Maďarská vláda tvrdí, že si země v boji proti změně klimatu vede dobře a ve vládní rétorice se neobjevuje žádné otevřené popírání změny klimatu. Pozitivní sebehodnocení vlády je však v nápadném rozporu s hodnocením odborníků a statistickými údaji.
V rozsáhlé studii o skepticismu ke klimatickým změnám se maďarský think-tank Political Capital zabýval průzkumy veřejného mínění, články v médiích a rozhovory s experty. Situaci popisuje termínem „klimatický relativismus“, který sice nepopírá klimatickou změnu ani lidskou odpovědnost za ni, ale zpochybňuje a zlehčuje závažnost problémů s nimi spojených. Klimatický relativismus dominuje jak v diskurzu, tak ve vládních opatřeních.
Maďaři věří, že klima se mění, mají ale jiné problémy
Při pohledu na průzkumy veřejného mínění se zdá, že Maďaři nejsou vůči klimatu příliš skeptičtí. Posledního průzkumu Centra pro ekonomická a regionální studia HUN-REN z roku 2022 se zúčastnilo 3 000 respondentů. Ze závěrů vyplývá, že 47 % dotázaných souhlasí s tím, že ke změně klimatu dochází, a dalších 43 % si myslí, že je to pravděpodobné. Téměř třetina si pak myslí, že je změnu klimatu zcela odpovědná lidská činnost.
Podle Evropského sociálního průzkumu z roku 2020 se Maďarsko řadí v EU na 17. místo ve výši podílu lidí (7 %), kteří si myslí, že změna klimatu je způsobena zcela či převážně přírodními procesy. Oproti tomu si 45 % lidí v Maďarsku myslí, že je způsobena zcela či převážně lidskými procesy. Podle stejného průzkumu se 10 % maďarské populace změny klimatu neobává vůbec nebo málo. Dalších 47 % se jí obává do jisté míry a 43 % se jí obává velmi nebo extrémně.
Naproti tomu v průzkumu společnosti Ipsos z roku 2022, kde měli respondenti vybrat z dlouhého seznamu několika položek, pouze 46 % Maďarů zvolilo změnu klimatu jako něco, čeho se v nedávné minulosti obávali. A v posledním speciálním průzkumu Eurobarometr (2023), kde měli respondenti vybrat čtyři z 11 nejzávažnějších problémů, kterým svět čelí, zvolilo změnu klimatu pouze 33 % Maďarů. Když se ve stejném dotazníku ptali konkrétně na klimatické změny, 87 % z nich je považovalo za vážný problém – na stupnici závažnosti od 1 do 10 uváděli hodnoty mezi 7 a 10.
Všechny tyto údaje ukazují, že naprostá většina maďarské populace (80-90 %) jednoznačně věří ve změnu klimatu způsobenou lidskou činností. Na jejich osobní mapě problémů je však tato otázka zastoupena méně – respondenti ji nevidí jako závažný problém.
„Maďarsko je šampionem v boji proti změně klimatu,“ zní z vlády
Při pohledu na oficiální vládní kanály zjistila studie Political Capital tři hlavní narativy o změně klimatu – všechny dokazují, jak je důležité se změnou klimatu bojovat a že vláda dělá, co může. Objektivní ukazatele a odborníci však shodně poukazují na velký rozdíl mezi tím, co říká vláda, a tím, jak si Maďarsko v oblasti zelené tranzice stojí.
Například neexistence environmentálního portfolia je sama o sobě signálem toho, jak je tato problematika pro vládu důležitá. Pokud jde o objektivní ukazatele, podle indexu MIT Green Future Index se Maďarsko v roce 2023 umístilo na 29. místě (ze 76 sledovaných zemí), což je o pět míst hůře než v předchozím žebříčku v roce 2022. Kromě toho několik ekologických organizací vyjádřilo obavy ohledně Národního plánu v oblasti energetiky a klimatu, který každý členský stát EU vypracovává jej individuálně. Podle nich je plán neúplný (cíle a opatření nejsou konzistentní), stanovené cíle nejsou dostatečné a uváděné údaje nejsou vždy podložené.
Změna klimatu se přeceňuje: klimatický relativismus v přímém přenosu
Protože není nic nového, když se vlády chválí, výzkumníci Political Capital se zaměřili také na centrálně organizovaná média kontrolovaná vládou. Z nich většina, téměř 500 médií, patří do Středoevropské nadace pro tisk a média (KESMA), která byla založena v roce 2018, aby sloužila jako zastřešující organizace pro provládní soukromá média.
Při zkoumání přibližně 19 000 článků z největších serverů výzkumníci zjistili, že obsahují směs narativů o změně klimatu, včetně jejího popírání a konspiračních teorií. Bylo zde také mnoho článků o tom, jak se změna klimatu přeceňuje, což média označila za „klimatickou hysterii“. Články se věnovaly také tomu, že by se změna klimatu měla řešit spíše konzervativně než radikálními opatřeními, jaká si vynucuje EU v Maďarsku. V tomto ohledu zmiňovali zavedení tzv. uhlíkové daně nebo „nucení členských států ke snižování emisí uhlíku“.
To naznačuje, že vláda dává těmto narativům volný prostor, aniž by jí záleželo na tom, že obyvatelstvo je jim vystavováno.
Správná komunikace o změně klimatu má ukazovat vážnost situace, nesoustředí se na vyvolávání paniky, ale vybízí k pozitivním krokům. Maďarská vláda, přestože je řízena svou propagandistickou mašinérií, tuto strategii nedodržuje.
Naopak, od roku 2015 proběhlo deset kol takzvaných „národních konzultací“, které byly vzhledem ke své neobjektivitě spíše nátlakové. Proběhlo také několik kol kampaní, v nichž se šířily zprávy o vymyšlených obětních beráncích (George Soros, opozice, Brusel atd.).
Následné tři konzultace byly věnovány problematice změny klimatu různými pohledy. První z nich byla povinná veřejná konzultace v roce 2019, jejímž cílem bylo shromáždit názory občanů a organizací na Národní plán čistoty a klimatu a energetiky. Vláda však tuto konzultaci později skryla a zdržela se označit ji za národní konzultaci. Druhá a třetí (v letech 2021 a 2024) také nebyly otevřeně propagovány stejně jako prvních deset konzultací, ale oficiálně se nazývaly „národní konzultace“. Obě obsahovaly některé prvky tzv. „push-pollů“ – dotazníky například obsahovaly pseudotázky nebo se nedotýkaly skutečných problémů. Konzultacím však nebyla jim věnována taková pozornost jako těm dřívějším, které byly propagovány i prostřednictvím reklamy na billboardech.
To vše ukazuje, že vláda se sice teoreticky zavázala k řešení klimatické změny a nepopírá její existenci, ale, mírně řečeno, se na ně nesoustředí. Navíc při hlubším zkoumání samotných opatření, komunikace, přidělování zdrojů nebo stanovených priorit, se ukazuje, že politika má tendenci systematicky změnu klimatu marginalizovat, relativizovat její význam a využívat ji k politickým ziskům, a to především prostřednictvím provládních aktérů.