The Capitals: Země EU uvažují nad zabavením energetické infrastruktury vlastněné Ruskem

The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.


SOFIE | BERLÍN | ŘÍM 

Vlády od Sofie po Berlín uvažují nad vyvlastněním, znárodněním nebo jiným zabavením energetické infrastruktury, kterou vlastní s Ruskem spojené společnosti. 

V Bulharsku se rozběhla politická debata o možném vyvlastnění strategického majetku ruských společností. Strana vládní koalice Demokratické Bulharsko už vyzvala vládu, aby připravila kroky k možnému převzetí některého majetku bulharského Lukoilu. 

Lukoil je v hledáčku i v Itálii. Zprávy z médií už v dubnu naznačovaly, že by země mohla znárodnit rafinérii ISAB, která pod ruský Lukoil spadá. Pokud se EU shodne na ropném embargu, Itálie by mohla zvážit dočasné vyvlastnění rafinerie, redakci italského EURACTIVU to potvrdily její zdroje. 

Mezitím v Německu tamní vláda doufá, že projde zákon, který by vyvlastnění kritické infrastruktury umožnil, informoval EURACTIV.de. 

„Měli bychom si z této krize vzít ponaučení, že už nikdy nesvěříme kritickou infrastrukturu do ruských rukou nebo do rukou států, které jsou jako Rusko. To byla chyba,“ řekl ve čtvrtek (12. května) před německými poslanci státní tajemník z ministerstva hospodářství a klimatu Michael Kellner. Více zde.


PAŘÍŽ

Francie má novou premiérku, ne všem se ale zamlouvá. Prezident Emmanuel Macron jmenoval novou premiérkou země teď už bývalou ministryni práce Elisabeth Borneovou. Její jmenování se stalo terčem kritiky z řad europoslanců.

Borneová byla „odsouzena za klimatickou neaktivitu“, řekla europoslankyně Manon Aubryová z radikální levicové strany Jeana-Luca Mélenchona s odkazem na soudní rozhodnutí proti státu ve věci ochrany klimatu.

Europoslanec krajně pravicového Národního sdružení Thierry Mariani pak novou premiérku zkritizoval za to, že ztratila na důležitosti a stala se pouhou „ředitelkou kabinetu“ Macrona. Podobně to vidí i jeho europoslanecká kolegyně z pravicové strany Les Républcains Nadine Moranová, která vládu označila za „vládu ředitelů kabinetu“.  (Théo Bourgery| EURACTIV.fr)


HELSINKI

Finský ministr zahraničí: S členstvím v NATO se neobchoduje. Ministr zahraničí Pekka Haavisto (Zelení) uklidnil obavy, že by Turecko mohlo blokovat finský vstup do NATO. Podle něj by se Finsko výměnou za členství v NATO nestalo bezpečným útočištěm pro Stranu kurdských pracujících (PKK), jak o Finsku (i Švédsku) řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan.

„Neobchodujeme (s členstvím v NATO) a naší jasnou odpovědí je, že PKK je ve Finsku zakázaná od té doby, co je na unijním seznamu teroristických organizací. Pokud to někomu stále není jasné, můžeme to napsat velkými písmeny,“ řekl ministr a popřel tak obvinění tureckého prezidenta. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)


STOCKHOLM

Švédský parlament se na členství v NATO neshodne. Ve švédském parlamentu v pondělí (16. května) proběhlo mimořádné zasedání, na kterém šéfové politických stran vyjádřili své postoje ke členství země v NATO. Zatímco většina z nich členství v Alianci podporuje, Levice a Zelení jsou proti. (Charles Szumski | EURACTIV.com)


BRATISLAVA |  VARŠAVA

Gazprom si na červen nerezervoval přepravu plynu do Evropy přes Slovensko a Polsko. Gazprom rozhodl o neobnovení tranzitní kapacity pro přepravu plynu skrze plynovod Jamal vedoucí přes Polsko ani přes slovenský hraniční uzel Veľké Kapušany. Informovala o tom ČTK. 

Gazprom nebude dodávat plyn skrze plynovod Jamal, který vede do Německa přes Bělorusko a Polsko, kvůli sankcím na EuRoPol GAZ, jež vlastní polskou část plynovodu. Co se týče uzlu Veľké Kapušany, Gazprom by si musel pro dodávky koupit přepravní kapacitu na energetické aukci. (Michal Hudec | EURACTIV.sk)


Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.


Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.