The Capitals: Zákaz vycházení kvůli pandemii spustil v Bělehradě protesty

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.


BĚLEHRAD

Zákaz vycházení spustil protesty. V reakci na nejnovější koronavirová omezení, několikatisícová skupina podporovatelů srbské opozice v úterý zaútočila na budovu parlamentu v Bělehradě. Nelíbí se jim karanténní opatření, která má hlavní město v plánu o nadcházejícím víkendu, aby tak zabránilo šíření viru.

Bělehrad čeká zákaz vycházení mezi 10. a 13. červencem a od středy (8. července) také omezení všech veřejných venkovních i vnitřních shromáždění s více než pěti lidmi. Situace ohledně nákazy je podle prezidenta Aleksandara Vučiće v hlavním městě „alarmující“.

Karanténa pro sousedy. Srbská vláda v úterý (7. července) zavedla povinnou čtrnáctidenní karanténu pro všechny obyvatele sousední Černé hory, kteří přicestují do Srbska. V Černé hoře platí obdobné opatření pro Srbské občany od pondělí. Obě rozhodnutí přicházejí ve světle epidemiologického vývoje v regionu.

Doposud záviselo rozhodnutí o karanténě na zdravotním personálu na hranici, který bral v potaz negativní testy na koronavirus nebo zdravotní důvody vylučující karanténu. (Vladimir Tintor | EURACTIV.rs)


ZÁPAD

BERLÍN

FDP požaduje revizi dosavadních opatření. Svobodná demokratická strana (FDP) chce ověřit, zda jsou všechna protikoronavirová opatření ve spolkových zemích úměrná počtu nakažených občanů. S inciativou přichází potom, co administrativní soud v pondělí (6. července) zrušil přísná omezení ve městě Gütersloh.

„Soud znovu jasně potvrdil, že všechna omezení základních práv musí být proporcionální a dávat smysl,“ uvedl místopředseda klubu FDP Michael Theurer. „V regionech, kde nejsou dlouhodobě žádná ohniska nákazy, už nadále nebude i mírné protiopatření v podobě nošení roušek považováno za úměrné,“ dodal.

Několik regionálních lídrů nicméně zatím neplánuje od povinnosti nosit roušku upustit. Obezřetnost chce zachovat například i bavorský ministerský předseda Markus Söder (CSU). „Jelikož počty nakažených rostou všude na světe, ponecháváme prozatím povinnost nosit roušky, zvyšujeme testovací kapacitu a bedlivě sledujeme místní ohniska. Skutečně musíme zůstat bdělí,“ napsal v úterý (7. července) na svém Twitteru. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)

VÍDEŇ

Horní Rakousy znovu zavádí roušky. Spolková země sousedící s Německem a Českem se za poslední týden potýká s významným nárůstem počtu nakažených, přičemž většina pacientů se koronavirem nakazila na jatkách. Místní vláda proto rozhodla o znovuzavedení povinnosti nosit roušky ve veřejných prostorách, která byla na národní úrovni zrušena v polovině června.

Na spolkové úrovni mezitím opozice zkritizovala další protikoronavirové opatření, jež umožňuje policii ověřovat příznaky nemoci. Straně NEOS a sociálním demokratům se nelíbí, že si policie musí „hrát na lékaře“ a krok považují za absurdní.  (Philipp Grüll | EURACTIV.de)

PAŘÍŽ

1,1 miliardy eur pro zdravotníky. Nový francouzský premiér Jean Castex chce navýšit rozpočet pro sektor zdravotnictví poté, co minulý týden selhalo jednání o reformě zdravotnictví, která měla vyřešit problém nedostatku pracovníků v sektoru a jejich nízkých mezd. Ministr zdravotnictví už rozpočet zvýšil o 6,4 miliardy eur, to však podle odborů nestačí.

Nový premiér tak chce směrem k ošetřovatelům, kteří stávkují pravidelně už několik let, vyslat pozitivní signál a rozhodl se otázky spojené se zaměstnaností zařadit na program jednání. (Anne Damiani | EURACTIV.FR)


OSTROVY

LONDÝN

Zaměstnanost mladých v centru pozornosti. Vláda bude financovat pracovní místa po dobu šesti měsíců pro mladé lidi ve věku 16 až 24 let, kterým hrozí dlouhodobá nezaměstnanost. Schéma je součástí stimulačního balíčku, na vznik nových pracovních míst pro mladé Brity dá vláda 2 miliardy liber. (Benjamin Fox | EURACTIV.com)


JIH

ŘÍM

Polovinu občanů zasáhl pokles příjmů. Banca d’Italia v dubnu a květnu provedla šetření o ekonomické situaci a očekávání italských rodin v období pandemie. „Více než polovina populace se po zavedení karanténních opatřeních musela vypořádat s poklesem příjmu rodiny. Nejvíce postiženými byli živnostníci,“ říká studie.

Více než třetina respondentů uvedla, že jejich aktuální prostředky pokryjí méně než tři měsíce základních výdajů, jakými jsou potraviny a energie. U nezaměstnaných osob a zaměstnanců s úvazkem na dobu určitou je tomu tak u více než 50 % z nich. Dle průzkumu také 30 % nebude moci jet v příštím roce na letní dovolenou a 60 % již počítá s menším rozpočtem na zábavu. (Alessandro Follis | EURACTIV.it)

LISABON

Portugalsko a Itálie chtějí dohodu. Premiéři Portugalska a Itálie včera po setkání uvedli, že kvůli zhoršení ekonomické prognózy Evropské komise je nutné, aby se unijní sedmadvacítka na nadcházejícím summitu Evropské rady o víceletém rozpočtu EU a fondu obnovy dohodla.

„Prognózy pro Evropu se obecně zhoršují, Portugalsko podle nich čeká výrazný pokles ekonomiky. Nyní jsme jednu desetinu pod průměrem EU,“ řekl portugalský premiér António Costa s tím, že jeho vláda „má ve zvyku jít proti prognózám, a tak to bude i tentokrát“. (Pedro Morais Fonseca, Lusa.pt)

MADRID

Španělská nezaměstnanost „vystřelí vzhůru“. Pokud dojde k další vlně nákazy, nezaměstnanost ve Španělsku vzroste podle OECD na 20 %. Výpočty ukazují, že kolaps HDP zapříčiní nárůst nezaměstnanosti ze 14 % na 19,2 % do konce letošního roku, a to v případě nejpravděpodobnějšího scénáře. Pokud přijde druhá vlna koronaviru, toto číslo by mohlo být až 20,1 %. (EURACTIV.com)


SEVER

STOCKHOLM

Pečovatelské domy nezvládly koronavirus. Asi polovinu úmrtí spojených s onemocněním covid-19 zaznamenalo Švédsko v pečovatelských domech, uvedl státní inspekční úřad zdravotní a sociální péče. Vážné selhání v poskytování správné péče odhalil úřad v 91 zařízeních, sdělila ministryně zdravotnictví Lena Hallengrenová na včerejší tiskové konferenci a dodala, že záležitost bude dále vyšetřována. (EURACTIV.com)


VISEGRÁD

BRATISLAVA

Slovensko se podvoluje Komisi. Slovensko věří, že ohledně dopisu, ve kterém Evropská komise zemi vytýká zavádění omezujících opatření v prodeji potravin, dojde k rychlému rozřešení. Podle Komise vedou určitá slovenská pravidla, jako například povinné kvóty na slovenské produkty v reklamních letácích, k neúměrnému zvýhodňování domácích produktů. Zároveň také omezují svobodu prodejců určit si sortiment a rozložení prodejních ploch. Slovenská vláda již schválila potřebné novelizace zákonů. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

BUDAPEŠŤ

Jourová vyjádřila solidaritu Indexu. „Situaci Indexu sleduji s obavami. Ráda bych vyjádřila solidaritu zaměstnancům Indexu, kteří pracují ve velmi složitých podmínkách,“ napsala místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová nejpopulárnějšímu maďarskému zpravodajskému portálu Index.hu. (Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com)

PRAHA

Zákaz klecových chovů. Lidovci chtějí v Evropském parlamentu prosadit, aby zákaz klecového chovu slepic zavedla celá Evropská unie, a to ke stejnému datu, k jakému ho zakáže Česko. Cílem je zamezit znevýhodnění českých zemědělců, řekli včera na tiskové konferenci předseda KDU-ČSL Marian Jurečka a lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová.

„Pro nás je důležité, abychom udělali maximum pro to, aby podmínky byly stejné ve všech zemích Evropské unie,“ řekl Jurečka. Lidovci se podle něj pokusí v Evropské lidové straně, která je nejsilnější frakcí europarlamentu, prosadit celounijní zákaz klecových chovů. (ČTK)


BALKÁN

BUKUREŠŤ

Téměř čtvrtina evropských nezletilých matek je z Rumunska. Podle humanitární organizace Zachraňme děti žije téměř čtvrtina nezletilých matek v Evropské unii v Rumunsku.

Více než 8 600 rumunských dívek se stalo v roce 2018 matkami před dovršením 18 let věku, 725 z nich porodilo ještě před 15. narozeninami, uvedla organizace s využitím dat Eurostatu. Dvě třetiny z těchto nezletilých matek opustí školu ještě před otěhotněním a 2 % vůbec nekomunikují s žádnými sociálními službami. (Bogdan Neagu, EURACTIV.ro)

SOFIE

Možný návrat omezení. Pokud denní nárůst nakažených covidem-19 v Bulharsku přesáhne 200, zváží vláda obnovení některých restriktivních opatření. Uvedl to ministr zdravotnictví Kiril Ananjev. Na základě nedávného testování asi 3000 vzorků se denní nárůst v zemi pohybuje mezi 150 a 180 novými případy. Podle ministra lze opatřením předejít, budou-li občané dodržovat hygienická pravidla a nosit roušky.

Bulharsko od začátku pandemie zaznamenalo celkem 5914 případů z nichž 250 na nemoc zemřelo. V současné době se s koronavirem léčí 2664 lidí. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)

ZÁHŘEB

Nová vláda do konce měsíce. Chorvatský premiér a nedávný vítěz parlamentních voleb Andrej Plenković se včera (7. července) sešel se současnými ministry a možnými novými koaličními partnery, aby probral parametry své nové vlády. Plenković nedávno dosáhl podpory 76 poslanců, která je k sestavení vlády zapotřebí. Širší podporu, která by jeho pozici posílila, ale zatím nezískal.

Plenković uvedl, že by nová vláda měla být menší a efektivnější. Zároveň by rád v nadcházejícím volebním období započal reformu místních a regionálních samospráv, po které dlouhodobě volá Evropská komise. Jména nových a staronových ministrů zatím nejsou známa. Plenković nyní čeká na oficiální pověření sestavením vlády, které uděluje chorvatský prezident. Slibuje ale, že nová vláda spatří světlo světa před začátkem srpna. (Tea Trubić Macan, EURACTIV.hr)


K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.