V Maďarsku sází na koordinaci výzkumu a vývoje AI. Tamní laboratoř má velké plány

© Pixabay

Existuje jen málo témat, která by v současné době budila větší pozornost než umělá inteligence (AI). Probíhající světová pandemie pak důležitost této technologie jen zdůraznila.

AI je v současné době téma diskutované zejména mezi odborníky ve velkých technologických či investičních společnostech. Na druhou stranu je ale třeba mít na paměti, že toto téma je stejně tak důležité i pro národní státy, a to už jen z toho důvodu, že AI a její algoritmy převrací naše životy vzhůru nohama, ovlivňují nás doslova každý den.

A výjimkou není ani Maďarsko. Tamní vláda v září minulého roku dokonce představila svou vlastní desetiletou strategii týkající se této technologie.

„Národní strategie pro AI vnímá nynější situaci v této oblasti jako historickou možnost a zároveň výzvu. Samotný dokument byl připraven ve spolupráci s Koalicí pro umělou inteligenci (AIC), což je skupina čítající přes 250 profesních organizací. Maďarsko se v této oblasti posouvá vpřed v ten správný čas, přičemž klade strategický důraz na technologii, která již nyní mění naše životy a v budoucnu bude zdrojem obrovských změn,“ uvedl šéf pracovní skupiny AIC pro technologie a bezpečnost Gábor Érdi-Krausz.

ČR chce být špičkou v umělé inteligenci a je proti regulaci, chybí ale státní podpora

Umělá inteligence (AI) se v poslední době stává velmi diskutovaným tématem. Česká republika má na tomto poli velké ambice a odmítá unijní regulaci.

Klíčová je národní laboratoř

Pokud půjde vše podle plánů, technologie AI by mohla v roce 2030 vytvářet až 15 % maďarského HDP. Tato komplexní strategie je realizována pod dohledem Výzkumného institutu pro výpočetní technologie a automatizaci (SZTAKI) a Národní laboratoře pro umělou inteligenci (MILAB), která vznikla v září 2020 s ambicí zlepšit a zdůraznit roli Maďarsko na poli AI.

„MILAB je součástí většího systému, konkrétně my jsme zodpovědní na výzkumnou stránku věci. Naším hlavním cílem je koordinace výzkumných aktivit napříč různými konsorcii, prezentování jejich výsledků a jejich představování na trhu. Stejně tak jsme při ruce, když na trhu či v rámci veřejné správy vyvstanou nové požadavky či potřeby pro výzkum a vývoj této technologie, snažíme se v tomto ohledu zajistit, aby výzkumná komunita mohla na tyto požadavky a potřeby reagovat,“ uvedl šéf výzkumu laboratoře MILAB András Benczúr.

Gábor Érdi-Krausz následně upřesnil, že národní strategie pro AI má tři hlavní pilíře, či lépe řečeno vrstvy. První je základ celé strategie, který zahrnuje MILAB a další základní infrastrukturu zaměřující se na problémy sahající od výzkumu cloudových technologií až po právní rámec strategie. Následují konkrétní technologické a technické potřeby včetně těch plynoucích třeba ze zdravotnického či telekomunikačního prostředí. Poslední vrstvu pak tvoří tzv. transformativní projekty, jako jsou třeba datové peněženky, u kterých si samotní občané rozhodnou, zda chtějí sdílet určitá data s různými systémy, popřípadě maďarsky mluvicí vládní chatbot, který pomáhá naplnit národní ambici automatizovat až 60 % veřejné správy do roku 2030.

Šest hlavních oblastí výzkumu

Pokud jde o další konkrétní projekty, ty jsou nyní připravovány a většina příprav by měla skončit v březnu letošního roku. Benczúr prohlásil, že i když samotná strategie zahrnuje období 5 až 10 let, není podle něj možné na tomto poli plánovat takto dopředu. I z toho důvodu projekty, které se v současné době připravují a brzy budou spuštěny, fungují na základě v současnosti dostupných dat a technologií, přičemž konkrétní výsledky by měly přinést už během jednoho či dvou let.

Práce v MILAB započaly na počátku září, kdy bylo představeno šest základních „subprojektů“. Ty byly vytvořeny na základě informací o tom, na jaká témata se nyní výzkumní partneři zaměřují a jaké mají krátkodobé a střednědobé cíle.

První subprojekt je spojen se základním výzkumem, který se zaměřuje na základní otázky jako třeba proč a jak vlastně pracuje neuronová síť AI či jaké optimalizační procedury je možné použít za účelem lepších výsledků v této oblasti.

Další subprojekt se týká oblasti mechaniky a je zaměřen zejména na potřeby ve zdravotnictví, autonomní dopravu a jiné autonomní systémy či na robotiku. Třetím subsystémem jsou jazykové technologie s primárním zaměřením na maďarský jazyk. Strategie totiž podporuje vývoj maďarsky mluvících chatbotů, přičemž jejich využití je samozřejmě mnohostranné, ať už jde o analýzu medicínských odborných textů či analýzu médií, vysvětluje Benczúr.

Zapomenout ale nesmíme ani na technologie lékařské diagnostiky, což je jeden se subprojektů, u kterých je technologie AI naprosto stěžejní. Následuje poměrně komplexní subprojekt s názvem „senzory/internet věcí/telekomunikace“, který by se podle Benczúra mohl v příštích letech stát specializovanějším. Hlavním cílem tohoto projektu je nabídnout predikce ohledně nejrůznějších závad, zbytků, údržby či životních cyklů a nabídnout v tomto ohledu procesní optimalizaci založenou na datech získaných právě z takových senzorů. Projekt by se měl týkat rovněž i měření výrobních, technických nebo fyzikálních procesů.

2020: Příprava na digitální budoucnost

Po roce 2020 nemůže nikdo pochybovat o tom, že digitální agenda patří mezi největší priority EU. Na stole letos přistála celá řada klíčových návrhů.

Bez spolupráce to nepůjde

V neposlední řadě existuje i subprojekt zaměřující se na bezpečnost a ochranu osobních dat, což je jedno z klíčových témat celé oblasti AI. Tato technologie je totiž velice komplexní a složitá, a tradiční a konzervativní pohled nás nabádá k obezřetnosti. Tyto subprojekty pak samozřejmě pracují ve vzájemné interakci. Příkladem může být otázka, jak vytvořit systém v autonomním vozidle, zabezpečit jeho fungování a efektivně jej bránit proti hackerským útokům.

Ochrana osobních dat je stejně tak důležitá, jelikož většina aplikací, které fungují na bázi AI, je postavena a funguje právě na základě našich osobních dat. I z toho důvodu je v maďarské národní strategii pro AI zahrnut i projekt, který se zaměří právě na ochranu osobních dat – jedná se o již zmíněnou datovou peněženku.

Benczúr uvedl, že jeho tým zároveň stále hledá nové možnosti spolupráce v rámci celé EU. MILAB má v současné době deset tuzemských partnerů, což indikuje, jak fragmentovaný výzkum AI v Maďarsku na první pohled je. Nyní jsou však tyto společnosti schopny spolupracovat. MILAB nicméně není právnickou osobou, kvůli čemuž nemůže provádět společný výzkum. Jejím cílem je propojovat výzkumná centra a mluvit za ně jedním hlasem, a to včetně prezentace a propagace maďarských úspěchů, plánů a snah v oblasti AI. Cílem je v tomto ohledu i umožnit evropským partnerům nalézt v Maďarsku organizaci či společnost, se kterou mohou na tomto poli spolupracovat.

Ambicí MILABu je distribuovat úkoly a výzkumné cíle v zemi a využívat přitom sdílená úložiště, což již pomohlo více než 80 výzkumníkům. Expertů, kteří využívají služeb MILABu, je již dostatečný počet na to, aby světu ukázali, že to s výzkumem a vývojem AI myslí skutečně vážně.

„Evropské strategie a priority jsou v tomto ohledu stejné, všechny země studují národní strategie v jiných státech, což způsobuje, že vývoj a výzkum AI se do jisté míry podobá,“ odpověděl Benczúr na otázku, jak se může MILAB zapojit do evropské strategie o AI. Dodal také, že neustále hodnotí a hledají organizace, se kterými by mohli spojit své síly. Vyzdvihl práci Big Data Value Association, která se stala jednou z nejdůležitějších evropských organizací v oblasti robotiky (Data, AI a robotika – DAIRO).

„DAIRO bude koordinovat výzkum v Evropě založený na evropských plánech, a to je přesně ta organizace, ke které se chceme připojit,“ uzavřel Benczúr.

Článek vznikl v rámci projektu financovaného z Mezinárodního visegrádského fondu, na kterém se podílí EURACTIV Česká republika, EURACTIV Slovensko, EURACTIV Polsko, Political Capital Institute (Maďarsko) a EURACTIV.com.

Podcast: Ondřej Kovařík: Digitalizace není příležitost, ale nutnost. EU by s ní měla podnikům víc pomáhat

V rozhovoru s europoslancem Ondřejem Kovaříkem (nestr. za ANO) hovořil redaktor Euractiv.cz Lukáš Hendrych o digitálních výzvách dnešní doby – umělé inteligenci, regulaci internetového prostředí, kryptoměnách a digitálních financích nebo o podpoře malých a středních podniků. „Je klíčové, aby malé a střední firmy měly informace a přístup k dostatečné podpoře při digitální transformaci,“ říká Ondřej Kovařík.