Česká strana sociálně demokratická (ČSSD)

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

Jana Maláčová a Jan Hamáček na zahájení kampaně, 2021 © ČSSD

Tento článek je součástí Special reportu: Volby 2021: Zaměřeno na Evropu

Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) má nyní v Poslanecké sněmovně 14 zástupců. Předsedou je Jan Hamáček. V Evropském parlamentu (EP) po volbách 2019 strana ztratila své zastoupení, od března letošního roku ji však zastupuje europoslankyně Radka Maxová, která byla původně zvolena za hnutí ANO. ČSSD se na půdě EP řadí k frakci Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D). Jak se strana staví ke klíčovým evropským otázkám? Server EURACTIV.cz přináší analýzu volebního programu.

Programy politických stran naleznete přehledně na stránkách Programy do voleb. Celý program strany ČSSD se nachází ZDE.

Budoucnost EU a česká vize

ČSSD prosazuje, aby Česká republika byla „v jádru“ Evropské unie, protože jen tak ji bude moci „aktivně utvářet a konstruktivně i progresivně měnit“.

V souvislosti s tím sociální demokracie prosazuje, aby Česko „maximálně využilo příležitostí“ nadcházejícího českého předsednictví v Radě EU ve druhé polovině roku 2022, které chce postavit na následujících prioritách: posilování spravedlnosti uvnitř EU a zvýšení bezpečnosti a životní úrovně občanů.

ČR by podle stranického programu měla přijmout euro tehdy, až na něj bude připravena.

„Podporujeme zásadu, aby Česko směřovalo k přijetí eura ve chvíli, kdy to bude pro občany znamenat posílení jejich kupní síly a kdy bude měna stabilní. To souvisí zejména s nutností posílit kurz české koruny vůči euru. To je možné postupně učinit i vstupem do evropského systému směnných kurzů ERM II, který umožní nastavit stabilní a výhodný kurz koruny i nastolit trend jejího posilování vůči euru, ač v ničem nepředjímá samotné přijetí eura.“

Dopady přijetí eura na Česko jsou nejasné. U jiných zemí dominovaly přínosy, říká ekonom

Eurozóna se dokázala poučit z minulých krizí, bohužel za cenu čím dál složitějšího systému pravidel, povinností a kontrolních procedur. Dopady případného přechodu Česka na euro jsou tak velmi nejisté.

Zahraniční politika, bezpečnost a migrace

ČSSD podporuje posilování spolupráce policie, armády a zpravodajských služeb na celoevropské úrovni, a to jak v rámci EU, tak i NATO.

Volný pohyb napříč hranicemi v rámci Schengenského systému by se měl podle programu sociální demokracie po pandemii obnovit. Zároveň ale strana usiluje o to, aby byly lépe chráněny jeho vnější hranice. V této souvislosti ČSSD podporuje dobudování a posilování Evropské pohraniční a pobřežní stráže (Frontex). Ta je nicméně dlouhodobě pod palbou kritiky za neefektivní fungování či nevhodné zacházení s migranty, k čemuž mj. dospěl nedávno i Evropský účetní dvůr či Evropský parlament.

Frontex nezvládá svou roli, rozpočet pohraniční stráže EU má přitom výrazně nabobtnat

Evropský účetní dvůr zjistil, že agentura Frontex nefunguje efektivně a pravděpodobně nezvládne ani své budoucí úkoly. Pokračuje navíc vyšetřování okolo jejího nevhodného zacházení s migranty.

V oblasti migrace jsou podle ČSSD nepřípustné povinné přerozdělovací kvóty, nezbytná jsou naopak „preventivní opatření k omezení nelegální migrace do EU a eliminace s tím spojené trestné činnosti“.

„Vedle nástrojů azylové a migrační politiky a repatriačních smluvních rámců budeme ke zmírnění migračních trendů především prosazovat dohody se státy původu a tranzitu a také posilovat naši humanitární pomoc a rozvojovou spolupráci.“

ČSSD rovněž ve svém programu vyzdvihuje důležitost „co nejužší“ spolupráce EU s regionem bývalé Jugoslávie a s postsovětskými státy. Zda to znamená i jejich vstup do Unie, nebo pouze zachování stávajících dohod o stabilizaci a přidružení, není z programu jasné.

Klimatická a energetická politika

V části programu nazvané „Ochrana přírody“ strana upozorňuje na výzvy související s klimatickými změnami. Na EU však mnohdy neodkazuje, její priority se nicméně s těmi unijními v řadě bodů shodují.

Strana se mj. hlásí ke snižování množství odpadů a k jejich opětovnému využívání, či opravování namísto vyhazování starých výrobků. To je v zájmu i EU v rámci přechodu z lineární na cirkulární ekonomiku. V plánu ČSSD je několik opatření, jak tuto oblast podpořit.

„Subjektům, které budou využívat tříděné suroviny, zajistíme daňové úlevy nebo podporu skrz veřejné zakázky. Daňově zvýhodníme služby ke znovuvyužívání odpadů a opravárenství (re-use a repair).“

Vyhodit, či opravit? Zájem o opravárenství v Česku roste, přispívá k němu i nová evropská legislativa

Pro přechod k uhlíkově neutrální a udržitelné ekonomice není potřeba jen snížení emisí různých druhů skleníkových plynů, ale i odpovědnější nakládání s výrobky, které by měly mít delší životnost a být lépe opravitelné či recyklovatelné.

V případě energetiky, která se ve stranickém programu objevuje na několika místech, ČSSD usiluje o nastavení „spravedlivého energetického mixu“. Jak by měl konkrétně vypadat, ale neuvádí. Podle jejího programu lze v případě spalování uhlí očekávat do roku 2030 „velké změny“. Jestli to znamená ukončení těžby uhlí, není jasné. Česká uhelná komise, která se tomuto tématu věnovala mezi lety 2019 a 2020, doporučila pro odklon od uhlí rok 2038. Strana plánuje konkrétní plán ukončení těžby uhlí představit do konce roku 2021.

Na transformaci energetiky, tedy budování obnovitelných zdrojů, modernizaci a výstavbu tepláren a snižování energetické náročnosti, strana hodlá v následujících 10 letech „maximálně využít 150 mld. Kč z tzv. Modernizačního fondu“, který má být financován z evropského systému pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS).

Modernizační fond má očistit průmysl od emisí. Peníze dostanou hlavně výrobci elektřiny a teplárny

Česká republika má jedinečnou příležitost dekarbonizovat svůj průmysl. Otvírá se jí Modernizační fond s rozpočtem 150 miliard korun. Většina peněz půjde na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a modernizaci tepláren.

Modernizační fond však rozhodně není jediný zdroj na dekarbonizaci ekonomiky. Například Fond spravedlivé transformace má pomoci třem uhelným regionům v jejich transformaci. Na tento zdroj však strana neodkazuje. Uhelným regionům chce strana pomoci zákonem.

„Prosadíme zákon na skutečnou pomoc třem strukturálně znevýhodněným krajům v ČR – Moravskoslezskému, Ústeckému a Karlovarskému.“

Pro útlum uhlí v domácnostech a rozvoj lokálních obnovitelných zdrojů plánuje strana pokračovat v kotlíkových dotacích a Nové zelené úsporám, která je podobně jako Modernizační fond financována ze systému EU ETS.

ČSSD v programu zdůrazňuje nutnost decentralizace energetiky. Konkrétně to podle stranického programu znamená vytváření energetických družstev, podporu komunitních projektů pro rozvoj obnovitelných zdrojů, zavedení tarifu pro aktivní domácnosti či malé podniky s malými výrobnami elektřiny na bázi obnovitelných zdrojů či zavedení jednotného postupu stavebních úřadů při povolování střešních fotovoltaik.

„Prosadíme zákonný rámec a podporu pro vytvoření energetických družstev s cílem vytváření decentralizovaných skupin v rámci měst a obcí. Tato energetická družstva mohou vyrovnávat kolísavou výrobu obnovitelných zdrojů, mohou se stát stálým zdrojem příjmů a tím financovat investice pro regionální rozvoj.“

V Česku zatím nejsou podmínky pro rozvoj komunitní energetiky, Praha chce být průkopníkem

Výroba energie je sice tradiční parketou velkých společností, v Evropě ale přibývají projekty tzv. komunitní energetiky. Česko v jejich rozvoji zatím zaostává, za což mohou nejen nevhodné legislativní podmínky, ale také rezervovaný český přístup k obnovitelným zdrojům a družstevnictví.

ČSSD myslí i na energetickou chudobu, pro níž plánuje zavést českou definici a na národní úrovni monitorovat její vývoj. Zranitelné zákazníky pak chce podpořit „cílenými programy energetických úspor.“ Zda ty budou nějak financovány z evropských programů, není jasné.

V zájmu ČSSD je rovněž udržitelné stavitelství, podpora elektromobility a vodíkových technologií. Konkrétní opatření ale neuvádí.

Na druhou stranu má ale ČSSD velké plány v případě dostavby a výstavby silniční a dálniční sítě, vysokorychlostních železnic a veřejné dopravy. Zda na tyto projekty bude využívat, a případně v jaké míře, evropské prostředky, jako tomu bylo v ČR doposud, v programu uvedeno není.

Evropské dotace na silnice III. třídy končí. Fondy EU podpoří hlavně železniční dopravu a elektromobilitu

Fondy EU se podílejí nejen na vybudování či modernizaci českých silnic a dálnic, ale také na zabezpečení či zpřístupnění silniční, železniční, lodní nebo cyklistické dopravy.

Co se klimatické politiky týče, ČSSD podporuje „zavedení globálních uhlíkových hranic“. Tzv. mechanismus uhlíkového vyrovnávání na hranicích je součástí velkého klimaticko-energetického legislativního balíku Fit for 55 představeného Evropskou komisí v polovině července, o němž se nyní bude mezi institucemi EU a členskými státy jednat.

Strana rovněž usiluje o to, aby firmy více dbaly na své klimatické dopady. V této souvislosti proto hodlá podpořit nově vznikající evropskou legislativu o nefinančním reportingu.

Jednotlivé klimaticko-energetické priority ČSSD tak sice odpovídají Evropské zelené dohodě, hlavní agendě současné Evropské komise, k ní konkrétně se ale strana staví obezřetně.

„Zelenou dohodu pro Evropu vidíme jako příležitost, ovšem za předpokladu, že nepovede k zadlužení EU na finančních trzích, devastaci evropského průmyslu či pracovních míst a pokud nebude podporou ochrany přírody maskovat dotování zemního plynu.“

Ochrana klimatu se může odrazit na účtech za energie. Hrozí návrat žlutých vest?

Snižování emisí skleníkových plynů může pomoci odvrátit klimatickou katastrofu, ale také zasáhnout do rozpočtu domácností. V Evropě rostou obavy, že ambice Bruselu by mohly vést ke zdražování energií a rozsáhlým protestům napříč sedmadvacítkou.

Evropské finance

„Evropské zdroje“, které strana v programu nespecifikuje, chce ČSSD využít pro „modernizaci české ekonomiky i státu a pro pokrytí nákladů a vytvoření pracovních míst v nové, méně znečišťující ekonomice“. Směřovat by rovněž měly na obnovu hospodářství po pandemii.

V případě dotací, ať už těch národních či evropských, chce strana striktně podporovat jen malé a střední podniky. Velkým firmám chce poskytovat pouze úvěry či garance.

„Zasadíme se o spravedlivé čerpání a efektivní strategické využití prostředků z fondů EU v rámci Víceletého finančního rámce EU 2021–27. Fondy EU by neměly plynout do kapes superbohatých velkopodnikatelů, podpoříme změnu legislativy EU, která zabrání modernímu feudalismu, kdy drobní zemědělci sotva přežívají a z dotací EU těží oligarchové.“

V oblasti daní se ČSSD přihlásila k podpoře evropského návrhu daně ze spekulativních finančních transakcí, kterou dnes podporuje 10 členských států. Platí tedy v režimu tzv. posílené spolupráce, která je otevřena všem členským zemím až budou připraveny se připojit.

Strana je rovněž nakloněna k zavádění ekologických daní.

„Zvážíme všechny zaváděné ekologické daně avšak s důrazem na to, aby nedopadaly na zaměstnance, důchodce nebo malé živnostníky. Důraz v těchto daních bude kladen na vysoko- příjmové, kteří již dnes mají největší uhlíkovou a ekologickou stopu.“

Podobně je ČSSD „otevřena k celoevropské debatě“ o dani z nerecyklovaných plastů. Ta by nicméně měla již od počátku tohoto roku platit a vyjednávat už by se o ní dále nemělo.

Česko souhlasí se zavedením evropské daně z nerecyklovaných plastů

Česko by mohlo odvádět na nových poplatcích za nerecyklované plasty do unijního rozpočtu ročně kolem dvou miliard korun. Nyní se vedou jednání, jak bude poplatek distribuován, dopadnout by ve finále neměl na daňové poplatníky, řekl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Výraznější podporu má od ČSSD společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob (CCCTB), který by měl být podle ní povinný pro všechny členské státy coby nástroj k boji s daňovými úniky a daňovými ráji. CCCTB byl navržen Komisí již v roce 2011 a opětovně v roce 2016. Návrh však opakovaně nebyl pro členské státy průchozí. Proto se ho Komise rozhodla nedávno znovu stáhnout a nahradit ho novým rámcem pro zdanění podniků v EU. Prvotní představu nového návrhu předložila Komise letos v květnu ve svém sdělení o zdanění podniků pro 21. století. Konkrétní obrysy by měly spatřit světlo světa v roce 2023.

ČSSD rovněž prosazuje zavedení digitální daně v ČR. Konkrétní návrh na zavedení 7procentního zdanění velkých společností, jako je Google, Facebook či Amazon, leží od listopadu 2019 v Poslanecké sněmovně.

EU chce regulovat digitální giganty. Co očekávat od nového aktu o digitálních trzích?

Digitalizace a volný pohyb dat v rámci férového trhu, který dobře chrání data uživatelů je prioritou nejen pro evropské instituce a členské státy, ale i pro společnosti samotné. Digitální agenda se totiž postupem času stává i diplomatickým tématem. Na které firmy cílí nový akt o digitálních trzích a co bude jeho klíčovým tématem? Co na to říkají české společnosti?

Značná část programu ČSSD je pochopitelně věnována sociální politice a s tím související situaci na trhu práce, vzdělávání, zaměstnání, zdravotnictví, rodinné a důchodové politice. Řada bodů programu ČSSD v této oblasti je sice opět v souladu s prioritami EU, na ni ale mnohdy příliš explicitně neodkazuje.

To může být pochopitelné, protože v této oblasti má EU jen podpůrné či koordinační pravomoci. Přesto v posledních letech představila několik opatření v rámci tzv. Evropského pilíře sociálních práv, který zahrnuje 20 zásad v oblasti sociální politiky, trhu práce či zdravotnictví. Členské státy tato opatření mohou naplňovat, ale také nemusí. ČSSD ve svém programu pilíř podpořila, a hodlá dokonce usilovat o to, aby se stal právně závazným dokumentem.

„Chceme EU férovější, EU, která tady není jen pro velkých byznys. Proto budeme prosazovat posílení sociálního pilíře Unie a vždy budeme v Unii na straně člověka proti tlaku velkých peněz.“

V souladu s volebním heslem ČSSD „Spravedlivá země“ strana upozorňuje na mzdové rozdíly mezi ženami a muži v ČR, které odůvodňuje nízkou úrovní slaďování práce a rodiny. Zamýšlí proto mj. podporovat pracující rodiny či zavést povinnost firem pravidelně hodnotit mzdové rozdíly žen a mužů.

Problematiku slaďování pracovního a rodinného života reguluje nová směrnice z roku 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob, která by měla být zapracována do národního právního řádu do srpna 2022. Problematikou vyrovnávání odměn mezi muži a ženami se nyní zabývají také instituce EU na základě návrhu Evropské komise.

Ženy pobírají o třetinu nižší důchod než muži. Ve stáří jsou také více ohroženy chudobou

Ženy starší 65 let pobíraly v roce 2018 v zemích EU v průměru asi o 30 procent nižší starobní důchod než muži. V ČR byl rozdíl čtvrtý nejnižší a činil 13 procent. Vyplývá to ze statistik Eurostatu.

V oblasti mezd chce strana obecně zvyšovat minimální mzdu a to explicitně v souladu s návrhem Evropské komise na sjednocování minimální mzdy v rámci EU. V tomto případě je tak strana opět o krok napřed před unijní regulací a dá se očekávat, že v případě návratu do vlády bude řešení na úrovni EU podporovat.

„Od ledna 2022 chceme minimální mzdu 18 tisíc Kč a od ledna 2023 zvedneme minimální mzdu na 20 tisíc Kč a zákonem zaručíme její pravidelné navyšování, aby činila minimálně 50 % průměrné mzdy předchozího roku nebo 60% mediánové mzdy. Přesně tak to navrhla Evropská komise.“

Zemědělství, potraviny, venkov

ČSSD se v programu staví na stranu malých a středních zemědělců, za rozvoj venkova či za krátké odběratelsko-dodavatelské řetězce v zemědělství, což je v zájmu také EU. Její opatření, která v posledních dvou letech představila, ale stranický program opět mnohdy neuvádí. Oblast zemědělství, a s tím související výzvy, je v něm rozeseta na vícero místech.

„Evropské prostředky určené pro venkov budou v maximální možné míře využity na podporu českých zemědělců a pro vytvoření nových pracovních míst na venkově.“

ČSSD se také zavázala podpořit systémy hospodářství šetrné k půdě tak, aby byla odolná vůči větrné a vodní erozi.

Strana rovněž zamýšlí zvýšit potravinovou soběstačnost ČR prostřednictvím „zvýšení ochrany kvalitní domácí zemědělské a potravinářské produkce před dovozy nekvalitních potravin ze zahraničí“. Jde jí mj. o boj proti dvojí kvalitě potravin.

V této souvislosti jsou potřeba zmínit dvě skutečnosti: Jednak dvojí kvalita potravin je již v rámci EU oficiálně zakázána. Jednak, větší podpora domácí na úkor zahraničí produkce by mohla omezovat volný pohyb, což je v rámci EU nepřípustné.

Kromě toho, strana v souvislosti se zvyšováním domácí produkce hodlá podporovat organické potraviny a biopotraviny. Důraz na ekologické zemědělství se v programu sociální demokracie objevuje opakovaně. Podle ČSSD by se měl podíl ekologického zemědělství zvýšit na 25 procent do roku 2030. To předpokládá i strategie Evropské komise „Od zemědělce ke spotřebiteli“.

Ekofarmy by do roku 2030 měly zabírat čtvrtinu evropské zemědělské půdy, navrhuje Komise

Méně nebezpečných pesticidů, méně chemických hnojiv a méně antibiotik v těle hospodářských zvířat. Právě s tímto návrhem dnes přišla Evropská komise v rámci Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal).

Strana představuje několik opatření, jak rozvoj ekologického zemědělství podpořit.

„Vytvoříme systém kvalitního poradenství pro ekologické zemědělství zvýšením počtu kvalitních poradců a přenesení zkušeností ze zahraničí. Navýšíme finanční prostředky a zlepšíme systém poradenství v oblasti ekologického zemědělství a přechodu na ně. Podpoříme ekologické demonstrační farmy.“

V některých oblastech je ČSSD nicméně opět ambicióznější než evropská pravidla. Do roku 2030 chce například vymezit 10% podíl přírodních prvků na zemědělských plochách. S tímto podílem počítal i návrh nové zemědělské politiky, finální legislativa však podíl snížila a bude požadovat jen 3-4 procenta.

ČSSD nezapomíná ani na ochranu půdy a podporu biodiverzity.

„Zachováme naše chráněná území a zabráníme jejich další fragmentaci, a to prostřednictvím podpory biodiverzity, zachování luk a pastvin v české krajině účinnou podporou malých hospodářů a zajištěním financování péče o kulturní krajinu z Programu péče o krajinu a podobných nástrojů.“