Visegrád se otvírá uprchlíkům z Ukrajiny, Maďarsko ale zůstává zdrženlivější

© EPA-EFE/MIGUEL A. LOPES

Zatímco v minulé migrační krizi si země Visegrádu společně vysloužily mezi evropskou sedmadvacítkou pověst nesolidárních zemí, v přijímání lidí prchajících před ruskou agresí na Ukrajině jdou Evropě příkladem. Na vztahu k Rusku se ovšem dlouhodobě neshodnou.

Od vypuknutí války na Ukrajině 24. února přijaly země Visegrádské čtyřky statisíce lidí prchajících z Ukrajiny, která čelí stupňující se ruské agresi. Nejvíce uprchlíků směřuje do Polska, hranice překročilo více než 377 tisíc příchozích. Zhruba 140 tisíc lidí přišlo do Maďarska, přes 70 tisíc na Slovensko a více než 30 tisíc do Česka.

Podle odhadů Evropské komise do EU přijde každou hodinu na 600 uprchlíků, mezi kterými jsou ve většině ženy a děti. Na hranicích se proto tvoří obrovské fronty, kde lidé čekají i vyšší desítky hodin.

Cílové země do velké míry rozvolňují pravidla pro vstup a pobyt uprchlíků a zřizují speciální kontaktní body, aby jim usnadnily vyřízení všech potřebných formalit. V porovnání s migrační krizí z roku 2015 se jedná o zcela opačný přístup k lidem prchajícím z válečného konfliktu do bezpečí unijních hranic.

„Občané i politici v televizi vidí, jak ruská vojska bombardují ukrajinská města, a to vyvolává vlnu soucitu s Ukrajinou a s prchajícími lidmi. Tato válka je středoevropanům na rozdíl od konfliktů v jiných částech světa snadno srozumitelná,“ vysvětlil redakci, co stojí za přístupem Visegrádu k uprchlíkům z Ukrajiny odborník na migraci z Martensova centra v Bruselu Vít Novotný.

Podle něj hraje roli také to, že středoevropské země mají dlouholetou zkušenost s ukrajinskými pracovníky a jejich snadnou integrací do společnosti. „Nemůžeme opomenout ani jejich jazykovou a kulturní blízkost,“ dodal. 

Podle Gergelyho Gulyáse, šéfa kabinetu maďarského premiéra Viktora Orbána, ovšem Maďarsko nehodlá podpořit aktivaci evropské směrnice, která má Ukrajincům prchajícím před válkou usnadnit vstup do zemí EU i jejich pobyt v nich. Podle legislativy by nemuseli formálně žádat o azyl a získali by přístup k zdravotní péči, vzdělání i na trh práce.

Gulyás dnes na tiskové konferenci dodal, že se na tom Visegrádská čtyřka shoduje.

Mluvčí české vlády Václav Smolka ovšem vyvrátil, že se jedná o společnou pozici zemí Visegrádu. „Jednotná pozice V4 v tomhle není,“ napsal na twitteru.

The Capitals: Rusko šíří dezinformace, aby podkopalo podporu uprchlíků

The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.

Maďarské balancování

Maďarsko mezi svými visegrádskými kolegy vyčnívá i ve vztahu k Rusku. Podle ředitelky pro výzkum Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavlíny Janebové se nyní nachází maďarská vláda ve složité zahraničně-politické situaci.

„Sázka na dlouhodobé budování blízkých vztahů s Ruskem a balancování mezi ním, Čínou a dalšími státy v rámci tzv. východního otevírání na jedné straně a západními státy na straně druhé, se (premiérovi) Viktoru Orbánovi nevyplácí. I on si uvědomuje, že to, co aktuálně ruský režim na Ukrajině provádí, je daleko za hranicí přijatelnosti, a to jak pro západní partnery, tak pro občany Maďarska,“ vysvětlila odbornice na dotaz redakce.

Janebová zároveň upozorňuje, že ačkoliv se přístup zemí V4 k Rusku dlouhodobě liší, čtyřka byla založena na principu spolupráce v oblastech a tématech, ve kterých spolu země souhlasí. „Narativ, že V4 je blok, který spolu za všech okolností a ve všem souhlasí, který se začal prosazovat po tzv. migrační krizi, je od začátku mylný,“ zdůraznila.

Neznamená to ovšem, že by visegrádská spolupráce musela oblasti, na kterých se neshodne, ignorovat. Česká vláda by tak podle Janebové mohla ve Visegrádu otevřít téma opatření proti Rusku a pokusit se Maďarsko ovlivnit.   

Na vahách války

Jedná se nicméně o velmi citlivou bezpečnostní situaci, evropští lídři tak pečlivě zvažují, jaké dopady by měly jejich kroky na země EU a možné rozšíření konfliktu do sedmadvacítky. 

Zdrženlivé tak není pouze Maďarsko, které původně váhalo se souhlasem odstřižení ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT. Nejprve byly proti i Německo, Itálie a Kypr. A zatímco Orbán nedal souhlas s převozem „smrtících“ zbraní přes území Maďarska na Ukrajinu, Polsko, Slovensko a Bulharsko se stíhačkami MiG a Suchoj v arzenálu jsou zdrženliví s jejich poskytnutím Ukrajině. Podle zpravodajského serveru Onet by však Polsko mohlo stíhačky Ukrajině nakonec poskytnout, nebude to ale hned.

Obava z nepředvídatelného jednání Vladimira Putina, který na adresu Západu nešetří výhružkami, trvá.

Pomohou i jiní

Lidé před válkou prchají přirozeně i do dalších sousedních států – Moldavska a Rumunska. Podle Novotného však středovýchodní křídlo Evropy nebude v přijímání uprchlíků osamoceno.

„Myslím, že váleční běženci budou putovat do všech členských zemí. Už se to děje. Očekávám, že běžence přijmou s otevřenou náručí,“ uvedl.

Novotný nicméně upozornil, že situace by se mohla politicky zkomplikovat v případě, že by počty příchozích rapidně stoupaly. To není vyloučené. Eurokomisař pro krizové řízení a humanitární pomoc Janez Lenarčič v úterý (1. března) v souvislosti s válkou na Ukrajině varoval před humanitární katastrofou, kterou Evropa nezažila po mnoho desetiletí.

Podle Úřadu komisaře OSN pro uprchlíky z Ukrajiny do sousedních zemí zamířilo už více než milion lidí. Podle odhadů OSN by v důsledku války mohly Ukrajinu opustit až čtyři miliony lidí.

V Česku, kam denně přijede zhruba pět tisíc uprchlíků, bude kvůli vysokému počtu příchozích od pátku 4. března platit nouzový stav.

Zvýšený tlak na země sousedící s Ukrajinou by mohl vést k žádostem o relokaci některých uprchlíků do dalších zemí Unie – praxi, kterou v krizi z roku 2015 V4 odmítala.

Zatím se o relokacích podle unijního diplomata nediskutuje. Dnes to potvrdila i eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová. „Zatím nemáme žádosti (o relokace),“ řekla v předvoji jednání unijních ministrů vnitra.

Většina zemí EU už však avizovala, že jsou připravené ukrajinské uprchlíky přijmout, aby tak zemím na východní vnější hranici Unie ulevily. Po relokacích uprchlíků z Polska, Maďarska, Rumunska a Slovenska do ostatních členských států navíc volají i poslanci Evropského parlamentu ve své úterní rezoluci. Pro usnesení zvedla ruku drtivá většina europoslanců, včetně těch českých. Výjimkou je Kateřina Konečná (KSČM), která se zdržela, a Ivan David s Hynkem Blaškem (SPD), kteří nehlasovali vůbec.