Visegrád táhne za Polskem a Maďarskem. Říká nahlas nepříjemné věci, migrace už ale nemusí být hlavní téma

© European Union, 2018

Pověst zemí V4 se zhoršila s migrační krizí. Jejich vlády často neumí správně komunikovat. Neznamená to ale, že by jejich argumenty byly nutně neplatné. Novým tématem se pro země V4 stává rozpočet EU. Důraz znovu dávají na ekonomiku, zaznělo na debatě.

Článek vznikl jako součást projektu VisegradInfo.eu.

Zatímco v minulosti představovala Visegrádská čtyřka v EU dobrou a pozitivní „značku“, dnes je její vnímání zatíženo spory, které mají některé visegrádské země s Evropskou komisí nebo jinými členskými státy.

Do velké míry to způsobila migrační krize, která ve V4 vyvolala negativní nálady, přestože se samotné visegrádské země v podstatě nemusely s přílivem migrantů potýkat.

Mezi státy V4 to bylo pouze Maďarsko, které se setkalo s vyššími počty přicházejících lidí, připomněl během květnové debaty o V4 ředitel Centra evropských sousedských studií při Středoevropské univerzitě v Budapešti Péter Bálazs.

„Setkali se s nimi ale pouze lidé žijící blízko hranice se Srbskem, okolo hlavního tahu na Budapešť a odtamtud do Vídně. V jiných regionech lidé migranty nikdy neviděli,“ podotkl. Trasa migrantů totiž směřovala na západ a migranti nebudili větší pozornost, dokud na své cestě nebyly zastaveni. Jakmile se cesta uzavřela, nastaly problémy, protože tito lidé v Maďarsku zůstávat nechtěli, řekl Bálazs.

Společný hlas V4 začíná být v migrační politice EU více slyšet

Země V4 táhnou v otázkách migrace dlouhodobě za jeden provaz. Podle závěrů červnové Evropské rady to vypadá, že snaha konečně přinesla alespoň nějaké ovoce. Dohoda na reformě azylového systému EU je však stále v nedohlednu.

Chybné rozhodnutí o kvótách

Velmi složitá situace nastala v září 2015, kdy unijní ministři v Radě pro spravedlnost a vnitřní věci přijali rozhodnutí o takzvaných kvótách pro přerozdělování uprchlíků, které bylo podle Bálazse špatné.

„Byla to chyba. Než se dostanete k návrhům konkrétních opatření a hledání technických řešení, musíte mít politickou shodu členských zemí. Té ale dosaženo nebylo,“ připomněl Bálazs. „Kdyby se každého zeptali, zda souhlasí, že Německo je přetíženo migranty, odpověď by zněla ‚ano‘. Souhlasíme, že musíme Německu nějakým způsobem pomoci? Odpověď by zněla ‚ano‘. A souhlasíme, že toto břemeno by mělo být sdíleno formou přerozdělování migrantů? ‚Ne.‘,“ řekl.

Pokud na kvótách neexistovala politická shoda, měly členské státy EU podle Bálazse hledat jiné řešení. „Od otázky kvót by se mělo ustoupit, abychom nenabízeli snadný cíl populistům, kteří vůči evropské migrační politice kladou odpor,“ myslí si Bálazs. Problém totiž podle něj neexistuje. „Na Maďarsko podle kvót připadlo 1 300 prověřených uprchlíků. Budapešť jejich přijetí odporovala. A mezitím se ukázalo, že do země mimo kvóty ve skutečnosti přijala ještě větší počet uprchlíků. Takže co je za problém?“ řekl Bálazs.

Orbánova vláda v lidech vyvolala zmatek kvůli migraci, teď s tím má problémy

Maďarsko loni přijalo téměř 1 300 uprchlíků. Krajní pravice vládě vyčítá, že vyvolala „masovou hysterii“ a nyní couvá. Orbánův kabinet se brání, že nadále odmítá kvóty. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky vláda vyvolala v Maďarsku kvůli migraci zmatek.

Migrační krize také ukázala, že někteří členové Visegrádské skupiny hrají v EU roli enfant terrible, myslí si ředitelka České fintechové asociace Maria Staszkiewicz. „Jejich vlády říkají nahlas věci, které si řada jiných vlád myslí, ale nejsou příliš dobře přijímány,“ řekla během debaty.

Země V4 podle ní často neumí příliš dobře komunikovat a nepoužívají správné diplomatické kanály a cesty, které by jim umožnily získat partnery na svou stranu. „Nemyslím si ale, že by kvůli tomu jejich argumenty nebyly platnou součástí diskuze,“ dodala Staszkiewicz.

Problém komunikace s Bruselem nebo jinými zeměmi se ovšem podle Bálazse násobí kvůli tomu, že Maďarsko a Polsko s nimi mají konfliktů více. Zejména Maďarsko přitom často argumentuje tím, že se všechno děje pouze kvůli jeho postoji k uprchlíkům.

Polsko + kdo další?

Migrace je podle Bálazse velké téma, ovšem tím hlavním se podle něj nyní stane podoba příštího víceletého finančního rámce EU. Jednání o něm začala v květnu. „Dalšími podstatnými tématy jsou budoucnost eurozóny, řešení energetické závislosti, dopravní propojení mezi visegrádskými zeměmi i se zbytkem Evropy,“ řekl Bálazs.

Zkušenost podle Bálazse ukazuje, že na fungování Visegrádské skupiny má vliv směřování jednotlivých vlád. „Pokud se nejméně dvě vlády ubírají společným směrem, mohou s sebou táhnout i ty další dvě – zejména pokud je jednou z nich Polsko. Magická formulka tedy zní, že směřování V4 určuje to, kam se ubírá Polsko plus minimálně jedna další země,“ vysvětlil Bálazs.

Rozpočet EU po roce 2020: rozdíly mezi V4 a západem se prohlubují

V jednání o příštím víceletém finančním rámci je pro V4 klíčovou otázkou výše přidělených dotací na postupnou konvergenci méně vyspělých regionů a myšlenka vázat prostředky s požadavky na právní stát.

V současné chvíli jsou hlavními silami Visegrádu Polsko a Maďarsko, které jsou si velmi blízké. Ubírají se přitom směrem, který je odnáší od mainstreamu EU, řekl Bálazs.

„Visegrádská čtyřka je formát, který můžeme naplnit čímkoliv. Polsko a Maďarsko ji v současné době využívají k tomu, aby prosazovaly svůj modernizační narativ,“ uvedla Staszkiewicz. Roční visegrádské předsednictví Maďarska, které skončilo letos v červnu, i předcházející polské předsednictví ve svém programu zdůrazňovaly modernizaci, vnitřní trh, digitalizaci, inovace a lákání nových investorů.

„Ve svém důrazu se od politických otázek posouvají zpět k ekonomickým. Provokativně by se dalo říci, že jsou blízko jakési čínské cestě – soustředí se na hospodářskou bezpečnost, investice a inovace, ale méně jistě se cítí v otázkách demokracie a právního státu,“ řekla Staszkiewicz.