Visegrád se snaží držet krok s rozvojem elektromobility

© Shutterstock

V prodeji elektrických vozidel je zatím střední Evropa pod průměrem EU. Nechce však zaostávat za globálním trendem, rozbíhá proto produkci baterií a touží po velkém úspěchu.

Článek vznikl ve spolupráci se slovenskou a polskou redakcí EURACTIV a maďarským think tankem Political Capital jako součást projektu VisegradInfo.eu.

Když Volkswagen oznámil, že na Slovensku letos propustí 3 tisíce ze svých 15 tisíc zaměstnanců, šokoval tím celou zemi.

Automobilový průmysl zastupuje 12 procent slovenského HDP a 44 procent místní průmyslové produkce. Volkswagen je doposud největším soukromým zaměstnavatelem na Slovensku. Díky multinárodním podnikům vyrábějícím automobily se spalovacím motorem je automobilový průmysl jádrem slovenské ekonomiky.

Podle vyjádření Volkswagenu je důvodem snížení počtu zaměstnanců klesající produkce několika modelů této značky. Další vysvětlení však firma neposkytla a odkazuje se spíše na korporátní strategii německého Wolfsburgu. Ani březnová cesta slovenského premiéra Petera Pellegriniho do sídla společnosti, během které chtěl vyjednat udržení pracovních míst ve slovenské pobočce, příliš nepomohla. Slovenská vláda také nedávno schválila novou strategii, která se zabývá nedostatkem kvalifikované pracovní síly v průmyslu, rostoucími mzdami a nedostatečným aplikovaným výzkumem.

Slovenské problémy ale ještě neznamenají, že ve stejné situaci jsou i ostatní země ze skupiny Visegrádských zemí.

Přestože jsou všechny čtyři země – Slovensko, Česko, Polsko a Maďarsko – závislé na automobilovém průmyslu, v rozvoji nízkoemisních vozidel jsou pod unijním průměrem. V4 také čelí podobným strukturálním problémům souvisejícím s nízkou kupní silou a nedostatečnými investicemi do výzkumu.

Zákaz dieselů je teprve začátek. Němci se přiklánějí k čistým městům a udržitelné mobilitě

Obyvatelé německých měst chtějí čistší vzduch, méně aut v ulicích a více zeleně. Jedinou cestou je udržitelná mobilita a změna v myšlení lidí, říkají odborníci.

Některé země Visegrádu však dělají pokroky. Maďarsko má v rámci V4 nejvyšší podíl elektrických vozidel. Česko se chystá produkovat vlastní elektromobily a baterie a v minulosti usilovalo i o továrnu značky Tesla. Polsko si stanovilo cíl, podle kterého se má do roku 2025 na místních silnicích pohybovat jeden milion elektromobilů. Ačkoliv plán možná není úplně realistický, země se posouvá vpřed, a to jednak díky novému typu elektromobilu a zahraničním investicím do výroby baterií.

Tempo, jakým k posilování elektromobility dochází, představuje tak pro Visegrádské státy sice výzvu, ambice těmto státům ale nechybí.

Plán jednoho milionu

Ve srovnání se západní Evropou je počet prodaných elektromobilů ve Visegrádských zemích nízký. Podle zprávy bruselské nevládní organizace Transport & Environment se Maďarsko se svým 1,5 % blíží 2,5% průměru EU. V absolutních číslech je však jen několik tisíc vozidel ve V4 dobíjecích, oproti desítkám milionů vozidel se spalovacím motorem.

Za pomalým nástupem elektromobility stojí podle expertů vysoká cena za nová nízkoemisní vozidla a nedostatek dobíjecích míst. Kromě toho se Visegrád potýká i s nižší kupní silou.

Navzdory těmto nedostatkům mají Visegrádské země velké plány do budoucna. Česko, Slovensko i Maďarsko dotují nákup elektrických vozidel, ať už z národních fondů nebo z celoevropského Nástroje pro propojení Evropy. Některé z nich mají rovněž v plánu podpořit výstavbu dobíjecích míst.

Před třemi lety Mateusz Morawiecki, tehdy ještě jako místopředseda polské vlády, oznámil, že země plánuje dosáhnout do roku 2025 jednoho milionu elektromobilů. Navzdory malému pokroku ani dnes Morawiecki coby premiér ze svých ambicí neustoupil.

Český Národní akční plán čisté mobility si zase klade za cíl dosáhnout 1% podílu prodaných elektrických vozidel do roku 2020. O pět let později, do roku 2025, by se měl tento podíl zvýšit na 4 %. Podle Zdeňka Petzla, výkonného ředitele českého Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP), jsou však takové cíle nereálné.

Další krok k čisté mobilitě. Veřejná sféra musí začít využívat více nízkoemisních vozidel

Europoslanci dnes podpořili směrnici, která stanovuje, že určité procento vozidel nakoupených a pronajímaných ve veřejných zakázkách musí spadat mezi nízkoemisní. Podle české europoslankyně Konečné je finální verze legislativy příliš slabá.

Mezi lety 2016-2018 poskytla slovenská vláda 5 milionů eur na nákup elektromobilů. Dalších pět milionů zamýšlí do odvětví poslat v rámci nového akčního plánu. Kromě toho vláda slibuje vyčlenit jeden milion pro obce na vybudování dobíjecích míst. Země usiluje o to, aby se do konce dalšího desetiletí pohybovalo po slovenských silnicích 35 tisíc elektromobilů. Do roku 2025 by mělo být v provozu 1500 veřejných dobíječek. Cíle jsou to však vysoké. Dnes se totiž na Slovensku nachází 1700 plug-in hybridů a bateriových elektromobilů a 200 veřejných dobíječek.

Maďarsko je na tom o něco lépe. Podle společnosti LeasePlan, která se zabývá správou vozového parku, je v zemi vybudováno 1562 veřejných dobíjecích stanic.

Od aut k bateriím

Vzhledem k vysoké závislosti ekonomik zemí Visegrádské čtyřky na automobilovém průmyslu se podpora elektromobility jeví jako nutnost. Vlády všech čtyř zemí se proto ve svých plánech budoucí produkce automobilů a baterií o silné automobilové odvětví opírají.

Plán polského premiéra, podle kterého se má po tamních silnicích do roku 2025 prohánět milion elektromobilů, kalkuluje s výrobou těchto vozů na území Polska. Ačkoliv budoucnost prvního místního projektu (elektrické dodávky ‘Elvi’, jejíž výrobu plánovala společnost Ursus) je poté, co se z projektu stáhli dva strategičtí partneři, ve hvězdách, na scéně je nyní nová iniciativa „Polská Elektromobilita“, za níž stojí čtveřice energetických společností. První model osobního vozu má být představen ještě letos na jaře.

Zásadní komponentou elektromobilu jsou baterie. Nedávný materiál Evropského účetního dvora s odvoláním na údaje výzkumné organizace Bloomberg NEF uvádí, že cena baterie může tvořit až polovinu celkové ceny vozu.

 

Auta na elektřinu mohou v budoucnu sloužit jako pojízdné baterky

Nástup elektromobility bude klást zátěž na distribuční síť. Zároveň nabídne nové možnosti v oblasti akumulace, zaznělo na letošním Energetickém kongresu ČR.

Polsko si potenciál baterií uvědomuje. Minulý rok korejská společnost LG Chem otevřela u Vratislavi továrnu na baterie do elektromobilů. Společnost do projektu investovala 500 milionů eur, zaměstnala přes 2 tisíce lidí a plánuje vyrobit 100 tisíc baterií ročně. Kromě toho má být do roku 2020 v polském Dolním Slezsku vybudována dosud největší továrna na lithium-iontové baterie, a to čínskou společností Zhangjiagang Guotai-Huarong New Chemical Materials.

Nové nápady

Velké ambice má také Česko. „Česká republika by měla využít potenciálu, který automobilový sektor přináší, být aktivní a stát se tak v oblasti mobility zemí budoucnosti,“ myslí si Zdeněk Petzl z AutoSAPu.

Škodovka letos plánuje vyrobit první elektromobil a do roku 2022 by měla navrhnout deset nových modelů elektroaut. V Česku se hovořilo také o výstavbě továren na baterie, za kterými by stály dvě významné společnosti –  čínská Contemporary Amperex Technology Limited (CATL) a americká Tesla. Z plánu však sešlo.

Česko má nicméně vlastní firmu na výrobu baterií. Tou je firma HE3DA, která vychází z patentu českého vědce. Na konci tohoto roku plánuje zahájit ostrou výrobu lithiových baterií v továrně Magna Energy Storage v Horní Suché na Ostravsku.

V Maďarsku do sektoru e-mobility investují především nadnárodní automobilové podniky. Například společnost Audi už svou výrobu elektromobilů zahájila. Společnost Mercedes-Benz zase oznámila výstavbu své „full flex“ továrny, která umožní výrobu různých modelů – včetně těch elektrických. Do provozu má být uvedena v roce 2020. Do výstavby provozů na výrobu baterií nyní v Maďarsku investuje Samsung a jihokorejská SK Innovation.

Navzdory zjevnému pokroku stojí ovšem před Maďarskem jedna zásadní výzva: jak zajistit, aby se na transformaci odvětví podílely i firmy s domácím kapitálem.

„Velké společnosti se zahraničním kapitálem dnes nedostatek pracovních míst kompenzují robotizací a většině z nich se také mimořádně daří. Nyní je třeba, aby jejich příkladu následovaly také maďarské středně velké a malé podniky. K tomu ale potřebují stabilní a předvídatelné právní prostředí,“ řekl think tanku Political Capital generální tajemník Maďarské asociace automobilového průmyslu Csaba Kilián.

Europoslanci požadují bezpečnější autonomní vozidla. Mají více chránit zdraví i osobní data

Autonomní doprava může zvýšit bezpečnost a plynulost na silnicích, přispět k čistšímu vzduchu nebo vytvářet nová pracovní místa. Musí být ale zajištěna dostatečná ochrana a kontrola osobních údajů, která vozidla vytvářejí.

Sen o velkých továrnách

Slovensko za ostatními zeměmi Visegrádské čtyřky zaostává. Slovenský závod Volkswagenu je sice v rámci skupiny jediným místem, kde automobilka vyrábí svůj model e-UP!, ředitel Slovenské asociace pro elektromobilitu Patrika Križanského nicméně upozorňuje, že tento model není založen na speciální modulární platformě VW pro elektromobily a je tedy otázkou, nakolik je jeho výroba udržitelná.

Výhledy jsou přesto slibné. PSA Peugeot-Citroën začíná vyrábět elektrický Peugeot 208. O zahájení výroby vlastních elektromobilů pak údajně uvažují i místní továrny Kia a Jaguar Land Rover.

To však Slovensku nestačí. Místopředseda Evropské komise zodpovědný za energetickou unii Maroš Šefčovič na Facebooku prohlásil, že „Slovensku velmi přeje, aby mělo ‚gigatovárnu‘ na výrobu baterií, která je nezbytná pro nezadržitelný rozvoj elektromobility.“

Komise podle zmíněného materiálu Evropského účetního dvora odhaduje, že pouze na uspokojení poptávky v rámci zemí EU bude potřeba do roku 2025 každoročně vyrobit baterie v hodnotě až 250 miliard euro. K tomu bude podle Komise zapotřebí alespoň 10 až 20 velkokapacitních závodů na výrobu baterií, tzv. gigatováren, z nichž každá ročně vyprodukuje lithium-iontové baterie o výkonu zhruba 200 GWh.

A právě do tohoto závodu nyní nastupují i země Visegrádské čtyřky.