The Capitals: Země EU chystají národní plány obnovy. Jak jsou na tom Němci, Italové či Poláci?

© EPA-EFE/KENZO TRIBOUILLARD

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 


Dnešní vydání se věnuje národním plánům obnovy, na základě kterých budou členské země EU čerpat peníze z evropského záchranného fondu. Evropské komisi mohou své návrhy předkládat od 15. října do konce letošního roku, přičemž v dubnu 2021 musí být plány schváleny. Teprve poté se bude moci naplno rozeběhnout nový fond obnovy EU s rozpočtem 750 miliard eur, které si EU půjčuje na finančních trzích.


RAKOUSKO

Rakousko předloží návrh národního plánu obnovy až v dubnu příštího roku. Podle ministerstva financí bude plán přibližně odpovídat prioritám stanoveným v národním rozpočtovém rámci, kterými jsou investice do opatření na ochranu klimatu, železniční infrastruktury a vzdělávání.

NĚMECKO

Evropské komisi zatím nepředložilo plán obnovy ani Německo, dvě priority jsou již nicméně jasné: digitální vzdělávání a podpora regionů, které jsou nejvíce zasaženy energetickou transformací. Školy budou vybaveny špičkovými výukovými materiály, uhelné regiony zase dostanou podporu pro rozvoj infrastruktury. Německo využije z fondu obnovy pouze půjčky, dotace využívat nebude.

FRANCIE

Francouzská vláda představila svůj národní plán obnovy 3. září. Plán počítá s celkovým rozpočtem 100 miliard eur a je založen na třech pilířích: zeleném oživení, konkurenceschopnosti a kohezi. Zhruba 40 miliard eur chce Francie využít z evropského fondu obnovy, a to ve formě dotací. „Francie pravděpodobně nevyužije možnost zapůjčit si prostředky, protože náklady na financování na trzích Komise jsou v současné době o něco vyšší,“ zaznělo z ministerstva hospodářství ve vyjádření pro portál EURACTIV.fr. „Žádosti o granty z plánu obnovy a odolnosti zašleme v nejbližších dnech,“ dodalo ministerstvo.

ŠVÉDSKO

Švédské ministerstvo financí jmenovalo hned několik priorit plánu obnovy – zelenou transformaci, zdraví, sociální politiku, pracovní trh a regionální kohezi, přičemž všemi těmito oblastmi bude prostupovat důraz na digitalizaci. První konzultace s Komisí se uskuteční 21. října.

FINSKO

Finsko na svém plánu obnovy stále pracuje. Již nyní je zřejmé, že Finsko bude investovat zejména do zastaralé infrastruktury a do ochrany klimatu, respektive do jakési zelené digitalizace. Země chce v boji proti klimatickým změnám využít moderní technologie včetně 5G sítí. Hovoří se také o elektrifikaci těžebního průmyslu.

ITÁLIE

Italská vláda vypracovala první plán národní obnovy již v září, kdy jej také projednala s parlamentem. Plán obsahuje šest klíčových priorit: digitalizace a inovace, zelená tranzice, zdraví, udržitelné infrastruktury, vzdělávání a výzkum, sociální a územní soudržnost.

Premiér Giuseppe Conte ve středu (14. října) uvedl, že „významná část prostředků z plánu obnovy bude směřovat na podporu zaměstnanosti žen“. Dodal také, že 40 % fondu bude investováno do zelené transformace a dalších 20 % do digitalizace. Součástí plánu jsou také reformy fiskálního a soudního systému. Itálie je připravena přijmout všechny přidělené prostředky, a to jak z grantů, tak z půjček.

ŠPANĚLSKO

Obnova španělské ekonomiky je na unijním fondu obnovy závislá. Prioritami jsou zelená a udržitelná ekonomika, digitalizace, dopravní infrastruktura (vysokorychlostní i klasické železnice, dálnice), tvorba pracovních míst „s přidanou hodnotou“ a pobídky pro investice do výzkumu a nových technologií. To vše ve snaze zvýšit odolnost před dalšími podobnými krizemi.

PORTUGALSKO

Portugalský premiér António Costa předal Evropské komisi národní plán obnovy již ve čtvrtek 15. října, podobně jako český premiér Andrej Babiš. Portugalsko se v něm zaměřuje na boj proti sociálnímu znevýhodnění, zaměstnanost a produkci. Země zvažuje i využití půjček, a to v oblasti dostupného bydlení, průmyslu či železniční infrastruktury.

ŘECKO

Řecká vláda se snaží držet v mantinelech stanovených Evropskou komisí – 35 % financí půjde do zelených témat a 20 % do digitální transformace. Konečný seznam projektů ještě není dokončený, vládní diskuse stále probíhají. Zatím se zdá, že největší prioritou budou renovace budov, a to veřejných i soukromých. Podle vládních zdrojů se může stát, že Řecko pošle Komisi nedokončenou verzi plánu, stále by totiž potřebovalo měsíc na jeho dokončení.

POLSKO

Polsko přišlo se svým národním plánem obnovy už v září. Jeho hlavním cílem je implementovat reformy, které povedou k vybudování digitální a ekologicky šetrné ekonomiky, odolné proti budoucím krizím. Vláda se zaměřila na čtyři hlavní oblasti odolnosti – sociální (zdravotnictví, vzdělávání), národní (infrastruktura, komunikace, digitalizace), ekonomickou (dovednosti, nové technologie) a environmentální (budovy, energetika). Vláda v současné době pracuje na „cestovní mapě“ plánu, který by měla Evropské komisi předat do konce roku. Informace o konkrétních projektech zatím nejsou k dispozici.

SLOVENSKO

Slovenské ministerstvo financí nedávno představilo dokument „Moderní a úspěšné Slovensko“, jehož autory jsou odborníci a experti z veřejné i soukromé sféry. Plán počítá s reformami v osmi oblastech: hospodářství, zelená ekonomika, zaměstnanost, vzdělávání, výzkum, zdravotnictví, veřejná správa a digitalizace. Po zveřejnění plánu však najevo, že vládní koalice nenalezla shodu na tom, které reformy by měly být z fondu obnovu financovány. Každá koaliční strana tak bude připravovat vlastní návrh. Prozatím není jasné, kdy bude tento proces ukončen. Co se týče půjček, Slovensko je zatím využívat nehodlá. Podle ministerstva financí jsou s nimi totiž spjatá jistá „omezení a nevýhody“.

ČESKO

Premiér Andrej Babiš představil národní plán obnovy předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové před včerejším jednání Evropské rady. První verze českého plánu obnovy, na základě kterého má Česko získat 172 miliard korun z evropského záchranného fondu, se zaměřuje na infrastrukturu, zelenou transformaci a digitalizaci. Dokument však naráží na kritiku průmyslu i neziskových organizací.

RUMUNSKO

Rumunský plán nevylučuje využívání půjček, mezi investice pak zařazuje „stará známá“ témata – dopravu, infrastrukturu, energetiku a zdravotnictví. Priority zahrnují digitální transformaci, Green Deal, ale také tradiční politiky – zemědělství a kohezi. „S podporou evropských fondů se zaměříme také na výzkum a inovace, transevropské sítě a rozvoj malých a středních podniků, abychom podpořili růst a vytvořili pracovní místa,“ píše se v plánu. Rozsáhlé částky poputují také na boj se suchem.

CHORVATSKO

„Důraz budeme klást na zelenou a digitální transformaci společnosti a ekonomiky, ale zaměříme se i na další oblasti,“ informovalo ministerstvo zahraničí. Ministryně pro regionální rozvoje a evropské fondy Nataša Tramišaková se nechala slyšet, že první přidělené prostředky půjdou na podporu ekonomiky, zachování pracovních míst, likviditu a pobídky pro rozvoj zpracovatelského průmyslu. Pokud granty nedokáží pokrýt navrhované reformy, Chorvatsko možná zažádá o dodatečné zdroje ve formě půjček.

(Alexandra Brzozowski, EURACTIV.com | Alessandro Folli, EURACTIV.it | Zuzana Gabrisova, EURACTIV.sk | Philipp Grüll, EURACTIV.de | Fernando Heller, EuroEFE.EURACTIV.es | Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr | Sarantis Michalipoulos, EURACTIV.com | Monika Mojak, EURACTIV.pl | Louise Rozès Moscovenko, EURACTIV.FR | Bogdan Neagu, EURACTIV.ro | Krassen Nikolov, EURACTIV.bg | Margarida Pinto, Lusa.pt | Željko Trkanjec, EURACTIV.hr | Pakka Vanttinen, EURACTIV.com | Aneta Zachová, EURACTIV.cz)


K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.