ANO 2011

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

© EPA-EFE/MARTIN DIVISEK

Tento článek je součástí Special reportu: Volby 2021: Zaměřeno na Evropu

Hnutí ANO 2011 má nyní v Poslanecké sněmovně 78 reprezentantů. Předsedou strany je Andrej Babiš, který je zároveň předsedou vlády. V Evropském parlamentu se ANO řadí k frakci Renew Europe (Obnova Evropy), kde má pět zástupců.

Programy politických stran naleznete přehledně na stránkách Programy do voleb. Celý program ANO se nachází ZDE.

Budoucnost EU a české vize

Hnutí ANO hned v prvním bodě programu zdůrazňuje české předsednictví v Radě EU ve druhé polovině roku 2022.

„V příštím roce nás čeká předsednictví EU. Budeme tvrdě hájit naše národní zájmy v Evropě – tak jako dosud. Za žádnou cenu se nevzdáme naší suverenity.“

Hnutí ANO tím odkazuje na diskusi o zavedení hlasování kvalifikovanou většinou v otázkách, jako jsou daně, sociální zabezpečení nebo zahraniční a bezpečnostní politika. Z programu vyplývá, že zavedení tohoto systému hlasování by mohlo ohrozit svrchovanost ČR.

„Nepředáme svrchovanost České republiky Evropskému parlamentu ani Evropské komisi.“

Pokud jde o změnu v hlasování z jednomyslnosti na kvalifikovanou většinu, k ní dává svolení Evropská rada, a to jednomyslným souhlasem. Každý takový proces je navíc povinně oznamován vnitrostátním parlamentům. Jakýkoli z nich může ve lhůtě šesti měsíců vyslovit svůj nesouhlas, čímž celý proces ukončí.

Podle Ústavního soudu ČR je pravda, že možnost hlasování kvalifikovanou většinou může být posuzována jako omezení právní svrchovanosti státu. Na druhou stranu ale připomíná zásadu „sebeomezení suveréna, jenž jediný je oprávněn zvážit samotnou míru omezení, kterému se v mezinárodním prostředí při respektování principu pacta sunt servanda vystaví“. Jinými slovy, ČR se může vystavit omezení své suverenity, ale rozhodnutí stojí právě na ní, nikoliv na Evropském parlamentu, ani na Evropské komisi.

Vzala nám EU suverenitu? Ne, dokud jsme tady my, říkají ústavní soudy

Kritika evropské integrace má různou podobu, jeden argument se ale stále opakuje. Česká republika prý v EU ztrácí svou suverenitu a přestává být právně svrchovaným státem. Co na to říkají evropské ústavní soudy?

ANO v programu zmiňuje i konkrétní priority předsednictví, jako jsou dokončení vnitřního trhu, zajištění funkčního schengenského prostoru či ochranu vnějších hranic.

„Nastolíme další celoevropská témata, jako je například boj proti rakovině. Pod naším vedením bude i nadále mezi české zahraničněpolitické priority patřit rozšíření EU, v prvé řadě o země západního Balkánu.“

Co se týče otázek hlubší integrace, hnutí ANO se vymezuje proti přijetí společné měny euro. Chce se také podílet na reformě EU, v programu ale není jasné, jaké konkrétní kroky by měly být v rámci této reformy učiněny.

Zapojte se do debaty o budoucnosti Evropské unie. Nikdo jiný to za vás neudělá

Žádný jiný stát EU nepodceňuje Konferenci o budoucnosti Evropy tak mocně jako Česká republika. Jenže právě tato konference ukončí tradiční českou unijní politiku, která vždy zahajuje mocnou ofenzívou apatie, aby nakonec přešla do pozdního protestu, píše v komentáři David Klimeš.

Zahraniční politika, bezpečnost a migrace

V oblasti zahraniční politiky ANO klade důraz na posílení euroatlantických vazeb a spolupráci se sousedními zeměmi a státy V4. Členství ČR v NATO je podle programu strany nezpochybnitelné. Strana pak slibuje i plnění závazků vůči této organizaci a zapojení do jejích aktivit.

„Budeme pokračovat v navyšování výdajů na obranu s cílem dosáhnout a udržet je na úrovni 2 procent HDP.“

Jak se nicméně ukazuje, toto navyšování má probíhat pomaleji, než se původně plánovalo. V následujících letech by tak ČR hranici 2 procent HDP nesplnila ani zdaleka. ANO přitom tvrdí, že cíl chce splnit už v roce 2025.

ČR by se pak podle ANO měla více zapojovat do humanitárních misí. Ambice má i na globální úrovni.

Chceme zintenzivnit naše ekonomické vztahy s Vietnamem, Jižní Koreou, Japonskem, Thajskem, Indií a dalšími asijskými zeměmi. Nové trhy ale chceme hledat na všech kontinentech.“

EU chce obnovit jednání o obchodní dohodě s Indií

Evropská unie chce obnovit jednání o obchodní dohodě s Indií, jež jsou fakticky pozastavená od roku 2013. Informovala o to agentura Reuters, která má k dispozici návrh závěrečného prohlášení virtuálního sobotního summitu mezi Indií a Evropskou unií.

Hnutí se pak odkazuje také na tradiční pilíř české zahraniční politiky v podobě ochrany lidských práv. Ta má být i do budoucna součástí bilaterálních kontaktů se všemi mezinárodními partnery. Nutno podotknout, že samotná obchodní politika je kompetencí Evropské unie, která také za členské státy vyjednává na základě svěřeného mandátu obchodní dohody.

Důraz program ANO klade také na boj proti nelegální migraci.

„Důležitou prioritou pro nás zůstává boj proti terorismu a nelegální migraci. Proti nelegálním migrantům budeme i nadále postupovat tvrdě a nenecháme si diktovat, koho přijmeme na své území. Jakékoli kvóty jsou nepřípustné.“

V současné době však na evropské úrovni není žádné platné nařízení týkající se povinných relokací žadatelů o azyl. Naopak, v EU se nyní diskutuje o návrhu nové migrační politiky, tzv. Novém paktu u migraci a azylu, který však uprchlické kvóty ani jinou formu povinného přijímání žadatelů o azyl neobsahuje. Návrh migračního paktu z pera Evropské komise je experty na azylovou politiku vnímán právě jako ústupek zemím Visegrádské skupiny, dlouhodobým kritikům tzv. uprchlických kvót.

Vyřizování žádostí o azyl, včetně jeho případné udělení, nadále zůstává plně v rukou národních úřadů.

„Zrychlíme deportace nelegálních migrantů zpět do vlasti.“

Co se týče nelegální migrace, dle nejnovějších statistik ministerstva vnitra bylo v prvních šesti měsících roku 2021 zjištěno celkem 5 430 osob při nelegální migraci na území Česka. V porovnání se shodným obdobím roku 2020 došlo k navýšení o 3 806 osob, loni v březnu však došlo k vyhlášení nouzového stavu a omezení přeshraničního pohybu.

Nový pakt o migraci a azylu: Tři možné scénáře

Současné zaujetí pandemií COVID-19 přispívá k odpolitizování tématu migrace a azylu, a to je situace, která nahrává vyjednáváním mezi státy. Dělící čáry nicméně stále existují, píše ve své analýze odborník na migrační politiku Vít Novotný z bruselského Martensova centra.

Při bližším pohledu na letošní statistiky je patrné, že drtivá většina nelegálních migrantů má ukrajinské občanství (3 088 osob). Další jsou z Moldavska (778 osob), Afganistánu (364 osob), Gruzie (159 osob) a Vietnamu (143 osob).

Evropské finance

Hnutí ANO ve svém programu zmiňuje projekty, které budou financované z evropského rozpočtu. Fakt, že na tyto konkrétní projekty půjdou peníze právě z fondů EU, však neuvádí. Příkladem je boj proti rakovině, na který přispěje evropský fond obnovy částkou 8,5 miliardy korun.

„Budeme realizovat náš Národní plán boje proti rakovině, rozšíříme kapacity pro onkologickou léčbu. V Praze chceme také dotáhnout výstavbu Českého onkologického institutu, který poskytne nejmodernější léčbu rakoviny a bude sloužit všem občanům.“

Podobně je to i u digitalizace stavebního řízení, i na tu totiž ČR dostane peníze z fondu obnovy.

Do Česka míří miliardy z evropského fondu obnovy. Podpoří digitalizaci, čistou energetiku i boj s rakovinou

Ministři financí zemí EU posvětili český plán obnovy. Do tuzemska tak v následujících měsících může přitéct 7 miliard eur (zhruba 180 miliard korun). Peníze poputují do digitalizace státní správy i firem, do obnovitelných zdrojů energie nebo třeba do výstavby onkologického centra.

„Nadále budeme pomáhat Karlovarskému, Moravskoslezskému a Ústeckému kraji v jejich transformaci z uhelných regionů. Ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí zajistíme finanční prostředky ve výši až 41 miliard korun na jejich další rozvoj.“

Zmíněných 41 miliard korun poputuje do uhelných regionů z Fondu spravedlivé transformace, který je rovněž součástí rozpočtu Evropské unie. Jeho rozpočet měl být původně násobně vyšší, Česko však patřilo ke skupině států, které podpořily jeho omezení ve prospěch klasických regionálních fondů.

Karlovarský kraj si stěžuje u Evropské komise na rozdělení peněz z fondu pro uhelné regiony

Karlovarský kraj se obrátil na Evropskou komisi kvůli rozdělení peněz z Fondu spravedlivé transformace (FST) mezi tři uhelné kraje České republiky.

Samotné čerpání fondů EU zmiňuje ANO pouze obecně, v dalším z bodů, kde zmiňuje i priority financování.

„Spustíme čerpání EU fondů o objemu 978 miliard korun, například na podporu podnikání a inovací, revitalizaci brownfieldů, rozvoj městské a příměstské dopravy, na investice do sociálního bydlení, zdravotnické infrastruktury, kultury a mnoha dalších oblastí.“

Priority jsou nastavené na evropské úrovni, EU totiž udává tzv. tematickou koncentraci.

Proč členské země nemohou utrácet evropské prostředky dle libosti a proč je to dobře?

Snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi regiony je dlouhodobým cílem Evropské unie, o čemž svědčí už jen to, že do evropských fondů, hlavního nástroje kohezní politiky, směřuje téměř třetina jejího rozpočtu. Vytyčený cíl se však daří plnit jen částečně.

Klimatická a energetická politika

Česko patří k nejprůmyslovějším zemím v Evropě a hnutí ANO slibuje, že ho ochrání před přílišnými ambicemi v oblasti klimatické politiky.

„Stejně tak ochráníme průmysl před unáhlenými zelenými řešeními, která by ohrozila naši energetickou soběstačnost a průmyslovou výkonnost. Budeme podporovat postupnou ekologizaci, splníme naše unijní závazky a budeme masivně podporovat investice do snižování CO2. Bude to ale postupně, abychom neohrozili naše hospodářství a pracovní místa.“

Zároveň ANO slibuje, že ČR splní své závazky vyplývající z Pařížské dohody i evropské legislativy. Emise uhlíku v ČR chce do roku 2025 snížit o minimálně 15 milionů tun. Stejně tak hnutí slibuje ukončení spalování uhlí v ČR nejpozději do roku 2038 s tím, že bude usilovat o dřívější datum.

Uhlí musí z kola ven

Konec uhlí, obnova krajiny, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a přesměrování průmyslu na sektory šetrnější k životnímu prostředí. To vše mají před sebou české uhelné kraje.

Nutno podotknout, že pokud by ČR skutečně chtěla splnit své mezinárodní závazky, měla by skoncovat s uhlím nejpozději v roce 2030. K rychlejšímu ukončení těžby vyzvala ČR i Mezinárodní energetická agentura.

Snižování emisí chce ANO podpořit konkrétními programy, které se osvědčily již v minulosti.

„Z našeho úspěšného programu Nová zelená úsporám podpoříme do roku 2025 dalších minimálně 50 tisíc projektů u rodinných domů a 50 tisíc u bytových domů (zateplení, fotovoltaika, využití dešťové vody, zelené střechy).“

Nová zelená úsporám je skutečně velice úspěšný program, na jehož významu se shoduje většina expertů. Program je financovaný z výnosů prodeje emisních povolenek a jeho pokračování podpoří i zmíněný evropský fond obnovy. To samé platí pro kotlíkové dotace, které budou součástí Nové zelené úsporám.

Češi se učí topit modernějšími technologiemi, chtějí dýchat lepší vzduch

Z tuzemských komínů uniká do ovzduší čím dál méně škodlivin. Uhelné kotle postupně nahrazují například tepelná čerpadla, na která mohou české domácnosti čerpat dotace. Za úbytkem emisí stojí také mírné zimy a lepší rozptylové podmínky.

Co se týče samotného energetického mixu, ANO vidí budoucnost v jádru, obnovitelných zdrojích a přechodově také v plynu.

„Nedopustíme zastavení rozvoje jaderné energetiky, jinak hrozí závislost na dovozu, nestabilita a zdražení elektřiny. Spustíme tendr, vybereme dodavatele a zahájíme stavební přípravy.“

Spuštění tendru se očekávalo již letos, vláda ANO však nakonec rozhodla, že by o něm měl rozhodnout až budoucí kabinet. Strana dále slibuje přípravu programu na výstavbu jednoho či dvou nových bloků v Temelíně a chce se zaměřit na rozvoj malých reaktorů.

Česká budoucnost jaderné energetiky by se mohla nést ve znamení malých reaktorů

Česká republika má vhodné podmínky pro výstavbu malých modulárních reaktorů, jestli na nich však založí budoucnost své jaderné energetiky zatím není jasné. Jisté nicméně je, že se Česko bez dalšího rozvoje jádra a nových projektů neobejde.

„Posílíme obnovitelné zdroje energie, aby se do roku 2025 jejich výkon ztrojnásobil. Do 2025 snížíme výrobu z uhelných zdrojů vůči současnosti o 20 procent. Zajistíme přechod centrálního vytápění pro 1,6 milionu domácností z uhlí na plyn, biomasu a odpady s co nejnižším dopadem do cen energií.“

ANO se pak chce zaměřit také na využití vodíkových technologií v průmyslu, energetice a dopravě.

Co se týče ochrany životního prostředí, ANO chce sázet stromy a skoncovat s jednorázovými plasty. O tom však už rozhodla Evropská unie, zákaz je již v platnosti, nicméně ČR zatím nezvládla legislativu implementovat, přestože tak měla učinit k 1. červenci 2021.

Jednorázovým plastům měl být od července konec. Povedlo se?

Začátkem července měl začít platit zákaz prodeje jednorázových plastů v členských zemích Evropské unie. Vláda zatím schválila návrh zákona, který převádí do českého práva evropskou legislativu s cílem snížit nadužívání mnoha tisíc tun jednorázových plastů. Jeho uvedení v platnost se však odkládá.

Zemědělství, potraviny a venkov

ANO slibuje podporu českých potravinářů. Chce se zasadit o zvýšení soběstačnosti v mase, bramborách, ovoci a zelenině.

„Podpoříme producenty biopotravin podle vzoru Rakouska. Podpoříme menší zemědělce zavedením větší platby na první hektary, které je administrativně jednoduché a účinné.“

Zavedení vyšších plateb na první hektary vyplývá z reformované společné zemědělské politiky EU a je pro členské státy povinné, nová vláda ho tak bude muset zavést. Reforma měla přinést i povinné zastropování dotací pro velké agrární holdingy, proti tomu však vláda ANO a ČSSD spolu s dalšími státy ostře bojovala. Nakonec uspěly a omezení dotací pro velkopodniky povinné není, členské státy však k němu mohou sáhnout dobrovolně.

Povinné zastropování zemědělských dotací neprošlo, pro českou vládu je to úspěch

České zemědělské velkopodniky si mohou oddechnout. Evropskému parlamentu se nepodařilo prosadit povinné zastropování dotací, kterého se obávaly. Na stranu agrárních holdingů se postavili ministři členských států, včetně Česka.

ANO pak slibuje podporu používání moderních technologií, zadržování vody v krajině a investice do zavlažování. Na všechny tato opatření přitom ČR bude čerpat podporu z fondů EU, přestože to ANO explicitně nezmiňuje.

Strana Andreje Babiše chce také podpořit živočišnou výrobu a zvýšit národní příspěvek do Programu rozvoje venkova, který je spolufinancovaný z evropských fondů. Příspěvek chce zvýšit minimálně o 10 procent.