Unie se připravuje na odvracení pokusů o manipulaci evropských voleb

© Pixabay

Kauza Cambridge Analytica otřásla v tomto roce americkou demokracií. Stejné nebezpečí může hrozit i Evropské unii při květnových volbách do Evropského parlamentu. Komise na hrozbu odpovídá balíčkem opatření, pracovními skupinami i novými regulacemi.

Pokusí se Rusko ovlivnit květnové volby do Evropského parlamentu? Tuto otázku je v současnosti možné zaslechnout na chodbách evropských institucí v Bruselu, kde se pomalu rozbíhají volební kampaně jednotlivých stran.

„Nesmíme být naivní. Jsou to lidé se sofistikovanými nástroji, kteří chtějí narušit průběh voleb,“ varoval Frans Timmermans, viceprezident Evropské komise a spitzenkandidát (volební lídr, pozn. red.) frakce evropských socialistů.

Evropský parlament o možném ovlivňování voleb jednal minulý týden na plenárním zasedání. Poslanci se shodli, že pokusy o manipulaci jsou více než reálné.

Český europoslanec Pavel Telička (ALDE) na zasedání označil za největší hrozbu Rusko. Jako „naprosto nepřijatelné“ označil pokusy o ovlivňování voleb a vměšování se do evropského demokratického procesu i německý europoslanec David McAllister (EPP).

Pavel Havlíček: Evropa by pro boj s ruskými dezinformacemi měla dělat více

Důležitým úkolem bude překonání roztříštěnosti. Snahy o vybudování společného evropského mediálního prostoru se svobodnými informacemi ale zatím narazily na nedostatek prostředků a vůle, říká Pavel Havlíček. 

Cambridge Analytica odhalila naši zranitelnost

Podle komisařky pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost pohlaví Věry Jourové, vládne okolo nadcházejících voleb nervozita i v Komisi. Všichni si pamatují na nedávný skandál Cambridge Analytica, který otřásl demokraciemi na celém světě.

Evropská komise si je hrozeb souvisejících s nadcházejícími volbami vědoma a začala pracovat na krocích k zajištění jejich hladkého průběhu. V září schválila balíček opatření proti dezinformačním kampaním a útokům na volební infrastrukturu.

Balík počítá se vznikem takzvané „sítě volební spolupráce“, ve které by se měly spojit příslušné vnitrostátní orgány s cílem zajistit kvalitnější spolupráci v otázkách ochrany dat či prosazování práva.

V dubnu Komise uspořádala konferenci, kde si členské státy vyměnily zkušenosti s organizováním voleb. Další setkání by se měly uskutečnit v lednu a v dubnu roku 2019.

Komise dále volá po zvýšení transparentnosti během internetových kampaní. V budoucnu by měla být při politické reklamě uvedena strana nebo hnutí, které za zprávou stojí, a také kritéria použitá při jejím adresování konkrétnímu uživateli.

Komise počítá i s právem členských států uvalit v nevyhnutelném případě sankce. Skupiny, které poruší pravidla, budou muset navíc zaplatit i pokutu ve výši pěti procent jejich ročního rozpočtu.

Jak ukázala kauza Cambridge Analytica během americké předvolební kampaně, zneužívání dat se ve velkém rozsahu děje hlavně při jejich konkrétním použití.

V nedávném průzkumu Eurobarometru dvě třetiny respondentů vyslovily názor, že personalizovaná reklama je v rozporu s principy spravedlivé soutěže.

Ve snaze zlepšit ochranu před hackery se Unie rozhodla podpořit investice do kyberbezpečnosti. V tomto kontextu vzniklo „Centrum kompetence pro kyberbezpečnost,“ již jako součást opatření Komise z roku 2017.

Kybernetická bezpečnost stojí na digitální gramotnosti. Učme ji už předškoláky, říkají experti

Pojem kybernetická bezpečnost nabírá na důležitosti mimo jiné proto, že tradičně bezpečné Česko začíná být pro útočníky v kyberprostoru atraktivnější. Klíčem k zajištění bezpečnosti je podle odborníků především digitálně gramotná společnost, vzdělávat by se prý měli už ti nejmladší.

Problém je v Evropě stále viditelnější i na národní úrovni. V některých členských státech až 50 procent zločinů spadá do kategorie kyberkriminality.

Brexit, Makedonie i USA. Proti fake news se stále neumíme bránit

Specifickým problémem, který představitele Unie znepokojuje, jsou fake news. Navzdory značné hrozbě, kterou fenomén představuje pro demokratický systém, je boj s ním náročný a dodnes na něj neexistuje zaručený recept.

Podle Eurobarometru vnímá fake news jako hrozbu pro demokracii 83 procent respondentů. Mluvčí EP Jaume Duch Guillot připomněl, že Unie je vůči fake news mimořádně zranitelná.

„Důvodem zranitelnosti je fakt, že evropské záležitosti nejsou v široké společnosti známé, a proto je snadné podat lidem zavádějící informace o Evropské unii,“ uvedl.

Fake news byly již několikrát v minulosti použity k podrývání demokratického systému. Výzkumníci z Univerzity v Edinburgu identifikovali 400 falešných profilů na sociálních sítích, které operovaly ze střediska v Petrohradu. Sloužily k rozšiřování obrovského množství protievropských zpráv, a to před referendem o vystoupení Velké Británie z Unie.

Na konci září se podle Bílého domu skupiny financované Kremlem pokusily ovlivnit makedonské referendum o změně názvu země.

Komise již vytvořila radu pro fake news. Pracovní skupinu vytvořil i Evropský parlament. Ta mimo jiné provozuje i webovou stránku, která identifikuje falešné zprávy na území střední a východní Evropy. Volá i po novém kodexu chování pro online podniky.

Po zkušenosti z Makedonie se ozvali i technologičtí giganti Google, Facebook a Mozilla, kteří vyslovili ochotu samoregulace, jak ji navrhuje Evropská unie. Podle nového kodexu by výnosy z reklamy skupin rozšiřujících fake news měly být zakázány a boj proti falešným účtům zintenzivněn.

Někteří experti ale zpochybňují efektivitu těchto opatření. Evropská opatření v boji proti dezinformacím stále nedosahují úrovně investic do dezinformačních kampaní třetích zemí. Dále upozorňují na fakt, že Komise se stále vyhýbá přímému pojmenování Ruska jakožto strůjce útoků.

EU přitom nehraje pouze o nezávislost voleb do Evropského parlamentu, ale také o svou reputaci.

„Na tento souboj jsme se začali připravovat příliš pozdě,“ prohlásil místopředseda Evropské lidové strany Esteban González Ponz.