Visegrádská čtyřka v brexitovém patu

© European Union, 2019

Tři roky po referendu o brexitu zůstává Spojené království členem EU. Dohoda o odchodu dojednávaná téměř dva roky mezi Británií a EU totiž navzdory třem pokusům zatím neprošla britským parlamentem. Novým datem vystoupení je nyní 31. říjen.

Článek vznikl ve spolupráci se slovenskou a polskou redakcí EURACTIV a maďarským think tankem Political Capital jako součást projektu VisegradInfo.eu.

Za současnou patovou situaci kolem brexitu je podle odborníků částečně zodpovědná jak Velká Británie, tak i Evropská unie. Vinu ale přičítají zejména Spojenému království.

„Situace kolem brexitu je natolik komplexní a mnohovrstevnatá, že ukázat na jednoho jediného viníka by bylo až přílišným zjednodušením. Každá strana nese určitou část viny,” říká odbornice na britskou politiku Monika Brusenbauch Meislová z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně. Připouští však, že jednou z příčin nynější patové situace jsou vzájemně nekompatibilní cíle, které premiérka Theresa Mayová vytyčila.

„Ve zkratce, chce opustit jednotný trh a celní unii a zároveň nemít mezi Severním Irskem a Irskem tvrdou hranici, což se do značné míry vzájemně vylučuje,“ vysvětlila Brusenbauch Meislová.

Dospějí brexitová vyjednávání k celní unii nebo dokonce k novému referendu?

V úterý (7.5.) se mají sejít zástupci britské vlády a opozičních labouristů a britská média v této souvislosti píší o tom, že Theresa Mayová na schůzce navrhne dočasné setrvání v celní unii, a že údajně tajně vyjednává i o novém referendu.

Opačného názoru jsou čelní představitelé Slovenska. Poté, co v polovině března britský parlament podruhé odmítl rozvodovou dohodu, předseda slovenského parlamentu Andrej Danko prohlásil, že za to může EU, která jeho slovy „ani po dvou letech vyjednávání nebyla schopná přijít s uspokojivým řešením“. Podle něj je patová situace kolem brexitu důkazem, že by se EU měla reformovat. „Naprostá neschopnost unijních lídrů potvrzuje, že EU by se měla komplexně přebudovat a europoslanci by měli být nahrazeni,“ uvedl jeho mluvčí Tomáš Kostelník.

Slovenská vláda po celou dobu vyjednávání odchodu Británie z Unie přesto plně podporuje vyjednávací tým Evropské komise pod vedením Michela Barniera. Několikrát také vyjádřila svou spokojenost s výstupovou dohodou. „Dohoda o brexitu by se už neměla znovu otevírat. V nynější podobě je dobrá a nevidíme důvod k dalším změnám,“ zhodnotil výsledný akt slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák.

Inspirace brexitem?

Maďarský premiér Viktor Orbán využívá brexitové referendum z června 2016 ve své protiunijní rétorice. Odchodem Británie z Unie se Orbánovi otevírá možnost tlačit euroskepticismus dále směrem na východ, a posilovat tak nacionalistický hlas V4.

Orbánova vláda navíc nesprávně staví brexit do kontextu migrační krize. Referendum o brexitu totiž nevyhráli kritici evropské migrační politiky, ale ti, kteří slibovali konec přílivu pracovní síly ze střední a východní Evropy do Velké Británie. „Jean-Claude Juncker coby evropský lídr selhal. Nebyl schopen přesvědčit Brity, aby zůstali v EU. Zároveň se mu nepodařilo zastavit migranty před hranicemi EU,“ prohlásil v dubnu maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

V tomto ohledu se tak brexit stal vhodným nástrojem maďarské vlády pro prosazování svých protiunijních postojů.

Euroskeptický populismus v Maďarsku a Polsku: Podobná melodie, ale jiný orchestr

S blížícími se evropskými volbami se z Maďarska a Polska opět ozývá euroskeptická rétorika. A rozhodně to není nic překvapivého. Místní vládnoucí strany a jejich lídři – Viktor Orbán a Jaroslaw Kaczyński – se totiž na Evropskou unii dívají kriticky. 

V České republice zase zaznívaly hlasy volající po uspořádání referenda, podobně jako tomu v Británii. Dnes už je ale situace do určité míry odlišná. „To lze přičítat mimo jiné průtahům ve výstupových vyjednáváních a jejich nesmírné spletitosti, chaotičnosti a nepředvídatelnosti. Tento vývoj ostatně kopíruje i trend pozorovatelný v ostatních členských zemích EU, kdy v měsících následujících po referendu panovaly v některých kruzích vážné obavy z dominového efektu a hovořilo se kromě potenciálního czexitu např. i o frexitu, grexitu, nexitu či swexitu. Nyní se však zdá, že politické subjekty propagující odchod z EU zvolily vyčkávací taktiku a čekají, jak výstupový proces s Velkou Británií vlastně dopadne,“ upřesnila Brusenbauch Meislová.

Jedinou politickou stranou zastoupenou v českém parlamentu, která podporuje tzv. czexit, je strana Svobody a přímé demokracie (SPD). „U této strany je inspirace Spojeným královstvím očividná – dle svého programu chce jednat o změně podmínek členství ČR v EU. (…) V jejím programu doslova stojí ´Odejdeme po anglicku´,“ dodává odbornice.

Navzdory sporu polské vlády s Evropskou komisí ohledně principů vlády práva, a i přes častou kritiku polských politiků na adresu EU, která je podobná té maďarské, není pro řadu polských představitelů „polexit“ východiskem. Ani samotný brexit nijak zvlášť vnitrostátní debatu neovlivnil. Poláci totiž zůstávají jedním z nejvíce proevropských národů v EU. Členové vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) proto otevřeně říkají, že jejich členství v EU není ohroženo. „Členství v EU je pro polský patriotismus žádoucí. To ovšem neznamená, že budeme vše akceptovat,“ prohlásil předseda PiS Jaroslaw Kaczynski.

Právní stát v zemích Visegrádské čtyřky: Z pilných žáků černé ovce

Přestože země V4 letos slaví 30 let od pádu komunismu, Maďarsko a Polsko čelí řízení EU pro ohrožení vlády práva. Úroveň demokracie se u těchto dříve pilných studentů demokratické transformace významně zhoršila. Česko a Slovensko možná podobný vývoj čeká.

Klíčový partner odchází

Británie je pro polskou a maďarskou vládu strategickým partnerem při obraně národní suverenity. Ekonomické faktory jsou ale neméně důležité. Například Polsko a Spojené království byly spojenci zejména v oblasti jednotného trhu EU, zvláště pak v otázce služeb. „Máme také podobný postoj k jednotnému digitálnímu trhu nebo obecně v obraně jednotného trhu bez protekcionistických opatření. Pro Londýn a Varšavu byla důležitá i rovnováha mezi členy a nečleny eurozóny,“ zhodnotil polsko-britské vztahy expert z Polského institutu mezinárodních vztahů (PISM) Przemysław Biskup. Vzhledem k tomu, že Británie byla největším obráncem zemí, které dosud nepřijaly euro, obavy z oslabení rovnováhy mezi členy a nečleny eurozóny sdílí Polsko, Česko i Maďarsko.

Po brexitu může EU zrychlit. Česko zase ztratí svého spojence, říkají odborníci

Ať už bude podoba brexitu jakákoliv, EU podle odborníků odchodem Británie ztratí brzdu evropské integrace. Uvolní se naopak prostor pro francouzsko-německý motor.

Hlavní poradce britsko-polské obchodní komory Michael Dembinski také poznamenává, že Velká Británie byla dlouhou dobu jedním z nejdůležitějších obchodních partnerů Polska. „Má to dva důvody. V prvé řadě si britští exportéři kvůli obavám z tvrdého brexitu dělají zásoby nejrůznějších výrobků. Druhým důvodem je snížení importu polského masa do Česka, který vedl k tomu, že Britové (v importu masa) předběhli Česko,“ upřesnil Dembinski. Primární trh pro export polského zboží leží dlouhodobě v Německu.

Experti se dále shodují, že největší negativní dopady na zahraniční poptávku pocítí ze zemí Visegrádu zejména slovenská eko nomika. Spojené království je totiž pro Slovensko jedním z klíčových obchodních partnerů. Celkový export ze Slovenska do Británie představuje 5 procent slovenského HDP. V roce 2017 Slovensko exportovalo na britské ostrovy výrobky za 5 miliard eur, to znamená 6 procent celého slovenského exportu. Británie je tak šestým největším odběratelem slovenské produkce. Žádná ze zbývajících visegrádských zemí nepřekoná podílem HDP slovenský export. Pouze čtyři členské státy EU vyváží do Británie více než Slováci.

Mezi hlavními slovenskými vývozními artikly jsou automobily, součástky a další příslušenství do motorových vozidel, zkapalněné ropné plyny, uhlovodíkové plyny, monitory, projektory a televize. Většinu těchto sektorů zasáhne brexit také v Česku a Polsku.

Tvrdý brexit může snížit vývoz českých automobilek do Británie o deset procent

Odchod Spojeného království z EU bez dohody by mohl mít značný dopad na české automobilky. Přípravy na nejhorší jsou proto v plném proudu.

„Pro Slovensko jako exportně orientovanou ekonomiku je nezbytné nastavení co nejlepších podmínek, které umožní vývoz automobilů,“ vysvětlil Maroš Stano, mluvčí ministerstva financí.

Ačkoliv nejsou britsko-maďarské obchodní vazby tak důležité, odchod Británie bez dohody by měl bezesporu vážný dopad i na dlouhodobý růst maďarské ekonomiky. Podle odhadů Erste Bank by mohl tvrdý brexit oslabit ekonomický růst Maďarska o dva procentní body.

Brexit by mohl mít na Maďarsko negativní dopad v důsledku závislosti země na německém vývozu, který v současné době tvoří 15 procent britského importu. Pokud takový objem výrazně poklesne, maďarský průmysl ztratí významnou část svého trhu.

Kromě hospodářských vazeb může být Maďarsko brexitem ovlivněno také skrze globální hodnotový řetězec a oslabením zemí neplatící eurem. „Více než 75 procent maďarského exportu míří do ostatních unijních zemí. Brexit by oslabil růst EU ve střednědobém horizontu a tím by tak měl nepřímo negativní dopady i na zahraniční poptávku po maďarském průmyslu. Těmto rizikům se můžeme vyhnout jen tehdy, pokud bude s Británií uzavřena dohoda o celní unii,“ uvedla pro Political Capital maďarská politoložka Szabina Maguireová.

Tvrdý brexit zasáhne český export do Británie. Ekonomové odhadují pokles až o 20 procent

Velká Británie je pátým největším obchodním partnerem České republiky. Brexit může toto postavení ohrozit.

Brexit může také výrazně zkomplikovat aktivity českých podniků, které obchodují s Velkou Británií. „Největší potíže mohou mít podniky, které působí v leteckém a kosmickém nebo automobilovém průmyslu, také výrobci zdravotnické techniky, elektrotechniky, či výrobci optických přístrojů,“ vysvětlila Eva Veličková ze Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Podle ní by měl brexit dopad také na maloobchodní řetězce a e-shopy závislé na rychlém pohybu zboží tam i zpět. „Nejvíce se obávají podniky, které jsou zásadně napojené na dodavatelské řetězce v rámci EU, protože je zasáhne i nepřímý vliv skrze například pokles objednávek jinde v EU,“ upozornila mluvčí SP ČR.

Nejlepší scénář pro brexit

Pro všechny čtyři země Visegrádu by bylo bezesporu nejlepším řešením odvolání brexitu. Tato možnost je však velmi nepravděpodobná. Druhým preferovaným scénářem se proto jeví celní unie. Třetí možností, na které se země shodují, je uzavření komplexní obchodní dohody mezi EU a Británií po vzoru unijní dohody s Kanadou (tzv. CETA). Podle předsedy Hospodářského výboru Slovenské obchodní a průmyslové komory (SOPK) Ladislava Vaškoviče je nejpravděpodobnějším východiskem brexitu odchod bez dohody nebo dohoda o volném obchodu s nulovými cly. „Ve srovnání s tvrdým brexitem by tento druhý scénář vedl k nižším netarifním nákladům, a měl by tedy menší negativní dopady na všechny strany,“ uvedl pro EURACTIV.sk.

Podle Kryštofa Kruliše, analytika Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), by brexit s dojednanou dohodou obsahující přechodné období, která však ještě nezískala souhlas britského parlamentu, nezasáhl žádný sektor. Je ale nutné mít na paměti, že „Spojené království již nebude zastoupeno v institucích EU. Další postup bude záležet na tom, jaký dlouhodobý vztah se EU a Spojenému království podaří dohodnout,“ uzavřel Kruliš.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?