuje o zákaz vyvádění peněz do daňových rájů a bojuje proti nízkému danění nadnárodních korporací. Nutno podotknout, že o daňových otázkách se na evropské úrovni rozhoduje jednomyslně, což vede k tomu, že přísnější daňové podmínky vždy zablokují ty země, které z nich těží výhody. Příkladem evropských daňových rájů jsou Irsko či Lucembursko.

Klimatická a energetická politika

V programu KSČM má své místo i klimatická a energetická politika, která patří mezi hlavní priority Evropské unie. Komunisté souhlasí s tím, že ekonomika by měla být ekologičtější, ale mají k tomu své výhrady. K Zelené dohodě pro Evropu by měla ČR přistupovat promyšleně.

„KSČM souhlasí s ekologičtější ekonomikou, ale za podmínky ochrany potenciálu české ekonomiky a dodržení zásady, že náklady musí nést znečišťovatelé, ne lidé.“

Princip „znečišťovatel platí“ je obsažen již v evropské směrnici z roku 2004. Otázkou však zůstává, jak se ho daří naplňovat v praxi. Česká republika patří mezi státy, které spíše bojují za úlevy pro velké průmyslové podniky a emitenty emisí – příkladem jsou debaty o emisních povolenkách a jejich bezplatné přidělování průmyslovým odvětvím.

„Zpracování jasné energetické politiky ČR, s cílem omezit dopady kontroverzní energetické politiky některých zemí EU, jejímž důsledkem může být výpadek české elektrické sítě ohrožující firmy i domácnosti“.

Ochrana klimatu se může odrazit na účtech za energie. Hrozí návrat žlutých vest?

Snižování emisí skleníkových plynů může pomoci odvrátit klimatickou katastrofu, ale také zasáhnout do rozpočtu domácností. V Evropě rostou obavy, že ambice Bruselu by mohly vést ke zdražování energií a rozsáhlým protestům napříč sedmadvacítkou.

Volba energetického mixu je vždy v rukou členských států, to je dáno samotnými zakládajícími smlouvami EU. Na druhou stranu, státy musí plnit přísné emisní cíle, což de facto znemožňuje využívání například uhelné energie v následujících dekádách. KSČM ve svém programu proto volá po odkladu termínu konce uhlí do doby, než se vyřeší náhradní dodávky energie. Některé země také brojí proti určitým technologiím z bezpečnostních důvodů, na což ve svém programu naráží i KSČM. Příkladem jsou Německo či Rakousko a jejich odpor vůči jaderným zdrojům energie.

KSČM ve svém programu uvádí, že bude podporovat urychlenou modernizaci a „dostavby jaderných elektráren bez diskriminačního omezování účasti např. Ruska nebo Číny z tendru.“ Případné vypsání tendru na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech bude úkolem nové vlády. Ta by měla schválit seznam účastníků dle předběžného harmonogramu v prosinci 2021. Spolu s jádrem by měla ČR dle KSČM rozumně a ekonomicky výhodně využívat obnovitelné zdroje energie.

„Snižování energetické náročnosti výroby i spotřeby, snížení vývozu elektrické energie, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie, avšak bez dodatečného růstu cen energií pro spotřebitele.“

Komunisté dále volají po zachování centrálního vytápění a pokračování kotlíkových dotací. S tím se počítá i v budoucím nastavení evropských fondů, které mají podporovat právě snižování energetické náročnosti. O pokračování kotlíkových dotací je tak již rozhodnuto.

Balíček Fit for 55 nesmí dopadnout na nejchudší obyvatele, vzkazují europoslanci

Bezprecedentní balíček klimatických návrhů zveřejněný v červenci Evropskou komisí je krok správným směrem, avšak nesmí dopadnout na nejchudší skupiny obyvatel. Dnes se na tom v debatě shodla většina poslanců Evropského parlamentu.

KSČM ve svém programu podporuje také ekologickou dopravu, včetně využití vodíku. Ten má být podle komunistů „vhodný doplněk a náhrada pohonu na elektřinu“. KSČM také bude preferovat hromadnou veřejnou dopravu před individuální a podporovat národní dopravce. Apeluje také na šetrné postupy při výrobě, stavebnictví a také důsledné postihy za znečišťování vody, půdy a ovzduší.

Zemědělství, potraviny a venkov

KSČM ve svém programu volá po zajištění kvalitních potravin, potravinové soběstačnosti a brojí proti negativním dopadům průmyslového zemědělství.

„Dosavadní vlády přehlížely negativní důsledky rozsáhlé intenzifikace zemědělství, ekologické katastrofy i výrazné zásahy do ekosystémů. To se musí změnit.“

České farmáře čekají po volbách změny. Kandidáti na ministra zemědělství se na většině priorit shodují

Nová SZP je již dojednána, její implementace nyní bude záviset na členských státech. Jak budoucnost českého zemědělství vidí kandidáti hlavních politických stran před říjnovým volebním kláním?

Komunistická strana se pak vymezuje proti omezování živočišné výroby, ze které viní EU. Evropská legislativa však živočišnou výrobu nijak nelimituje. Živočišná výroba v ČR se propadala mimo jiné kvůli tomu, že nebyla pro zemědělce ekonomicky výhodná, na rozdíl od produkce rostlinné.

„Třeba omezení živočišné výroby pod taktovkou EU prokazatelně vedlo k degradaci zemědělské půdy, které chybí přírodní hnojiva.“

KSČM se pak vyslovuje pro vytváření krajinných prvků v krajině, podporu ekologického zemědělství a kontrolu dávkování chemických prostředků pro ošetřování půdy a plodin. Ekologické zemědělství je prioritou i pro Evropskou unii.