Pokud by měl osud Ursuly von der Leyen jako předsedkyně nové Evropské komise záviset jen na zemích Visegrádské čtyřky, musela by se o svůj druhý mandát opravdu hodně obávat.
Maďarsko, Slovensko, Polsko a Česko se na podpoře druhého mandátu Ursuly von der Leyen jako předsedkyně Evropské komise neshodují. Zatímco Maďarsko a Slovensko vyslovují silnou kritiku, Polsko ukazuje rozpolcený postoj uvnitř svých politických stran. Česko zůstává ambivalentní, zaměřuje se spíše na zajištění vlivného portfolia v nové Evropské komisi.
MAĎARSKO
V roce 2019 francouzský prezident Emmanuel Macron a maďarský premiér Viktor Orbán sehráli klíčovou roli, když narušili systém spitzenkandidatů a zablokovali kandidaturu Manfreda Webera na předsedu Evropské komise. Tehdy maďarský premiér chválil nominaci Ursuly von der Leyen s nadějí, že bude vůči maďarské vládě shovívavější.
Nicméně naděje maďarské vlády postupně vymizely. Evropská komise pod vedením von der Leyen byla v dlouhodobém sporu s Orbánem, který se stal jedním z největších a nejhlasitějších kritiků Komise. „Myslíme na ni (von der Leyen) a čteme její slova, jako by mluvila vůdkyně Evropy – když ve skutečnosti je naší zaměstnankyní, naší placenou zaměstnankyní, jejímž úkolem je vykonávat to, co rozhodneme,“ řekl nedávno Orbán.
V roce 2023 maďarská vláda vyvěsila billboardy zaměřené proti předsedkyni Evropské komise. Zobrazovaly ji vedle Alexe Sorose, syna liberálního maďarsko-amerického finančníka George Sorose, který je dlouhodobým terčem strany Fidesz. Eurovolební billboardy vládnoucí strany pro změnu označovaly představitele opozice jako „pokorné služebníky Bruselu“, u těchto hesel přitom byla rovněž zobrazená i von der Leyen.
Není tedy překvapením, že maďarská vláda von der Leyen podruhé nepodpoří. Maďarský ministr pro EU János Bóka však naznačil, že maďarská vláda nebude proti ostatním jménům v balíčku nominantů na vrcholné pozice, který zahrnuje Antónia Costu z Portugalska jako předsedu Evropské rady, Robertu Metsolu z Malty jako předsedkyni Evropského parlamentu a Kaju Kallas z Estonska jako šéfku zahraniční politiky EU.
Pokud jde o další maďarské politické strany, Evropská lidová strana přivítala nově vzniklou maďarskou opozici, Stranu respektu a svobody (TISZA), do svých řad. Lídr strany a nově zvolený europoslanec Péter Magyar byl však, co se týče podpory von der Leyen, opatrný a nevyjádřil se explicitně v její prospěch. Demokratická koalice (DK) hlasovala ve prospěch jmenování von der Leyen předsedkyní Evropské komise v roce 2019, nyní se však rovněž jasně nevyjádřila. Krajně pravicová Naše vlast (Mi Hazánk) je vůči dosavadní předsedkyni otevřeně kritická.
SLOVENSKO
Vládnoucí strany na Slovensku zůstávají velmi kritické vůči současnému bruselskému establishmentu, vykazují ale ochotu podpořit některé kandidáty hlavního proudu za předpokladu, že za to něco získají na oplátku.
To byl případ jednání Petera Pellegriniho, současného slovenského prezidenta a zakladatele strany Hlas, na neformálním summitu 17. června. Zatímco Pellegrini vyjadřoval verbální podporu pro potenciální kandidáty ze střední a východní Evropy, nakonec podpořil Antónia Costu z Portugalska na pozici předsedy Evropské rady, ale jen za předpokladu, že přehodnotí pozastavení členství Hlasu a Smeru v řadách evropských socialistů S&D.
Pellegrini také kritizoval kandidaturu Kaji Kallas na vysokou představitelku pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU. Měla by podle něj ukázat větší podporu „diplomacii všech čtyř kardinálních směrů“, což je kódové slovo slovenské vlády pro měkčí přístup k Rusku a Číně.
Vládnoucí strana Smer je vůči Ursule von der Leyen velmi kritická. Monika Beňová, lídryně kandidátky do Evropského parlamentu za Smer, řekla, že pětičlenná delegace ji při případném hlasování pléna v červenci nepodpoří.
„Z mého pohledu je více lobbistkou než političkou, což se ukázalo už během její politické kariéry v Německu a zopakovalo se to v Evropské komisi, kde je nyní vyšetřována Evropským veřejným žalobcem právě kvůli lobbingu,“ řekla Beňová.
POLSKO
Polsko je jedinou zemí východní části EU, která držela nejvyšší funkce v EU. Jerzy Buzek sloužil jako předseda Evropského parlamentu mezi lety 2009 a 2012, a Donald Tusk byl předsedou Evropské rady v letech 2014-2019.
Letos je polský ministr zahraničí Radosław Sikorski považován za jednoho z předních kandidátů na post šéfa EU diplomacie, zejména pokud by se lídři EU nedohodli na kandidatuře estonské premiérky Kaji Kallas.
Sikorski byl již v roce 2014 nominován jako polský kandidát na tento post, přičemž Der Spiegel ho popsal jako „pana Dokonalého z Varšavy“. Přesto tuto pozici získala jeho italská socialistická konkurentka Federica Mogherini v rámci dohody zahrnující Tuskovo jmenování předsedou Evropské rady.
Dnes Sikorski tvrdí, že nechce kandidovat na žádnou významnou funkci v EU. „Donald Tusk a já jsme pravděpodobně jediní polští politici, kteří se vzdali lukrativního pracovního místa v EU, aby sloužili Polsku,“ řekl nedávno.
Podle analytiků má Polsko šanci na dobré portfolio v příští Evropské komisi, pokud bude předsedkyně komise Ursula von der Leyen, kterou Tusk oficiálně podpořil, znovu zvolena.
Zatímco Tuskova Občanská platforma (PO) a další polský člen EPP, Polská lidová strana (PSL), určitě von der Leyen podpoří, hlasy ostatních polských skupin nejsou jisté. Patří mezi ně i konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) z frakce ECR, která bude mít druhé největší zastoupení mezi polskými europoslanci.
„Je špatně hodnocena i mezi komisaři EPP (lidovci). Proto budeme hlasovat proti ní,“ řekl polskému Euractivu bývalý europoslanec PiS Ryszard Czarnecki.
Problém pro PiS může být možná podpora von der Leyen od premiérky Giorgie Meloni z Itálie. Pokud její strana Bratři Itálie bude hlasovat pro její znovuzvolení a PiS bude proti, může v ECR vzniknout vážný rozkol.
Levicový europoslanec Robert Biedroń (S&D) argumentoval, že podpora polské levice pro von der Leyen bude záviset na tom, zda vstoupí do koalice s ECR. „Je těžké podpořit von der Leyen, když chce spolupracovat s ECR, jehož členem je i PiS,“ řekl polskému Euractivu a dodal, že od premiéra Tuska očekával prohlášení, že ani jeho Občanská platforma nebude souhlasit s takovou spoluprací.
Krajně pravicová Konfederace prostřednictvím Anny Bryłky jasně uvedla, že její strana „za žádných okolností“ nepodpoří von der Leyen. „Přáli bychom si, aby se předsedou Komise stal někdo s názory bližšími těm našim,“ řekla Euractivu Polsko.
ČESKO
Česko nemá ambice na nejvyšší funkce v EU, ale český premiér Petr Fiala (ODS, ECR) chce, aby se budoucí vedení zaměřilo na dva základní principy. „Rád bych, abychom při budoucí práci klíčových evropských orgánů sledovali dvě základní priority, na kterých tak záleží České republice a myslím, že stále více a více státům. A to je, v heslech řečeno, bezpečnost vnitřní a vnější, a konkurenceschopnost,“ řekl Fiala na dotaz redakce 17. června.
Pokud jde o podporu druhého mandátu Ursuly von der Leyen, Fialova ODS sedí v politické skupině ECR. Ta není součástí nové evropské většiny, proto je tedy její vliv na nominace omezený. Fiala má nicméně s von der Leyen dobrý vztah a ani europoslanci z řad ODS nejsou k von der Leyen zvlášť kritičtí.
Největší česká opoziční strana ANO vedená Andrejem Babišem se sedmi europoslanci Ursulu von der Leyen nepodpoří. Strana nedávno opustila jak liberální ALDE, tak Renew skupinu, což naznačuje posun k více nacionalistické a populistické rétorice.
„Považuji předsednictví Ursuly von der Leyen za neúspěšné v mnoha ohledech (…),“ řekl Ondřej Kovařík, znovuzvolený europoslanec za ANO.
Von der Leyen také pravděpodobně nezíská podporu dalších českých europoslanců, jmenovitě od koalice Přísaha a Motoristé, od uskupení Stačilo! ani od SPD.
Na druhou stranu, čeští europoslanci z největší lidovecké frakce EPP (zástupci TOP 09, KDU-ČSL a STAN) von der Leyen zřejmě podpoří.
Česko se mezitím soustředí na boj o silné portfolio v Evropské komisi. „Naše šance na atraktivní portfolio se určitě zvyšují díky tomu, jak se Česko v posledních letech v EU chovalo. Určitě by pro nás byla atraktivní energetika, koheze nebo vnitřní trh,“ myslí si Martin Dvořák (STAN, EPP), český ministr pro evropské záležitosti.
