V4 je v podpoře vstupu zemí západního Balkánu do EU jednotná. To ale nestačí

Srbsko © Shutterstock

Země Visegrádské čtyřky jsou jednotné v otázce rozšíření Unie i NATO o západní Balkán, ačkoliv se celkový konsensus rozpadá v případě Kosova. Deklarace, které se zavazují k politice otevřených dveří, však nejsou následovány konkrétními a rozhodnými kroky.

Článek vznikl ve spolupráci se slovenskou a polskou redakcí EURACTIV a maďarským think tankem Political Capital jako součást projektu VisegradInfo.eu.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na nedávném setkání s moldavským ministrem zahraničí Tudorem Uljanovskim řekl, že „čím více členů Unie má, tím je silnější“. Prohlášení podobného charakteru jasně vystihují i ​​postoj dalších zemí Visegrádu k rozšiřování Unie: deklarace, které se zavazují k politice otevřených dveří, nejsou následovány konkrétními a rozhodnými kroky, což se často odůvodňuje mimořádně komplikovaným přístupovým procesem.

Pro všech šest států západního Balkánu je vstup do Unie zahraničně-politickým cílem číslo jedna. Integrace je pro demokratický a ekonomický rozvoj regionu nezbytnou podmínkou. Rozšíření Unie o západní Balkán bude rovněž nejlepší pojistkou proti aktivitám velkých hráčů, jako jsou Rusko, Čína, Turecko či Spojené arabské emiráty, které se mohou snažit o posílení vlivu v Evropě přes „balkánská zadní vrátka“. Šest zemí západního Balkánu je domovem pro asi 18 milionů lidí a společné HDP se přibližně rovná tomu slovenskému. Teoreticky by tedy asimilace balkánských občanů do 500 milionové EU neměla být problém.

Rozšiřování by mělo zůstat prioritou i pro Unii, pokud tedy chce dostát slovům Jeana-Claudea Junckera o „exportu stability“ a zároveň chce být „architektem světa zítřka“.

Vstup Makedonie a Albánie do EU má od Komise zelenou. V pokračování přístupových rozhovorů s Tureckem je ale zdrženlivá

Komise dnes doporučila zahájit přístupová jednání s Makedonií a Albánií. V obou případech ale rozhodnutí o vstupu může narazit u členských států. Turecko se naopak podle Unie vzdaluje jejím hodnotám. Nadále ale zůstává strategickým partnerem.

Jednotný Visegrád

Visegrádská čtyřka v otázce rozšíření Unie směrem na jih společně hlasitě vyzývá k přechodu od slov ke skutkům. Prvním důvodem je solidarita, druhým ekonomická a bezpečnostní strategie. „Chceme sdílet naše zkušenosti se systémovou a ekonomickou transformací, které umožnily vstup do Evropské unie i nám,“ komentoval současný stav polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz.

České, maďarské i polské předsednictví Rady Evropské unie měla rozšiřování na západní Balkán vysoko v žebříčku svých priorit, podporovala dokončení přístupových rozhovorů s Chorvatskem i zahájení jednání se Srbskem.

Slovenské předsednictví v roce 2016 (již po vstupu Chorvatska a během probíhajících rozhovorů se Srbskem) hovořilo zejména o obecné podpoře rozšiřování. Na začátku roku 2018, kdy Brusel připravoval Strategii o perspektivách rozšiřování na západní Balkán, se ale Bratislava přidala k nejambicióznějším státům Unie. Dokonce navrhovala, aby EU do některých rozhodovacích procesů, které vstupu předcházejí, přizvala i Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Makedonii a Srbsko.

Ani zbývající země V4 v ambicích za Bratislavou nezaostávají. Český ministr zahraničí Tomáš Petříček nedávno Unii vyzval k otevření přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií. „Obě země udělaly pokrok a měly by dostat možnost udělat další krok,“ konstatoval Petříček. Na dubnovém setkání se srbskými zástupci Petříček zase prohlásil, že Srbsko je „klíčovou součástí evropského integračního procesu na Balkáně.“ Srbům nabídl české zkušenosti s přístupovým procesem.

Ministr Petříček prosazuje zahájení přístupových rozhovorů EU s Albánií a Severní Makedonií

Pro zahájení přístupových rozhovorů EU se Severní Makedonií a Albánií se dnes vyslovil český ministr zahraničí Tomáš Petříček, který se v Bratislavě zúčastnil schůzky s kolegy ze Slovenska, Maďarska, Polska a Francie.

Polsko se jako jediná země z V4 účastní takzvaného Berlínském procesu. Mezivládní platforma, která sdružuje deset zemí s cílem podpory regionální spolupráce mezi zeměmi západního Balkánu, doplňuje evropskou politiku rozšiřování. Varšava letos skupině předsedá a hostit bude červencový summit v Poznani.

Kromě konstruktivní podpory různých iniciativ a návrhů V4 také velmi hlasitě kritizovala postoj Unie k západnímu Balkánu. Slovenská diplomacie v čele s Miroslavem Lajčákem označila Junckerovo vyjádření o návrhu dat vstupu balkánských zemí za nešťastné a politicky škodlivé. Souhlasí s tím i slovenský europoslanec a předseda delegace v Parlamentním výboru pro stabilizaci a přidružení EU-Srbsko, Eduard Kukan. „Pokud nebude oznámení plánovaných dat vstupu následováno konkrétními kroky a projekty, pro země to bude mít negativní důsledky,“ řekl Kukan.

Nekonkrétní sliby kritizovali také Maďaři, kteří západní Balkán vidí jako politickou i ekonomickou prioritu. „Otevření jedné nebo dvou kapitol ročně se dá nazvat všelijak, ale určitě ne motivací. Musíme země motivovat, ukázat jim, že snaha o členství v Unii se vyplatí, protože v jiném případě pouze posilujeme protievropský sentiment, kterému se všichni chceme vyhnout,“ řekl Szijjártó počátkem roku 2019.

Polská expertka Marta Szpalová z Centra pro východní studia zdůraznila, že pokud bude Brusel s rozšiřováním nadále váhat, velké mocnosti zpoza hranic Unie situace využijí.

EU chce vytlačit ruský vliv z Balkánu, zatím je ale váhavá

Balkánské země mají znovu perspektivu členství v EU. Unie je ale obezřetná – státy regionu si prý musí nejprve vyřešit své problémy a neshody. Na poloostrově se přitom unijní zájmy střetávají s ruskými.

Stejný cíl, jiná motivace

V cestě rychlému vstupu západobalkánských zemí do EU však stojí více než jen nerozhodný Brusel. Korupce, organizovaný zločin, obchod s lidmi, ilegální migrace a mezistátní hádky jsou témata, která státy musí před vstupem vyřešit. „Region má přesto pro Unii velký strategický význam, hlavně kvůli jeho využití jako nástroje zahraniční politiky,“ vysvětluje Anna Oroszová, výzkumnice z Maďarského institutu zahraničních věcí a obchodu. Unie pro západní Balkán naopak znamená efektivní demokratizační prostředek.

Kvůli geografické blízkosti je to právě Visegrádská čtyřka, kdo je v tématu budoucího členství zemí západního Balkánu nejhlasitější. V4 rozšiřování na jih vnímá strategicky. Navzdory jednotnému cíli se však motivace jednotlivých zemí pro rozšiřování liší. Zatímco Polsko zdůrazňuje bezpečnostní a stabilizační dimenzi, Slovensko, Česká republika a Maďarsko vnímají především ekonomické výhody, které přístup nových zemí do Unie přinese. Země V4 podporují rozšiřování společně, ale dodávají mu také bilaterální rovinu.

Slovensko zůstává mezi zeměmi V4 jedinou, která stále neuznává Kosovo. To mu však nebrání podporovat při každé možné příležitosti dialog mezi Prištinou a Bělehradem, který je klíčem k co nejrychlejšímu vstupu Srbska do Unie. „Čím více domácích úkolů si Kosovo udělá, tím rychleji se mu podaří přesvědčit skeptické země,“ řekl Henrik Markuš, vedoucí zastupitelského úřadu Slovenska ve Skopje. Od Bratislavy se však v otázce uznání Kosova v blízké budoucnosti změny neočekávají.

Pro Polsko má rozšiřování směrem na Balkán dvě dimenze – politickou a technickou. Cílem Varšavy je balkánským zemím nabídnout svou vlastní zkušenost s transformací. Kromě politické podpory Polsko nabízí asistenci v oblastech, které považuje za klíčové pro integrační proces. Za tímto účelem v roce 2015 ministerstvo zahraničních věcí zřídilo program „Akademie rozšiřování“, který má sloužit jako tréninkový program pro země západního Balkánu. V souladu s doporučeními Evropské komise, zahrnutými v rozšiřovacím balíčku, nabízí program podporu v zahraničně-politických otázkách, evropské integraci, bezpečnosti, zemědělství, ekonomice a justici.

„Přímé know-how v oblasti transformace a integrace nabízí i Slovensko,“ podotýká Tomáš Strážay, analytik Slovenské asociace pro zahraniční politiku.

Kdy EU po dietě jménem brexit „ztloustne" o další členy? Realistický je rok 2030

S brexitem a očekávanými evropskými volbami stojí Evropská unie před nejasnou budoucností. Kam do toho všeho zapadá plánované rozšíření členské základny o země západního Balkánu?

Souboj o region

Státy V4 stejně jako ostatní členové Unie nepochybně velmi jasně chápou, že západní Balkán se stal šachovnicí pro globální velmoci, se silnou přítomností Číny, Ruska, Turecka, Saúdské Arábie a jiných.

Věra Stojarová z Masarykovy Univerzity v Brně tvrdí, že „pokud [západní Balkán] nebude součástí Evropské unie, zůstane pod ruským, čínským, tureckým či arabským vlivem.“ České hranice jsou od regionu vzdáleny pouhých 600 kilometrů, proto se podle ní pro Čechy jedná o strategický region.

Potřebná je diplomatická moc, takzvaná měkká síla (soft power), ale také strategické investice. „Proto je v regionu důležité šířit evropské hodnoty, které by nakonec měly vést k účasti zemí na evropském projektu, aby nebyly pod kontrolou jiných velkých zemí,“ uvedl Radek Vondráček, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Země bojující o vliv v regionu volí podle Stojarové různé postupy. Navzdory faktu, že Evropská unie je největším obchodním partnerem balkánských států, dominantním investorem je Čína. V měkké síle je premiantem naopak Rusko. Stojarová si myslí, že Unie by v obou oblastech měla dělat více. „Evropská unie by se měla soustředit na propagaci liberální demokracie a zviditelnění EU a jejích hodnot, jinak ji ruská propaganda naprosto přebije a získá tak dominanci nad celým politicko-společenským diskurzem,“ říká expertka.

Babiš: O Balkán soupeříme se Saudy, Tureckem a Ruskem. Region potřebuje příslib členství v EU

Balkánské státy mají nakročeno k EU, ale Unie je zatím vůči rozšiřování skeptická. Podle kancléřky Merkelové je nutné, aby země regionu nejprve prošly reformami. Premiér Babiš si myslí, že konkrétní datum vstupu do EU by je k tomu motivovalo.

Anna Oroszová tvrdí, že Rusko kromě rozdmýchávání konfliktů mezi některými etnickými skupinami nenabízí regionu žádnou skutečnou alternativu, což je v přímém rozporu se zájmy Unie. Čína a další hráči zase svými investicemi oslabují vymahatelnost Unií požadovaných reforem, protože sami jimi investiční projekty nepodmiňují. Vyřešení této otázky by posílilo lokální reformy a může v konečném důsledku znamenat i efektivnější soutěž investorů ze strany evropských společností, které v investicích zavádějí podmíněnost reformami a dodržováním hodnot.

Výhody budou vzájemné a uvědomuje si je i Varšava. Tomasz Zornaczuk z Polského institutu pro mezinárodní otázky vidí výhody nejen pouze v profitu z jednotlivých investic. Ekonomické výhody budou plynout ze samotné účasti zemí na jednotném trhu, zlepší se také možnosti boje proti mezinárodnímu zločinu. Polsko aktivně buduje obchodní vazby se zeměmi regionu, a rok co rok do něj proudí stále větší množství polských turistů. Varšava na oplátku očekává, že z regionu přitáhne vysoce kvalifikovanou pracovní sílu a specialisty, kteří jí na trhu chybí. Kulturní blízkost by měla umožnit snadnější asimilaci.

Polsko i ostatní středoevropské země mají s odlivem mozků vlastní nemilé zkušenosti. Velmi dobře si uvědomují, že s rychlou integrací přichází masivní emigrace, což nastoluje otázku efektivity práce. To ale dává více prostoru profesionálům, kteří se ze zahraničí rozhodnou vrátit do své rodné země.

Ze zemí západního Balkánu je pro středoevropské státy nejdůležitější Srbsko. Maďarsko je největším srbským obchodním partnerem, zatímco Polsko je druhé. Maďarští experti podtrhují i ​​další výhody, které by vstup Srbska do Unie přinesl. Orozsová tvrdí, že rozšíření o Srbsko by bylo v souladu s národně-orientovanou politikou maďarské vlády. Propustnost hranic a regionální infrastrukturní projekty by podle expertky otevřely prostor pro silnější vazbu Maďarska s Maďary v srbské Vojvodině. Vzhledem k Orbánově politice vydávání pasů pro Maďary v zahraničí může taková vazba přinést straně Fidesz nové voliče. Uplynulé maďarské volby ukázaly, že většina Maďarů v zahraničí volila právě stranu současného premiéra. Rozšíření by také pomohlo maďarské ekonomické expanzi.

Kromě zboží a služeb Viktor Orbán do regionu exportuje i svůj pohled na svět. Jeho hlavním nástrojem jsou investiční akvizice maďarských pro-vládních podniků v Severní Makedonii či Slovinsku. V Severní Makedonii koupila například maďarská firma periodikum, které podporuje bývalého premiéra Nikolu Gruevskiho. Maďaři z obchodu jen těžko mohou očekávat zisk, ale nepochybně to vysílá silný politický signál o šíření regionálního vlivu maďarského premiéra. Kromě podpory regionálních spojenců tímto způsobem Orbán šíří i své antiimigrační, neliberální a euroskeptické hodnoty a vytváří půdu pro sociální manipulaci.

Cesta Makedonie do EU a NATO teď leží v rukou opozice, říkají experti

V Makedonii se v referendu hlasovalo o tom, zda má země přistoupit na dohodu s Řeckem a změnit své jméno. Přes devadesát procent lidí hlasovalo pro, účast ale byla příliš nízká. Co bude dál? EURACTIV.cz se zeptal dvou expertů.

Důležitost zahraničních aktivit roste

Integrace Balkánu do Evropské unie je dlouhodobým evropským zájmem. Pod vlivem vlastních problémů jako brexit, polarizace společnosti a nárůst síly pravicového extremismu se však Brusel vzdal větších ambicí v regionu. „Důležitost iniciativ jako je Berlínský proces nebo podpora V4 roste,“ zdůraznila Marta Szpalová.

V době kdy protievropský sentiment donutil jednoho z nejdůležitějších členů Unie k odchodu je další integrace EU mimořádně důležitým a pozitivním symbolem. Situace si ale vyžaduje více než jen symboly a deklarace. Unie potřebuje konkrétní akční plán doplněný přesnými daty (harmonogramu vstupu).

„Otevření přístupových jednání s Albánií a Severním Makedonií, které je naplánováno na červen, je minimem ve snaze zachovat kredibilitu Unie v regionu,“ dodává slovenský expert Tomáš Strážay.