The Capitals: Zelení z Pobaltí odmítají plynovod Nord Stream 2

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 


HLAVNÍ ZPRÁVA

POBALTÍ

Zelení protestují proti plynovodu Nord Stream 2. V návaznosti na setkání mezi Bidenem a Putinem vyjádřili pobaltští Zelení a jejich europoslanci svůj „jednoznačný nesouhlas“ a „odpor“ vůči projektu Nord Stream 2. Ve společném prohlášení zveřejněném ve čtvrtek 17. června signatáři označili plán za politický a ekologický neúspěch.

Podle prohlášení bude mít projekt nepříznivý dopad na úsilí Ukrajiny chránit vlastní suverenitu a její „právo zvolit si evropskou cestu“. Zvyšováním závislosti na ruském plynu projekt ohrožuje energetickou suverenitu Evropy, tvrdí Zelení. (Pekka Vänttinen)


NOVINKY Z BRUSELU

EU se zatím na celosvětových daních neshodne. Ministři financí členských zemí EU se ve čtvrtek (17. června) snažili najít společný evropský postoj k plánované široké mezinárodní daňové dohodě, což se jim zatím nepovedlo.

Šéfové státních pokladen zemí G20 se v červenci potkají v Benátkách, aby se dohodli na základním rámci nových pravidel celosvětového zdanění, který by zahrnoval minimální daň pro největší světové firmy. Tento návrh však nesou s nelibostí některé země EU jako Irsko, Lucembursko, Polsko a Maďarsko, které svými nízkými daňovými sazbami lákají nadnárodní společnosti podílející se na budování jejich ekonomiky. (EURACTIV.com, AFP)


ZÁPAD

PAŘÍŽ

Francouzi nemají jasno v otázce financování zemního plynu. Ministři životního prostředí se minulý týden dohodli, že EU do roku 2027 přestane financovat projekty využívající směsi zemního plynu s vodíkem. Jednání o budoucnosti zemního plynu poukázala na nejistou francouzskou pozici. Francie má totiž dobré vztahy se zeměmi, které plyn potřebují jako přechodné palivo, nechce proto jejich snahy o prosazení plynu potopit. Na druhou stranu, další financování projektů zemního plynu prodlouží závislost kontinentu na fosilních zdrojích, což je vzhledem k boji proti změnám klimatu nežádoucí. (Clara Bauer-Babef | EURACTIV.fr)

VÍDEŇ

Kurz přivítá západobalkánské lídry. Rakouský kancléř Sebastian Kurz dnes ve Vídni přivítá předsedy vlád Srbska, Kosova, Černé Hory, Bosny a Hercegoviny, a Severní Makedonie. Schůzky se zúčastní i zvláštní představitel EU pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou. Diskutovat budou o ilegální migraci a procesu rozšiřování EU o západobalkánské státy. (Oliver Noyan | EURACTIV.de)


SEVER

VILNIUS

Strmý nárůst nelegální migrace. Počet migrantů bez dokladů, kteří byli v Litvě zadrženi po překročení hranic s Běloruskem, stoupl ve čtvrtek (17. června) na 397. Šest migrantů bylo irácké národnosti. (LRT.lt)


VISEGRÁD

BUDAPEŠŤ

Orbán: Liberální parní válec se dal do pohybu. Nový maďarský zákon zakazující vyobrazování homosexuality a transgenderu ve školách či reklamách určených pro mladší 18 let není v rozporu s žádnými „vznešenými ideály nebo evropským právem“. Myslí si to maďarský premiér Viktor Orbán. Ve svém čtvrtečním prohlášení Orbán uvedl, že „liberální parní válce opět vyrazily proti Maďarsku“. (Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com, Telex)

VARŠAVA / BERLÍN

Polsko a Německo i přes neshody oslavují dobré sousedské vztahy. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier navštívil ve čtvrtek (17. června) Varšavu u příležitosti 30. výročí Smlouvy o dobrém sousedství. V polském hlavním městě se Steinmeier setkal se svým polským protějškem Andrzejem Dudou.

Duda nazval Smlouvu z roku 1991 „zásadním prvkem polské a německé historie, naší společnou současností i silným základem pro společnou budoucnost.“ (Aleksandra Krzysztoszek | EURACTIV.pl)

BRATISLAVA

„Sexuální a reprodukční zdraví je naše věc.“ Slovenský parlament přijal rezoluci, která kritizuje zprávu EP o sexuálním a reprodukčním zdraví a souvisejících právech. Zákonodárci trvají na tom, že tato otázka by měla být záležitostí členských států, kterou budou řešit, jak uznají za vhodné. Přijetím usnesení ve čtvrtek (17. června) parlament zprávu chorvatského europoslance Predraga Matiče odmítl. (Irena Jenčová | EURACTIV.sk)


JIH

ŘÍM

Italská vláda posiluje kybernetickou obranu. Vybrané italské společnosti, které se podílí na kritické infrastruktuře země, budou muset státu hlásit veškeré zaznamenané kybernetické útoky či incidenty. Rozhodla o tom italská vláda, jejímž cílem je posílit kybernetické zabezpečení celé země. (Daniele Lettig | EURACTIV.it)

MADRID

Pandemie způsobila „demografickou tragédii“. Dopad šíření infekce koronaviru byl pro Španělsko zničující nejen z ekonomického hlediska, ale především z hlediska lidských životů.  Od března 2020 se úmrtnost zvýšila o 17 %, přičemž 492 930 nových úmrtí přímo nebo částečně souviselo s pandemií. Takové údaje země pamatuje naposledy v roce 1941.

Ve Španělsku nezemřelo za jediný rok tolik lidí od dob, kdy jsou tyto údaje zaznamenávány, na historickém minimu je zároveň porodnost. Španělská média proto v této souvislosti hovoří o „demografické tragédii“. (EUROEFE)


BALKÁN

SOFIE

Sofie a Skopje obnovují dialog. Předseda vlády Severní Makedonie Zoran Zaev přijel na oficiální návštěvu Sofie s konkrétními návrhy na ukončení patové situace s Bulharskem. Zaev chce narovnáním sousedských vztahů mimo najít před nadcházejícím summitem evropských lídrů (24. a 25. června) cestu, jak odblokovat proces makedonského přibližování k EU. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)

BUKUREŠŤ

Protiústavní změny ve veřejnoprávní televizi. Rumunský ústavní soud rozhodl, že nedávné změny provedené ve vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu byly v rozporu s ústavou. (Bogdan Neagu | EURACTIV.ro)

BĚLEHRAD

Srbsko bojuje proti nelegální migraci. Srbsko v loňském roce zabránilo více než 38 000 nelegálních přechodů svých hranic. Prohlásil to srbský prezident Aleksandar Vučić s tím, že 3 977 migrantů se nyní nachází v srbských detenčních a azylových centrech. (EURACTIV.rs | betabriefing.com)


K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.